Po oslavách Harryho narozenin se elfové usnesli, že Harry a Ginny se pod jejich vedením naučí zvěromagii. Viktora učit odmítli. Nesouhlasili s tím, co provedl v lese s magickými zvířaty. Souhlasili však, že mu poskytnou magický lektvar, který mu pomůže propadnout se do vlastního vnitřního světa. Tam bude mít možnost uvidět svou podobu zvířete, ve které se bude přeměňovat.

Všichni čtyři zakladatelé z počátku sledovali, jak elfové ve zvěromagii vedou Harryho a Ginny. Po pár hodinách však seznali, že postup je velmi podobný tomu, který by praktikovali oni sami.

Shodli se, že je to spíše duševní disciplína podpořená magií. Bylo tedy jedno, jakou magii dotyčný ovládal. S dostatkem duševních sil se zvěromagii mohl naučit každý. Nebo téměř každý. Ti s velmi malou magií nemají dost magických sil k přeměně.

Po začátku výuky zvěromagie se opět ukázalo, jak výjimečná dvojice čarodějů Harry a Ginny jsou.

Elfové totiž díky svému vynálezu lektvaru, jenž navozuje magické vidění, pomohli trojici najít své podoby zvířat.

Jako prvnímu se přeměna podařila Harrymu, který se měnil do podoby jelena.

Ginny získala podobu pantera.

Viktor, který trénoval samostatně se Salazarem, se zatím svým zvířetem nepochlubil a byl velmi tajnůstkářský.

***

O dva týdny později dorazil k branám Bradavic jeden z králových kouzelníků. Zakladatelům předal listinu od krále. V listině je král Ethelred II. informoval o tom, že Morganina armáda táhne na Londýn. Zároveň Ethelred II. žádal zakladatele o pomoc.

***

Dalšího dne Godrik a Salazar se spolu s dvaceti studenty přenesli na nádvoří královského hradiště v Londýně. Mezi studenty samozřejmě nemohli chybět Harry, Ginny a Viktor.

Harry s Ginny si uvědomili, že místo, kde se zrovna nacházejí, je prostor, kde v budoucnu bude stát slavný londýnský Tower známý také jako Bílá věž. Zatím se zde ale nacházelo pouze hradiště obehnané kamennou zdí s hlavním hradním palácem na severní straně.

Jejich nenadálé objevení se z ničeho nic vyvolalo menší rozruch, ale kromě pár strážných na zdi, kteří je sledovali, jim déle než chvíli nevěnoval nikdo větší pozornost.

Rychle k nim dorazil ceremoniář spolu s několika členy královské gardy vybavené kopím, štítem, přilbicí, rukavicemi a tabardem s anglickým lvem, pod kterým se blýskala šupinová a kroužková zbroj. Na opasku měli všichni strážní nablýskaný jednoruční meč.

Ceremoniář předal Godrikovi a Salazarovi oficiální přivítání. Zároveň je vyzval, aby ho následovali ke králi. Godrik se Salazarem sebou vzali Harryho a Ginny. Viktor měl mezitím dohlédnout na zbývající studenty, kteří zůstali čekat na nádvoří.

Godrik a Salazar šli za ceremoniářem. Harry a Ginny se zařadili za ně. Gardisté je ve formaci obklopili ze všech stran.

Čtveřici to zrovna příjemné nebylo, ale chápali nutnost takovýchto opatření. Proto se v poklidu nechali dovést do hlavní síně, kde je již čekal král Ethelred II.

Král se zrovna dohadoval nad hrubou mapou města s několika šlechtici převážně nízkého původu, kteří byli veliteli jeho armády.

Když čtveřice vstoupila do síně, král přerušil diskusi s veliteli a vyšel jim vstříc.

„Vítejte. Děkuji, že jste dorazili tak rychle.“

Čtveřice se mírně králi uklonila, jak kázaly dvorské mravy.

„Buďte pozdraven, veličenstvo,“ odpověděl Godrik Ethelredovi. „Dorazili jsme, jak nejrychleji jsme mohli.“

„Doufám, že nám pomůžete. Vím, že mezi dvorem a vámi byly neshody, ale teď čelíme společnému nepříteli.“

„Uděláme vše, co bude v naší moci,“ ujistil krále Godrik.

