Kapitola 4, Plánování a útok |
Poté, co otevřel oči stál opět v místnosti s deseti dveřmi a vzápětí se před ním objevila Ginny. Měla na sobě naprosto stejné brnění i zbraně jako on, jen plášť nebyl rudý, ale zelený. Pak si všiml ještě jednoho rozdílu. Tam, kde on měl vsazené rubíny, měla Ginny smaragdy a na luku byl jeden rudý granát. „Ginny, jsem rád, že tě vidím.“ Promluvil Harry a chtěl se jí dotknout, ale zarazil se, protože Ginny na něj jenom hleděla a nereagovala. „Ginny,“ chytil jí za ramena, „Ginny, co je s tebou? Mluv se mnou!“ „Ginny,“ zatřásl s ní začínaje panikařit. Ginny zamrkala. „Harry, vypadáš trochu jinak.“ Promluvila hlasem, který naznačoval, že je ještě trochu mimo. „Jsem rád, že jsi v pořádku.“ řekl úlevně Harry, ale hned se vyjeveně ptal, „Jak to myslíš, jinak? Jak jinak vypadám?!“ „Tvoje oči. Máš je modré, spíš modro-zelené a taky tvoje vlasy jsou delší a rovnější. Vypadají jako vlasy Roweny.“ Odpověděla mu Ginny. Harry jí pustil a vyčaroval před sebou zrcadlo, vznášející se ve vzduchu a v něm se pozoroval. „Máš pravdu. Jsou teď spíš modré než zelené a vlasy jsou taky jiné.“ Promluvil po chvíli Harry, „Ty ovšem vypadáš taky jinak než předtím.“ Ginny vystrnadila Harryho od zrcadla a sama se v něm prohlížela. Její vlasy byly rudější než předtím a probleskovalo v nich zlato, takže při pohybu to vypadalo, jako kdyby jí na hlavě sálal oheň. Její hnědé oči měly tmavě zelené skvrny na panenkách a dělali zvláštní odstíny. „Zajímavé,“ řekla jen Ginny. Zrušila zrcadlo a otočila se na Harryho, „Měli bychom jít za učiteli, aby věděli, že jsme v pořádku.“ „Dobře, tak pojďme.“ Odpověděl. Oba si nasadili helmy a vyšli zpátky do ředitelny. Vůbec si nevšimli, že jejich brnění nevydává žádné zvuky a slyší jen svoje kroky kráčejíc po chodbách a schodištích. * Zrovna zastavili před schodištěm do ředitelny, když ze schodů sešli všichni čtyři zakladatelé s Viktorem. Ten byl oblečen do koženého černého hrudního brnění, na rukách měl černé kožené nátepníky se stříbrným kováním ve tvaru hada, obmotávajíc celou ruku. Na nohou černé kožené holenní chrániče také se stříbrným hadem okolo nohou a černé kožené boty. „Konečně jste tady,“ řekl Salazar, „pojďte s námi. Jdeme do Velké síně, kde budeme plánovat osvobození Merlina.“ * Ve Velké síni se všech sedm kouzelníků posadilo ke stolu. „Tohle vypijte hned,“ řekl Salazar a podal tři lektvary Harrymu a pak i Ginny, „to je na odstranění vaší únavy, zmírnění vypětí mysli a doplnění vaší magie.“ „Proč na doplnění magie?“ zeptal se Harry a vypil první dva lektvary. „Sice to ještě asi necítíte, ale ta zbroj a zbraně, co máte na sobě, odebírá od svého nositele dost magických sil. Je to dočasné,“ odpověděl Godrick na nevyřčenou otázku, „Až se nabijí, budete je moci použít veškerou jejich silou. Rovněž je ta magie použitá k tomu, aby se vám zbroje přizpůsobili a otiskly se do ní vaše magické podstaty. Tak je nebude moci nikdo jiný magicky použít, dokud nesmaže vaše magické otisky.“ Harry přikývl a vypil i poslední lektvar a bylo na něm vidět, že se cítí mnohem lépe. „Tak dále. Vaše zbroje a zbraně byly zhotoveny z měsíční oceli a kůže Dračího psa, ten bohužel nejspíš už dávno vyhynul. Luky máte vyrobené z posvátného Elfího stříbrného dubu, který je podle legend středem nejvyššího Elfího a Druidského kruhu. Jen málokdo ho viděl a to i mezi elfy a druidy. Vyrobili je v dávných dobách mistři elfové, proto jsou dost lehké a nevydávají žádné zrádné zvuky jako cinkání nebo vrzání kovu o kov. Toto umění je bohužel ztraceno v minulosti a jediní, kdo by mohli, něco podobného vytvořit byli Atlanťané. Bohužel ze světa už taky vymizeli. Kameny vsazené do nich jsou u tebe Harry rubíny a v luku máš jeden safír. Ty Ginny máš smaragdy a v luku jeden granát.