Prolog |
Pár dní po té, co Harry odešel před pátým ročníkem ze Zobí ulice Obtloustlý chlapec trochu nerozhodně zaklepal na domovní dveře. Ty se po chvíli otevřely. „Ahoj, Dudley, copak potřebuješ?“ „Dobrý den. Chtěl bych si s vámi promluvit o tom, co se stalo.“ Na konci pátého ročníku Ráno u snídaně přistál u Draca malý puštík. Hned mu bylo jasné, co je v dopise uvázaném na jeho noze. Přede dvěma dny skončil jeho otec v Azkabanu a jemu se ulevilo, ale sova jeho „tetičky“ znovu potvrzovala jeho obavy. Vlastně je měnila v jistotu. S tímto vědomím dal puštíkovi kousek slaniny, a když odletěl, otevřel dopis. Zběžně prohlédl jeho obsah, dopis schoval do kapsy a ve zdánlivém klidu dosnídal. Po snídani odešel z Velké síně a zamířil ke kabinetu profesorky McGonagallové. „Co si přejete, pane Malfoyi?“ zeptala se ho profesorka poté, co asi pět minut po něm dorazila ke svému kabinetu. „Prosím, paní profesorko, potřebuji mluvit s vámi a s profesorem Brumbálem,“ odpověděl Draco a podal jí dopis. Profesorka ho rychle přehlédla a zamířila s Dracem v závěsu k ředitelně. „Čokoládové žabky,“ řekla chrliči heslo. Chrlič se odklonil, oni se nechali vyvést schodištěm a po vyzvání vstoupili do ředitelny. Brumbál si pozorně přečetl dopis a namířil svůj pohled na mladého zmijozela. „Rozhodně to nemám v úmyslu udělat, pane,“ tak zněla odpověď na nevyslovenou ředitelovu otázku. V kupé ve vlaku z Bradavic do Londýna seděli spolu Harry, Ron, Hermiona, Lenka, Ginny a Neville. Bavili se, co bude kdo dělat. Harry jen v duchu doufal, že letos nebude v Zobí trčet moc dlouho. „Neviděli jste Malfoye?“ zeptala se najednou Ginny „Mám dojem, že ani neodjel a zůstal na hradě,“ odpověděla jí Hermiona. „Co se zase děje, že fretka nechce domů?“ divil se Ron. Tím celá diskuze skončila. Jen v Nevillových očích uviděl Harry stín strachu. Povzbudivě se na něj usmál a podíval se z okna, kam už dojeli.
|
Items details
- Hits: 14654 clicks
Tecox component by www.teglo.info
Vaše komentáře a dotazy
RSS informační kanál kometářů k tomuto článku.