Hledej

Zpěv zlatého Fénixe

Zlat_Fnix_02Tento příběh přímo navazuje na konec knihy HP a Fénixův řád. Roztomilá scénka na nádraží, kdy si pár členů Řádu přišlo pohovořit s Dursleyovými,aby je přinutili chovat se k Harrymu slušně…

Na povídce spolupracují Mája a Karlos-sama. Karlos dodává skvělé nápady, píše pro Harryho učebnice a bude se zabývat temnou stranou a pradávným zlem. Mája si bere na starost romantiku, lidské vztahy a konečnou slohovou úpravu. Charaktery postav i zápletky spolu vytváříme pomocí diskuse na Skype a je to opravdu zajímavý styl tvorby. Jsme oba zvědaví, jak se vám trefíme do chutě a proto pište komentáře, podělte se s námi o vaše názory na naše společné dílko…

    Vysvětlivky

      Tady budu vysvětlovat různé teorie, které se v našem příběhu objevují, abyste lépe pochopili svět magie, který jsem s Karlosovou pomocí vytvořila. Základ nám samozřejmě dala JKR, ale spoustu dalších záležitostí bylo potřeba vymyslet. K některým teoriím mě inspirovali další autoři HP FF a já bych jim touto cestou ráda poděkovala. Pokud v povídce narazíte na nějaký problém, který jsme nebyli schopni dostatečně srozumitelně vysvětlit, pak se v komentářích zeptejte a my vám vysvětlení rádi dodáme.

      Teorie tichého přemístění 

      „Kouzelník svou magii rozloží v celém svém těle a pomocí ní se přemístí meziprostorem do svého cíle, jak už jste se naučil. Zvuk u přemístění vzniká z důvodu, že dojde ke kolizi magie přirozeně nacházející se v přírodě s magií kouzelníka. Všude kolem vás se nachází magie. Někde je víc rozptýlená, někde koncentrovanější. Tato volná magie udržuje rovnováhu a všechno okolo sebe na svém místě. Tiché přemístění nastane ve chvíli, kdy kouzelník dokáže svou magii naladit na magii Země, takže při přemístění nedochází ke kolizi dvou rozdílných magií.“ Pokračoval učitelským tónem Snape.

      „Takže k tomu, abych se naučil přemisťovat potichu, musím ovládnout element země?“ ptal se dál Harry.

      „Tiché přemístění není spojeno s elementem země. Ačkoli jeho ovládnutí by vám nejspíš usnadnilo magii kolem sebe přečíst a pochopit ji. Magie, o které mluvím je volná magie pokrývající planetu Zemi, proto ji nazýváme buď Zemskou, nebo Volnou magií. Vy, jako magický empatik, byste to měl časem zvládnout také. Magický podpis je originální u každého kouzelníka, žádní dva jedinci nemají naprosto stejný. Volná magie se navazuje na tu vaši a udržuje rovnováhu mezi vámi a okolním prostředím. Když se přemístíte, tak se z toho spojení vytrhnete silou a tím způsobíte ten zvuk. Jakmile se naučíte rozpoznat magii kolem sebe stejně, jako už umíte rozlišit magické podpisy kouzelníků, tak už nebude těžké se z ní uvolnit do meziprostoru bez toho prásknutí. Musíte ji poznat a porozumět jí; časem se naučíte i částečně z ní čerpat svou sílu. Bradavický hrad je magií nabitý, tam se to naučíte snadno. Pak vám to půjde i jinde…“

      (Tuto teorii jsem vymyslela i s vaší pomocí. V podstatě vznikla z diskuse v komentářích pod jednou z kapitol.)

       

      Teorie o bezhůlkových kouzlech 

      „Každý kouzelník má vlastní magii. Její množství je závislé na síle magického jádra. Říkáme jí vnitřní magie. Všude kolem nás je rozptýlena volná magie. Někde je méně koncentrovaná a jinde, jako třeba v Bradavicích, je velice silná. Hůlka funguje jako zesilovač naší vnitřní magie – o to se stará jádro každé hůlky. Dřevo, z kterého je hůlka vyrobena, zase funguje jako hromosvod pro magii volnou. Přitahuje ji a s její pomocí posiluje naše kouzla. Tím výrazně šetří výdej naší vnitřní magie. Hůlky se vyrábějí ze stromů, které jsou nasycené volnou magií. Takové stromy se nazývají absorbenty a jsou velmi vzácné. Takže hůlková kouzla mohou snadno zvládat i kouzelníci se slabým potenciálem a kouzlení s hůlkou nás vyčerpává minimálně.