“ Harry s Ginny váhavě přikývli, že rozumí. „Zbroj a štít vás ochrání před všemi zbraněmi a taky před většinou kouzel. Dávejte si pozor na nechráněná místa a před silnými kouzly, hlavně kouzly mysli, před těmi vás neochrání žádná nám známa zbroj, jen kouzla a síla vaší mysli. Vaše zbraně budou zesilovat nebo násobit vaše kouzla zbraní, ale ty ještě neznáte. Přesto si dávejte pozor na to, abyste neposlali svojí magii do těchto zbraní, mohly by se poškodit nebo, nedej bože, zničit a vás by to mohlo zranit nebo zabít. Rovněž, až se do nich otisknou vaše podstaty, budete mít možnost z nich čerpat magii a doplňovat si tu ve vás. Pozor na to. Až skončíte čerpání magie ze zbraní a zbroje, bude si jí doplňovat zpět z vás. Tak ať vás to nestojí život. Velký úbytek magie sice není pro kouzelníka smrtelný, jen nebudete moci nějakou dobu kouzlit, ale odebrání veškeré magie kouzelníka okamžitě zabije. Stejně tak kouzelné a magické tvory, je to totiž součástí naší podstaty. Varuji vás. Nikdy, ale opravdu nikdy, nestřílejte z těch luků, pokud je budete mít otočené safírem nebo rubínem vzhůru. Opravdu nikdy. Pokud je tak použijete, nezjistíte, co se vlastně stalo.“ Dořekl temně Godrick. „Viktore,“ oslovila jmenovaného Rowena, „tvoje brnění je jiné než Harryho a Ginny. Brnění, které máš na sobě, se nazývá stínové. Dokáže nositele skrýt ve stínech a rozmlžením pomáhá v případném boji. Má podobné ochranné a zesilující vlastnosti jako Elfské měsíční, které má Harry s Ginny, ale ne tak velké a platí pro něj totéž o magické podstatě, co je v něm otisknutá. Ty dýky, co máš a co patří k tomu brnění, můžeš hodit a zasáhneš svůj cíl. Stejně tak se ti vrátí do rukou. Dokážou překonat většinu ochranných kouzel a obyčejných zbrojí. Doporučuji ti ale, abys je nepoužíval na zbroj Harryho a Ginny, nedokážou ho prorazit.“ „Mohu se na něco zeptat? Chtěla bych vědět jak je na tom ten kluk, kterého jsme ho přinesli?“ zeptala se potom Ginny. „Tar, tak se jmenuje, je v pořádku. Dostal uspávací lektvar a teď spí na ošetřovně. Mě by zajímalo, proč jste ho vůbec chtěli zachránit, když je to mukla?“ otázala se Helga. Godrick s Rowenou se na ně dívali naštvaně a Salazar pobaveně. „No, všichni byly víceméně dospělí, ale on byl jediný, který byl stejně starý nebo spíš mladší než my a prostě…“ zakuckal se Harry, „prostě jsem ho tam nemohl nechat umřít. Svědomí by mě tížilo po zbytek života.“ Víc už dodat nestihl, protože sotva to dořekl, otevřely se dveře a do síně vešli zbývající studenti. Někteří byly vyzbrojení nebo vystrojeni novými věcmi, které byly velice podobné těm, co měli Harry a Ginny na sobě. Nikdo však neměl kompletní zbroj ani výzbroj jako oni dva. Na všech byla vidět únava a vysílení. „Všichni ke mně, všichni ke mně!