Krvavý baron se vznášel chodbou poblíž vstupu do ředitelny. Všichni bradavičtí duchové, kromě Ufňukané Uršuly a Mylady, pokládali za svoji povinnost v noci hlídkovat a chránit hrad před nebezpečím. Když proplul kolem ředitelny, tak se za ním ozval, zcela nečekaně, hlas.

„Barone. Jsem ráda, že vás vidím.“ Baron se otočil a uviděl Mylady.

„Madam? Vy, a zde? Mimo ředitelův byt? Nečekané setkání.“

„Popravdě jsem vás hledala, Barone. Je třeba zkontrolovat komnatu.“

„Myslíte, madam? První má zatím jen tušení o svém vztahu s živlem.“

„Brzo bude vědět víc. Připravte se s ostatními na zítra. Hned po té vaší zkoušce. Ano?“

„Jak si přejete, Mylady.“

_____________________________________

Voldemortovo sídlo bylo takřka prázdné. Bylo zde jen pět smrtijedů, z toho dva u vchodu a tři v hlavním sále. Severus, Bellatrix a mladý Marcus Flint.

Pán zla seděl na trůnu a zuřil. Takhle se zachovat bylo naprosto nemyslitelné. Jeho nový následovník zjevně neumí poslouchat rozkazy. Pro mladého Malfoye si připravil něco jiného a ten ignorant na něj zaútočil i přes jeho výslovný rozkaz a ještě se nechal chytit. Jeho plány to sice neohrozilo, ale musely být poněkud odsunuty. Pan Smith bude náležitě potrestán. Aby své plány mohl uskutečnit, musí chvíli počkat.

„Zklamali jste mě. Severus ho neuhlídal a vy dva jste se za něj zaručili. Takové selhání je neodpustitelné! Crucio!“ řval Voldemort a vyslal kletbu na Snapea. Ten byl připravený a po ukončení kletby se rychle postavil.

„Výborně, Severusi. Vidím, že jsi ve střehu. Dnes tě už nechám být, ale dávej pozor na ostatní.“

„Ano, pane,“ odpověděl Snape a nesnažil se mu vysvětlit, že neví, o kom je řeč.

Bellatrix Lestrangeová a Marcus Flint takové štěstí jako Snape neměli. Strávili pod Cruciatem takovou dobu, že se následně nebyli schopni ani pohnout.

„Něco s nimi proveď! Ale jenom tolik, aby se byli schopni odsud dostat!“ rozkázal Voldemort a odešel pryč ze sálu.

Snape se pousmál. Splnit tento příkaz mu určitě nedělalo potíže. Nejdříve se sám napil lektvaru vlastní výroby a teprve potom dal napít i těm dvěma. Když se vrávoravě postavili, vyšel ven a nechal je vlastnímu osudu. Pokud nebudou dost rychlí, tak nejspíš ještě nějakou tu kletbu schytají. Tato možnost mu celkem vyhovovala, Bellu neměl nikdy v lásce a pan Flint byl, podle jeho mínění, nemyslící hlupák. Vlastní úsudek projevoval pouze u famfrpálu, jinak jen papouškoval názory jiných.

_____________________________________

Jizva na Harryho čele zářila do tmy jasnou červení. Převaloval se v křečích po posteli a jeho křik probudil ostatní v pokoji. Ron ihned zareagoval.

„Neville. Běž pro McGonagallovou, Deane, ty pro Brumbála, a Seamusi, ty na ošetřovnu.“

„Co se děje, pane Weasley?“ zeptala se McGonagallová, jakmile otevřela dveře jejich ložnice.

„Harry má asi zase v hlavě Toho, kterého nejmenujeme, paní profesorko.“

Ředitel s ošetřovatelkou dorazili chviličku po profesorce. Harry se právě probouzel.

„Promiňte, rozhodně jsem vás nechtěl vzbudit,“ omlouval se.

„To je v pořádku, pane Pottere. Není to vaše vina,“ uklidňovala ho profesorka. Brumbál se na něj usmál.

„Jsi v pořádku, Harry?“

„Ano, pane řediteli. Myslím, že bychom si měli promluvit,“ odpověděl Harry.

„Jistě, jistě,“ řekl ředitel a pokynul ostatním přítomným, aby poodstoupili od postele. Pak mávl hůlkou a vyčaroval diskrétní prostor.