      Bezhůlková kouzla ale vycházejí pouze z naší vnitřní magie. Proto je mohou používat jen kouzelníci s dostatečně silným magickým jádrem. Většinou pak používají pouze kouzla jednoduchá, která vyžadují malou magickou sílu. Kdybyste používal složitá nebo silná kouzla, tak hrozí, že vyčerpáte své magické jádro. Zotavování z magického vyčerpání trvá velmi dlouho a po celou dobu zanechává kouzelníka v podstatě bezbranného.

      Stínová magie je něco zcela jiného. Abyste ji zvládl, musíte nejprve ovládnout svou mysl a naučit se vnímat svou vnitřní magii. Jakmile budete schopen cítit své magické jádro, sledovat, jak vám magie koluje po celém těle, tak budete schopný také vnímat magii volnou všude kolem sebe. Pak se můžete pustit do stínové magie. Ta totiž používá jen minimální množství vnitřní magie, aby ovládla volnou magii v okolí a přinutila ji pracovat pro vás. Používáním stínové magie se nemůžete magicky vyčerpat a přitom zvládnete i kouzla, která nebyla pro použití s hůlkou ještě vymyšlena. Stačí jen mít pevnou vůli a silnou mysl…“

      (Toto je teorie, která vysvětluje rozdíly mezi bezhůlkovou a stínovou magií. Asi nejvíc mě inspiroval Elysejský klíč od Alice.)

       

      Teorie o zvěromagii a magické zvěromagii

      Původně jsem tyto kouzelnické disciplíny rozdělila na zvěromagii a její vyšší formu animagii. Po konzultaci se svým betou Jardou, jsem výraz animagie nahradila pojmem magická zvěromagie. Vzhledem k tomu, že Animagus je původní anglický název zvěromága a do slovenštiny se také překládá jako animágus, pokusila jsem se vymyslet název, který by vystihoval podstatu tohoto umění.

      Magický zvěromág je totiž vyšší formou prostého zvěromága. Ten se umí proměnit v nemagické zvíře, pokud jeho podobu dokáže nalézt ve své duši. Magický zvěromág se dokáže proměnit v magického tvora a k tomu zvládne ještě jednu, až několik forem nemagických zvířat, dle svého výběru. Je fakt, že mi výraz MAGICKÝ ZVĚROMÁG připadá nějak neohrabaně, takže jestli máte nějaké nápady, jak by tato schopnost mohla být nazývána více malebně, pak vám budu vděčná za spolupráci.

       

      Fénixové

      Ohnivý fénix dokáže svým zpěvem uklidnit rozbouřenou mysl, pohladit bolavou duši, zbavit kouzelné bytosti strachu a smutku. Jeho slzy léčí zranění a otravy všemi jedy. Rodí se z vlastního popela a ovládá plameny. Dokáže se teleportovat, unese obrovskou zátěž v letu a jako všichni fénixové umí telepaticky komunikovat s bytostmi podobně nadanými, jako jsou jednorožci, pegasové, gryfové, či testrálové. Je to nejpočetnější druh fénixe, v současnosti žije asi deset jedinců tohoto druhu. Někdy spojí svůj život s mocným kouzelníkem. Godrik Nebelvír má svého fénixe jménem Fflam.

      Stříbrný fénix je znám pouze z legend a jeho podoba je znázorněna podle kresby děda Merlinova, který ho prý spatřil těsně před tím, než byl tímto fénixem uspán. Měsíční fénix se totiž rodí z paprsků měsíce v úplňku a z lidského utrpení. Pokud velké množství lidí zakouší nevýslovné utrpení, pak se zrodí měsíční fénix, který svým zpěvem uvrhne celé území do kouzelného spánku, aby je toho utrpení zbavil. Spánek může trvat i sto let, pokud není lid probuzen kouzlem, lektvarem, nebo zpěvem zlatého fénixe. Víc toho o stříbrném fénixovi není známo.