“ volal Salazar a každému podával stejné lektvary, které dostali předtím Harry a Ginny s Viktorem. „Vstaňte,“ vyzval sedící Godrick. Nato mávl rukou a židle zmizely a stůl se o něco rozšířil. Pak se otočil ke studentům, kteří si brali od Salazara lektvary. „Zklamali jste mě. Jen málokdo z vás splnil aspoň dvě zkoušky vám uložené a nikdo, kromě studentů Weasleyové, Pottera a Malafaye, nesplnil všechny,“ vyčítal zesíleně a smutně Godrick Nebelvír. „Nové části vaší výbavy pocházejí ze sad brnění Elfího háje vyrobené skřetími kováři. Jsou lehčí, odolnější a pevnější než zbraně a zbroje, co jste dostali na začátku roku…“ „Původně je pojmenovali Elfové z hnědého háje a měli ukázat, že skřeti umí vyrábět stejně dobře jako elfové. Což se nestalo a vznikly tyto zbroje, které jsou velmi podobné těm, co máte vy.“ Promluvila vedle Ginny Helga tak, aby jí slyšeli jen oni tři. A ti se usmáli. „…proto vás varuji, nevkládejte do nich magii, dokud se to nenaučíte. Teď, když máte všichni lektvary od Salazara v sobě, přistupte ke stolu za mnou a vysvětlíme vám náš plán. Během těch pár hodin jsme měli čas všechno připravit.“ Dořekl Godrick a postavil se ke stolu. Nad ním mávl opět rukou a objevil se na něm prostorový obraz nějakého nedostavěného hradu. Ten byl umístěný na nějaké hoře a vedly k němu dvě cesty. Jedna široká, že by po ní mohlo pohodlně jet deset řad koní, otáčející se kolem celé hory, až k hlavní bráně a druhá úzká tak, aby po ní stěží projeli vedle sebe dva menší vozy. Tato cesta kopírovala tu širší, ale o něco níž a příkřeji. Hotová byla akorát vnější hradba a spodní patro hradu. „Toto je Mergolth, hrad čarodějky Morgany le Fay. Bohužel jsme nevěděli, že se vrátila na Anglické ostrovy, jinak bychom vás neposlali samotné jako doprovod pro Mistra Merlina zvaného Moudrého. Naštěstí se nikomu z vás nic vážného nestalo a velmi dobře jste bojovali. Mergolth je, podle našich zpráv, ještě nedostavěný a není pořádně chráněn kouzly jako například Bradavice. Pokud víme, Morgana tam má zatím málo stoupenců-kouzelníků, ti si říkají Temní lordi a taky „prozatím“ nemá ani velkou armádu, tvořenou mukly a pakouzelníky. Ti si říkají Poslové temnoty.“ Oznamoval Godrick a podíval se po studentech. „Pane, ve vesnici nám však řekli, že král proti nim vyslal dva oddíly rytířů. Její armáda je prý pobila a jejich hlavy vrátila králi.“ Ozval se některý ze studentů. „I malý počet kouzelníků dokáže porazit hodně muklů. Ti rytíři neměli mezi sebou žádného čaroděje a mysleli si, že je asi ochrání jejich šlechtický titul nebo jejich obyčejné brnění. Tady vidíte, že hloupost lidí je někdy opravdu velká.“ Odpověděl Salazar. „Očekáváme tam Morganu a přibližně deset patnáct jejích lordů a dva až tři oddíly poslů. Bohužel nevíme, jak hrad vypadá zevnitř a ani kde přibližně jsou umístěni vojáci s kouzelníky. Určitě tam budou mít hlídky před hlavní bránou,“ ukázal Godrick na mohutnou přední bránu tvořenou dvěma pilíři a pobytými dubovími vraty s mříží, „a taky budou mít stráže vzadu u vchodu pro služebnictvo,“ mávl rukou a obraz se otočil a ukázal vzadu branku, vedoucí zezadu na dvůr. Ta byla mnohem menší než hlavní brána a vypadala daleko obyčejněji. „Přeneseme vás všechny nedaleko a potom se postaráme v tichosti o ty hlídky u těch bran. Vy tři,“ ukázal na Viktora, Ginny a Harryho, „potom, zneviditelnění některým z nás, se přesunete vedle těch pilířů – tak abyste byli chráněni, až tu bránu vyhodím do vzduchu ohnivou koulí.“ Přiblížil bránu a vedle pilířů, dál od vrat, se rozzářily dva body. Pak nechal bránu vyhodit do povětří. „Čekám, že to vzbudí poplach a ven vyběhnou vojáci,“ natočil obraz na nádvoří, kde vybíhaly malé postavičky k hlavní bráně, “aby bránili hrad. Hodím mezi ně nějaká kouzla a zastřu nádvoří dýmem a kouřem.