Hledej

Zpěv zlatého Fénixe

Zlat_Fnix_02Tento příběh přímo navazuje na konec knihy HP a Fénixův řád. Roztomilá scénka na nádraží, kdy si pár členů Řádu přišlo pohovořit s Dursleyovými,aby je přinutili chovat se k Harrymu slušně…

Na povídce spolupracují Mája a Karlos-sama. Karlos dodává skvělé nápady, píše pro Harryho učebnice a bude se zabývat temnou stranou a pradávným zlem. Mája si bere na starost romantiku, lidské vztahy a konečnou slohovou úpravu. Charaktery postav i zápletky spolu vytváříme pomocí diskuse na Skype a je to opravdu zajímavý styl tvorby. Jsme oba zvědaví, jak se vám trefíme do chutě a proto pište komentáře, podělte se s námi o vaše názory na naše společné dílko…

    Kapitola 22, Slzy zlatého fénixe

      Opět dlouhá kapitola na dvě stránky...

      1. část

      Albus zasedl ke svému stolu, pustil se do hromady pergamenů a trpělivě čekal na návrat svého špeha…

       

      Severus Snape se vrátil před půlnocí.

      Bella„Zítra budu muset zase zpět a strávím celý den doplňováním zásob léčivých lektvarů,“ povzdechl si. „Celkem se nevrátilo šedesát pět smrtijedů. Nezbývá než doufat, že někteří z nich uprchli tak, jak se to podařilo Umbridgeové. Jména ještě všechna nemám a pravděpodobně se je ani nedozvím. Některé z těch mladých věrných jsem ani neznal. Z vnitřního kruhu přežili jen Malfoy, Nott, Yaxley, Lestrangeová a starý Bole. Zůstali tam oba bratři Lestrangeovi, Dolohov, Bole mladší, Macnair i Mulciber…“ vypočítával unaveně. „Belatrix křísili léčitelé půl hodiny, byla v podstatě utopená. Nevím, jak dlouho byl její mozek bez kyslíku. Když jsem odcházel, tak byla ještě v kómatu. Při troše štěstí dopadne jako Longbottomovi a nebudeme se muset s tím jejím šílenstvím nadále zneklidňovat. Číhala na každou moji chybu, nikdy neuvěřila, že jsem věrný Pánovi zla. Dost by se mi ulevilo, kdyby se mi přestala plést do cesty,“ uzavřel svou zprávu a použil vnitřní letaxovou síť, aby se co nejrychleji dostal do postele.

      oooOOOooo

      V sobotu ráno se Harry, k Hermionině velké radosti, pustil hned po snídani do úkolů. Hermiona se k němu připojila společně s Deanem a Ginny. Ron, jako vždycky, na úkoly kašlal, a zklamaný z toho, že Padma odmítla jít randit, protože „potřebuje psát úkoly“, přesvědčil Seamuse na partičku šachů.

      Po obědě se už Ron nudil tak moc, že se k nim přidal.

      „Nechápu, jak můžeš zvládat odevzdávat domácí práce včas, když jsi tak hrozně pozadu, Ronalde,“ setřela ho Hermiona, když se na ni urazil, protože mu odmítla dát opsat svůj úkol z obrany.

      „Já, na rozdíl od vás, můžu psát úkoly i po večeři,“ odsekl ji Ron a Ginny s Deanem zbystřili.

      „Co budete dělat po večeři, Hermiono?“ zeptala se Ginny.

      „Pracujeme s Harrym na takovém zvláštním projektu s profesorem Brumbálem…“ odpověděla opatrně a neurčitě Hermiona, po té co se rozhlédla a viděla spoustu našpicovaných uší okolo.

      „Takže máte zase nějaké tajnosti? Projekt, se kterým vám nemůžeme nebo nesmíme pomáhat?“ ptala se dotčeně Ginny.

      „Těžko nám můžete pomoci,“ odpověděla klidně Hermiona. „Je to mudlovská záležitost…“ vymyslela si hbitě s nadějí, že se s takovou výmluvou Ginny snadno zbaví.

      „Mudlovská záležitost? Tak to bych vám mohl pomoct já, ne?“ hned se ochotně zapojil Dean. Hermiona se zmateně ohlédla na Harryho a ten dostal nápad. Přeci jenom znal Deana lépe, než Hermiona.

      „Leda bys znal Shakespearovo dílo…“ odpověděl Deanovi.

      „Tak to vám nepomůžu. O Shakespearovi vím jen to, co jsme se učili na základce. Ani jsem od něj nic nečetl, byla to nuda. Stručný děj z Romea a Julie jsem do úkolu opsal z nějakého divadelního programu, co jsem doma našel… Co můžete dělat za projekt s tímhle mudlovským spisovatelem? A co s tím má společného ředitel?“ divil se Dean.

      Teď už se chytila i Hermiona:

      „Snažíme se přijít na to, jestli byl Shakespeare kouzelník, moták a nebo mudla obeznámený s kouzelnickým světem. Třeba ve Snu noci svatojánské popisuje různé kouzelné bytosti a nejen v této hře, ale i v jiných. Brumbál sbírá mudlovské klasiky a jeho díla má skoro všechna, ale nedovolí nám je odnést z ředitelny. Takže musíme dělat průzkum u něj…“

      Všechny kouzelnické děti včetně Deana protočily oči na vrch hlavy a okamžitě ztratily zájem. Harry i Hermiona si oddechli. Ani jeden z nich neměl zájem o to, aby se rozkřiklo, že se učí používat stínovou magii. To je umění, které by mělo být jejich trumfem v boji proti Voldemortovi a navíc by mohlo u ostatních probudit závist.

      Harry doufal, že se k nim bude brzy moci připojit i Holly, ale zatím to vypadalo, že stínovou magii nezvládne. Pokoušela se o to už od začátku školního roku pod Alexovým vedením, doposud marně.

      Po večeři se oba pod Brumbálovým dohledem zdokonalovali v sesílání obranných štítů, ale jejich lekce byla ukončena předčasně příchodem Snapea. Oba těžce nesli, že byli vykázáni z ředitelny a zase se nedozví nic nového. Harryho stálo hodně sebeovládání, aby se zase nepokusil odposlouchávat, ale Hermiona ho držela zkrátka. Když na schodech z ředitelny potichu zamumlal: „Co bych dal za jedny ultradlouhé uši…“ tak ho zpražila hrůzostrašným pohledem a nekompromisně ho odtáhla na kolej.

      oooOOOooo

      Snape měl skutečně zajímavé novinky:

      „Belatrix se pořád ještě neprobrala, Bole starší se zhroutil, když se dozvěděl o smrti svého jediného syna, v zoufalství vyčetl Pánovi zla, že svým šílenstvím vymazal ze světa další čistokrevný rod. On ho sledoval klidně a trpělivě a pak prohlásil: ‚Ještě ne zcela,‘ a umlčel ho Avadou… Chvíli to vypadalo, že ztratí svůj vliv mezi přítomnými smrtijedy, ale on v tom okamžiku začal rozdělovat uvolněná místa ve vnitřním kruhu a všichni najednou zapomněli na prožité utrpení, na jeho šílenství a začali se tetelit blahem…“ znechuceně se odmlčel.

      Side_By_Side_by_majann„Rozumím tvému odporu, Severusi. Myšlenkové pochody těchto lidí jsem nikdy nedokázal pochopit,“ se stejně znechuceným výrazem odvětil Brumbál. „Kdo se tedy ocitl ve vnitřním kruhu?“ zeptal se poté se zájmem.