Po přivítání se dali do plánování obrany města.

Situace byla velmi vážná. Ve městě žilo okolo 15 000 obyvatel. Bohužel králi ve městě zůstalo jen asi 3000 vojáků. K tomu přibylo necelých 5 000 mužů vybraných z obyvatel města a městských strážných.

Naproti tomu Morganě se podařilo shromáždit víc jak 15 000 muklů a pakouzelníků. Její elitní vojsko čítalo přes 3000 temných lordů. K tomu tu také bylo ještě přes 3000 vojáků ve zbroji, které ještě královo vojsko a ani jeho průzkumníci neviděli. Dle popisu byli identifikování jako temní elfové a jejich spojenci.

Po zvážení všech faktů Godrik králi navrhl, aby město evakuoval. Ženy, děti a starci měli odplout na lodích do města Caernarfon. Král s vojskem se potom přesunou do Bradavic, které jsou mnohem vhodnější pro obranu před kouzelníky než Londýn. Navíc tam měli přislíbenou pomoc světlých elfů, přirozených nepřátel temných elfů.

Ethelredovi velitelé nechtěli o ústupu z města ani slyšet.

Nakonec po hodinovém dohadovaní zakladatelů s královými veliteli navrhl Harry simulovaný boj královy armády s kouzelníky. Pět bradavických studentů se utká s padesáti královými bojovníky. Král Ethelred II. po chvíli souhlasil.

Velitelé vybrali deset nejlepších kouzelníků, dvacet rytířů, z toho deset na koních a dvacet vojáků.

Proti nim se postavilo pět studentů. Jeden z nich byl Viktor. Ginny a ani Harry se nezúčastnili.

Poté král odstartoval boj.

Než královští udělali tři kroky, byla jich polovina neschopná jakékoliv akce. Váleli se na zemi a nemohli se pohnout. Poté královi kouzelníci konečně vyčarovali svá první kouzla. Bohužel všechny paprsky jejich kouzel byly zastaveny rychle vyčarovanými štíty bradavických.

V dalším okamžiku už byli všichni královy rytíři a vojáci ze hry. Královi kouzelníci se zmohli ještě na jeden útok, ale i ten byl lehce zastaven.

Poté už byli v krátké době i královi kouzelníci rychle vyřazeni z boje.

„Takhle by ten boj tady dopadl. Zvládli bychom zabít pár Morganiných kouzelníků, ale zbytek by nás tady udolal. Navíc Morgana má ve svých řadách i lepší čaroděje a vaši kouzelníci byli to nejlepší, co proti nim dokážete postavit.

V Bradavicích je mnohem lepší ochrana a bude snadnější tam odolávat jejich kouzlům,“ promluvil Salazar ke králi.

„Přesvědčili jste mě, že bránit tohle město nemá cenu. Proto se já a má armáda vydáme k Bradavicím. Ženy a děti opustí město na lodích.“

***

Následující tři dny se nesly v duchu evakuace obyvatel města. Zároveň ve městě i v jeho okolí bylo nachystáno velké množství nejrůznějších pastí. Věděli, že to armádu nepřítele příliš nezdrží, ale potřebovali získat alespoň nějaký čas.

Ethelred II. vyslal posly, kteří měli objet další města a vesnice a požádat je o pomoc s obranou Bradavic.

***

O tři dny později evakuace skončila, ve městě zůstali již jen Bradavičtí, kteří kontrolovali nachystaná nepříjemná překvapení pro Morganu a její armádu. Prázdné město bylo plné smrtících pastí v nejrůznějších podobách.

Pasti byly magické i obyčejné mudlovské. Některé druhy pastí byly bizarní, další byly na první pohled obyčejné, ale za to jejich nástraha byla velmi rafinována.

Patřila mezi ně lana ukrytá v místech, kudy pojedou vojáci na koních, protože předpokládali, že pokud kůň klopýtne, zavalí jezdce a tím ho vyřadí z boje. Další pastí měly být padající kameny. V kombinaci s malými středověkými uličkami by měly napáchat devastující škody postupujícím pěším vojákům. Jinou pastí s podobným účinkem byly ukryté jámy a díry plné ostrých špičatých kmenů a ostnů.