“ Na nádvoří to bouchlo a mnoho postaviček se rozházelo po celém nádvoří a přikryl je jemný mrak kouře. „Pak tam vběhnete a zkusíte najít Merlina. Boji se budete pokud možno vyhýbat. Poslal bych tam víc studentů, ale oni nemají takovou ochranu jako vy tři.“ A smutně přejel pohledem všechny zbývající studenty. „Po vyhození brány vyběhnou zbývající studenti ze zatáčky, co je o trochu níž,“ posunul obraz tak, aby byla vidět zatáčka i s rozbitou hlavní branou. „Než se dostanou k bráně, zastřu nádvoří kouřem a všichni tam vběhnete. Vy tři pro Merlina a ostatní budou zaměstnávat nepřátelské vojáky a tak vám poskytnou čas. Budete bojovat bok po boku a nechci, aby někdo z vás přišel k úhoně. Pokud narazíte na lordy, tak s nimi nebojujte a raději utečte. Já, Rowena a Salazar zaměstnáme Morganu a co nejvíc Temných lordů. Helga bude pomáhat studentům v boji a případně i nám. Bohužel nemůžu poslat s vámi třemi žádného z nás, protože ani ve třech jí nemusíme porazit. Zato jsme vám poskytli tu nejlepší ochranu, kterou můžeme. Každý si vezme ve Vstupní síni lektvary, abyste se mohli léčit a mohli se vrátit zpět do Bradavic. Taky si tam každý vezme přívěšek, což je přenášedlo sem na hrad. Pokud bude žhnout, budete se moci přenést a pokud se rozsvítí, bude Merlin zachráněn a všichni se přenesou do Bradavic. Pokud se náhodou nebudete moci přenést, vyhledejte nejbližší místo, kde to bude možné a pryč od Mergolthu. Teď běžte pro lektvary a přenášedla. Do dvaceti minut se přemístíme k Mergolthu.“ Dopověděl Godrick, nechal zmizet prostorový obraz hradu a vyšel s ostatními učiteli ze síně. Harry s Ginny počkali, až se Velká síň vyprázdní a poté se vydali do Vstupní síně. „Harry?“ zeptala se Ginny na chodbě před Velkou síní tak, aby jí nikdo jiný neslyšel, „Jaké oblečení sis vybral při té zkoušce?“ „Jaké oblečení? Já neměl na výběr žádné oblečení.“ Odpověděl stejně tiše Harry. „Ale vždyť já měla na výběr z tuctu šatů. Od šatů jak pro královnu, přes šaty pro dvorní dámu, až po šaty, které vypadaly jako pro žebračku. Měly potrhanou sukni a špinavou halenu.“ „Které sis vybrala?“ zeptal se tiše Harry. „Takové pohodlné a praktické, bez zbytečných ozdob, ale co nebyly poničené. Některé to oblečení vypadalo opravdu nádherně, ale zdálo se mi zbytečně ověšené různými ozdůbkami. A co jsi měl vlastně za zkoušku ty, když sis nevybíral oblečení?“ řekla Ginny. „Nechce se mi o tom moc mluvit, ale měl jsem na výběr z několika truhliček. A než se zeptáš, vybral jsem si tu, co představovala koloběh života. Jaké zvíře tě chtělo sežrat?“ Řekl Harry v pokusu o vtip. Ginny na něj udiveně pohlédla, „Žádné mě nechtělo sežrat…“ ale už více říci nestačila, protože se dostali do Vstupní síně a ani jeden nechtěl, aby je někdo slyšel, jak se baví o svých zkouškách. Vzali si lektvary, které rozdával Salazar a přívěšky od Helgy. Nakonec se všichni shromáždili kolem ředitele, který je navedl při přemístění.
|
Items details
- Hits: 10397 clicks
Tecox component by www.teglo.info
Vaše komentáře a dotazy
Jinak je to dost dobrej nápad, hodně se mi to zamlouvá a doufám, že se tu brzo objeví další kapitolka
Asi tě zklamu ale Harry a Ginny spolu budou
nevim tedy co máš proti Ginny ale čtu a píšu povídky kde jsou Harry a Ginny vždy spolu
jak kdy dělam vyjímku že čtu i povídky kde Harry chodí s někym jiným ale tyto povídky jsou vyjímky
1) Vypadá to, že máte problémy s gramatikou. Minimálně pánové, Katka se zjevně snaží, ale určitě nebude poslední, kdo kontroluje text. Interpunkce a shoda podmětu s přísudkem tu místy úpí dost nahlas.
