Hledej

 DS_00

    21 až 25

      Regi_supleSmůla nebo štěstí...?

       

      200 slov pro soutěž The Amazing Halloween Drabble Race 2013 na HP Drabbles.

      4. kolo na téma: Některý z Harryho vrstevníků byl právě vybrán coby čtvrtý šampion Turnaje Tří kouzelníků

       

      Celý život byl smolař. I ve škole. Na cokoli sáhl, cokoli řekl nebo udělal, všechno pravidelně pohnojil.

      V prváku strávil noc jako šutr, v druháku dosáhl počet jeho explodujících kotlíků stoletého školního rekordu, ve třeťáku ztratil papírek s přístupovým heslem a obrazem prošel uprchlý vězeň. A to byly jen ty nejlepší kousky. Mraky drobných smůliček ani nepočítal...

      A teď, vrchol všeho! Ten praštěný Ohnivý pohár vyplivl jeho jméno!! Jak k tomu, pro Merlina, mohlo dojít?! Určitě to způsobilo nějaké jeho popletené kouzlo ve formulích. Jasně... co asi jiného. Při jeho smůle.

      Bránil se. Protestoval. Rozhodně nechtěl soutěžit. Brumbál ale řekl, že musí. Že se nedá nic dělat. Prý magická smlouva. A popřál mu hodně štěstí. Jemu! Nevillu Longbottomovi!! Kdy on měl vůbec nějaké štěstí?

      No... v prváku dostal na závěr pár bodů a Nebelvír získal pohár. Svéhlavé kotlíky mu trošku pomáhá zvládat Hermiona. A mít ji za kamarádku, to rozhodně štěstí je. Uprchlý vězeň nebyl žádný vrah... Když nad tím vším přemýšlí, kupodivu se opravdu občas stalo, že se z nějaké katastrofy vyklubalo něco pozitivního. Díky komu byl, například, objeven fenomenální nebelvírský chytač?

      Kdo ví, k čemu povede tahle jeho nejnovější smůla. Možná, že nakonec taky bude k něčemu dobrá.

       

       

      Ty jsi ten pohár

       

      200 slov pro soutěž The Amazing Halloween Drabble Race 2013 na HP Drabbles

      (Uveřejněno mimo soutěž) 4. kolo na téma: Některý z Harryho vrstevníků byl právě vybrán coby čtvrtý šampion Turnaje Tří kouzelníků

       

       

      Byla zamilovaná. Jenže netušila, co k ní cítí on, i když se na ni pokaždé, když se potkali, mile usmál. Chtěla mít jistotu, a tak mu napsala. Všechen svůj cit vyjádřila jedinou větou a podpisem. Pak použila kouzlo, které ji naučila babička: Slova se objeví jen v plameni, který pergamen nespálí. Například v „Plameni lásky“. Tak se kouzlo jmenuje. Pokud ji Cedrik nemiluje, uvidí jen prázdný list. Při snídani mu nenápadně vsunula dopis mezi knihy...

      Už to ale byly dva dny a stále žádná změna. Pořád jen ty letmé úsměvy při náhodných setkáních.

      Četl ten dopis, nebo ne?

      Ze zamyšlení ji vyrušil potlesk a jásot. Překvapeně sebou trhla. Úplně zapomněla, že dnes mají být oznámeni šampioni té soutěže. Vedle Brumbála už stála blondýna z Krásnohůlek a černovlasý chytač z Kruvalu. Ohnivý pohár znovu vzplál a ředitel zachytil pergamen, který z něj vyletěl. Rozevřel jej a překvapeně zamrkal.

      „To je rozhodně... nečekané. Vypadá to, že Bradavice mají dva šampiony, místo jednoho. Přečtu vám, co je zde napsáno: Ty jsi ten pohár, z nějž chci pít... a jména Cedrik Diggory a Levandule Brownová.“

      Tak, odpověď na svou otázku mám. Pomyslela si zvadle Levandule, než se s rezignovaným povzdechem vydala k učitelskému stolu.

       

       

      Rok v Zakázaném lese

       

      200 slov pro soutěž The Amazing Halloween Drabble Race 2013 na HP Drabbles.

      Vítězná povídka 5. kola na téma: Nejúžasnější magické příšery/ bytosti/ tvorové.

       

      PODZIM teď přilétá na křídlech sov.

      Léto pak s testrály opláče,

      slábnoucím sluncem les rozsvítí,

      blýskne se v ohnivých fénixe perutích.

      Zezlátne, zrudne a v hnědavých tónech

      šustivě opadá pod nohy kentaurů.

      Paseku obalí mlhami pavučin.

      Hvízdavou píseň s větrem si zazpívá.

      Kopyty jelenů rozkřupne kalužím ledový škraloup.

       

      ooOoo

       

      ZIMO, už můžeš...

      Zasypat peřinou uspaný les,

      a do snů kolébat v jeskyni obra.

      Stopami zajíců pokreslit třpytivou pláň.

      V noci zas úplňkem rozechvět kořist zavytím vlkodlaka.

      Mrazem a bodavým větrem les do ledu uzavřít,

      jak dechem temného mozkomora.

      Zdá se, že navěky...

      Přijde však čas a pojednou vidíš, že sílu svou ztrácíš.

       

      ooOoo

       

      Stromům slunce teplem trhá bílý plášť, kůrolez tykadla vystrčí.

      JARO ho vítá s úsměvem.

      Vstávej, maličký, teď jsem tu na chvíli já

      a kolem mne život se otvírá.

      Koťata hlídá si maguár.