      „Nikdy nepochopím, jak mohl dát důvěru tomu tupci Averymu a oběma sourozencům Carrowovým. To už mohl do vnitřního kruhu pozvat Crabbea a Goyla. Parkinson si tu čest alespoň zasloužil a Rosier svou věrností také. Navíc přizval i jednoho z francouzských smrtijedů. Je to Luciusův bratranec Jean Jonquille. Má velký vliv mezi Voldemortovými příznivci ve Francii. Ve skutečnosti jich nejvíc naverboval právě on, takže je to od Pána zla docela taktický tah. Po těch ztrátách mezi anglickými věrnými bude potřebovat dostatek posil ze zahraničí. Navíc tihle Francouzi nebudou mít žádné zábrany při vraždění a mučení Angličanů…“ zachmuřeně referoval Snape.

      „Pokud se nám podaří některého z francouzských smrtijedů zadržet a vyslechnout, tak bude mít Amélie dobrý důvod požádat o spolupráci jejich ministerstvo kouzel, takže by to pro nás nakonec mohlo být i přínosem. Francouzi se zatím snaží držet neutralitu, protože se jich prý náš boj netýká…“ mudroval Brumbál a pak poslal Severuse, aby si šel odpočinout, a sám se vydal, jako téměř každý večer po večerce, do síně předků…

      oooOOOooo

      V neděli ráno se k Harrymu během snídaně přitulila Holly, dala mu pusu na tvář a přitom mu zašeptala do ucha:

      „Hned po snídani schůzka v sedmém patře. Naši namalovaní drahoušci prý po nás touží…“

      Harry se zamračil a povzdechl si. Zase bude studium dohánět, čert ví kdy. Nakonec ale času stráveného v Síni zakladatelů nelitoval…

      Brumbál sebou přinesl meč Godrika z Nebelvíru a portréty se rozhodly, že je seznámí se zajímavými přednostmi jejich zbraní, které zdobily stěny Síně zakladatelů.

      „Přednosti mého meče jsi tedy už poznal, Harry?“ zeptal se Godrik.

      „To bych neřekl, pane. Když mi ho Moudrý klobouk v Tajemné komnatě předal, tak to bylo poprvé, co jsem držel meč v ruce. Toho baziliška se mi podařilo zabít spíš náhodou; nevěděl jsem, kde je jeho zranitelné místo. To jsem si přečetl až letos v knížce, kterou jsme objevili v knihovně pana Salazara…“ zrozpačitěl Harry.

      „Aha. Domníval jsem se, že sis ho přivolal jako můj dědic. Ten meč je opatřen mnoha kouzly a přivolávací je jedno z těch základních. Stačí natáhnout ruku před sebe, zvolat: ‚Můj meč!‘ a on se přemístí přímo k tobě, ať jsi kdekoli…“ vysvětloval Godrik. „Skus si to,“ pobídl nakonec Harryho. Meč ležel na kulatém stolu uprostřed síně. Harry se k němu otočil zády, napřáhl ruku a řekl: „Můj meč!“ Skutečně v tu chvíli svíral zlatý jílec v dlani. Trochu nemotorně s ním zamával a usmál se:

      „Třeba se ještě někdy bude hodit.“

      „Jsem nepříjemně překvapen, že jsi nebyl vycvičen v bojových uměních, chlapče. Vždyť ani nevíš jak ten meč pořádně držet…“ podotkl zklamaně Godrik.

      Brumbál mu vysvětlil, že v dnešní době už meči nebojují ani mudlové. Mají mnohem účinnější a ničivější zbraně a šerm provozují již jen jako zábavný sport.

      „Čistokrevné rody stále udržují tradici a učí své potomky základům šermířského umění,“ přidal se Snape. „Ale Potter vyrůstal mezi mudly, takže je proti ostatním v nevýhodě…“

      „Takže ty umíš zacházet s mečem, můj dědici?“ zeptal se Salazar.

       „Nejlépe si rozumím s kordem, mistře, ale tuto zbraň pravděpodobně neznáte. Pochází až z patnáctého století. S krátkým mečem bych si měl poradit bez větších problémů, ale s těmito dlouhými meči,“ ukázal na stojan se zbraněmi vedle Zmijozelova portrétu, „ode mne moc obratnosti nečekejte…“

      „To jsou mé jezdecké meče. Jsou určeny k boji z koňského hřbetu. Můj nejlepší meč, z té nejvyhlášenější skřetí dílny, zde není. Předal jsem ho svému nejstaršímu synovi,“ vysvětloval Salazar a odhrnul plášť ze svého boku, čímž odhalil zlatý jílec zdobený rubínem a dvěma smaragdy.

      „No páni…“ vydechl Harry. „To je ten váš meč. Takže jste skutečně pravým dědicem Salazaraversion4 Zmijozela, profesore.“

      „Skutečně máš můj meč?“ zvedl v povědomém gestu své černé obočí Zmijozel na portrétu. „Má stejné přivolávací kouzlo jako ten Godrikův…“

      Snape pozvedl obočí stejným způsobem, pak se samolibě usmál, natáhl před sebe ruku a zvolal:

      „Můj meč!“

      Obratně protočil třpytivě se lesknoucí zbraň v ruce, zakroužil s ní kolem svého těla a tím přinutil Harryho ke kvapnému ústupu z jeho dosahu.

      „Zdá se, že budeme muset požádat tvého profesora, aby ti věnoval svůj čas a naučil tě alespoň základům šermu, Harry,“ povzdechl si útrpně Godrik, ale jeho oči zářily nadšením a tak ho usvědčovaly ze lži.

      „Ne, to né…“ zaúpěl Harry. „Už opravdu nemám čas na další lekce, pane.“

      „Věřím, že pár hodin týdně si na mně ve svém nabitém programu ještě najdete, pane Pottere,“ zjevně potěšeně prohlásil medovým hlasem Snape, jako by mu vyhlídka na další Harryho mučení při tréninku výrazně zlepšila den.

      Jejich dohadování přerušila Helga z Mrzimoru.

      „Já jsem svým potomkům žádný meč nezanechala. Nebyla jsem příliš zdatná bojovnice, ale přesto ti tu po mě něco zůstalo, chlapče,“ sdělila s laskavým úsměvem Alexovi. „Kuši s šipkami napuštěnými uspávacím lektvarem jsem používala především na zvířata, která škodila v mých zahradách, ale ten prak a váček se semínky jsem několikrát použila úspěšně i v boji. Jsou to očarovaná semínka břečťanu se zrychleným vývojem, ukrytá v jílových kuličkách. Když je prakem vrhneš mezi útočníky a přidáš trochu magie země, tak během několika okamžiků omotají nepřátele svými pevnými výhony a bezpečně je znehybní,“ vysvětlovala a Alex sňal dlouhý kožený řemínek s kapsičkou ze stojanu a zkusmo s ním zatočil nad hlavou.

      „Tohle si budu muset natrénovat. Ovládám východní bojová umění. Meč mám svůj, japonský, a umím s ním docela dobře zacházet. Je to značně odlišné od evropského šermu a v boji bych byl určitě velmi platný, pokud by došlo na zbraně…“ pronesl zamyšleně a Harry zalapal po dechu.

      „Neříkejte mi, že Holly umí také šermovat!“

      „Tak dobře jako Alex určitě ne. Výcvik se zbraněmi mi moc nešel a tak jsem se věnovala jen boji beze zbraně…“ uklidnila ho Holly a Alex na tázavé pohledy ostatních začal vysvětlovat.

      „Když jsme se přestěhovali do Japonska, tak jsem Holly přihlásil do známé školy bojových umění. Prošli s dětmi různé bojové techniky, aby dokázali odhalit jejich největší talent, a pak se věnovali rozvíjení jejich schopností v té bojové disciplíně, pro kterou měli největší vlohy. Holly měla nadání pro boj beze zbraně a tak ji se zbraněmi dále netrápili…“

      „Učila ses i lukostřelbu?“ zajímala se Rowena.

      „Jen základy, paní. Moc mi to nešlo…“ trochu se začervenala Holly s pohledem na několik krásných luků a toulců se šípy na stojanu vedle Rowenina portrétu.