2) Mám pocit, že na spoustu vět bych potřeboval někoho, kdo mi je převede do srozumitelného jazyka. Přímá řeč je strašně šroubovaná.
3) Zdá se mi, že se snažíte nacpat do povídky všechno, co Vás zrovna napadne, stejně jako když Pejsek s Kočičkou vařili dort. Máte spoustu nápadů, ale nemáte dost trpělivosti a pečlivosti, abyste uplácali stravitelný výsledek.
chápu že moje skladba neni nic převratného
ale nejdřív se podívej na původní verzi a podle toho pak suď
jarwis.webgarden.cz/.../
ale to by ho až se vrátí hned každej poznal takle nebudou vědět že je to on
to je doufám pochopitelné
Jinak ve své dnešní kritice se zaměřím na věci, které by si měla zapsat za uši obzvláště beta:
1. Doporučuju povídku vložit do Wordu, vzít barevné zvýrazňovátko a označit veškeré spojky "a". Možná vás docela překvapí, až zjistíte, že v jednom pidiodstavečku se barvička objeví třeba i čtyřikrát. Totéž platí i pro jiná slova. pokud jsou po ruce přirozeně působící synonyma, není vhodné opakování stejných slov. S tím má každý autor na začátku potíže. Ale jakmile si na to začnete dávat pozor, přejde vám to do krve tak nějak samo od sebe. Zní to jako drobnost, ale vyzdvihne to text o úroveň výš.
2. Přímá řeč. "1 věta," nepřímý dovětek. Pokud je věta v přímé řeči ukončena, další začíná opět "Blablala." nebo, pokud další věta přímo souvisí s dovětkem, dá se použít dovětek: "Blabla." Dovětek po přímé řeči začíná malým písmenem.
To, co často používáte "1 věta," dovětek, "druhá věta." se dá použít pouze pokud je dovětek vklíněn do jedné jediné související věty.
Pokud věta přímé řeči (následovaná dovětkem) končí tečkou, píče se místo tečky zásadně čárka. Pokud je tam jiné znaménko, píše se to. Ale pokud použiju vykřičník nebo otazník, rozhodně se nehodí dovětek řekl/a.
Příklady:
Původní odstavec: „Máš pravdu. Jsou teď spíš modré než zelené a vlasy jsou taky jiné.“ Promluvil po chvíli Harry, „Ty ovšem vypadáš taky jinak než předtím.“ Ginny vystrnadila Harryho od zrcadla a sama se v něm prohlížela. Její vlasy byly rudější než předtím a probleskovalo v nich zlato, takže při pohybu to vypadalo, jako kdyby jí na hlavě sálal oheň. Její hnědé oči měly tmavě zelené skvrny na panenkách a dělali zvláštní odstíny.
S mojí skromnou úpravou: „Máš pravdu. Jsou teď spíš modré než zelené, i vlasy jsou jiné,“ promluvil po chvíli Harry. „Ty ovšem vypadáš taky jinak než předtím.“ Ginny vystrnadila Harryho od zrcadla, aby se v něm rovněž mohla prohlédnout. Její vlasy byly rudější než předtím, navíc v nich probleskovalo zlato, takže při pohybu to vypadalo, jako kdyby jí na hlavě sálal oheň. Původně hnědé oči měly tmavě zelené skvrny na panenkách, které dělaly zvláštní odstíny.
Vnímáte rozdíl? (A byla bych ráda, kdyby se k tomu vyjádřili i čtenáři.)
Milá Luno, tento rozdíl teď už opravdu vnímám. Díky za upozornění, příště si na to dám větší pozor. Jako beta-reader teprve začínám, ale to mě asi neomlouvá. Takže děkuji za tato upozornění, bude snažit je vychytat.
Luno no jasně že je tam rozdíl, ovšem bohužel, já když to po sobě čtu, nevnímám to. Je zvláštní, že takové věci u cizích povídek většinou vidím, ale u vlastní ne.
Májo, není na čase, abyste dala pánům padáka?
A ve výčtu by šlo i pokračovat... Prostě ignoranství by nemělo být standardem.
Víťo, docela by mě zajímalo, jak píšeš, když Ti do toho nekecá místní Všeználek Snake.
jen se k tomu zatim nemůžu přinutit přepsat
ale v pondělí mi má Snake poslat dokončenou 5 kapitolu
jen nevim kdy se k ní dostanu budu totiž odjíždet pryč na tejden no ale pak se tu měla objevit
Jerry pokud se ti nelíbí pochopitelně nemusíš číst, ale označit něco za paskvil a neodůvodnit to je dětinské.