„Je hrozně rozčilený tím, co se stalo ve vlaku. Profesor Snape vyvázl poměrně lehce, ale Bellatrix a Marcus flint to pěkně schytali,“ spustil Harry hned poté, co kouzlo začalo fungovat.

„Jak víš tolik podrobností? To se ti nikdy před tím nestalo,“ zeptal se ho Brumbál se špatně skrývaným pohnutím v hlase.

„Myslím, že ani nevěděl o našem propojení. Poslední dobou je celkem klid, ale dnes se vůbec nekontroloval. Ty dva málem zabil.“

„Rozhodně se musíš naučit nitrobranu. Tohle přece nemůžeme nechat pokračovat.“

„Už jsem domluvený s profesorem Snapem. Jen si musím nějak vysloužit školní trest.“

„Tak to určitě nebude velký problém, že Harry?“ zasmál se Brumbál a zrušil kouzlo. K Harrymu se okamžitě přihrnula madam Pomfreyová. Provedla několik diagnostických kouzel a dala mu tři lahvičky s lektvary.

„Nejdřív ten zelený a teprve potom ty dva další,“ přikázala a začala rozdávat lahvičky i ostatním v pokoji. „Lektvar na povzbuzení se rozhodně hodí vám všem!“

„Máš pravdu, Poppy, stejně nemá cenu chodit spát. Snídaně bude za chvíli,“ souhlasil s ní Brumbál a ostatní si teprve teď všimli, že venku je už světlo.

„Děkuji vám a všem se ještě jednou omlouvám,“ začal opět Harry.

„Už jsem vám jednou řekla, že to není vaše vina, pane Pottere. Nemáte se za co omlouvat,“ odpověděla McGonagallová a spolu s ostatními profesory odešla z pokoje do svých komnat.

Na Brumbála už čekal v ředitelně Snape. Sice mu neřekl nic nového, ale oba se alespoň dohodli na průběhu Harryho hodin nitrobrany. Ani jeden nechtěl opakovat loňské fiasko.

Horká voda v ranní sprše způsobila, že si Harry začal připadat jako člověk. Ustrojil se a sešel do společenské místnosti. Tam se, spolu s Ronem a Hermionou, ujal prváků, aby stihli včas dojít na snídani.

Ve Velké síni se posadil ke stolu a pustil se do snídaně. Právě si pochutnával na opečené slanině, když celá síň, do té doby šumící hovorem studentů, ztichla. Harry se, jako všichni ostatní, otočil ke dveřím a tam uviděl Nevilla s Dracem. Právě se rozcházeli ke kolejním stolům.

„Tak co, bude Draco v pořádku?“ zeptala se Hermiona.

„Bude, naštěstí tam byla Lenka včas a ta kletba nebyla moc silná,“ odpověděl Neville a pustil se do míchaných vajec. V tu chvíli přiletěly sovy. Hermiona dostala svého obvyklého Denního věštce a před Harrym přistál malý puštík s výtiskem Kouzelnických novin.

Harry si je vzal a dal puštíkovi kousek slaniny, ten ho vděčně přijal a odletěl.

„Co to je? Nějaké nové noviny?“ ptala se ihned Hermiona.

„Jo,“ odpověděl Harry, „Dnes začaly vycházet.“

„Půjčíš mi je?“

„Až si je pročtu, tak ano,“ uzavřel Harry debatu a ponořil se do svého výtisku. A bylo do čeho. Hned na první straně byl článek, který by rozhodně Věštec neotiskl.

Ponese exministr Popletal zodpovědnost za svoje činy?

V mudlovském světě by Kornelius Popletal, bývalý ministr kouzel, již byl jejich policií (obdoba Bystrozorského sboru) vyšetřován pro „zneužití pravomocí“. Bývalý ministr by se měl rozhodně zodpovídat před Starostolcem ze svých činů z dob, kdy byl v úřadě. Prokazatelně obelhával celé magické společenství, když popíral návrat Toho, který se nejmenuje. Byly vedeny neoprávněné štvavé kampaně proti těm, kteří toto veřejně prohlašovali. Naprosto bezprecedentní byly ministerské zásahy do chodu Bradavické školy čar a kouzel. Nátlak ministerských úředníků na radu této školy, přímý dohled prostřednictvím dosazené profesorky a další nepřijatelné činy by měly být potrestány.