      „Nic si z toho nedělej,“ uklidnila ji paní z Havraspáru. „Žádná z mých dcer nezdědila mou vášeň pro lukostřelbu. Proto jsem nechala vyrobit ten luk zdobený drahokamy. Snadno se ovládá a šípy ve stříbrném toulci jsou začarovány tak, aby vždy našly svůj cíl. Dají se řídit pouhou myšlenkou, pokud ovládáš živel větru, mé dítě. Toulec je navíc opatřen přivolávacím kouzlem, takže po jeho vyprázdnění se šípy automaticky vrátí, opravené a očištěné…“

      „No páni,“ žasl Harry, když si prohlížel nádherný luk v jejích rukách. „Jsem rád, že taky neumíš šermovat, abych tu nebyl za nemotoru jen já sám…“

      „Po pravdě, Harry, kendó, tedy japonské umění boje s mečem, mi šlo výrazně lépe než lukostřelba, a Alex mi proto pořídil vlastní katanu…“ srazila úsměv z jeho tváře Holly a Harry se opět tvářil značně rozladěně.

      V tu chvíli k němu přistoupil Brumbál, chlácholivě ho objal kolem ramen a utěšil ho:

      „Nic si z toho nedělej, Harry. Také neumím meč ani pořádně vzít do ruky. Nikdy jsem nešermoval a vzhledem k mému věku se o to již pokoušet nebudu. Ty jsi mladý a nadaný. Neměl bys zahazovat příležitost se něco nového naučit. Věřím, že Severus se tvé výuky ujme zodpovědně, a když budete trénovat zde, tak Godrik jistě dohlédne na to, abys nedošel k úhoně…“

      „Nechápu, na co je kouzelníkovi dobrý šerm. Pokud se naučím dobře používat magii, tak nebudu potřebovat meč!“ protestoval důrazně Harry.

      „Baziliška žádným kouzlem nezabiješ,“ odsekl mu jedovatě Salazar.

      „Toho, co jste nasadil do hradu, jsem už zabil. Pochybuji, že se ve svém životě potkám s jiným!“ stejně jedovatě mu odpověděl Harry a vysloužil si ošklivé zamračení od obou přítomných Zmijozelů.

      „Nejsou to jen baziliškové, na které kouzla nefungují, Harry,“ přidal se k chlapcovu údivu k diskusi Alex. „Existuje několik mocných kouzelných tvorů, kterým se musíš postavit s tradiční zbraní v ruce, protože jsou odolní proti magii. Proto jsem se učil bojová umění a poskytl jsem výuku i Holly. V Japonsku jsou stále aktivní hydry, mořští draci a asijští horští gryfové. V Africe sfingy a mantichory, ve východní Evropě zase harpie… Je mnoho důvodů, proč se naučit dobře ovládat meč…“

      Harry si povzdechl a podíval se na Brumbála.

      „Vy už jste se s některou z těch bytostí setkal, pane?“

      „Zajisté, Harry. Ale žádná z nich nebyla naštěstí špatně naladěna a nechtěla mě sežrat…“ usmál se ředitel a obrátil se na Merlina.

      „Ty jsi ovládal meč, mistře? V legendách se o tvých bojových schopnostech nemluví…“

      „Nemluví, protože jsem se nikdy nenaučil bojovat jinak než magií a holí. U svých žáků jsem nicméně bojový výcvik podporoval, protože bylo užitečné mít po boku někoho, kdo vládne mečem. A znova tě žádám, abys mě oslovoval Merline, Albusi. Jsme rodina…“ odpověděl mu stařec a vyčítavě na něj pohlédl.

      „Omlouvám se, Merline. Budu na to pamatovat,“ usmál se na něj Brumbál.

      „Nicméně i já pro tebe něco mám, Albusi. Pokud nadzvedneš můj obraz, tak na vnitřní straně mého rámu najdeš hůlku, kterou mi rukou společnou vyrobili čtyři mí nejlepší žáci, když jsem svou hůl vložil do základů fontány, chránící tento hrad. Je to mocná hůlka. Má čtyři jádra a krystal zesilující tok magie. Měla by si s tebou rozumět…“

      Brumbál odklopil portrét od stěny a zašátral rukou podél spodního rámu. Vytáhl opravdu zvláštní hůlku. Byla dvakrát delší než ta Harryho a také podstatně širší. Přesto vypadala dobře vyvážená a lehká, když ji Brumbál protočil mezi prsty. Rukojeť měla stejně širokou jako pálka odrážečů, tedy tak akorát do ruky, a byla vyrobena ze světlého, lehce narůžovělého dřeva.

      „Použili jsme na ni dřevo ze staré posvátné jabloně a každý jsme do ní vložili magické jádro, které se nám k mistrovi nejlépe hodilo,“ začala vysvětlovat Helga.

      „Původně měla mít pouze jedno jádro, ale my jsme se nemohli dohodnout, které by bylo nejlepší,“ pokračoval s úsměvem Godrik. „Já jsem prosazoval pero z mého fénixe, Salazar zase šupinu ze svého baziliška. Helga trvala na žíni z jednorožce a Rowena zase na pírku z korunky královského griffina. Nakonec jsme přišli na způsob, jak magii v jádrech spojit a vložit je do hůlky všechna. Vznikla tak naprosto jedinečná hůlka, která se stala mocným artefaktem, když do její rukojeti vložil Merlin ten magický krystal…“

      Brumbál tu hůlku laskal, skoro se s ní mazlil, než mávl rukou a z hůlky začal tryskat mnohabarevný ohňostroj jisker.

      „Říkal jsem, že si budete rozumět…“ usmál se šťastně Merlin.

      01-luk-vyrezA pak je zakladatelé donutili k první lekci ovládání jejich zbraní. Tedy Harrymu nedali do rukou Godrikův zlatý meč, ale jeden z těch obyčejných, co visel na stojanu. Snape si půjčil další z nich a učil ho, jak správně meč držet a jak cvičit obratnost. Vedle nich zkoušel Brumbál různá kouzla se svou novou hůlkou a na druhé straně síně zase Holly trénovala s jedním, sice obyčejným, přesto ale krásně vyřezávaným lukem, a Alex zase s prakem a hliněnými kuličkami se snažili zasáhnout terč, který si přivolali na stěnu vedle dveří.

      Po hodině bolely Harryho obě ruce tak, že už nedokázal meč ani v levé ani v pravé udržet. Snape totiž trval na tom, aby cvičil oběma rukama, protože v boji může použít hůlku i meč zároveň, když to bude potřeba.

      „Doufám, že máte nějaký lektvar, který mě zbaví těch křečí,“ fňukal Harry, když konečně odkládal meč do stojanu. „Nebo mě omluvíte z domácích úkolů na celý příští týden? Protože tak dlouho teď neudržím brk v ruce…“ stěžoval si.

      „Máte do oběda ještě dost času, tak se můžete zastavit u madam Pomfreyové. Svalových relaxantů má od začátku famfrpálové sezóny dostatek,“ odbyl ho Snape a společně s Harrym se chystal k odchodu. Alex a Holly už také uklidili své zbraně a Brumbál svou novou hůlku strkal do svého levého rukávu.

      „Pokročil jsi nějak v hledání těch Voldemortových deníků, Albusi?“ zeptal se najednou Merlin. Brumbál se napřímil a zkontroloval pohledem, jestli jeho otázku slyšeli i ostatní. Když viděl jejich zvědavé pohledy, tak se na Merlina vyčítavě podíval.

      „Neměl by sis s tak temnou magií zahrávat sám. Už jsme o tom mluvili. Domnívám se, že bys měl zapojit i ostatní. Už tě to tvé tajnůstkářství málem stálo život…“ pokračoval Merlin a čtyři mladí dědicové ho obstoupili a zírali na něj.

