Kapitola 01 |
Mezitím v sídle Temného pána… „Moji věrní, dnes si dojdeme pro Pottera a ten Brumbálův směšný Fénixův řád nám v tom nezabrání. Přišel jsem na to, jak prolomit ochranu okolo domu, ve kterém se nachází.“ Smrtijedi shromáždění v sálu Voldemortova sídla začali jásat. „Lucius ví vše, co je třeba. Zdůrazňuji, že Pottera chci živého, s ostatními si dělejte, co se vám zlíbí,“ pokračoval Voldemort v udělování rozkazů. Pak pokynul Malfoyovi, aby vyrazil se svými nohsledy splnit úkol. *** Do Kvikálkova se společně s Malfoyem přemístilo dvacet smrtijedů. Vydali se k domu č. 4. s jediným cílem - odvést Harryho Pottera ke svému pánovi. Když byli u domu, dorazili tam i členové Fénixova řádu. Začali po sobě metat jednu kletbu za druhou. Členové řádu si ale nevšimli tří postav v černém, které pronikly do domu. Smrtijedi v domě našli jen tři mudly. Od nich se nakonec dozvěděli, že Potter zmizel dnes brzo po ránu. Nedokázali pochopit, proč je dům tak zuřivě bráněn, když v něm Potter už není. Nakonec jeho obyvatele zabili. Vyšli ven, dům srovnali se zemí a nad jeho zbytky vykouzlili znamení zla. Všichni smrtijedi se odpoutali z boje a postupně se přemístili do bezpečí. Lidé z Řádu nebyli schopni slova. Některým se dokonce v očích zaleskly slzy. Všem se honila hlavou slova: „Proč jsme ho nedokázali ochránit?“ Plni žalu se vrátili zpět do ústředí Řádu na Grimmauldově náměstí 12, kde svolali poradu, na které oznámili ostatním smutnou novinu. *** Mezitím se smrtijedi vrátili do sídla svého pána. Voldemort se strašlivě rozzuřil a potrestal skupinu za nesplnění úkolu několika cruciáty. Nikdo netušil, že za dveřmi laboratoře, kterou Temný pán tak pečlivě vybavil, stojí Brumbálův špeh - Severus Snape. Právě připravoval lektvary, které potřebovalo Voldemortovo uměle vytvořené tělo. To, co zaslechl, ho šokovalo. Uvědomil si, že Potter v Zobí ulici vůbec nebyl, když tam smrtijedi vtrhli. Musí informovat Brumbála. Ihned stiskl medailon, který Brumbál očaroval, aby mu Severus mohl předávat informace, aniž by musel opustit Voldemortovo sídlo. Jen předal zprávu a vrátil se ke svému lektvaru. *** Brumbál se právě chystal odejít na poradu Fénixova řádu, organizace, kterou založil během první války s Voldemortem. Nebylo to ani deset minut po tom, co se v krbu objevila Moodyho hlava, která ho informovala o všem, co se stalo v Zobí ulici. Když se chystal odejít letaxem, spojil se s ním pomocí telepatického spojení Severus a sdělil mu, že Harry v Zobí ulici vůbec nebyl. Pak Snape okamžitě ukončil spojení. Po této zprávě se Brumbálovi ulevilo a s mnohem lepší náladou se vydal na ústředí. Když vystoupil ze smaragdově zelených plamenů, ihned přešel k pódiu, na kterém stál řečnický stolek, jenž se používal k informování o důležitých zprávách, jako byla hlášení o napadeních, úmrtích a zmizeních způsobených smrtijedy… Informoval všechny shromážděné o tom, co se dozvěděl od svého špeha. V síni se, na okamžik, rozhostilo překvapené ticho. Když se všichni vzpamatovali, začali mezi sebou diskutovat, co tato zpráva znamená. *** Nikdo z účastníků schůze Fénixova řádu