Další možnou pastí byly magické kruhy, jež po vstupu nepovolané osoby explodují. Pro větší efekt byly tyto pasti umístěny do domů spolu s kušemi vystřelujícími šipky po otevření dveří. Po otevření jiných dveří zas měla spadnout ze stropu lahvička naplněná jedovatým, vybuchujícím nebo paralyzujícím lektvarem.

Jiné pasti byly jen lekací a strašící. Směs byla pestrá od obyčejných bouchacích až po ty, ze kterých se vynořila iluze nějakého strašidla. V několika z nich byli uvěznění i skuteční bubáci.

Vše bylo zkombinováno tak, aby si nikdo nebyl jistý, na co narazí.

Z města byly odvezeny všechny cennosti, větší část z nich na lodích a menší část armádou. Peníze budou později potřebné k obnově města. Některé pasti totiž měly devastující následky pro své okolí. Navíc některé z nich byly umístěny přímo v budovách.

Pouze okolo samotného hradiště byla vztyčena velmi masivní magická bariéra spolu s kouzlem skrytí, kterým se maskovala většina bohatých magických sídel před mukly a jinými kouzelníky. Velká část z nich byla neproniknutelná. Čerpala svou sílu z magických zřídel podobně jako Bradavice. Do hradeb okolo hradiště bylo vyryto mnoho ochranných run, což mělo této síle pomoci.

Kromě pastí byly po městě rozesety skupiny vojáků vypálených z hlíny. Harry kdysi viděl podobné figuríny v televizi v nějakém dokumentu o dálném východě. Nazvali je „tarotova“ armáda nebo tak nějak. Aspoň pokud dobře zaslechl, než ten pořad strýc Vernon znechuceně přepnul.

Tito vojáci měli obživnout, jakmile se k nim přiblíží cokoliv živého a zaútočit na to. Jejich úkolem bylo Morganiny vojáky zdržet, a tak dát více času na zformování ozbrojeného odporu proti Morganě.

Jakmile bylo vše hotovo pomocí přenášedla se bradavičtí přesunuli na jednu z evakuačních lodí.

Později dali vědět pomocí komunikátoru do Bradavic, že je past připravená a čeká se jen na příchod Morgany a její armády. Taky si nechali potvrdit, že se Bradavice chystají na obranu a očekávají příchod královských vojáků.

Krátká komunikace proběhla i s Caernarfonem. Ženy a děti už tam dorazily. Vládnoucí šlechtic prohlásil, že přijme jen děti, ženy a starce neschopné boje, protože nechce zbytečně přitahovat Morganinu pozornost.

***

Pár dní po návratu do Bradavic z Londýna proběhlo v horečných přípravách na obranu a příchod královské armády. Když bylo trochu volněji, nechal si Merlin zavolat Harryho a Ginny.

„Doslechl jsem se, že vás velmi zajímá můj příběh. Upozorňuji, že je velmi dlouhý.“ Když oba přikývli, tak pokračoval:

„Dobrá tedy. Před mnoha tisíci lety jsem žil ve společnosti těch, kterým se říká v současné řeči Antikové a stejně tak i Morgana.

Antikové v té době obývali několik galaxií. V té době jsme uskutečnili první objevy vstupu do vyšších duchovních sfér. Dnes se tomu říká povznesení. Tou dobou se v galaxii Pegas objevil nepřítel. Technologicky nebyl na naší úrovni, ale co ztrácel na technice, to vynahrazoval počty. Tam kde jsme zničili jednu jeho loď, nasadil hned tři další. I když jsme vyhrávali jednu bitvu za druhou, brzy nás mnohonásobně přečíslil.

A to nebyl jediný problém. Stále více Antiků se povzneslo. Tím se naše počty zmenšovali. Během jednoho století jsme v Pegasu už drželi jen jedno město. Atlantidu.

Pět let jsme v obklíčení odolávali útokům nepřátel. Poté jsme se rozhodli Pegas úplně opustit a vrátit se sem na Terru. S lodí pojmenovanou Atlantida jsme prorazili obklíčení a vydali jsme se na dlouhou cestu do Mléčné dráhy. Naše počty se cestou ještě zmenšily. Mnozí se totiž povznesli. Nechtěli už mít nejistou budoucnost. Mnoho z nich povznesení bralo jako únik z nekončící války.“

Merlin se na moment ztratil v myšlenkách.