      „Ta černá kletba, která tě zasáhla v létě?“ zeptal se Snape

      „Ten deník, co jsem zničil zubem z baziliška?“ zeptal se Harry.

      „O co se jedná?“ zajímal se Alex.

      Jen Holly mlčela a lapala každé slovo.

      Brumbál si povzdechl, zakouzlil svou starou hůlkou, která se ukrývala v pravém rukávu, „Tempus,“ a prohlásil:

      „Tak dobře. Do oběda nám zbývá ještě skoro hodina. Pojďme se na to posadit…“ a usedl na své místo u kulatého stolu. Přivolal konvici s čajem a pět šálků. Speciální konvici. Každému, kdo si z ní nalil, dala dávku toho čaje, na který měl právě chuť. Snapeovi silný, skoro černý čaj, Harrymu růžový šípkový, který se naučil pít v Doupěti. Holly měla červený ovocný, Alex zase zelený. Brumbál měl v šálku něco sladkého a mléčného.

      „Ten deník, který jsi zničil před čtyřmi lety, mě přivedl k zajímavé teorii, Harry. To, jak se choval ten přízrak, který z něj vystoupil, ukazovalo na možnost, že v tom deníku byla uložena část Voldemortovy duše, která byla schopna samostatně uvažovat a jednat, pokud vysála dostatek životní síly ze slečny Weasleyové. Rozdělit lidskou duši není jednoduché. Je k tomu potřeba chladnokrevně zavraždit někoho naprosto nevinného a bezmocného. Vytrhnout ten úlomek duše z těla a vložit ho do deníku, to vyžaduje složitý rituál a poškozená duše ztrácí mnohé ze své podstaty – lidskosti.

      Na Voldemortovi toho moc lidského nezůstalo, a proto mě napadlo, že podobných deníků může být víc…“

      „Ale proč by to dělal? Proč by záměrně trhal svou duši?“ zajímala se Holly, když se Brumbál na chvilku odmlčel.

      „Protože by si tím zajistil nesmrtelnost?“ zamyšleně se spíš zeptal, než odpověděl Snape.

      „Ano, to je hlavní důvod, proč to Tom udělal, jak se domnívám. Proto nezemřel, když se na něj odrazila od malého Harryho ta kletba,“ pokračoval Brumbál. „Zničila jen jeho tělo, ale duše zůstala v nehmotné formě na tomto světě a v úkrytu sbírala síly, aby se dostala k některému z těch deníků, ke svému střepu, a přes něj opět získala své tělo zpět. Na to potřeboval dostatek magie nebo magického pomocníka. Když posedl Quirrella, tak se dozvěděl o kameni mudrců dřív, než se k některému z deníků dostal, a rozhodl se, že se pokusí získat kámen a tak ušetří své životní pojistky nedotčené. Harry mu to ale překazil, zničil jeho nositele a opět jeho duši vyhnal.

      S Červíčkem už neudělal podobnou chybu. Když je uvnitř něčího těla, tak nemůže jednat zcela samostatně. Jeho chování je ovlivněno osobností a vědomostmi hostitele. Proto Červíčka neposedl, ale donutil ho k poslušnosti a ke spolupráci. Neměl to moc těžké, protože Petr byl strachy bez sebe a v získání moci svého pána viděl svou jedinou záchranu.“

      „Jenže tělo získal až tím rituálem na hřbitově, pane,“ přerušil ho Harry. „A tam jsem žádný deník neviděl…“

      „Mýlíš se, Harry,“ odporoval Brumbál. „Podle toho, co jsi mi vyprávěl, měl něco jako tělo, když ho Petr do toho kotle s krví jednorožců vložil…“

      „To nebylo tělo, pane. Vypadal spíš jako přerostlé embryo. Ačkoli ruce měl. Krátké, pokroucené, ale hůlku v nich udržel, jak jsem viděl v jedné ze svých vizí…“

      „Ano. Právě tvé vyprávění mě v létě dovedlo do Malého Visánku. V tom panském domě, kde bydlíval jeho mudlovský otec se svou rodinou, jsem našel deník podobný tomu, který jsi zničil. Byl už prázdný, jak jsem předpokládal, proto jsem odhodil opatrnost a sáhl jsem po něm. Nečekal jsem, že ho bude tak tvrdě chránit po té, co ho již použil. Možná ho proklel proto, že nesplnil jeho očekávání a místo těla mu dal pouze nechutnou nezralou napodobeninu. Vytvořil ho totiž po té, co chladnokrevně zavraždil svého otce a jeho rodiče. Jenže ti sice byli proti němu bezbranní, ale nebyli tak zcela nevinní, proto deník nefungoval tak, jak předpokládal…“

      Brumbál se chvíli odmlčel, jako by si rovnal v hlavě, co jim ještě má říct.

      „Ověřil jsem si, že v době před mistrovstvím světa ve famfrpálu se ve vesnici ztratil devítiletý chlapec. Zřejmě ho využil stejně, jako slečnu Weasleyovou. Po té, co se Severusovi podařilo izolovat tu kletbu v mé ruce, jsem se pustil do dalšího pátrání. Navštívil jsem trosky domu v Godrikově dole, kde zabil vaše rodiče a pokusil se zabít Harryho. Tam jsem našel další deník. Očividně byl připravený k rituálu, protože se v něm usadil střípek duše, který se odtrhl po té, co zavraždil vaši matku a uvolnil se z těla tou odraženou kletbou. Ten deník je plně funkční, ačkoli on to zřejmě netuší. Původně ho chtěl použít, až zabije tebe. Nevinnější oběť, než roční batole, si lze jen těžko představit.“

      Složil hlavu do dlaní a pár minut mlčel. Nikdo ho nerušil, nikdo se na nic neptal. Brumbál se po chvíli uklidnil, napil se čaje a pokračoval:

      „Pak jsem využil svého postavení nejvyššího divotvůrce Starostolce a pátral po čemkoli, co by mi mohlo napovědět, kolik takových deníků ještě existuje a kde by mohly být ukryty…

      Navštívil jsem Azkaban a pomocí Veritaséra a nitrozpytu jsem vyslechl všech pět smrtijedů, kteří tam byli uvězněni po útoku na ministerstvo. Lucius netušil, jak deník vznikl, ani co v něm bylo uloženo. Byl velmi krutě potrestán za jeho ztrátu a ta akce na ministerstvu mu měla přinést odpuštění. Přinesla mu ovšem jen další utrpení…“ povzdechl si Brumbál.

      „Zasloužil si to,“ zabručel potichu Harry a Snape zavrtěl hlavou.

      „To, co si prožil, si nezaslouží nikdo, Pottere. Snad kromě Belatrix. Nějakou dobu to vypadalo, že skončí jako Longbottomovi. Týden nebylo jasné, jestli se z toho mučení vzpamatuje…“ vysvětlil temně profesor.

      „Neodbočujte od tématu,“ napomenul je Alex. „Co jste se ještě dozvěděl, Albusi?“

      „Na slibnou vzpomínku jsem narazil u Notta. Přivedl ještě s mladým Blackem na Voldemortův příkaz do svého sídla smíšenou rodinu. Otec byl mudlorozený kouzelník a matka byla mudla. Měli dvě malé děti. Voldemort se s nimi zavřel do sklepení statku, a když odtud vyšel, byl celý od krve a v ruce nesl dva deníky. Jeden předal Nottovi a přikázal mu, aby ho dobře ukryl. S dalším odešel doprovázen Regulusem Blackem. Od té doby Reguluse ani deník nikdo jiný neviděl. Za pár dní pak Voldemort lhostejně ohlásil Blackovu zradu a smrt.