      Kopýtka bělounkých nešiků se zlatým rohem

      tlučou a tlučou o vzbuzenou zem.

      Teplý déšť napájí žíznivý rodící les...

       

      ooOoo

       

      Slunce se zvedá a horký den povstává z mlžných a chladivých rán.

      Hipogryf divoce křídly vzduch rozráží, nad hlavou nebe.

      Tak LÉTO jde lesem,

      kde domov svůj mají už tisíce let tvorové bájní.

      Dobří i krutí, děsiví, krásní,

      tak stejní jak my.

      Tak stejní, jak celý náš veliký svět...

       

       

      Kategorický imperativ

       

      4x100 slov pro soutěž The Amazing Halloween Drabble Race 2013 na HP Drabbles.

      Vítězná povídka 6. kola na téma: V bradavické knihovně se ale dějí věci...

       

      Poznámka:

      „Kategorický imperativ“ je základem přirozené morálky, kterou rozebírá ve svých knihách Immanuel Kant. Jeho hodnocení morálnosti vychází z motivů jednání, ne z jejich důsledků. (Wikipedie)

       

      Vůbec nevěděl, proč ho do školy s mladým pánem Luciusem poslali. Pán si ho jen občas zavolal kvůli nějaké maličkosti, když se chtěl pochlubit spolužákům. Všechno důležité ale dělali bradavičtí skřítci a na Dobbyho se škaredě mračili, že se plete do jejich povinností. Byl nešťastný. Měl před sebou dlouhých sedm let bez pořádné skřítčí práce. Nevěděl, jak to vydrží. Nakonec ho napadlo nabídnout pomoc madam Pinceové v knihovně, kam ostatní skřítci moc nechodili.

      „No... nějaké knihy by možná potřebovaly opravu.“ Mávla knihovnice neurčitě k přeplněným regálům úplně vzadu.

      Některé svazky byly hodně poškozené a na všech byla tlustá vrstva prachu.

      ooOoo

      Nejdříve začal brát do rukou jednu knížku po druhé, aby ji očistil od špíny a opravil. Příští den ale jednu z nich otevřel. Byla to pohádka pro malé kouzelníky o princezně a sedmi domácích skřítcích. Princezna byla sirotek a měla strašně zlou macechu. Ta macecha princeznu vyhnala z hradu a skřítkům nařídila zavést ji hluboko do lesa a tam ji opustit. Skřítkové se ale rozhodli jinak. Žili pak všichni v lese v malé chaloupce a o princeznu se starali.

      Dobbymu nešlo na rozum, jak mohli skřítkové odmítnout poslušnost své paní, přestože byla tak zlá. To přece skřítkové nemůžou. Nebo ano?

      ooOoo

      Lámal si nad tou otázkou hlavu, dokud nenarazil na několik knížek jednoho mudlovského spisovatele. Díval se na nehybný obrázek drobného, neduživého člověka v starobylém oblečení a nejdříve vůbec nechápal, o čem to vlastně ten pán píše. Uši se mu kroutily samým těžkým přemýšlením a pomalu, pomaličku mu začínalo docházet, že právě TO ten spisovatel chce. Ponouká ho, aby on SÁM uvažoval o tom, co ví, co zná, co by měl vědět a hlavně, co by měl dělat! A co je důležité, že by se on, Dobby, měl chovat tak, jak by si přál, aby se k němu chovali druzí lidé.

      ooOoo

      Polekaně knížku zaklapl. O čem to tady uvažuje? Je přece pouhý domácí skřítek! Neměl by se náhodou potrestat? Jenže žádné skřítčí pravidlo přece neporušil, že ne? A jeho pánové mu nezakázali číst knížky.

      Přesto věděl, že o tom, co dělá v knihovně mimo úklidu, určitě nikomu povídat nemůže. Protože přemýšlel o věcech, které nikdy žádného jiného skřítka ani nenapadly. Netušil, co mu to poznání jednou přinese a kam ho zavede. Ale už se to nedalo zvrátit. Dobby najednou věděl, že jeho skřítčí život už nemůže být úplně stejný jako dřív. Navždy mu ho změnil dávno zemřelý mudla – Immanuel Kant.

       

       

      Příjemné odpoledne

       

      Psáno pro soutěž The Amazing Halloween Drabble Race 2013 na HP Drabbles.

      7. kolo na téma: Jakýkoliv okamžik ze dne Halloweenu v roce 1981 očima některé z postav světa Harryho Pottera

       

      Poznámka: Pokud vám tohle drabble opravdu připadá jako milý pohodový obrázek příjemného odpoledne, všimněte si data v zadání...

       

      Harry poletoval po kuchyni na dětském košťátku a já umývala nádobí. Ručně. Mudlovská výchova mi pomáhala zvládat bezpečný, ale jednotvárný život pod Fideliem. Zato Jamese ta nečinnost ubíjela. Pokud si nehrál se synem, sedával před krbem a zíral do plamenů. „Co kdybychom vydlabali Harrymu pár dýní. K večeři udělám teplý dýňový koláč!“ zavolala jsem do obývacího pokoje.

      „Proč ne…“ James ožil a popadl hůlku.

      „Bez hůlky, Jamie, po mudlovsku. Pěkně vlastníma rukama.“

      „Tak jo, bude legrace.“ James hůlku položil na stolek k té mojí a s dychtivým výrazem vykročil za námi do kuchyně.

      To bude příjemné odpoledne, pomyslela jsem si...

       

      Items details

      • Hits: 1336 clicks

      Tecox component by www.teglo.info