Když ty nevíš nic tak musí přijít někdo kdo se nebojí projevit svoje znalosti (i když občas chybné). Zajímalo by mě jak by se mělo říkat tobě co třeba přitakající konzument.
Za chvíli k nim dorazili ze zdola dvě košťata. Nasedli na ně a chtěli vzlétnout. Jen co se odlepili nohama od země, košťata sebou začala škubat do stran, jako kdyby je chtěla shodit.
Oba se jich pevně drželi, aby nespadli, ale nemohli je řídit. Když se košťata otočili tak, aby jejich pasažéři viseli hlavou dolů, Ginny s Harrym se pustili nohama a pak se pustili i rukama a dopadli zpátky na zem, kde si sedli, aby se jim případně nemotala hlava. Volná košťata se rozlétla zpátky dolů, odkud přiletěla.
Oba pak společně pohlédli dolů za košťaty, ale ta tam už nebyla.
Jako ukázka by to mohlo stačit. Upozorňovat Vás na hrubky nemá cenu, to by se musela každá kapitola přepsat.
Jo, Snaku, Vy osobně ignorujete spoustu věcí, slušným chováním počínaje a českou gramatikou konče.
Předtím jste tvrdil, že se tam někde vyskytuje ve třech různých tvarech (rodech...) slovo vyletět a ne o rodech různých sloves.
Tak to by mě zajímalo co všechno myslíte, že ignoruju? Chování o ano omlouvám se vám, že jsem tedy použil tykání. Myslel jsem, že jste normální člověk a né děda, který si zakládá na svém věku a myslí si, že úcta k němu je dána věkem. U mě si bohužel pro vás musí úctu člověk zasloužit.
To, že neovládám gramatiku jako vysokoškolský profesor češtiny se netajím. To co ovládám k běžnému životu stačí.
To Vám vážně nedochází, že na základě toho, jak píšete, si o Vás lidé dělají úsudek? Že každý článek, každý komentář něco vypovídá o svém autorovi?
Myslím, že Tvoje odpověď je opravdu na úrovni. Prosím, mohl bys mi ji přeložit?
Bohužel je z ní vidět, že se bereš tak moc vážně, že už nejsi schopný pochopit, že ze sebe děláš čím dál většího šaška.
Ale dobře, budu konstruktivní, už jenom kvůli Víťovi, který pro pokrok ve svém psaní nějakou skutečnou pomoc potřebuje, a na pár chyb Vás navedu. Co s tím uděláte, je už na Vás. Bohužel, je to skutečně jen zlomek toho, co jste napáchali v předchozích kapitolách a na co se Vás zřejmě snažil Nicholas opakovaně upozornit.
Když rána se září zmizela, vyhlédla Rowena z okna a uviděla dvě děti před hlavní bránou, které zrovna dopadli na zem.
Harry oproti tomu chytil kopí uprostřed a hrot Viktorového kopí srazil svým dolů přímo pod Viktorovy nohy.
Všechny je pobily a jejich hlavy poslali zpátky králi.
Ranky vzápětí zmizeli a nebylo po nich ani památky, kromě pár kapek krve.
Potom, když otisky zmizeli, se ozvalo, jako když se kámen tře o kámen a zeď před nimi se odsunula.
Pohlédl do pergamenu a neznámé runy se zformovali do známého písma, které si přečetl.
Uviděl čtyřicet stříbrných postav, které se k němu blížili.
Všichni strnuly reakcí vlkodlaka a tak se mu podařilo prvního nešťastníka srazit na zem a dalšímu chtěl rozervat hrdlo.
Její hnědé oči měly tmavě zelené skvrny na panenkách a dělali zvláštní odstíny.
„No, všichni byly víceméně dospělí, ale on byl jediný, který byl stejně starý nebo spíš mladší než my a prostě…“
Jedna široká, že by po ní mohlo pohodlně jet deset řad koní, otáčející se kolem celé hory, až k hlavní bráně a druhá úzká tak, aby po ní stěží projeli vedle sebe dva menší vozy.
... ukázal Godrick na mohutnou přední bránu tvořenou dvěma pilíři a pobytými dubovími vraty s mříží...
