Hledej

Nebet_jezdci_2

V této povídce je několik změn oproti kánonu. V Harryho partě jsou Ginny, Neville a Lenka, která byla zařazena do Nebelvíru.

Sirius Black utekl z Azkabanu, ale Červíček byl zadržen, uvězněn a byl mu odebrán Merlinův řád. Sirius dostal za tento omyl od Ministerstva jako odškodnění 5 000 000 galeonů. Moody je velitelem bystrozorů. Sirius po očištění svého jména začal učit obranu proti černé magii, přičemž v Bradavicích založil klub jménem Bradavická branná aliance. Ministrem kouzel je namísto Popletala Amélie Bonesová.

Zbytek bude odkryt v příběhu.

Panvita

    Kapitola 06

      Nebet_jezdci_3Mladí jezdci byli zvyklí na takřka vojenský dril. Každý nový den vítali fyzickým tréningem a ráno po rozhovoru Harryho a Brumbála nebylo výjimkou.

      Sotva docvičili, přišli je navštívit zakladatelé i s Merlinem. Slova se, jako obvykle, ujal Godrik, „Zdravíme vás. Harry, tvůj včerejší nápad je skutečně podnětný. Opravdu bychom si měli najít další spojence.“ Věta ani nedozněla a zakladatelé již vytahovali ze svých hábitů malé krabičky. Nebelvír se nadechl a pokračoval, „Připravili jsme vám malé dárky pro naše potenciální spojence. Určitě je ocení, pokud se přidají k našemu boji.“

      „Nejlépe bude, když se rozdělíte, alespoň ušetříte trochu času. Za kentaury by měl jít Harry s Ginny, protože o něm mají své vlastní proroctví. Ron s Hermionou by měli jít k upírům, ti určitě ocení logiku i strategické myšlení. K vlkodlakům by zase měl promluvit Neville s Lenkou, protože si váží odvahy a potěší je vaše schopnost porozumění,“ neodolal Salazar pokušení prokázat své diplomatické schopnosti.

      Než se jezdci vzpamatovali z toho, co právě slyšeli, zakladatelé i s Merlinem zase zmizeli jako pára nad hrncem.

      „Přišel jsem o něco?“ zeptal se rozespalý Sirius, který jako obvykle dorazil na rozcvičku pozdě. Hrát po nocích karty s Elfem bylo někdy asi opravdu náročné. Přetlumočili mu, co právě slyšeli. Chvilku se radili a pak se dohodli, že budou následovat pokyny svých mentorů. Sirius se rozhodl přidat k Nevillovi s Lenkou, protože, jak doslova řekl, vlkodlaky už zná docela dobře, takže jim možná i k něčemu bude…

      ***

      Harry a Ginny se vydali do Zapovězeného lesa. Než do něj vstoupili, proměnili se v majestátní párek magických lvů.

      pair-of-lionsKdyž se přiblížili ke kentauří vesnici, uslyšeli tlumený dusot mnoha nohou. Vypadalo to, že někde poblíž se snaží rychle a nenápadně pohybovat větší skupina lidí. Jejich stopu našli poměrně snadno a vydali se po ní.

      Po chvilce ji dohnali. Asi dvacet smrtijedů právě obkličovalo mýtinu, na které se pásla hříbata jednorožců. Proti nim stálo jen pět kentaurů, jeden griffin a párek hipogryfů.

      „Tady má někdo dost divnou představu o fair play,“ utrousila Ginny, když jí Harry pomáhal do narychlo přivolané zbroje. Příprava k boji jim zabrala jen chvilku. Podváděli, bez magie by jim to trvalo mnohem déle.

      Harry vystoupil ze stínu a promluvil magicky zesíleným hlasem:

      „Odložte hůlky a odejděte, tento kraj a jeho obyvatelé jsou pod naší ochranou!“

      Smrtijedy sice překvapil, ale nezastrašil. Nepříjemně vyhlížející černokněžník, kterému asi Voldemort svěřil velení, se jen ušklíbl a zakřičel: „Na ně! Nebojte se, jsou jen dva!“

      Harry už na nic nečekal a přivolal si na pomoc sílu tvorů shromážděných na mýtině. Rotující válec čisté magie pohltil všechna kouzla, která smrtijedi dokázali seslat. Vzápětí s Ginny přešel do protiútoku. Udeřil na velitele. Modrý paprsek mu fyzicky neublížil, jen mu v jediném mučivém okamžiku připomněl všechno zlo, které kdy spáchal. Zhroutil se křičící hrůzou k zemi.

      Ginny mezitím vyvolala golemy, primární formu elementálů země, kteří okamžitě začali dotírat na smrtijedy. Harry k nim postupně přidal i elementály ohně a vody.