Dále článek odkazoval na zatčení a následné vyšetřování činnosti Dolores Umbridgeové (Více na straně 3). Díky několika radostným výkřikům Harry zjistil, že Kouzelnické noviny měly ve škole další předplatitele. Další titulek ho potěšil ještě víc než ten předchozí.

Případ jménem Sirius Black

V první polovině července proběhlo před Starostolcem zvláštní slyšení ve věci Siriuse Blacka. Je naprosto nepochopitelné, že osvobození tohoto neprávem odsouzeného kouzelníka proběhlo naprosto bez zájmu tisku. Sirius Black byl v roce 1981 odsouzen za vraždu dvanácti mudlů a prozrazení skrýše rodiny Potterových Vy víte komu, což vedlo k vraždě Jamese a Lili Potterových a pokusu o vraždu jejich ročního syna Harryho. Skutečný vrah, další rodinný přítel jménem Petr Pettigrew, žil jedenáct let schovaný v počestné kouzelnické rodině jako jejich domácí krysa. Výsledkem tohoto zvláštního zasedání bylo osvobození Siriuse Blacka, merlinžel posmrtné, a vypsání mezinárodního zatykače na Petra Pettigrewa (Podrobnosti na straně 4).

Více už toho nestihl přečíst, protože dorazila McGonagallová s jejich rozvrhy. Harry měl zapsáno pět předmětů, lektvary, přeměňování, bylinkářství, magické formule a obranu proti černé magii.

„Chci vás ještě upozornit, že na poslední chvíli byl radou schválen nový volitelný předmět pro šesté ročníky. Jsou to základy lékouzelnictví. Povede je madam Pomfreyová. Ten, kdo z vás má z Lektvarů a Kouzelných formulí známku NKÚ nad očekávání, se může zapsat,“ pronesla ke všem šesťákům. Poté už rozdávala rozvrhy jednotlivým studentům.

„Pane Longbottome, velice jste mne překvapil výsledkem svých NKÚ v přeměňování, ale musím vás upozornit, že kurzy na OVCE jsou daleko náročnější. Ale můžete si místo toho zařadit lékouzelnictví, to je velice blízké oblasti vašeho zájmu.“

„Děkuji, paní profesorko, ale rád bych zkusil oba předměty,“ odpověděl jí Neville. „Mám teď soukromé doučování a velice mi to pomáhá.“ Při své odpovědi se červenal tak, až se profesorka musela pousmát.

„Dobrá tedy,“ řekla a poklepala hůlkou na jeho rozvrh. Poté, co skončila s Nevillem, se otočila na Rona s Harrym, „Vám by se určitě nový předmět hodil, chcete-li zkusit dráhu Bystrozorů.“

„Jistě, paní profesorko. Chtěl jsem vás požádat o jeho zařazení,“ odpověděl jí Harry. Ron jen pokyvoval hlavou na souhlas a snažil se rychle spolknout sousto, které měl v puse. McGonagallová upravila jejich rozvrhy a předala jim je.

„Slečno Grangerová, jste si jistá, že zvládnete všechny kurzy, na které jste se přihlásila?“

„Jistě, paní profesorko, vejde se mi tam to lékouzelnictví?“

„Ano, ale to už budete mít osm náročných kurzů na OVCE, jste si jistá, že to chcete?“

„Věřím, že to zvládnu, madam,“ odpověděla Hermiona tak sebejistě, že profesorka jen pokrčila rameny, upravila jí rozvrh a pokračovala dál.

Rozvrh hodin (dvouhodinovky)

Ron byl nadšený z volných hodin, ale Hermiona ho ujistila, že brzo bude mít co dělat. Během několika dní Ron zjistil, že měla opět pravdu.

„Budeme muset jít na tu zkoušku z lektvarů,“ upozornil nervózně Neville. Všichni se tedy zvedli a vyrazili do sklepení. Ve vstupní síni se k nim připojil Draco.

„Jak to probíhalo? Nechali tě na pokoji?“ zajímal se Neville.

„Snídaně proběhla za naprostého ticha, jen Dafné a Blaise občas něco prohodili. Viděli jste ty nové noviny? U nás z toho byl celkem poprask.“

Harry místo odpovědi vytáhl z brašny svůj výtisk a dal ho Hermioně, než na něj zapomene. Stejně bude mít první dvě hodiny volno, tak ať má co číst. Zbytek cesty do sklepení se bavili o tom, co psaly Kouzelnické noviny. Sotva přišli k učebně, tak Snape otevřel dveře.