netušil, že se všichni Harryho přátelé díky vynálezu dvojčat Weasleyových dozvěděli o jeho údajném skonu už dříve. Naštěstí je ještě před tím začaly pálit medailony, které společně vytvořili, aby mohli spolu komunikovat. Dostali následující vzkaz: „Jsem v pořádku. Od Dursleyů jsem odešel brzo ráno na nákupy a teď jsem na bezpečném místě. Prosím, neříkejte nikomu jinému, že nejsem mrtvý, potřebuji klid na studium, abych měl proti tomu hadímu ksichtu,“ tomuto oslovení se jeho přátelé uchechtli, „šanci. Slibuju vám, že se 1. září vrátím do Bradavic. Po slavnostní večeři se sejdeme v Tajemné komnatě. Zatím se mějte.“ Harry ukončil spojení a medailony zchladly. Pětici nejvěrnějších Harryho přátel se ulevilo, ale mrzelo je, že o prázdninách nebudou spolu. *** Harry z krbu vystoupil ve velké hale, téměř identické se Vstupní síní v Bradavicích. Nechal věci na místě a šel prozkoumat hrad. Byl skoro tak velký jako Bradavice, takže pochyboval, že to za dnešek stihne. Naštěstí dostal od skřeta plánek, na kterém byly popsány nejdůležitější místnosti. Z něj se dozvěděl, že v přízemí je hala, velká slavnostní síň, přijímací hala, kuchyně a jídelna. Po prozkoumání přízemí vyrazil do prvního patra. Našel velká schodiště podobná těm v Bradavicích. Zarazilo ho, že se nepohybují. V prvním poschodí byla knihovna, podle plánku musela být obrovská, pracovna a pokoje pro hosty. První poschodí jen zběžně prohlédl a přesunul se do druhého V tomto poschodí byly další velké pokoje, koupelny a menší pracovny, které Harrymu připomínaly společenské místnosti v Bradavicích. Úplně nahoře byly Harryho soukromé pokoje a pracovna s veškerým zázemím. Tyto místnosti si mohl opatřit heslem proti vniknutí. Podle návodu, který byl přiložen k plánku hradu, tak také učinil. Jako heslo si zvolil „Ginny“. Od Vánočního plesu, kdy spolu tancovali a procházeli se ruku v ruce po školních pozemcích, na ni nemohl přestat myslet. Vstupní dveře do jeho soukromých prostor byly pobité stejným kovem, ze kterého byla zhotovena jeho zbroj. Při bližším ohledání zjistil, jak jejich dokonalé řemeslné provedení klame. Dveře vypadaly jak umělecké dílo a přitom byly odolné jak vstup ke Gringottům. Jakmile do nich vešel, ocitl se ve velké, oválné místnosti. Ohromeně stál na místě a rozhlížel se po nejkrásnější pracovně, jakou kdy viděl. Takovou neměl ani Brumbál. Když si prohlédl obrazy na stěnách, už nepochyboval o tom, kdo tento hrad vybudoval. Ze stěn na něj shlížely portréty Merlina a všech čtyř zakladatelů. Na většině z nich se v pozadí skvěla jejich společná pýcha - Bradavický hrad. Středu pracovny dominoval velký stůl, jehož oválný tvar kopíroval půdorys místnosti, a za ním stálo křeslo připomínající trůn. V pracovně vyložil všechny koupené knihy, na jejich roztřídění a uložení si určitě najde čas později, teď nahlédne do svých pokojů a pak rychle prozkoumá hradní knihovnu. To, co našel, ho velmi uspokojilo, ale zamrazilo ho pomyšlení, jak malou část hradu zatím prošel, vždyť se už dávno setmělo. *** Zrovna, když chtěl jít spát, se před ním s hlasitým prásk objevil domácí skřítek, který jakoby mimochodem pronesl: „Vítám vás doma, pane, co si budete přát? Má Vám Buddy připravit něco k jídlu?