      Zlatý fénix se rodí ze slunečního paprsku a je nejmocnějším z fénixů. Byl několikrát spatřen ve společnosti Merlina Ambrosiuse, zvaného Moudrý, ačkoli se nedá hovořit o tom, že by s ním spojil život tak, jako to udělal ohnivý fénix s Godrikem Nebelvírem. Jeho oči dokáží vyslat paprsek, který propálí i tu nejlepší ocel, žulový kamenný blok, dračí kůži i krunýř akromantule. Jeho slzy dokáží vyléčit každou nemoc nebo prokletí. Jeho zpěv umí uzdravit každou pomatenou nebo poškozenou mysl, každou nemocnou duši. Nikdo nezná všechny schopnosti, kterými je tento fénix obdařen…“

      Zlat_Fnix_02

      Dimenzionální teorie 

      „Dimenzionální teorie vychází z jedné prastaré Japonské legendy. Kdysi žily na zemi všechny kouzelné a nekouzelné bytosti pohromadě. Jenže bytosti temnot se špatně snášely s bytostmi světla a probíhaly mezi nimi věčné boje, na které dopláceli nejvíc ti nejbezmocnější – nemagičtí tvorové. Když už hrozilo, že mudlové a nemagická zvířata budou úplně vyhubeni, tak se spojily všechny magické bytosti světla a vytvořily společnými silami a tou nejmocnější magií novou dimenzi. Do té pak vypověděly všechny démony a stvůry temnot, které ničily svět po jejich boku. Té sféře se říká různě: Peklo, Mordor, Démonica….

      Na světě zavládl ale jen krátký mír. Bylo tu příliš mnoho různých mocenských skupin a každá chtěla vládnout. A tak se elfové a víly rozhodli, že si vytvoří vlastní svět, ve kterém by mohli žít podle svého. Vytvořili další dimenzi, nebo sféru, nebo paralelní svět. Používá se mnoho výrazů a všechny hovoří o tomtéž – Erised, sféra Elfů, víl a jim oddaných bytostí. Legenda praví, že po vzoru elfů si i některé kouzelnické mocenské skupiny otevřely vlastní sféry. Do některých vypověděly pouze nemagické tvory a tak někde existuje dimenze, kde vůbec neznají magii. Některé sféry jsou zase obývány pouze kouzelníky a všechno se tam řídí jen magií, ale to jsou jen neověřené legendy. Přechody mezi sférami jsou téměř nemožné. Bohužel opravdu jen téměř. Občas se stává, že do našeho světa pronikne démon, nebo nás navštíví bytosti z Erisedu. Některé legendy praví, že existuje klíč, který dokáže otevírat průchody mezi sférami, některé brány jsou navěky zničené, některé jsou dobře ukryté a jiné zase zamaskované. Čím podobnější sféra, tím je průchod snažší...

      Lenka Láskorádová 

      To, že je Lenka (Luna) obdivuhodně podobná geniálnímu, nicméně praštěnému Albusovi, mě napadlo již skoro před rokem. Modrooká, střelená, ale svým způsobem geniální havraspárka... Schovávala jsem si tuto myšlenku na vhodnou příležitost. Co si myslíte o tom, že je Lenka utajená příbuzná bratrů Brumbálových?


      V dalším ději se setkáme s jinými teoriemi, o kterých zde pak budeme moci diskutovat.

       

      Items details

      • Hits: 13160 clicks

      Tecox component by www.teglo.info

      Vaše komentáře a dotazy  

      #
      maja 28 Listopad 2012
      Tak jsem přidala do vysvětlivek další dvě teorie. Tu dimenzionální a Lenku Láskorádovou (Brumbálovou). Jsem zvědavá, jestli se kolem těchto teorií rozpoutá nějaká diskuse...
      #
      Sallome 01 Leden 2013
      Já si myslím, že je Lenka Asperg ;-)
      #
      maja 01 Leden 2013
      Až si přečteš Zpěv zlatého fénixe, tak pochopíš, že Lenka není ani tak postižená, jako spíš lehce geniální. Je známo, že se lidé s genialitou vypořádávají různě :D A ta podivná stvoření, která se kolem ní pohybují skutečně existují, jen je nikdo jiný nevidí :-* Taky mi dalo fušku je vymyslet :D
      #
      Sallome 02 Leden 2013
      A v tom je právě paradox Aspergerova syndromu. Ve škole se o něm učíme v rámci předmětu „Nadané děti“. Aspergři jsou svým způsobem geniální... prý... Zkus si najít ve vyhledavači jméno: Stephen Wiltshire. Nicméně, přiznávám... byl to jen výstřel do tmy abych posunula diskusi :)
      #
      maja 02 Leden 2013
      Já vím, něco jsem četla. Ale tady je to jinak. Lenka se jeví zvláštní, protože vidí něco, co jiní vidět nemůžou. Dává těm bytostem svá vlastní dětská jména. Proto ji ostatní považují za divnou a praštěnou. Pochopíš, až si přečteš Zpěv... :roll:
      #
      Sall 02 Leden 2013
      Už se těším... teď jdu na další kapitolu...