... natočil obraz na nádvoří, kde vybíhaly malé postavičky k hlavní bráně, aby bránili hrad.
Bohužel, v tomhle rozsahu se už nejedná o nahodilé překlepy, ale něco, co musí citlivější povahy opravdu rozpálit doběla.
Pravdu máte a nám to dochází, jenže kde trénovat? My nejsme spisovatelští géniové, abychom zvládli všechno bez chyb a napoprvé. I taková Mája (kterou považuju za kvalitní spisovatelku) píše nejméně deset let (aspoň podle toho kolik toho má napsáno) a řekl bych, že první povídky měly stejné „porodní“ problémy jako naše povídka.
Bohužel Taky je pravda, že my chodíme do práce a aspoň já mám dost psychicky náročnou práci, proto taky všechno trochu déle trvá a spousta věcí nedojde člověku hned (to asi nepochopíte, ale je to tak). Hlavně ne pokud na ně přímo někdo nepoukáže. K čemu slouží právě kritika, kterou nám hlavně poskytují Luna s Májou a tím nás zlepšují. Pochopitelně kdyby, třeba Mája, nám opravila přímo chyby tak bychom nepochopili vůbec nic a přišli bychom na mnoho méně věcí, co děláme špatně. Například vaše kritika ze začátku této kapitoly nám řekla, že děláme něco špatně, ale už nám neřekla co a přitom je možností tolik a možná ještě víc.
Znamená, že jsem nenašel žádný tvůj názor, kromě toho jak s někým souhlasíš nebo napíšeš: skvělé, kdy bude další kapitola.
Vlastně toto je první komentář (co jsem našel), který vyjadřuje, co si myslíš.
Tu poslední větu nechám na tobě, jak si jí vyložíš, ale to záleží na způsobu smýšlení čtoucí osoby.
Já sebe a brát vážně těžko, jen se nebojím říct svůj názor (dotaz, připomínku…) otevřeně.
Pravda v těch větách jsou jinak rody (nebo čím se to řídí) - u těch podtržených slov a ve větě s Viktorovým kopím část chybí, aby byla lépe pochopitelná.
"Vždy, když není co říct, objeví se někdo, kdo má nutkavou potřebu zdůraznit své neznalosti. Zajímalo by mě, jak by se mělo říkat tobě, co třeba přitakávající konzument?"
Mája, Jarda a většinou i Lachim mi klidně mohou říkat "mlčící, spokojená čtenářka"...
Ty, až mi jednou nabídneš něco alespoň trochu stravitelného, mi budeš moc říkat "spokojená konzumentko".
Nepředpokládám, že oceníš obsah mého "překladu", ale než se do mne pustíš, podívej se, kde jsou ve větě čárky a proč. Nejsou tam pro okrasu. A pak se ještě zamysli, proč zní moje věta plynuleji a proč je naprosto jednoznačně pochopitelná.
Už chápeš, o co mi šlo? Já vím, že je to mnoho otázek najednou a jsou na nevhodném příkladu, ale věřím, že to strávíš.
To prostě nejde, gramatika je základ. Nejdřív se musí zvládnout řemeslo, pak můžete začít s nějakým tvůrčím psaním.
Můžete mít priority jaké chcete, gramatiku se nenaučíte tím, budete vršit chybu na chybu a doufat, že Vám je někdo opraví. Neopraví, jednou dvakrát to možná udělá a pak se na Vás vykašle.
Prostě si musíte sednout na zadek, projít si teorii a udělat pár cvičení. Prostě se musíte začít učit.
Proč Vám asi betu nedělá Mája nebo Jarda? Protože jsou zlí, líní nebo si nechtějí pěstovat konkurenci?
To těžko... Koukněte se, kde je dneska Lachim.
Osobně si myslím, že někdo z nich opravil Vaše "Teorie" a řekl si, že tohle už nemá zapotřebí. A nemusím být velký intelektuál, abych nevěděl, že mám pravdu.
PS
Už jste opravili chyby, které Vám našla Jerry? Sotva, to je práce... Investovala do Vás svůj čas, a Vy jste ani jeden nedokázal zabučet.
Vaše čtenářka Vám napíše, že jste břídilové a vy se staráte o kolik napsala komentářů a vykřikujete jak máte náročnou práci, místo toho, abyste se sami sebe ptali, proč to napsala.
Asi opravdu stárnu.
děkuji za nalezení dalších chyb.
Hádáte se tu, jako malé děti jen co je pravda.