      Detaily o tom, co našel Nott ve svém sklepení po jeho odchodu vědět nepotřebujete. Stačí, když vám řeknu, že po znovu prožití této vzpomínky, mi Nott ochotně prozradil, kde je deník, který měl v úschově, i jakými kouzly je zajištěn. Dost ochotně spolupracoval i po té, co účinek séra vyprchal, a nadále s ním počítám jako s náhradou za tebe, Severusi, pokud by Voldemort odhalil tvou pravou loajalitu,“ ukončil Brumbál svou řeč s pohledem do Snapeových očí.

      „Takže ten Nottův deník máte také, pane?“ zeptala se Holly.

      „Ano. Vyměnil jsem ho za ten prázdný, který jsem našel v Malém Visánku. Chci jeden z těch deníků zničit v okamžiku, kdy si budu jistý, že je Severus ve společnosti Voldemorta, abych zjistil, zda existuje nějaké spojení těch střípků duše s tím chatrným zbytkem, který zůstal v jeho těle. Jestli pozná, že byl deník zničen. Jen mám obavy, že ten poslední deník a Reguluse Blacka bude velmi obtížné najít. Zatím jsem při pátrání neměl moc štěstí…“ svěřil se jim se svými starostmi Brumbál.

      „Takže ty deníky jsou něco podobného jako viteál?“ zeptal se zamyšleně Snape a ostatní na něj překvapeně pohlédli.

      „Ano, Severusi. Jen jsou mnohem dokonalejší než pouhý viteál…“ odpověděl Brumbál a když viděl nechápavé výrazy ostatních, tak začal vysvětlovat: „Viteál je jakýkoliv předmět očarovaný tak, aby přijal a udržel zlomek duše. I u něj je potřeba chladnokrevně zavraždit nevinnou oběť, aby došlo k odštěpení části duše, ale jeho funkce je jen něco jako kotva. Když dotyčného někdo zabije, tak se jeho duše oddělí od těla, ale nepokračuje dál. Pokud je tělo v dobrém stavu, dokáže se do něj vrátit. Ovšem pokud je tělo zničeno, tak duše zůstane nehmotná a poněkud bezbranná, připoutaná viteálem k tomuto světu. A tento nedostatek Voldemort vyřešil pomocí těch deníků. Vytvořil magické předměty, které nefungují jen jako prosté schránky, ale přímo spolupracují s tou malou částí duše. Ovládnou nevinné dítě a vysají z něho jeho životní sílu a magii. Z té pak vytvoří tělo, které je schopné přijmout zbytek Voldemortovy duše. Kdybys Ginny nezachránil a deník nezničil, pak by byl Tom Raddle zcela hmotný a vydal by se hledat svou duši. Byl by zpět opět mladý a plný síly…“

      „Proč myslíte, že byla jeho duše slabá a bezbranná? Dokázal posednout Quirrella,“ ptal se Harry.

      „Duše nese vědomí člověka, Harry. Jeho vzpomínky, znalosti a emoce. Nositelem magie je tělo kouzelníka. Proudí žilami s krví, magické jádro je součástí našeho těla. Když se z něj po útoku na tebe a výbuchu té odražené kletby stal nehmotný přízrak, tak neměl žádnou magii. Proto utekl a skrýval se v albánských lesích. Musel poznat své možnosti a naučit se ovládat jinou bytost, aby se dostal ke svým deníkům.

      Ovládnout Quirrella nebylo těžké. Ten muž byl slaboch a neměl silnou vůli. U tebe s podobným pokusem neuspěl, chlapče…“

      „Proč tedy s prvním deníkem neuspěl, Albusi?“ zeptal se Alex.

      „Popravdě, ten deník v Malém Visánku byl již jeho druhý pokus. První byl ten, který Harry zničil. Ten vytvořil už v šestém ročníku. Jako oběť mu posloužila nebohá Uršula, kterou zavraždil tím, že na ni vypustil baziliška. To byla skutečně nevinná oběť a deník málem splnil svou roli, protože slečna Weasleyová byla také nevinná a přitom poměrně hodně magicky nadaná.

      Ten druhý deník vytvořil během prázdnin mezi šestým a sedmým ročníkem. Oběťmi byli jeho otec a prarodiče. Jenže ti nebyli úplně nevinní. Ano, byli to bezmocní mudlové, ale měli svědomí zatíženo několika nehezkými činy. A pak ten chlapec, kterého použil k vytvoření svého těla… Byl to sice mudlorozený kouzelník, ale nebyl moc silný. Nebyl ani na bradavických seznamech. A navíc to byl pěkný rošťák. Zlodějíček a výtržník. Sirotek, který vyrůstal v pěstounské péči. Nikomu moc nechyběl, když se ztratil. Proto tělo, které z deníku vzešlo, mělo k dokonalosti velmi daleko, a on musel podstoupit ten rituál, aby to napravil. Nedostatek magie se pokusil vykompenzovat tím, že použil Harryho krev. Jeho tělo teď stále není dokonalé, ale je mocný a hrůzu nahánějící, a to mu ke štěstí stačí…“ povzdechl si Brumbál.

      „Takže jich vytvořil pět? Jestli jsem dobře počítala…“ ozvala se poprvé Holly.

      „Ano, správně. A to mi právě nedává smysl. Pátý chtěl vytvořit vraždou Harryho a netuší, že se mu to ve skutečnosti povedlo, jinak by ten deník v Godrikově dole nenechal. Myslím, že jich chtěl vytvořit celkem šest. Rozdělit svou duši na sedm částí. To je silné magické číslo. Nic ale nenaznačuje, že by pokračoval v jejich tvorbě. Buď cítí, že dosáhl limitu, přes který se nedostane, nebo jeho současná forma nedokáže tvořit další viteály. Nebo mu v tom brání Harryho magie, která mu koluje v žilách. Nevím…“ znova si těžce povzdechl Brumbál a Harrymu hlasitě zakručelo v žaludku.

      Všichni se po něm pobaveně ohlédli, Harry se začervenal a zabručel:

      „Tohle nedokážu ovládnout. Mám už prostě hlad…“

      „Však je také nejvyšší čas vydat se do Velké síně, aby na nás nějaké jídlo ještě zbylo,“ zvedl se Brumbál a ostatní ho ochotně následovali.

      „Na ošetřovnu si zajdeme až po obědě, ano?“ zeptal se Harry Holly a Snape mávnutím hůlky přivolal dvě lahvičky.

      „Tohle je regenerační lektvar do koupele. Stačí, když se po obědě naložíte na patnáct minut do vany…“

      „Ale my máme na koleji jen sprchy, pane,“ zamračil se Harry.

      „Pottere, ovládáte živelnou i stínovou magii a chcete mi tvrdit, že je pro vás nepřekonatelným problémem proměnit si na čtvrt hodiny umyvadlo na vanu? Nebo je to tím, že jste se ještě nenaučil myslet jako kouzelník?“ jedovatě ho usadil Snape a Harry se rozesmál:

      „To bude nejspíš ono, pane. Děkuji za lektvar i za radu…“ popadl Holly za ruku a rozběhl se s ní rychle do Velké síně.