„Prosím ty, co zde nemají co dělat, aby odešli, ostatní dovnitř!“ houkl na hlouček profesor lektvarů. Kromě Harryho, Rona a Nevilla šla z Nebelvíru na zkoušku ještě Levandule, ze Zmijozelu Nott a Greengrassová a pár lidí z Havraspáru a Mrzimoru. Harry si ani nevšiml, kdo přesně. Lavice v učebně byly srovnány podobně jako při NKÚ.

„Kvůli naprosté neschopnosti studentů vašeho ročníku je v letošním kurzu Lektvarů na OVCE ještě několik volných míst. Dokud nedopíšete test, nechci na lavicích, kromě brku, nic vidět. Jakékoliv opisování, napovídání a podobné praktiky trestám okamžitým vyloučením ze zkoušky. Na test i přípravu lektvaru máte celkem devadesát minut. Začněte,“ ukončil Snape svůj projev a poklepal na tabuli.

Tam se objevilo deset otázek vyžadujících poměrně obsáhlé odpovědi a lektvar proti následkům otřesu mozku. Ten byl celkem jednoduchý, co se surovin týče, ale náročný na pozornost. Harry se pustil do psaní, aby měl dost času na jeho přípravu. Naštěstí všechno stihl a vzorek svého lektvaru odevzdával s dobrým pocitem.

„Kupodivu jsem nezaznamenal žádný výbuch, výsledky můžete očekávat dnes večer. Nashledanou,“ propustil je profesor, když dostal od Rona poslední vzorek.

Všichni se pustili do úklidu učebny. Harry „omylem“ shodil svůj kotlík z lavice a zbytky lektvaru se rozlily po zemi.

„Školní trest, dnes večer. Za neomluvitelnou nešikovnost,“ řekl se zadostiučiněním Snape. Harry byl sám se sebou spokojený, dostal školní trest.

Hodinu formulí zahájil Kratiknot projevem o náročnosti kurzů na OVCE. Po krátkém opakování loňské látky začali zkoušet neverbální kouzlení. Na konci hodiny se neverbální kouzlo částečně povedlo jen Hermioně a Justinovi. Jejich pírka se na okamžik vznášela těsně nad lavicemi. Kratiknot jim dal po pěti bodech a ukončil hodinu.

Na oběd se prakticky dovlekli. Neverbální kouzlení je vyčerpalo. Harry byl rád, že má, na rozdíl od Hermiony, odpoledne volno. John si sedl vedle něj a celou dobu mu vyprávěl o všem, co dnes zažil. Než se dostali k dezertu, tak si s Ginny vyslechli podrobný popis všeho, co prváci dopoledne zažili.

„A pak mi dala pět bodů za to, že se mi povedlo změnit sirku na jehlu. Byl jsem první, komu se to povedlo!“ ukončil John svoje vyprávění. Harry ho pochválil a vyrazil s Ginny na chvíli ven, než jim začne další hodina.

Odpoledne s Ronem a Nevillem napsali pozvánky na schůzi BA. Harry zaúkoloval Dobbyho a kluci odešli se zbytkem do sovince. Volné odpoledne uteklo a všichni se vydali na večeři. Cestou prošli okolo Šedé dámy, ta si je prohlížela s neskrývaným zájmem.

Když se usadili, objevily se před nimi pergameny s výsledky zkoušky. Z Nebelvíru neuspěla jen Levandule. Ron si viditelně oddychl, jen se nedalo poznat, jestli kvůli svému úspěchu nebo Levadulině neúspěchu.

Po večeři se Harry vydal do sklepení na svůj trest. Před Snapeovým kabinetem se na chvíli zastavil, aby se uklidnil a zaklepal.

„Pojďte dál, Pottere. Čeká tu nás dost práce,“ ozvalo se zevnitř a Harry vešel. Kabinet byl přestavěný a uprostřed místnosti na zemi ležel nový koberec.