Já například, nemám rád špatný slovosled, ale hrubky či jiné chyby mi nevadí(vím, že sám nejsem dokonalý). Ocením, když někdo poukáže na chybu, ale pouze pokuď to udělá decentně a neštourá se v tom jak v hov... Toť můj názor k tomuto tématu.
PS: Mám takový dojem, že i u profesionálních spisovatelů je časté, že jejich práci překontroluje a opraví někdo další, kdo ovládá gramatiku a hlavně pravopis na jedničku s *.
Tak to bys koukal Nicholasi Já se s mluvnicí peru od malička. A ještě na střední škole jsem dostávala z kompozic a slohů dvě známky, jako jediná ze třídy. 5/1 4/1 a pod. První známka z pravopisu a druhá za obsah.
Díky Jardovi se sice lepším, ale pokaždé mi ještě nějaké chybičky vychytá...
Btw jednou jsem dostal i za 1. Měli jsme si totiž připravit postup výroby nějakého výrobku. Tak jsem si pujčil v knihovně štus časopisů a hledal jsem a hledal, až jsem našel článek, který perfektně a do detailu zapadal do osnovy. Jako jediný ze třídy jsem dostal za jedna a učitelka se div nerozplynula blahem (co bych pro ni neudělal ). Holt někdy platí, že nemusíš makat tvrdě, ale chytře aby ti to zajistilo úspěch.
Milá Jerry pro jednoho možná není co říct, pro druhého nejasného a pro třetího něco co považuje za zápor. Kdyby nikdo nedělal protipól, mohli by si autoři jen domýšlet co a jak má být a přitom psát naprosté hovadiny.
Já například rád vím s kým mluvím. Což většinou nejde poznat, když protějšek nevidí mimiku toho druhého a proto je potřeba použít dvojsmysly a čekat jak na ně dotyčný zareaguje.
Nehledě na to jak dobře se u nich bavím, když mi někdo na naprostou urážku někdo přikývne (což zrovna nemyslím tebe). Kdybych mu jí vmetl přímo do tváře můžou být z toho různé vážné problémy.
S konzumentem se přitom nemíním vybavovat, protože to je pak marné. Nikdy nevysvětlí co mu vadí, ale přikyvuje všem ostatním, kteří sdílejí jeho "směr".
Věř, že strávím, protože to strávím. Jsem totiž pohodář a i když někdy mám horkou hlavu, pak vždy ocením inteligenci a uznám svojí chybu.
Projít teorii? To, podle vás, spíš nazpaměť se jí naučit, ne? A udělat nějaká cvičení a jaká? Podíval jste se někdy do cvičebních sešitů dnešních školáků? Neobsahují totiž ani desetinu toho, co se učíme tady.
Mája nebo Jarda nejspíš mají dost vlastních starostí a proto nedělají betu nám a tím nás vlastně učit.
Určitě ty teorie překontrolovaly a přepsaly. Vám se snad nelíbí? (Teď nemyslím jejich gramatickou podobu nebo slohovou úpravu. Vím, že třeba ta o blesku je trochu divně napsaná a až budu mít chvilku předělám jí).
Vždyť jsme se zeptali, co se jí nelíbí, ale taky jsme se zeptali co je to za člověka.
Drticoole máš naprostou pravdu. Těm lidem se tuším říká editoři.
Pokud Vás zajímá, čím jsem se živil, tak odpovím hodně vyhýbavě, řekněme, že jsem tak trochu bádal.
Jinak jste mne pochopil naprosto správně, opravdu jsem Vám naznačoval, že by bylo vhodné projít nějakou cvičebnici a hlavně nahlížet při psaní do PČP v nějaké aktuální verzi.
Vaše "Teorie" jsem četl, a přiznávám, že kdyby jste je trochu více odlehčil a věnoval víc pozornosti formálnímu zpracování, tak by mohly být docela zábavné a čtivé. Teď mě na nich spíš zaujalo to, že jsou bez hrubek a je v nich velmi precizně udělaná interpunkce při zachování Vašeho charakteristick ého způsobu vyjadřování. Opravit text a nevymazat při tom osobitost autora, to už je docela kumšt.
PS
Neodpustím si malý štulec, ve vašem příspěvku mělo být: Určitě ty teorie překontrolovali a přepsali. Podmětem nejsou teorie, ale nevyjádřené oni.
www.jobs.cz/.../editor
RSS informační kanál kometářů k tomuto článku.