       

      Items details

      • Hits: 18225 clicks

      Tecox component by www.teglo.info

      Vaše komentáře a dotazy  

      #
      maja 19 Květen 2012
      Tato kapitola je důkazem, že si povídka žije svým vlastním životem. Děj se prostě rozběhl takovým tempem, že z mé osnovy udělal zbytečnost. Tak prostě obohatím příští kapitolu... :-*
      #
      Lachim 19 Květen 2012
      Nádherná kapitola. Jen nechápu, jak dokážeš napsat tak dlouhou a dobrou kapitolu a říct, že se ti do ní nevešlo všechno, co jsi tam chtěla mít. Přeju ti to, ale závidím! :roll: :P
      #
      222 19 Květen 2012
      zajímavá kapitola , trošku se mi to míchá s ostatnímy povídkami
      asi si přečtu celou povídku naráz abych si trochu urovnala děj :lol:
      #
      anneanne 19 Květen 2012
      Skvělé ,zhltla jsem to naráz.A teď ještě jednou pomalounku abych si kapitolku vychutnala.Jsem zvědavá co Severu vymyslí za tresty. ;-)
      #
      panvita 19 Květen 2012
      super moc moc moc super kapitola moc moc se těšim na další kapitolu
      #
      neky 20 Květen 2012
      Nádherná kapitola,Ron by si mel dávat pozor na jazyk nebo jednou rekne něco opravdu důležitýho.Sleduju že Severus je celej nadšenej když může mučit Harryho i když je to jenom při šermu.
      Těšim se na další kapitolu :lol:
      #
      Salantias 20 Květen 2012
      Perfektní povídka a Ještě lepší kapitolka tak to má vypadat když se sejdou dva umělci ve svém oboru.Osobně doufám ,že si Harry začne něco s Hermionou ,protože by to sem pasovalo přece jen to byl právě on kdo ji utěšoval.
      #
      panvita 20 Květen 2012
      spíš bych řek že Harry bude chodit buď s Ginny a nebo s Lenkou
      doufam že to je jedna s těhle možností
      #
      maja 20 Květen 2012
      A já už jsem se bála, že jsem Harryho sympatie dala najevo příliš, takže už budete vědět, do koho se zamiluje... Asi jsem se hlídala dobře, když ještě mic netušíte. Dozvíte se to v příští kapitole. Tam si uvědomí, že mu na jedné z dívek nějak moc záleží...
      #
      Salantias 22 Květen 2012
      No když to říkáš takhle tak to bude určitě Nymph!Nakolenou tě prosím jen ať to není Giverva ,protože tu malou zrzavou holčičku nemohu vystát.Už jen že autorka HP ji dala dohromady s Harrym mi zničila tak parádní příněh to ,už bych vyděl Harryho ratši s Pansy než s Giny.
      #
      panvita 20 Květen 2012
      konečně
      už se moc těšim kdo bude ta na které Harrymu záleží
      doufam že to bude buď Ginny nebo Lenka
      #
      kali 21 Květen 2012
      No tady se Brumbálovi nedivím,že se to snaží utajit i před jeho přáteli,zvlášť když pomyslím na Ronovu nevymáchanou pusu na začátku.Nemusí jim přece říkat všechno,nakonec se to stejně dozví.Teda tak krutý ůtok na Hermionu mě překvapil,ale Malfoy z toho vyvázl nějak snadno.Kapitola se mi líbila a ať už Harry skončí s kýmkoli,opravdu moc moc doufám ,že to nebude Ginny,ale je to na tobě :-)
      #
      vlkzrout 21 Květen 2012
      Majo, za tuhle povídku tě miluju. :oops:
      #
      panvita 21 Květen 2012
      myslím že to je šance 50:50 že Harry bude s Ginny a nebo s Lenkou
      ale tipuju že to spíš bude Ginny
      no ale necham se překvapit
      #
      vlkzrout 21 Květen 2012
      Teda, když už je tady ta loterie, tak já na Harryho místě, když už to nevyšlo s ´Holly, miluju toho, kdo mi celou dobu pomáhá, kdo je mi nejblíž a kdo evidentně miluje i mě. Že by Snape ? :-)
      ..............................................
      Néééé. Ať je to Hermiona !!! ;-)
      #
      maja 21 Květen 2012
      Hermiona už se brzy zakouká jinde. S její inteligencí a rozumovou vyspělostí jsou (podle mě) pro ni její vrstevníci nevhodnými partnery. Harry je navíc ještě o deset měsíců mladší než ona. Vždy se k němu chovala jako k mladšímu bráškovi. Nemyslím si, že by spolu mohli vytvořit rovnocenný pár.
      #
      vlkzrout 21 Květen 2012
      No jo, máš pravdu. Pro spolužačky jsme my kluci byli na gymplu cucáci. To neva. Stejně tě miluju a Hermionu taky :-)
      #
      vlkzrout 21 Květen 2012
      A mimochodem, jsem naprosto znechucen s jejím párováním s Ronem (když už je řeč o tom, kdo se k sobě nehodí) :-x
      #
      panvita 21 Květen 2012
      ale ron přece chodí s padmou když o něj Hermiona s Holly nestojí
      #
      maja 21 Květen 2012
      no jo, zatím je to Padma... Ačkoli uvažuji o změně. Padma je havraspárka, takže na toho truhlíka Rona, zmítaného hormony, mi připadá taky moc chytrá. Levandule nebo Parvati jsou myslím dost pitomé, aby s Ronem vydržely. Ještě si rozmyslím kterou, ale asi zůstanu u dvojčat...
      #
      Elis Wolf 21 Květen 2012
      skvělá kapitola ale je škoda že nic nebylo a neznámém jinak se těším na další
      #
      Jitula 21 Květen 2012
      Když už se tady tak páruje, tak já bych dala Hermionu s některým z dvojčat Weasleyových. Holly by se mi docela líbila se Severusem. Nemá proti němu předsudky a vypadá to, že i on si jejích vědomostí a schopností váží. U Harryho nevím. Kdybych si měla vybrat mezi Ginny a Lenkou, tak beru Lenku. Ginny mi k němu nikdy moc neseděla. Ron s Padmou není špatná dvojice. Teď nevím, kdo by se k němu hodil líp.
      #
      maja 21 Květen 2012
      Párovat můžete :D Ale páry do této povídky jsme s Karlosem sestavili už někdy při druhé Skype konferenci. Ty základní měnit nebudu. Možná přidám nějaké další. Možná se nám zamiluje i Neville, nebo Brumbál... Kdo ví. Tahle povídka má sice nějakou pevnou osnovu a určenou dějovou linku, ale jinak si žije vlastním životem :-*
      P.S. Jituš, zatím jsi z typujících asi nejblíž :roll:
      #
      vlkzrout 21 Květen 2012
      Neříkej Májo, že najdeš odvahu, aby se Hermiona dala dohromady s oběma dvojčatama !!! :-) Za sebe musím přiznat, že by mi tkováto dějová linie (zahrnující švédskou trojku) byla sympatičtější než nějaký slash. (ostatně povídku s touto trojicí jsem již někde četl - dokonce losovali, kdo bude její první :-) )
      #
      maja 22 Květen 2012
      Mějte rozum. Nemůžu dát dohromady střízlivou Hermionu a šílená dvojčata. To by se brzy zbláznila, protože u dvojčat již něco takového nehrozí... Hermiona se zamiluje až na jaře a nebude to žádný ze zrzavců...
      #
      panvita 22 Květen 2012
      já doufám že s harrym bude Ginny nebo Lenka i když je pravda že sem čet několik povídek ve kterých se Ginny zachovala jako mrcha asi nejvíc mě zklamala v povídce Harry James Potter a James Potter
      je to zajímavá povídka kterou nejspíš ocení nejvíc ti co Ginny nevadí já naopak doufám že se v ní vše změní k lepšímu
      #
      vlkzrout 23 Květen 2012
      Musím říct, že Ginny mi naprosto znechutila její filmová představitelka. Nechápu jak do této role mohli obsadit tak nevýraznou a unylou holku.
      #
      Drticool 26 Květen 2012
      mno podle mě by to mohlo vypadat asi takto: Hermiona + Malfoy (Draco)
      Ginny + Neville (nebo s Lenkou protože sou oba tak trochu mimo jestli mi rozumíte)
      Holly + Ron (propojení rodů P+W :lol: )
      a nakonec Harry + Lenka
      pokud by Lenka byla s Nevillem tak bych nechal Harryho jako osamoceného bojovníka strany dobra a Ginny bych nechal spárovanou s někým z Harryho spolužáku z koleje
      #
      maja 26 Květen 2012
      To bych Hermioně nikdy neudělala. U mě nečekejte žádné Dramione. Nesnáším Malfoye (oba) U mě se dočkají jen porážky a ponížení...
      A Lenka není praštěná. Jen vidí svět kolem sebe trochu jinak, než ostatní. Doufala jsem, že jsem její zvláštní, vzácné a do budoucna velmi užitečné schopnosti, představila již dostatečně. Asi to budu muset v další kapitole ještě více zdůraznit... ;-)
      #
      Drticool 26 Květen 2012
      Však jsem nepsal, že je Lenka praštěná. Tím mimo sem měl na mysli přesně to, co jsi napsala ty. Je trochu jiná než ostatní a u Nevilla je to podle mě něco podobného a proto si myslím, že by se k sobě hodily. A ohledně té Hermiony. Ehm přiznám se, že na toho Malfoye si mě navedla jedním ze svích příspěvků ty. Považuji ho totiž za docela inteligentního. (mimochodem doufám že nevadí tykání)
      #
      maja 26 Květen 2012
      Tykání samozřejmě nevadí.
      Malfoy není inteligentní. Je to rozmazlený spratek a mazaný, až vyčůraný zmijozel. Přes všechno, co už Voldemort jeho rodině udělal, ho pořád obdivuje a snaží se mu sloužit. To není známka inteligence...
      #
      Drticool 26 Květen 2012