„Poté co jsme sem dorazili, našli jsme zde velmi rané civilizace. Tehdy jsme si začali říkat Atlanťané. Podle města, kde jsme předtím žili. Podařilo se nám zde rozvinout naši magii.

Víte, že na každém světě, na kterém se zrodí život, vzniknou hned dva hlavní směry, kterým se může inteligentní život dát? Jedním je magie. Tou se zabývá jen málo civilizací. Druhou je technologie. Tu vyvine převážná část civilizací. No, pak je tu ještě třetí, ale to jsou vzácné výjimky. Tyto civilizace vyvinou magiotechnologii. To je spojení magie a technologie.

My Antikové jsme byli takovou výjimkou, i když pravdou bylo, že jsme spíš používali technologie než magii. Tu jsme více rozvinuli až v posledních tisíciletích po příchodu zpět na Terru neboli Zemi, jak jí dnes nazýváte vy.

Po příchodu jsme se volně začleňovali do místní populace. Ti z nás, kteří se vrátili a nepovznesli, se rozptýlili po planetě. Naše biologie je s vámi téměř totožná. Většina našich dětí, které jsme měli s lidmi, zdědila po nás dar magie. Z počátku síla našeho daru upadala a obávali jsme se, že se magie zcela vytratí, ale po pár desítkách generací začala magie mezi lidmi nabývat na síle.

Předpokládám, že za několik dalších desítek generací bude mezi lidmi magie stejně silná, jakou teď mají Godrik, Rowena, Helga a Salazar. Abych vás neuváděl v omyl. Ti čtyři jsou potomky posledních čtyř čistokrevných Atlanťanů na zemi. Teda kromě mě a Morgany. My ale nejsme rodiče ani jednoho z nich.

Abych se vrátil k příběhu. Na Atlantidě sídlilo stále méně Atlanťanů. Až po tisíci letech tam už téměř nikdo nezbyl. Proto jsem potopil Atlantidu do moře. Příběhy o tom se mezi lidmi vypráví i dnes. V moři jsem ji přesunul na jiné místo a o pár týdnů později jsem se s Atlantidou vznesl do oblak až na orbitu Země, odtud jsem s ní zamířil na Mars, kde se mi s pomocí technologie města podařilo jeho povrch teraformovat tak, aby to už nebyla jen neobyvatelná pouštní planeta.

O nějakou dobu později jsem tam město ukryl, opustil a vrátil se malou lodí na Zemi.

Za tu dobu, co jsme žili na Zemi, jsme zbudovali několik menších základen tak, aby chránily planetu, kdyby se tu objevili naši nepřátelé. K tomu jsme zbudovali i jednu skutečnou pevnost. Ta pevnost nyní tvoří základy Bradavic.

Byla tehdy postavena na jiném místě, ale Godrik s přáteli ji přenesli, protože magické epicentrum, na kterém stála, příliš zesláblo. Původní pevnost zahloubili a na jejím povrchu vystavěli hrad. To jsem, ale trošku odbočil.

Poté jsem se i já povznesl. Několik tisíc let jsem sledoval naše nepřátele, kteří se dokázali také povznést a tím nás ohrožovali i na této úrovni bytí. Navíc se přibližovali. Snažil jsem se ostatní přesvědčit, že máme zasáhnout a nepřátele zastavit. Oni o tom ale nechtěli ani slyšet.

Proto jsem se vrátil na tuto materiální úroveň bytí, abych nalezl způsob, jak zastavit tuto hrozbu, jak pro nás Antiky ve vyšších sférách, tak i pro vás lidi žijící na materiální úrovni.

To se bohužel nelíbilo ostatním. Proto sem byla vyslána Morgana, aby mě zastavila. Téměř dva tisíce let spolu bojujeme se střídavými úspěchy. Oba se snažíme mentorovat velké vůdce, kteří mají potenciál ať už pro magii nebo jen pro vedení svého lidu. Ovšem každý za jiným účelem.