      Smrtijedi se bránili jen chvilku. Za chvilku již leželi potlučení, zmáčení a někteří i popálení na zemi v černých poutech, která se obvykle používala k znehybňování vlkodlaků.

      Harry a Ginny udeřili svými holemi do země a smrtijedi zmizeli. Poslali je, i s vysvětlujícím patronem, k zakladatelům, třeba se od nich dozvědí něco užitečného.

      Jakmile byli smrtijedi pryč, přistoupil k nim jeden z kentaurů. Byl to Harryho starý známý – Firenze.

      „Děkuji Vám za záchranu našich životů. Ginny, Harry, vítejte v našem lese.“

      Usmál se, když si všiml jejich překvapení, „Hvězdy předpověděly váš příchod, ale neříkaly, že bude tak dramatický… Klidně odložte svou zbroj, nikdy nikdo z našeho lidu neprozradil to, co mělo zůstat skryto. Asi bychom si měli promluvit, předpokládám, že nám budete chtít něco nabídnout, že?“ a rozhlédl se po ostatních kentaurech, kteří s ním byli na mýtině a souhlasně přikyvovali.

      Harry přikývl: „Přišli jsme vám z pověření ředitele Bradavic, jejich zakladatelů a mága Merlina požádat o pomoc v boji proti Temnému pánovi. Můžeme vám za to nabídnout bezpečné ubytování v Bradavicích a pro vaše potomky účast na výuce.“

      „Hvězdy nám řekly, abychom se připojili k vašemu boji, protože jinak bychom ohrozili existenci celého našeho druhu. Proto vaši nabídku přijímáme.“

      Harrymu spadl kámen ze srdce, byl opravdu rád, že nemuseli kentaury nijak přesvědčovat: „S radostí vyřídíme panu řediteli i našim ostatním přátelům, jak jste se rozhodli. Předpokládám, že přípravy na váš příchod budou zahájeny okamžitě. Ještě než vás opustíme, rádi bychom vám předali dary, které nám pro vás svěřili zakladatelé Bradavic.“

      „Vyřiďte jim, prosím, naše díky. Hvězdy nám sdělily, že tyto dary nám pomohou v boji proti zlu, které pomalu pohlcuje náš svět.“

      ***

      Mezitím v jiné dimenzi…

      Voldemort a Morgana stále nenašli vhodnou oběť a ani místo pro otevření brány.

      Morgana znovu shromáždila všechny své následovníky a velmi sugestivně jim předvedla, co bude následovat, když ve svém hledání neuspějí.

      Byla opravdu velmi přesvědčivá.

      ***

      Sirius, Lenka a Neville se přemístili kamsi do střední Evropy, do pohoří označovaného jako Šumava. Přistáli, u jedné z mnoha turistických tras poblíž kopce Zelená hora. Hector Siriusovi tvrdil, že tu před pár desítkami let potkal vlkodlaky, kteří ovládali svou přeměnu, a rovnou na ně všechny uvalil elfí kouzlo umožňující porozumění mezi bytostmi komunikujícími různými jazyky.

      Sešli z turistické stezky a pokoušeli se najít stopy magického osídlení. Najednou zpoza stromů vystoupily postavy zahalené v zelených pláštích a doprovázené velkými ovčáckými psy, kteří v mnohém připomínali vlky. Sirius se jen usmál a proměnil se ve velkého černé hafana. Se vztyčeným ocasem a smějící se tlamou se změnil v jednu velkou výzvu ke hře.

      Na zakuklených postavách byla patrná úleva. Jedna z nich odhalila obličej. Byl to starší, dobře stavěný muž a k jejich překvapení s nimi začal komunikovat velmi dobrou, byť poněkud archaickou angličtinou. Dozvěděli se, že se jmenuje Jan Sladký a kdysi dávno se na chvilku potkal z Brumbálem.

      Neville a Lenka, mu předali dárky pro vlkodlaky a začali s vysvětlováním toho, co se v Anglii děje… Lenčina bezprostřednost a Nevillova upřímnost nakonec vedly k příslibu pomoci Bradavicím přesně tak, jak Salazar předpověděl.

      Při loučení vyvstal drobný problém. Čmuchal se nechtěl přeměnit do lidské podoby, tak moc ho zaujala jedna z místních fenek…

      Trojice se nakonec přemístila na okraj bradavických pozemků. Vypadalo to, že jejich přátelé se někde zdrželi.

      ***

      Hermiona s Ronem se několika skoky přemístili až do Rumunska, takřka na dohled dračí rezervace, kde pracoval Charlie.

      Vydali se do hor, Hector jim poradil, kde upíry najdou.