“ „Kde ses tu vzal?“ vyhrkl překvapený Harry. „Pan Merlin a zakladatelé nás tu nechali, abychom panství udržovali, dokud se hradu neujme právoplatný dědic.“ „Vás je tu víc?“ vyhrkl překvapený hradní pán. „Ano, je nás tu dostatečný počet,“ takřka vyhýbavě odpověděl skřítek a dodal: „Co si dáte k jídlu, pane?“ „Sním cokoliv, mám hlad jako vlk.“ Drobný sloužící jen přikývl, luskl prsty a zmizel. Harry se vydal do jídelny, kde už se mezitím servírovala jeho večeře. Slušně skřítkovi poděkoval a vzápětí ho uvedl do rozpaků: „Buddy, buď tak hodný a tykej mi, ano?“ „Jistě jak si přejete, pa… Harry.“ Mladý nebelvír nenechal skřítka ani vydechnout: „Dobrá, zítra se sejdeme a domluvíme se na pravidlech, která budou vyhovovat oběma stranám, mně i vám. A budu chtít vidět zbytek hradu, myslíš, že mě budeš moct provést?“ „Bude mi potěšením, pane,“ zapomněl se skřítek. Harry se hladově pustil do jídla. Po večeři se umyl ve své nové koupelně a zalehl do své nové postele. Před tím než usnul, poslal svým kamarádům zprávu pomocí přívěsku, aby věděli, že je v pořádku. *** Ve snu se procházel po kvetoucí louce a kousek od něj křišťálový potok vytvářel malý, ale nádherný vodopád. Po chvilce se na mýtině objevila Ginny a po ní Sirius. Harry je oba objal a děvče pohladil po vlasech. „Ginny, já…, tě mám rád víc než jen jako kamarádku. Mohu tě políbit?“ Rusovláska se rozzářila jako sluníčko, pak ale zašilhala po Siriusovi a lehce Harryho odstrčila. Přitom takřka neslyšně zašeptala: „Jo, ale až někdy jindy.“ Pohled jejích očí Harrymu řekl, že „někdy jindy“ může znamenat i „velmi brzy“. Najednou se za nimi ozvaly hlasy. „Zdravíme vás, Harry, Ginny a Siriusi.“ Jmenovaní se překvapeně otočili, za nimi stáli zakladatelé společně s arcimágem Merlinem. Poznali je podle portrétů v Dějinách bradavické školy. Své překvapení opravdu nemuseli předstírat, sotva se zmohli na pozdrav. „Dobrý den, co tu děláte? A proč jsme tady my?“ Jako první promluvil Godrik: „Víš, Harry, když jsi v knize rodů našel svůj původ, je načase, abychom tobě, Ginny a Siriusovi předali naše schopnosti a moc. Budeme vás muset toho hodně naučit. Kromě jiného to bude telepatie, myslobrana a myslozpyt, ovládání všech pěti živlů. Objevíte v sobě na0dání pro andělskou a bílou magii. Až ji zvládnete, vaše kouzla budou mnohem silnější. A málem bych zapomněl na zvěromagii, prostou i magickou… Není toho zrovna málo, že? Harry, uvnitř tvého hradu je tajná komnata a v ní najdete všechno vybavení, které budete potřebovat. Místnost najdeš v pracovně ve druhém patře za knihovnou, stačí na ni položit ruku a říct heslo -Nebelvír. Ginny a Sirius tam najdou stejné věci, jako jsi ty měl v trezoru. Jen pro úplnost, každý byste měl dostat meč, brnění, drátěnou košili a kalhoty, helmici, štít a chrániče končetin. A to nejlepší nakonec, je tam ukrytý roh, pomocí kterého můžete povolat elfy, trpaslíky, bájné dračí jezdce, kentaury, pegase, jednorožce, a ostatní stvoření světla.