Na konec jsem se po mnoha letech vrátil zpět do Anglie. Tehdy tady ještě bylo původních devět království. Bylo to ještě předtím, než se tu objevil Uther Pendragon. Ten ovládl šest království. Při útoku na sedmé se zamiloval do manželky tamějšího krále. Svedl ji a z tohoto spojení se narodil Artuš.

Díky svým vizím jsem nahlédl do budoucnosti. Věděl jsem, že jako dědic království je důležitý. Později Uther zahynul v bitvě a jeho oponenti začali rvát říši na kusy.

Proto jsem ukryl Artuše ke svému příteli a poprosil ho, aby se o něj postaral. Když Artuš dospěl, podstoupil zkoušku vytažením meče z kamene, čímž prokázal svůj nárok na trůn.

V následujících letech svedl mnoho bitev. V těch prokázal své vladařské, diplomatické a vojevůdcovské kvality a podařilo se mu sjednotit všechny království téměř do podoby dnešní Anglie.

Po sjednocení Anglie přišlo období prosperity. To vydrželo po téměř dvacet let. Během té doby Artuš zbudoval Kamelot. Jeho základem se stala atlantská pevnost, kdysi námi vybudovaná.

Pak se objevil zrádce Mordred. V bitvě na Badon Hill Mordreda Artuš zabil, ale sám byl smrtelně raněn. Předtím než zemřel, svěřil meč mé dávné přítelkyni Nimue, která na něj dohlíží do doby, než bude opět zapotřebí.

Po smrti Artuše byl Kamelot brzy opuštěn a po mnoho let pustnul. Kromě pár krátkých výjimek byl hrad pět století neobydlený. Během té doby magické zřídlo, na kterém byla původní atlantská pevnost postavená, zesláblo.

Pak přišel Godrik se svými třemi přáteli a nápadem založení školy pro magicky nadané děti. Po čase jsme vybrali toto místo, které má dostatečně silné magické zřídlo. Přesunuli jsme sem atlantskou pevnost společně se zbytkem Kamelotu. Z trosek Kamelotu doslova povstaly Bradavice.

Víte, jak vlastně Bradavice dostaly své jméno? Ne? Tak já vám tu hloupou historku povím.

Uprostřed stavby se nás pět sešlo, abychom popřemýšleli mimo jiných věcí i o jméně školy.

Během schůze padlo snad dvacet jmen, ale nemohli jsme se shodnout ani na jednom. Na každém z nich se něco nelíbilo. Po několika hodinách byly všichni už unavení a nedávali už na nic pozor. Ještě jednou jsem se zeptal, jestli má někdo nějaký nápad na jméno a v tom se hlasitě ozvalo BRADAVICE. V té chvíli, jak už byli všichni znavení, řekli tři ano a souhlasím. Tím Bradavice dostali své jméno.

Sice jsme se o chvíli později probrali z letargie, protože to slovo nikdo z nás nevyřkl. To už ale bylo pozdě. Tři z pěti souhlasili a magie přijala tento název. A nešlo s tím už nic dělat.

Později jsme zjistili, že to byl jeden z dělníků. Jiný dělník mu totiž šlápl na nohu a ten první ho chtěl varovat a zahulákal na něj: ‚Pozor mám tam BRADAVICE’. No a takhle škola dostala svůj název.“

Povídali si ještě několik hodin a Merlin jim odpověděl na vše, co se ho zeptali.

***

Na Bradavickém hradě všem brzy došlo, že Morgana nezaútočí hned, jak očekávali. Místo toho na hrad přicházeli lidé z blízka i daleka. Všichni měli jedno společné. Chtěli bojovat s Morganou a její armádou, aby se jí pomstili za vše špatné, co jim během let prováděla. Mnohým sebrali všechen majetek. Některým pozabíjeli rodiny, když bránili zbytky svých potravin. Tím bylo jasné, že pozice Bradavic se stala veřejně známou.

Lidé přicházeli i do Otwellu. Všichni sebou přinášeli útržky informací o tom, co se v království děje.

Podle těchto informací Morgana z Londýna, který neúspěšně vyrabovala, pomalu míří se svou armádou k Bradavicím. V Londýně nezůstalo moc cenných věcí, které mohla získat. Zároveň bylo celé město prošpikováno magickými i nemagickými pastmi, které stály mnoho životů a zranění v její armádě.