      Tak podle poslední kapitoly jsem usoudil, že ho začínáš tak trochu napravovat (jestli jsem dobře četl, tak proti nim ani neposlal žádnou kletbu).
      A s tou inteligencí, mno možná jsem se nechal trochu ovlivnit i jinou FF tvorbou, ale dospěl jsem k závěru, že jistou inteligenci a schopnosti má, krom toho, jestli mě paměť neklame, se například Harry učil kletbu serpensortia zde ve fénixu teprve nedávno a malfoy ji uměl a použil už v 2 ročníku.
      #
      panvita 26 Květen 2012
      Malfoye nesnáším ale pokud projeví snahu se změnit dávám mu možnost pomáhat straně dobra setkal sem s tím u jarwisových povídek kde kupříkadu byl na svojí žádost přeřazen do nebelvíru a u druhý zase stejně jako Harry měl jinou identitu
      #
      Drticool 26 Květen 2012
      Jo a s těma Malfoyema. Sem netušil, že je nesnášíš, když v "jak to bylo dál" skončili bez trestu (mám za to že píšeš oboje). Abych řekl pravdu, jsem z toho teť trochu zmatený.
      #
      panvita 26 Květen 2012
      celkově vynikající sou oba náměty ale radši mam příběhy ve kterejch se Draco změní
      zajímavá povídka je taky Nové Bradavice
      #
      maja 26 Květen 2012
      Když jsem psala A jak to bylo dál, tak jsem znala jen Canon. Netušila jsem, že existuje něco jako fanfikce. Navazovala jsem na Relikvie smrti, kde Malfoyovi dostávali od Voldíka pořádný záhul a Narcisa v závěru dokonce pomohla Harrymu (ačkoli to bylo zcela ze zištných důvodů...) Proto jsem je nechala přežít a dožít. Dokonce dostali příležitost být užiteční v Hadí hrozbě.
      Jenže od té doby jsem zjistila, jak z nich někteří autoři HP FF, dělají ušlechtilé šlechtice, bojovníky za světlo a čestné a statečné hrdiny a to mi hrozně leze na nervy. Takže jsem si postupně vypěstovala alergii na Malfoyovy. A teď jim to ve svých povídkách vracím i s úroky :D
      #
      maja 26 Květen 2012
      A ještě k předcházejícímu komentáři: Draco neposlal na Harryho žádnou kletbu, protože to má od Voldemorta zakázáno. To mu ovšem nebránilo, aby na něj poštval svoje kamarádíčky. Nesmějí sice zabít Harryho, ale o to více se zaměřili na jeho přátele. Věděli, že když ublíží Ronovi a Hermioně, tak Harryho zraní víc, než kdyby napadli jeho. To ještě v příští kapitole zdůrazním, že byl Draco mozkem celé té akce...
      #
      Drticool 26 Květen 2012
      OK těším se na pokračování :-)
      #
      minimar 04 Červen 2012
      Přesně tak, už se těším, co se z toho vyklube. A taky ten tajmený stín co chodí po chodbách a čmuchá
      #
      malickaa 05 Červen 2012
      No nic ve zlém, ale mě osobně by se líbila dvojice Hermiona-Snape. Větší vzrůšo mě ani nenapadá - Nebelvír x Zmojizel. Ti dva jsou si, když to vezmete fakt do podrobna, vlastně vcelku podobní a přesto to nemůže být žádný ááách a tak. Prostě bájo =)
      #
      Drticool 06 Červen 2012
      Mno nevím nevím rozdíl 20 let je už docela velký-
      #
      maja 05 Červen 2012
      Snamione docela snesu, ale pro Hermionu tu mám někoho zajímavějšího :-D
      #
      Drticool 06 Červen 2012
      Co to? Příspěvek musí být schválen administrátorem ? To je nějaká novinka?
      Btw majo zrovna jsem četl celý zpěv od začátku a v kapitole 9 je:
      Dvojčata u večeře všem sdělila, že je tolik hlodalo špatné svědomí a mamčiny výčitky, že si zažádali o individuální dálkové studium v Bradavicích, aby si dodělali OVCE a ukončili si tak vzdělání. Jejich žádost byla schválena; dnes jim přišla odpověď. Takže budou sice dál podnikat, ale v obchodě se budou střídat a docházet do Bradavic na hodiny předmětů, v kterých loni studovali na OVCE. Fred Obranu, Přeměňování a Formule, George Obranu, Bylinkářství a Lektvary.
      Takže jestli jsem to dobře pochopil ,tak Fred lektvary nestuduje kromě této kapitoly?
      #
      maja 09 Červen 2012
      Máme tu ochranu proti spamům a hackerům, takže to možná trochu komplikuje přidávání komentářů. Ale kdybys hodinu nedělal nic jiného, než mazal reklamu na viagru, tak by ses nám nedivil ;-)
      Navíc byly nedávno stránky týden odstavené, když nám je někdo napadl záplavou virů... :cry:
      #
      Drticool 09 Červen 2012
      Btw něco se mi zde nezdálo tak jsem pohledal a našel. Citace z 9 kapitoly:
      Takže budou sice dál podnikat, ale v obchodě se budou střídat a docházet do Bradavic na hodiny předmětů, v kterých loni studovali na OVCE. Fred Obranu, Přeměňování a Formule, George Obranu, Bylinkářství a Lektvary
      Takže mě překvapilo, že byl Fred na hodinách lektvarů. Dnes jsem se zde regnul, protože komentáře, které jsem psal jako host se najednou musí zkontrolovat adminem než se zveřejní. A jelikož se tak nestalo několik dnů a mě to nedalo, abych neupozornil na chybku tak jsem se regnul a protože tím mám přístup i do sekce 18+, tak jsem přečetl i povídky zde a aspoň vím kde vznikla ta chybka.
      Obrázek meče je opravdu pěkný(oproti jiným obrázkům je nakreslen až luxusně), ale zlatý jílec tam jaksi nevidím a je zdobený rubínem a dvěma smaragdy, ale na obrázku jsou 3.
      #
      maja 09 Červen 2012
      Nesmíš být takový detailista. Meč se mi líbil i s tím jedním zeleným kamenem navíc. Třeba to není smaragd, ale nějaký jiný zelený šutr :D
      A Fred možná ukecal Severuse, aby ho také přijal do lektvarů. Nakonec jsou pro ty dva opravdu důležité... V příští kapitole tuto chybičku nějak napravím.
      #
      Drticool 09 Červen 2012
      Také mám dojem, jako by jsi tuhle kapitolku nepsala sama majo, protože občas je zde použit abych tak řekl trochu zvláštní slovosled a sem tam sem zahlédl chybku(u ostatního co jsi napsala mě zatím nic do očí tak nepraštilo). Také mi nedala spát ta část kde Harry uzavřel zmijozely. Stejně tak mohl uzavřít i sebe a svou skupinu (bylo by to rychlejší) a tak je před kledbami ochránit všechny (jenže u jednoduchých řešení by pak nebylo co psát :-) ).
      Na závěr bych se jen chtěl omluvit, pokud jsem někoho urazil. Jsem už prostě takový, jaký jsem a když vidím nesrovnalosti či mezery, tak mi to prostě nedá (možná se u mě už projevuje deformace z povolání, které vykonávám) a musím na to upozornit (ale bojuju s tím a snažím se to nedělat moc často). Každopádně píšeš májo opravdu výborně, tak se toho drž dál a mé komentáře ber s rezervou.
      #
      maja 09 Červen 2012
      Kapitolu jsem psala sama, ale psala jsem ji dlouho po kouskách a tak možná trochu ztrácela na plynulosti. K té bublině: Nesouhlasím s tebou. Bylo potřeba izolovat a znehybnit zmijozely, aby neutekli z místa činu. Proto zavřel je. Ten štít by nebelvíry nemusel ochránit. Neexistuje štít, který odrazí všechny kletby. To se Harry se Snapem už učil. Na některé kletby nefunguje žádný štít, musí se likvidovat protikletbou(zr ovna ta pavoučí), nebo jim uhýbat (oslepující).
      Děkuji za upozornění na chybičky, které se zákonitě musí vloudit, když píšu naráz tři nebo čtyři povídky. Jak je střídám, tak si musím předchozí děj často připomínat.
      #
      Drticool 10 Červen 2012
      Mno podle toho co jsi psala předtim:
      Tak Zmijozeláci málem uhořely zaživa, když je to izolovalo v ložnici, ale nic barierou neprošlo
      + hrad je silnější než celý učitelský sbor, takže i štít by měl bejt o dost účinnějši
      + štít vytvořený stínovou magií by měl bejt účinější než vytvořený hůlkou(nějak si nedokážu představit hrad kouzlící hůlkou, takže asi používá stínovou magii)
      A tu bublinu jsem myslel samozřejmě vytvořenou okolo obou skupin.
      Jo a s tím detailistou :oops: dělám na kontrole, takže na detaily jsem no jak to říct ... ;-) :lol:
      Krom toho, jsem asi ještě dítě, protože představivost mám celkem slušnou. :lol: :lol: 8)
      Takže si kolikrát představuji třeba 10 různých možností pokračováni nebo řešenít a občas se trefím a občas ne.
      Například drtivou většinu věcí v Jak to bylo dál, které jsi použila, jsem si přesně takhle vysnil (představil), ještě než jsem se dozvěděl o tomto webu. (a dost jich doufám ještě najdu ve tvých povídkách) ;-)
      #
      Drticool 10 Červen 2012
      To by nebyl hrad nedobytnou pevností jak jsi tu psala, kdyby je neochránil proti "jednoduchým" kletbám černé magie. Jak by pak odolával kletbám temné a krvavé magie?
      #
      Jarda 10 Červen 2012
      Uf, za ty komentáře se schválením se omlouvám. Chyba byla, jako obvykle, mezi židlí a počítačem...
      Při posledním upgrade se mi rozsypalo nastavení komentářů a tohle jsem úplně přehlédl.