“ Godrik se na chvíli odmlčel, aby mladé dědice nechal přemýšlet o tom, co se dozvěděli. „Chtěl bych se zeptat, zda proděláme nějaký výcvik? Venku Temný pán sbírá vojsko, aby ovládl Anglii, a někdo, zřejmě my, se mu bude muset postavit.“ Na Harryho otázku odpověděl sám Merlin: „To nám nemusíš připomínat, Harry. Vše temné se událo tak, jak bylo předpovězeno. Je na čase, abyste vy, naši dědicové, obnovili téměř zapomenutý řád nebeských jezdců. S tímto úkolem vám pomohou vaši přátelé – Ron, Hermiona, Neville a Lenka. Vaše příprava začne, jakmile se vzbudíte. Již není času nazbyt a váš výcvik bude náročný a dlouhý, takže použijeme krajní prostředky, aby proběhl tak, jak má. Harry, kolem tvého sídla zakřivíme čas. Váš výcvik bude trvat pět let, ale venku uběhne jen jeden den. Ráno se nelekněte, probudíte se na hradě a bude tam hodně živo. Budou tam všichni, které jsme povolali, vaši přátelé i vaši učitelé…“ Harry v sobě nezapřel chlapce, který přežil: „Jak je možné, že Voldemorta nezabila kletba, kterou na mě seslal?“ Na tuto otázku mu pro změnu odpověděl Salazar. „To je velice temná magie, Harry, přímo ta nejtemnější. Tu se učit nebudete, ale budete se proti ní muset umět bránit. To vše se dozvíte později od svých učitelů. Teď už se na nic neptej, je čas vstávat.“ S posledním slovem vše kolem zčernalo a Harry se s trhnutím probudil.
|
Items details
- Hits: 10471 clicks
Tecox component by www.teglo.info
Vaše komentáře a dotazy
a abych předešel různým dotazům tajemnou komnatu myslím doslova tajemnou komnatu ze druhého dílu ne Komnatu nejvyšší potřeby
Hou domluvil sem
Dobre myslené, zle prevedené. Úplna katastrofa.
Takže začnem odznovu. Páčil sa mi hneď prvý úsek presnejšie dosť som sa na tom nasmial. Nevedel som že to bude typ humornej poviedky. V predošlej kapitole si nechal Harry zmyznúť od Dursleyovcov a ako náhodov v tejto kapitole Voldy prišiel na spôsob ako prejsť krvnú ochranu a zaútočil. No nič náhody sa stávajú. Ďalšia vec je hoci aj keď Rád bojuje so smrtožrútmi a nevšimnú si okolo nich preklznúť niekoľko smrtožrútov dosť ťažko sa mi chápe ako že si nevšimli, že daný smrtožrúti ničia do základov celý dom. Dosť pochybujem že im to trvalo iba jednú sekundu.
Po ďalšie mi pripadá dosť vtipné ako si jednotlivé postavi predávajú že je Harry živý. Najprv sa to dozvie Snape a ten to povie Dumbimu. Ten to prezradí Rádu. A Harryho kamaráti sa dozvedia od Harryho že je nažive a nech to nikomu nehovoria pretože sa potrebuje pripravovať na vojnu. Nevysvetlil si z kadiaľ sa Harry dozvedel že bol útok na Dursleyouvcov a že je považovaný za mrtvého a ani z kadiaľ malí jeho kamaráti prívesky? Nemusel si to rozpísať na celý odstavec stačilo ak by si napísal jednu vetu. Napr. že ich dostali pred koncom roku aby mohli byť nejak v kontakte okrem pošty pretože tej to dlho trvá. A že na ten nápad prišla Hermiona.
Tak pokračujeme. Ak keď sa Harry stretol s domácim elfom (škriatok) nepredstavil sa mu. Takže nechápem ako sa elf dozvedel jeho identitu dosť pochybujem žeby vedel čítať myšlienky lebo v tom prípade ak by Harry niečo potreboval priniesom by mu to bez toho aby ho musel volať a hovoriť mu o tom.