Zatím, co postupovala na Bradavice, z celého království stahovala ozbrojence a verbovala koho se dalo. Chystala co největší sílu k dobytí Bradavic.

V Bradavicích prvně předpokládali, že Morgana se svým vojskem dorazí do týdne po královi. Disponovala dostatečným množstvím kouzelníků, aby to dokázala. Místo toho se rozhodla postupovat pomaleji a nabývat na síle. Předpokládali, že takhle Morgana dorazí do půl roku, než všechny své síly stáhne z království k útoku.

V Bradavicích se rozhodli všechny příchozí co nejlépe vycvičit k boji, který očekávali. Mukly přemisťovali do Otwellu nebo i do jiných blízkých vesnic, které se přidaly k Bradavicím. Tam je učili a trénovali v boji se zbraněmi. S tím pomáhali i královi vojáci. Základy byly stejné. Poté co se naučili základy a trochu potrénovali fyzickou zdatnost, je přebrali bradavičtí studenti nebo ti lepší z instruktorů z královy armády, aby je naučili trochu víc.

Kouzelníci se cvičili přímo v Bradavicích. Sami sidhové si z bradavických vybrali pár jedinců, které učili základům všeho, co sami uměli. Mezi nimi byl i Harry, Ginny a Viktor přesto, že k Viktorovi měli výhrady.

Některé moudré Harry s přáteli zavedli do lesů, kde potkali druidy. Na druidy tentokrát nenarazili. Někteří z moudrých v lese zůstali s tím, že se tam porozhlédnou. Ostatní se vrátili do Bradavic.

Během čekaní na Morganu a její vojsko na hrad dorazily zprávy o armádě kentaurů, která se blížila k Bradavicím. S kentaury kráčeli i další tvorové jako víly, dryády, pár pegasů, gryfů, hipogryfů, satyrů a mnoho dalších druhů. Tato armáda měla dorazit až za nějaký čas. Ti, co přinesli zprávu o této mytické armádě, tvrdili, že přichází na přání paní Nimue.

***

Někdy během druhého měsíce čekání na Morganu vstoupily na Bradavické pozemky tři podivné bytosti s kápí přetaženou přes hlavu. Šly tiše, ale neskrývaly se. Brzy byly obklíčené. Jedna si sundala kapuci, čímž všechny uvrhla v údiv. Odhalila totiž své kočičí rysy.

„Korele, příteli, co tady děláš?“ přiběhla rychle Ginny následovaná Harrym s Viktorem.

„Prosíme všechny, aby odložili své zbraně. Toto jsou přátelé,“ zakřičel Harry.

„Omlouvám se Koreli. Očekáváme útok, a tak jsou tu všichni trochu nervózní,“ omluvila se Ginny příchozím.

„Zdravím vás přátelé. Právě proto jsme tady. Doslechli jsme se o vašem nadcházejícím boji a rozhodli jsme se vám pomoci. Stejně se rozhodli psíci a Khan se taky přidá,“ sdělil Korel Harrymu s přáteli a všem, co byli poblíž.

V té chvíli se řady okolo nich rozestoupili a mezerou přišel Merlin v doprovodu zakladatelů, prince Noční Oblohy s několika moudrými a pár dalších významných elfů. Přišel i král Ethelred II. s několika veliteli. Když Ethelred uviděl, kdo je příčinou toho rozruchu, zhrozil se a strachy začal blekotat o tom, že se peklo otevřelo. Vzápětí ho jeho lidé odvedli pryč.

„Za něj se omlouvám. Ještě se nevzpamatoval ze šoku, že neexistují jen lidé.

Předpokládám správně, že jsi byl vybrán jako vůdce?“ otázal se Harry.

„Ano. Předpokládáš správně.“

„Dobrá tedy, dovolte mi, abych vás představil. Merlin nejvyšší Istari na světě, princ Noční Oblohy vůdce a velitel elfů, moudrý Strom Hvozdu nejvyšší z moudrých, Godrik Nebelvír, Salazar Zmijozel, Helga Mrzimorská a Rowena Havraspárská zakladatelé Bradavic a velitelé bradavických sil. Ten, co odešel byl Ethelred II., anglický král a velitel muklovských sil.