„Posaďte se tady,“ řekl Snape a ukázal na koberec, „Myslím, že se mi podařilo najít vhodnější styl výuky nitrobrany, než jsem na vás aplikoval v loňském roce.“

„Loni byla chyba hlavně na mé straně, pane profesore,“ řekl Harry, když se posadil. „Chtěl jsem vidět, co je za těmi dveřmi, o kterých se mi zdálo. Nesnažil jsem se něco naučit. Neposlouchal jsem vás a ani Hermionu.“

„Chybovali jsme oba, pane Pottere. Způsob, jakým mne učil můj otec, je pro vás zcela jasně nepoužitelný. Metoda vytvoření zdi nebo hradby kolem vašich vzpomínek nebude vhodná, zkusíme meditační metodu.“

„Meditační?“

„Ano. Základem této metody je meditace a soustředění se na vlastní magické jádro. Podoba vašeho magického jádra určí styl vaší nitrobrany. I tímto postupem můžeme skončit u hradby, ale to se stává spíše výjimečně.

Teď se uklidněte, zavřete oči a soustřeďte se na vlastní dýchání. Zkuste se ponořit do nitra vlastního vědomí a hledejte jeho střed. Dýchejte klidně a zhluboka. Nechte se vést svým podvědomím.“

Harry se snažil řídit Snapeovými radami. Soustředil se na klidné dýchání a pomalu se v duchu vzdaloval od okolní reality. Hlas profesora lektvarů mu připadal čím dál tišší, až zmizel úplně. Najednou uviděl bílé světlo. Bylo tak silné, až Harry dostal strach, že jej sežehne. Intenzita světla se zvyšovala a Harry před ním utekl. Pak otevřel oči.

„Uviděl jste něco?“ zeptal se ho Snape.

„Bílé světlo,“ odpověděl Harry.

„Dobrá, dnes už skončíme, ať dorazíte do věže před večerkou. Zkoušejte to znovu a znovu. Snažte se soustředit na to světlo. To je to, co hledáme. Vůbec jsem nečekal, že dnes uspějete.“

Harry se vrátil do věže a usnul, sotva si lehl do postele. Za celou noc měl jen jeden sen. Létal nad bradavickými pozemky a slyšel nádherný zpěv plný přátelství a lásky. Ráno se probudil zcela odpočatý.

Profesorka Prýtová zavedla své studenty do skleníku číslo pět. Ukázala jim, jak se postarat o trsy hořce dvoubarevného. Tahle nenápadná rostlinka byla nezastupitelná v lektvarech používaných při rekonvalescenci po vážných úrazech. Její regenerační schopnosti byly také předmětem jejich prvního letošního úkolu, dvacetipalcové eseje.

Všichni byli zvědaví na letošní hodiny OPČM. Jejich jediným kompetentním učitelem byl až doposud jen Remus Lupin ve třetím ročníku. Profesor Moody ve čtvrťáku je sice také dost naučil, zejména o nepromíjitelných kletbách, ale to byl jen smrtijed, který se za Pošuka vydával pomocí mnoholičného lektvaru.

Profesor Nesbit přestavěl lavice v učebně tak, že tvořily půlkruh. Celá jejich skupinka, i s Dracem, si sedla pohromadě a napjatě čekala, jak se nový profesor uvede.

„Jmenuji se profesor Nesbit, Nero Nesbit.“ Několik studentů, včetně Harryho, neudrželo smích.

„Výborně. Jak některým z vás došlo, jsem mudlovského původu. Teď si zjistím, co kdo z vás umí. Podle vašich schopností naplánuji výuku. Letos bychom měli probrat jednodušší z pokročilých štítů a nějaké protikletby.“

Do konce hodiny si je volal jednoho po druhém. Členové Brumbálovy armády dopadli nejlépe ze všech. Ve druhé hodině OPČM s nimi profesor probral první z pokročilých štítů. Zrcadlový štít nebyl těžký, ale horší bylo naučit se jej ovládat tak, aby se kletba odrazila zamýšleným směrem. Tímto štítem jste, při správném použití, mohli kletbu odrazit buď zpět na protivníka, nebo kamkoliv jinam. Záleželo na orientaci štítu.

U oběda si Harry vyslechl další Johnovo vyprávění. Ten se těšil na hodinu dějin čar a kouzel. Profesor Binns byl totiž duch a ti ho přímo fascinovali. Jenže profesorův výklad spolehlivě uspal každého, takže i Johnovo nadšení vydrželo asi pět minut a pak začal klimbat.

Odpoledne je čekal nový předmět, základy lékouzelnictví. Na chodbě před učebnou mu Ernie MacMillan předal vzkaz od Brumbála.

Přijď v pátek po večeři do ředitelny.

