Psáno na téma Makovice.

Megan jsou čtyři roky.

„Prázdné makovice, samé prázdné makovice.“

Brk skřípe po pergamenu a červený inkoust stříká do všech stran.

„Dobře, v téhle to přece jen trochu chřestí.“ Severus usrkne jasmínový čaj ovoněný whisky, kterou mu Minerva dala k vánocům, a pokračuje v opravování esejů. Jejich hromádka se ztenčuje jen pomalu.

Další přeškrtne tak zuřivě, až rukou narazí do šálku a málem ho převrhne.

„Tahle je naprosto vysypaná. Ani zrníčko!“

Zničeně se opře v křesle, ze zásuvky vytáhne Minervin dárek a čaj okoření daleko vydatněji.

Do pracovny vcupitá Megan, v náruči otep zralých makovic. Jen to chřestí.

„Tatí, tatí, tyhle jsou ještě úplně plné!“