      Všechny komentáře čekající na schválení jsem samozřejmě odklepl.
      #
      Drticool 10 Červen 2012
      Něco takového jsem předpokládal.
      A májo o té odstávce vím.
      Btw kde se dá změnit profilová fotka? Nějak jsem to nenašel.
      #
      maja 10 Červen 2012
      Tak to se budeme muset zeptat AhaLucie. Ta je totiž jediná s portrétem :D
      #
      Jarda 11 Červen 2012
      JComments neumějí sami pracovat s Avatary (profilovými obrázky), ale odkazují se na externí zdroj. V našem případě na Gravatar. Pokud tedy prahnete po obrázku v diskuzi, vytvořte si Avatar na stránce: cs.gravatar.com/

      Jde to snadno a je to zadarmo. :-*
      Jediný problém může nastat, pokud jste při registraci na těchto stránkách napsali v adrese velká písmena, Gravatar pracuje jen s malými...
      #
      Sony 11 Červen 2012
      No jo, funguje to.
      #
      maja 11 Červen 2012
      Tak to jsem zvědavá, jestli to funguje... ;-)
      #
      maja 11 Červen 2012
      Bezva, teď budou komentáře trochu pestřejší :D
      #
      rusalka 17 Prosinec 2018
      Já už fakt nevím, jak mohla JKR poslat Volddemorta na relax do Albánie, nemlich do tamních "hlubokých lesů. Každý soudný turista, který by tam chtěl jet, by si přece ověřil, že tam za a) lesy nejsou hluboké b) turisti tam nejezdí. Podobně jako Britové nejezdí do Irska, ikdyž to mají za rohem, tak Albánci nejsou nadšení přílivem cizinců.
      Věřím, že každý soudný spisovatel by si ověřil, že křoviska pokrývající hornaté oblasti Albánie nelze nazvat lesními porosty, ve kterých by se ukrýval kus Voldemortovi duše. Takové lesy jsou mnohem víc na severu. Až za Alpami. V těchto lesích můžete nalézt perníkovou chaloupku, červenou Karkulku i vlky a lišky, odložené babičky a Smolíčky, jelena se zlatými parohy, dokonce i jeskyňky, nebo Budulínka. Pak se není čemu divit, že tu lidé žijí jako v pohádce a věří ve vítězství dobra nad zlem víc než kde jinde.
      Děkuji za krásnou kapitolu. ~O)
      #
      panvita 17 Prosinec 2018
      Tak to je něco zajímavého taky si myslim, že si Rowlingová pro Voldyho úkryt vybrala tu nejhorší destinaci, taky si mohla vybrat divočinu Sibiře a nebo by se mohl schovat v Amazonii.
      #
      rusalka 13 Srpen 2023
      Jo, ale mě ta Albánie nejde z hlavy, podle mě je nějaká chybička v původním překladu, JR nemyslela Albánii na Balkáně, ale tajemný Albion, zem původních Britů, zem z legend, utajenou za mlhami a přístupnou jen portálem z oddělení záhad, nebo hůř, jako předpokoj "Země za duhou."
      Proč by tam Berta Jorkinsová šla na dovolenou a našel ji zrovna Červíček, je jiná věc.
      #
      panvita 13 Srpen 2023
      Tak v Albánii pátral Voldy po diadému jež ukryla Helena z Havraspáru a Voldy cestoval pravděpobně hodně před tím než začal rozšiřovat svůj teror.
      Co se týká Berty tak ta přeci byla potom co na ni Skrk použil to paměťové kouzlo poměrně hodně zmatená. I když to že poznala Pettigrewa bylo záhadou a on si tam jen tak vykračoval protože to bylo tušim mezi mudly a hlavně měl být mrtvý a kromě Fénixova řádu o něm nikdo nevěděl.
      #
      rusalka 14 Srpen 2023
      říkám, chyba v úmyslu nebo v překladu muselo jít o bájný Albion, ne o ALbánii.
      #
      panvita 14 Srpen 2023
      Nemyslim si že je to tak mohla to být jen autorská licenc. Stále se v podstatě jedná o fantasy svět, kde nemusí být vše takové jako normálně.

      Online návštěvníků

      Právě připojeni - hostů: 153 a člen: 1 

      Celkový počet zobrazení stránek:

      Počet zobrazení článků : 6037949