Před vámi stojí Korel, válečný vůdce svého lidu a náš přítel,“ představil Harry všechny nejvýznamnější přítomné.

„Těší mě i mé druhy, že vás poznávám,“ řekl Korel. Přitom udělal mírnou poklonu.

„Přisel jsem vám říci, že můj lid, Kryna s Kromem i Khan se rozhodli pomocí Bradavicím. Váš nepřítel stahuje své vojáky z celé země. Nechává jen malé posádky tam, kde očekává později možný odpor.

Ostatní směřují přímo k armádě vašeho nepřítele Morgany la Fay. Rozhodli jsme se, co nejvíce to půjde snížit počet těchto posil a napadáme je. Bohužel vás nedokážeme zbavit všech. Je jich příliš mnoho, takže můžeme jen snižovat jejich počty.

Také jsme párkrát napadli jejich hlavní armádu, ale poté je začali chránit vaši příbuzní,“ řekl Korel a ukázal na prince Noční Oblohy.

„To bude princ Temných Vod a jeho elfové. Naši nepřátelé…“ přikývl princ Noční Oblohy.

Korel přikývl. „Jsou to zdatní bojovníci, kteří ovládají síly přírody stejně jako druidové, ale tak nějak temným způsobem.

Taky jsme narazili na armádu černých rytířů. Ti sice nečarují a není jich mnoho do počtu, ale nepodařilo se nám zabít ani jednoho. Navíc se chovají zcela jinak než ostatní. Nejí, nespí, nedělají nic jiného, než stojí, chodí a bojují.

Hlavní armáda nepřátel postupuje pomalu. Verbuje a posiluje, jak se dá. Očekáváme, že sem dorazí na jaře nebo začátkem léta. Taky jsem vás chtěl ujistit, že všichni budeme stát po vašem boku a bojovat proti společnému nepříteli,“ ujistil všechny ještě Korel.

„Nevíš, jestli se elfové setkali s druidy? Asi tak před měsícem?“ optal se rychle Harry, když viděl, že chce Korel s doprovodem odejít.

„Bohužel o tom nic nevím. Poté, co jste odešli, jsme s Khanem a Kromem uzavřeli příměří, které trvá do teď a odešli jsme z těch míst pryč,“ odpověděl Korel. Pak se rozloučil, a i se svým doprovodem odešel z bradavických pozemků.

***

Zbývající čas všichni věnovali tréninku nebo přípravě obrany. Přístupy po zemi k bradavicím byly zavalené nebo zatopené, až na jeden. Ten byl velmi silně střežen a bráněn. Jezerní plocha byla hlídaná a na hladinu i pod ni byly umístěny různé pasti. V širokém okolí byly hustě umístěné další pasti, blokády a lehké strážnice s věžičkou, ze které mohli lukostřelci střílet.

Největší potíže představovaly zásoby potravin. K obraně Bradavic se sešlo příliš hladových úst, která bylo potřeba nasytit. Proto vyslali do širokého okolí lovce, sběrače a vyjednavače, kteří měli získat jídlo odkud se dalo. Z lesů, vod, luk, polí i měst a vesnic. U těch dvou posledních jmenovaných je odkoupit. A nejen jídlo, ale zásoby všeho druhu jako zbraně, materiál a vše, co by se mohlo alespoň trochu hodit.

Brzo se ukázalo, že tyto skupiny se střetávají se skupinami Morgany, které měly za úkol to samé. Ti ovšem obyvatelům vesnic a měst za jídlo, zbraně a materiál neplatili, ale kradli a drancovali.

V tom všem zmatku Rowena pronesla další věštbu:

Až stromy se dají na pochod

a země se napije krve mnoha rodů.

Magie padne na kolena a Hrad,

jenž školou jest, zmizí do neznáma.

V té době temnota mocná,

bude poražena a nastane mír.

Ale slyš má varování.

Temnota dřímat bude.

Svou příležitost očekávat

trpělivě k návratu bude.

Osudem jest určeno,

že temnota se navrátí

a ti kteří se s ní už utkali

se s ní opět setkají.

Zápas ten největší pak nastane

a rozhodne o osudu lidského pokolení.