Ako som písal pri predchádzajúcej kapitole aby si sa trošku rozpísal a spomalil dej tak tu si to ešte vygradoval do najvyšších otáčiek a prezradil si takmer všetko o Harrym jeho schopnostiach a čo sa bude učiť. Taktiež sa zveril Ginny že ju miluje a chce s ňou chodiť bez toho, aby boli sami a maly nejakú romantiku. Proste jej to položil ako by to bola hotová vec.
v jeden deň príde na hrad a hneď ďalší tam má svojích kamarátov hoci len nedávno im povedal že sa stretnú až v škole v Tajomnéj komnate aj keď neviem ako by sa tam dostali keďže neovládaju Parselčinu.
No nič už to ďalej rozoberať nebudem lebo už aj tak som sa dosť rozpísal alebo skôr som asi napísal k tvojej poviedke svoju vlastnú
Jednoducho verím že v deji spomalíš a nedáš do jednej kapitoly všetky prekvapenia. Lebo potom v ostatných kapitolach nebudeš mať s čím prekvapiť.
Navíc je dost velká náhoda,že si Harry vybral hrad,jež prý nechali vybudovat Zakladatelé s Merlinem.
Jinak celkově ten nápad není špatný (i když nemám ráda pár Harry/Ginny ) ale spád děje je strašně rychlý...
Každopádně doufám,že se nenecháš odradit a budeš pokračovat.
tak odradit se nenecham
co se týče toho hradu je to opravdu náhoda že si ho Harry vybral
dál co se týče děje no v budoucnu se budu snažit to nepřeplácávat
pár Harry/Ginny je můj oblíbený a proto se to i promýtá v mých povídkách
no co se týče děje budu se snažit aby to nebylo uspěchaný
a povídka končit nebude jen porážkou Voldyho ale i dál...
zbytek prozrazovat nebudu
navíc bude zaneprázdněný hledáním sídla Fénixova řádu a povoláním strašlivých nestvůr do svých služeb
Špatně vymyšlené, zápletka zatím víceméně opsaná, ale když nic jiného, vše úhledně zabalené a v mezích možností i překvapivě čtivé a gramaticky poměrně korektní.
Osobně se spíš přikláním k názoru, že výsledný text vznikl přepracováním něčeho stejně příšerného jako je "V době zakladatelů" pod dozorem někoho, kdo, na rozdíl od autora, dokáže napsat souvislý text bez zbytečných gramatických a stylistických chyb.
Můj závěr je, že se Panvita zatím učí za pochodu gramatiku a elementární zásady psaní, což je smutné u textu, který vědomě překládá širšímu publiku. S ohledem na tento nesporný fakt, jsem ochotný, prozatím, přehlížet obsahové nedostatky. Řím také nepostavili za den.
Nicméně předpokládám u autora jistou ochotu na sobě pracovat, takže jsem zvědavý na další kapitolu.
Víťo, pište a využijte toho, že se Vám někdo, alespoň trochu systematicky, věnuje.
Spíše bych chtěla Víťovi poděkovat za to, že se snaží vykročit ze stínu své předchozí povídky a že se mu to i celkem daří…
a budu dělat vše pro to abych se zlepšil
celý den chodí po sídle, které dědil (ale musel si ho koupit) než se mu ukázal skřítek :-O
takž eto bude supergeroj za den (5 let)
Ginny a Sirius nemají trezor, ale vyzvednou si to na hradě? proč
Brumla se nestrachoval o vnuka? proč
proč to tak ženeš
koukal jsem 12 kapitol mne čeká (-tahle) a už teď může povolat takových pomocníků, že nemá Voldy šanci :(
No mrzí mě že se ti moje povídka moc nelíbí ale máš na ní svůj názor ten ti neberu
třeba po pár kapitolách změníš názor
RSS informační kanál kometářů k tomuto článku.