      Jakmile se dostali za první hřeben, zpoza kamenů vyskočily postavy zahalené v šedých pláštích. Začaly něco brebentit řečí, které ani Ron a ani Hermiona nerozuměli. Mia naštěstí ovládala jazykové kouzlo, které jim umožnilo domluvit se.

      Ve stručnosti jim vysvětlili, kdo jsou, koho a proč chtějí navštívit. Zakuklenci se chvilku mezi sebou dohadovali a pak připustili, že vědí, kde upíři žijí a že je k nim mohou dovést.

      Vedli je dlouhou horskou cestou do zapadlého údolí. Nic nenasvědčovalo, že se blíží k nějakému civilizovanému místu a Ron začínal přemýšlet o tom, jestli nelezou do nějaké hloupé pasti. Najednou si uvědomil, že stojí na kraji vesnice pod mohutným horským hradem. To, že něco tak velkého přehlédl jak obyčejný mudla, svědčilo o schopnostech místních obyvatel.

      Hermiona se zvědavě rozhlížela kolem sebe a ani se nesnažila svou zvědavost skrývat. Z toho, co zatím viděla, jí bylo jasné, že tady rozhodně nežijí nějací světloplaší, věčně hladoví zabijáci.

      Mlčky došli až do hradu. Jejich průvodci je dovedli ke svému vládci, vysokému, černovlasému upírovi, který již na první pohled působil velmi autoritativně.

      Ron s Hermionou mu předali dary od zakladatelů. Upír se chladně podíval na balíčky a vzápětí vypadl ze své role velkého vůdce. „Salazar? Ten starý mizera ještě žije? Vždycky jsem si vyčítal, že jsem ho tenkrát nekousl…“

      Další jednání spíše připomínalo přátelské posezení. Hermionu zaujalo, nakolik jí tihle upíři připomínají Hectora. Dlouhověkost se asi projevuje u všech takto obdařených ras stejně.

      Po obědě stráže v šedých pláštích doprovodili hosty na místo plné megalitů. Bylo jim dovoleno, jako prvním lidem po sto letech, použít přemisťovací portál, který jim umožnil dostat se jediným přemístěním až k hranicím Bradavic.

      ***

      Mezitím v jiné dimenzi uplynulo několik dnů…

      Správná motivace dokáže zázraky. Morganini služebníci již našli vhodné místo i oběť, stačilo jen provést rituál.

      To byla Voldemortova chvíle. Přistoupil k mladé dívce, kterou následovníci Morgany odněkud přivlekli, a chytil ji za vlasy. Chvíli se kochal jejím strachem, pak jí zvrátil hlavu dozadu a jediným rychlým pohybem jí prořízl hrdlo. Krev se vyřinula z rány. Dříve než dopadla na zem, Voldemort mávl rukou a pronesl složitou inkantaci. Krev ve vzduchu vytvořila protáhlý ovál.

      Voldemort prošel portálem jako první, Morgana ho okamžitě následovala. Její služebníci na nic nečekali a snažili se jeden přes druhého protlačit otevřeným průchodem. Většina z nich to nestihla.

      Z portálu vystoupili přímo na Voldemortově hradě. Morgana, se rychle rozhlédla kolem sebe a vzápětí mu škodolibě prozradila, že se usadil v jejím bývalém sídle.

      Voldemort odešel zkontrolovat posádku hradu a byl nemile překvapen. Smrtijedi střežící jeho sídlo do jednoho zmizeli. Posadil se na svůj trůn a pomocí znamení zla zobrazeného na opěrce trůnu svolal své věrné.

      ***

      U vstupu na bradavické pozemky potkali Harry a Ginny dvojici vyjednavačů vracejících se z jejich „upírské“ mise, o kousek dál na ně již čekala Lenka s Nevillem. Velmi stručně si navzájem řekli, co se stalo a společně vyrazili za Brumbálem, aby se s ním dohodli, jak připraví Bradavice na příchod kentaurů.

      Brumbál byl neobyčejně vstřícný, v podstatě jim dal volnou ruku, pokud nenaruší stávající ochrany hradu.

      ***

      Ve Vstupní síni byla nenápadná rytina hada. Harry na ni zasyčel, „Otevři se!“ a kamenná zeď se se skřípěním otevřela a odhalila další vstup do Tajemné komnaty.

      Podle pokynů, které dostali ještě během svého výcviku, došli až k sousoší zakladatelů i s  Merlinem. Každý z nich řekl v latině jedno z hesel, které jim bylo svěřeno. Pod sochou Merlina se otevřely těžké okované dveře. Za nimi byla jen dlouhá chodba končící kamennou zdí.

      Když prošli chodbou až ke stěně, která ji uzavírala, uviděli, že je do ní vyrytý hexagram, který měl v každém cípu vytesanou runu příslušející jednomu ze šesti elementů.