***

Morgana také nelenila. Rozkázala stáhnout veškerá vojska v zemi k útoku na Bradavice. Menší posádku zanechávala jen v místech, kde by opětovné získávaní pozice bylo obtížné.

Nechala zplundrovat Londýn, ale tam nenalezla její armáda žádné zásoby nebo cenné předměty. Jen smrt zde byla všudypřítomná. V různých pastech a nástrahách ji nalezly stovky jejích mužů.

S tím Morgana nebyla spokojená. Její nelibost pocítilo několik desítek velitelů na vlastní kůži.

Věděla, že za tím stojí Bradavice a rozhodla se vymazat Merlina se zakladateli z existence. A ty jejich Bradavice s nimi. Z důvodu časově náročného stahovaní vojáků se rozhodla postupovat pomalu k Bradavicím. Spočítala si, že nejlepší čas útoku bude z kraje jara. To měla ještě mnoho měsíců k verbovaní a posilovaní své armády.

Vyslala spoustu svých špehů, aby sledovali dění v Bradavicích. Brzy zjistila, že Merlin o jejím tažení ví a Bradavice jsou rychle opevňovány.

Proto vyslala mnoho skupin svých méně schopných vojáků a kouzelníků, aby odklidili veškeré zásoby a materiál z dosahu Bradavic a nejlépe, aby jej dopravili k její armádě, kde bude zužitkován.

Rozkázala svým válečným inženýrům, aby připravili části válečných strojů tak, aby byly rychle přepravovatelné a na místě určení rychle sestavitelné. Ti brzy přišli s potřebnými plány a tyto části se začaly stavět.

K tomu během času Morgana vytvořila několik desítek svých Černých rytířů. Přišla tak o mnoho schopných kouzelníků, ale rytíře považovala za lepší variantu. Mnoho z těchto kouzelníků bylo přítomno při jejím pokusu přivést armádu z jiného světa.

Během putovaní se jí podařilo do své armády získat i pár temných tvorů.

Jedním z nich byl i černý drak, který byl o něco málo inteligentnější než jeho druhové pocházející z tohoto světa. Dokonce dokázal ovládat slabou dračí magii, kterou uměli používat jen moudří draci, ale ti už byli všichni pryč.

Dalšími tvory bylo pár akromantulí velkých jako dům. Její inženýři vymysleli, jak na ně umístit plošiny pro střelce. Tím se z nich stali takové menší pohyblivé pevnosti, ze kterých šípy létaly na všechny strany.

V půlce cesty k Bradavicím jí špehové donesli informace o obraně Bradavic. Dozvěděla se, že veškeré přístupy k Bradavicím byly zničené a jejich obnova by zabrala mnoho týdnů práce. Jen jeden průchod zůstal a ten byl velmi silně chráněn.

Proto se rozhodla použít magické artefakty, které kdysi Antikové vytvořili k boji. Na této planetě se jich nacházelo jen pět, ale ve vesmíru jich bylo daleko více.

Jednalo se o takzvané Kameny živlů. Původně byly vytvořené k boji s živlovými démony. V té době Antikové využívali magii v naprosto mizivé míře a na tyto nepřátele jejich zbraně neúčinkovaly. Proto vytvořili zbraně z podstaty živlů, aby mohli s živlovými démony bojovat. Teď poslouží k naplnění jejích vlastních cílů.

Rozkázala svým velitelům pokračovat v tažení k Bradavicím. Ona sama se vydala k místům, kde by Kameny měly být.

Kámen vody nalezla v mořské jeskyni na jihu anglického pobřeží. Kámen ohně byl uschován v nejaktivnější sopce na Islandu. Kámen větru nalezla ve Francii poblíž města Orléans. Společně s ním nalezla i Kámen země. Bylo jí divné, jak se tam dostal, ale moc to nezkoumala. Byla ráda, že nemusí hledat Kámen země jinde.

Pátý Kámen, Kámen magie, byl v útrobách Bradavic. Šestý Kámen, o kterém zaslechla jen legendy, že by měl být rovněž na Zemi, nenalezla. Jednalo se o Kámen duše.

S příchodem jara měla Morgana vše nachystané. Ve chvíli, kdy se umoudří počasí, se vydá s celou svou armádou zničit Bradavice.