Hledej

 H00

      H12

        

      Jak si novomanželé užívali svůj první společný rok? Nebudeme moc obtěžovat, ale v několika drabblících aspoň opatrně nakoukneme…

        

        

      JE VYMALOVÁNO

      Téma: Mazanec a mazanice

        

      „Óch, Agrridé, to jsem vůbec nevěděla, že jsi takový umělec! Ty barrvy! Ta exprresivní kompozice!“

      Hagrid stál v manželské ložnici, na hlavě papírovou čepici složenou z Denního věštce, v ruce štětku, celý zamazaný od barev, a rozpačitě se nad tou chválou drbal v plnovousu.

      „Noo… abych pravdu řek, zlato, ta exprsk… kompoze… ehm… Sem chtěl vymalovat, že jo. A dyž sem si udělal pauzičku na sváču, spad mně ten kus velikonoční buchty, cos včera pekla, do kýble s červenou barvou. A jak to vyprsklo, udělal se na zdi flek jak kráva. Nešlo to ničím zamazat. Zkoušel sem fakt ouplně šecko.“

        

        

        

      ZÁSLUŽNÁ PRÁCE

      Téma: Jsme tým

        

      „Agrrridé, co to…? Pes se válí v naší posteli?!“ Olympa stála ve dveřích ložnice a rozzlobeně shlížela na manžela, lebedícího si s Tesákem v pruhovaných peřinách.

      V Hagridovi hrklo. Nečekal Olympu doma tak brzy. Horečně přemýšlel, jak z té šlamastyky.

      Hlavou mu bleskla vzpomínka na film, který viděl v televizi, když byl navštívit svého českého kamaráda Zdeňka Srstku. Psi se tam mazlili s hodně starými a nemocnými lidmi, leželi s nimi i v postelích. Jak ono se to enom menovalo…?

      „Kdo se tu válí? My sme s Tesákem canisterapeutickej tým a todle je eee… polohování. My tady tento… tvrdě trénujeme!“

        

        

        

      V DROGERII NA PŘÍČNÉ

      Téma: Vůně vyprané kočky

        

      Soustředěně zapisoval do účetní knihy. Zvonek nad dveřmi zacinkal a starého drogistu ovanula intenzivní vůně. Chat noir, pomyslel si, a hlasitě pozdravil, aniž by zvedl hlavu od práce. „Dobrý den, madam, hned se vám budu věnovat, jen co dosčítám ten sloupec…“

      Za okamžik odložil brk a zvedl hlavu. „Hagride! Co tady děláš? A co to… jak to, že… Ty používáš dámský parfém?“

      „Ale né,“ mávl Hagrid rozmrzele rukou. „To Olympa. Můj kožich jí prej smrděl, tak ho vyprala. A protože porád smrděl, nalila na něho tu Černou kočku… no, tu voňavku. Nemáš tu něco silnýho, co by to ňák přebilo?“

        

        

        

      DOHAZOVAČI

      Téma: Anonymní seznamka

        

      „Drrachouškú, neszdá se ti Drráp trroššku smútný?“

      „Aby nebyl, Olympo, dyť já sem porád s tebou a von je chudák malej furt sám. Co dybysme ho vzali letos s náma na dovolenou tam, co žijou vobři. Třeba by si tam našel ňákou šikovnou holku.“

      „Agrridé, to né! Umíšš si pržedstavit cestu s jedním obrrém přžes célou Evropu tam a nazpátek dókonce se dvěma? Úž si zapomněl?“

      „No jó, to je fakt. Voni nejsou ti vobři moc nenápadný… Tak co dybysme to udělali anon… amony… no, že bysme Drápkovi vo tom zkrátka neřekli a takovou malou roztomilou nevěstu mu přivedli sami?“

        

        

        

      SKVĚLÝ DÁREK PRO MATKU

      Téma: Malebná slova

        

      Olympa postavila před Hagrida velikou mořskou mušli. „Hagrride, povídej do ní něco, prrosím.“

      „Proč mám do tej věcičky mluvit? K čemu to bude dobrý?“

      „To je očarrovaná mušle. Nahrrávací. Bude to nádherrný dárrek pod strromeček prro mou matku.“

      „Fakt? A co mám jako řikat?“

      „Cokoli. Třřeba pohádku O krrálici Alici.“

      „Vona má ráda pohádky pro malý děcka?“

      „Ale drrahoušku, přece víš, že je etnogrrafka. Má rrozsáhlou sbírrku rrůzných světových nářřečí, a to tvoje je tak rroztomilé! Bude nadšená. A možná nás dokonce přřijede navštívit, přřestože teď velmi nerrada opouští Nový Zéland. Zkoumá tam jeden naprrosto neznámý malý nárrůdek. Jakési Hobity.“

        

        

        

      ÚSKALÍ SPOLEČENSKÉ KONVERZACE

      Téma: Některá témata by se měla zakázat

        

      Olympa si povzdechla. „Hagrride, společenská konverrzace u stolu má svá prravidla. Oprravdu nemůžeš hovořřit o ničem nechutném.“

      „Nechutném? Přeci sem na tej večeři mluvil jenom o svej práci. A vo zvířátkách. Jako že sem profesor péče vo kouzelný tvory, a tak. A vo počasí.“

      „Já vím, že jsi nechtěl, aby se mé matce udělalo nevolno, aby manželka ministrra omdlela, a aby číšník leknutím přřevrátil přředsedovi starrostolce do klína mísu s polévkou. Ale přříště už tu přříhodu, jak jsi přředváděl bahňáky smrrduté, jak přřišla bouřřka, a jak se chudáčci tak vyděsili, že pokrropili studenty svými ehmmm… Přříště už ji prrosím nevyprrávěj.“

        

        

        

      NEJVHODNĚJŠÍ DÁREK

      Téma: Bestiář

        

      „Hermiono, musíš mně poradit. Jakej dárek bych měl Olympě dát k prvnímu výročí našej svatby? Ňákou kytku, to já vim. Ale co dál?“

      „Mělo by to být něco takového, aby bylo vidět, že sis dal práci s přemýšlením. Něco, co by vyjadřovalo, jaký jsi. Zároveň něco, co má ráda Olympa. A pokud by ta věc byla i praktická, byl by to bonus navíc.“

      Hagrid se rozzářil. „Děkuju! Už vim! Dyť sem přeci napsal knížku Vopravy a doplňky Vobludnýho vobludária!“

      Večer Olympa vybalila ze spousty hedvábného papíru útlou knížečku s věnováním:

        

      Šecky ty mazlíky mám rád, ale tebe nejvíc. Tvůj Hagrid

       

      Items details

      • Hits: 2403 clicks

      Tecox component by www.teglo.info