PS: Bertíkovy fazolky

Madam Pomfreyová je v první dvouhodinovce naučila pravidla první pomoci a základní kouzla. Se všemi kouzly nebyli obeznámeni ani ti, kteří v kouzelnickém světě vyrostli. Například kouzlo pro masáž srdce bylo velmi obtížné, jeho formule zněla Vestibulum corde a bylo nutné ji několikrát opakovat, aby se srdeční činnost obnovila. Pro jistotu jim ukázala i mudlovský způsob masáže srdce a byla příjemně překvapená, že se první pomoc učí na mudlovských základních školách.

Ve zbytku odpoledne se Harry s přáteli v knihovně pustili do svých úkolů. Kromě bylinkářství to bylo i třicet palců o zrcadlovém štítě na OPČM a dvacet palců o kouzlech první pomoci pro Pomfreyovou. Večer ještě meditoval a měl z toho velice dobrý pocit. Světlo tentokrát nebylo tak silné a mohl ho i částečně ovládat.

McGonagallová měla na přeměňování projev velice podobný tomu Kratiknotovu. Celou dvouhodinovku buď opakovali, nebo zkoušeli neverbální kouzla. Harryho želvě zmizel krunýř. Tenhle malý úspěch ho povzbudil, po formulích měl totiž dojem, že tento způsob kouzlení prostě nezvládne.

Odpoledne čekali před učebnou lektvarů. Bylo jich jen dvanáct. Snape se za nimi zjevil jako duch.

„Dobrý den, tuto učebnu navštívíte leda při školním trestu. Teď se, prosím, otočte.“

Když provedli profesorův příkaz, v protější zdi se začaly objevovat dveře. Postupně jeden po druhém přistupovali ke dveřím a podle Snapeových pokynů se jich dotkli celou dlaní a vstoupili dovnitř. Jako poslední vešel do učebny sám profesor lektvarů.

„Letošní rok se budeme zabývat náročnějšími lektvary, než jste dělali doposud. Z toho důvodu máte vlastní učebnu. Letos nestrpím žádné výbuchy. Komu se povede dovést svůj lektvar k explozi, bude bez milosti vyloučen z dalšího vyučování.

Pánové Malfoy, Longbottom a Potter do první řady. Slečny Patilová, Grangerová a pan Weasley do druhé.“ Snape si je posadil do lavic podle svého. Zmijozelové Nott, Blaise a Greengrassová seděli až vzadu.

„Dnes začneme nejjednodušším lektvarem letošního roku. Detoxikační lektvar má základ z makového oleje. Jako první přísada se přidává drcený krunýř ohňových krabů. Řekne mi někdo správný postup pro jeho přidání?“ zeptal se Snape.

Jako první zvedl ruku Hermiona, potom se velice váhavě přihlásil i Neville.

„Pane Longbottome, máte mi k tomu co říci?“

„Nejprve je nutné přivést makový olej k varu a potom ho zchladit na sedmdesát stupňů, jinak dojde při přidání drceného krunýře k explozi.“

„Kupodivu správně, pět bodů po Nebelvír. Dejte se do práce,“ řekl profesor a mávl rukou. Na tabuli se objevil postup. Nikomu na štěstí lektvar nevybuchl a tak všichni na konci hodiny odevzdali jeho vzorek.

Ve zbytku týdne je profesoři rozhodně nešetřili. Každou volnou chvíli museli věnovat úkolům. Harry byl rád, že stihl na neděli zamluvit famfrpálové hřiště na konkurz.

V pátek odpoledne si Harry sedl v nebelvírské společenské místnosti stranou. Nevěděl, co mu chce Brumbál, ale sám mu potřeboval říct spoustu věcí, včetně oznámení návštěvy dvou novinářů z Kouzelnických novin. Ty za první týden své existence zněkolikanásobily svůj náklad. Harry chtěl, na Dracovu radu, využít jejich popularity ve prospěch Řádu, ale zároveň si byl dobře vědom, že spoustu věcí rozhodně nesmí zveřejnit. Ron s Dracem mu pomáhali se na rozhovor připravit. Ronův smysl pro strategii a Dracova lstivost se krásně doplňovaly.

Večer řekl chrliči heslo a schody ho vyvezly před dveře ředitelovy pracovny. Zaklepal a počkal, až ho Brumbál pozve dál.

„Ahoj, Harry,“ řekl ředitel, když Harry vešel do místnosti, „Myslím, že máme před sebou spoustu práce. Dáš si čaj?“