      Harry položil ruku na runu ohně a Ginny stiskla runu vody. Ron si vybral runu magie a Hermiona zase kovu. Neville, měl rád bylinky, proto si vybral runu země. Lenka zase milovala zvířata létající ve vzduchu, jako jsou pegasové nebo testrálové, a proto si vybrala živel větru.

      Po aktivování všech šesti run zeď zmizela a odkryla jim pohled do místnosti, v jejímž středu byl z velkého kusu žuly vytesaný další hexagram. Do jeho středu byla vsazena druidská hůl vyrobená z jim neznámého dřeva a korunovaná dokonalým krystalem horského křišťálu.

      V rozích hexagramu byly jim již známé runy a štěrbiny, do kterých se daly zasunout jejich meče.

      Šest mladých jezdců přistoupilo ke svým runám a tasilo své meče. Jakmile byly jejich zbraně zasunuté do určených otvorů, přiložili k nim své hole. Všichni uslyšeli hlasité cvaknutí. Pochopili, že právě propojili svou magii s magií hradu. Jakmile se tak stalo, z krystalu druidské hole se vyvalila namodralá mlha, která se začala formovat do tvaru Bradavic.

      Nejdříve se objevily čtyři velké věže. Byly na nich patrné všechny detaily a kolem nich létali andělský pegas a sluneční fénix. Po věžích se postupně zformovaly i ostatní budovy včetně skleníků. Na nádvoří hradu se procházela tygřice a jednorožec. Pod hradem se začalo objevovat rozsáhlé sklepení, některé chodby byly hluboko ve skále, jiné přímo pod jezerem. Z mlhy se nakonec vynořil i Zapovězený les a ostatní bradavické pozemky. V lese se proháněl severoamerický vlk a nad ním létal orel královský.

      Jakmile byla kopie hradu a okolí hotová, mohli mladí jezdci začít pracovat. Nejdříve vytvořili příbytky pro kentaury. Okolo celých pozemků nechali vyrůst silné kamenné hradby, ale to nebylo vše. Zdi hradu sice vypadaly pořád stejně, ale kouzla, která zajišťovala jejich odolnost proti magickému útoku, byla značně posílena.

      Jezdci si spokojeně si prohlédli své dílo, ukončili své spojení s magickým jádrem hradu a odebrali se odpočívat do svých komnat.

      Dnešek byl opravdu dlouhý.

      ***

      Nálada Lorda Voldemorta se postupně zhoršovala, jeho věrní mu připravili další nepříjemné překvapení. Na jeho zavolání se jich dostavila necelá desetina. Vrátilo se jich jen padesát. Vesměs ti, které řadil do svého vnitřního kruhu. Měl co dělat, aby ovládl svůj smrtící temperament.

      Kromě Snapea si nikdo nebezpečné nálady Pána zla nevšimnul.

      Voldemortův úkol nebyl vůbec snadný. Poslal své poslední věrné, aby shromáždili novou armádu, všechny smrtijedy ze sousedních zemí, upíry, vlkodlaky a obry. Nejdříve chtěl zaútočit na Azkaban, aby osvobodil zajaté smrtijedy, a pak plánoval útok na samotné Ministerstvo a ostatní klíčové instituce.

      Když všichni odešli plnit své úkoly, sám se vydal za lady Morganou.

      ***

      Severus neopustil sídlo Temného pána spolu s ostatními. Tak nenápadně, jak to jen šlo, uvalil na sebe neobyčejně silné maskovací kouzlo. Soustředil se a vytěsnil z hlavy všechny zbytečné myšlenky a potlačil emoce. Vydal se do Voldemortových soukromých komnat.

      Morganinu tvář sice znal jen z nehybných mudlovských obrazů, ale stejně ji poznal. Jeho emoce ho málem prozradily, chvíli měl pocit, že Voldemort vnímá jeho přítomnost. Raději rychle opustil hrad a přemístil se do bezpečí Bradavic.

      Okamžitě zamířil za svým otcem.

      Hradem doslova prolétl, vychrlil na chrlič heslo a doslova vylétl po schodech. Ani nezaklepal a hned na překvapeného Brumbála spustil:

      „Je zle. Voldemort osvobodil Morganu la Fay.“

      Brumbál se na Severuse nevěřícně podíval.

      „Tak to je opravdu hodně zlé. Podle toho, co jsem se o její hrůzovládě dočetl, byla horší než mudlovští tyrani Hitler a Stalin dohromady,“ odpověděl Severusovi, který vzápětí pokračoval:

      „To ale není vše, Pán zla byl rozhněvaný tím, co se tu stalo během těch pár dnů jeho nepřítomnosti. Plánuje naverbovat smrtijedy z okolních zemí a také upíry, vlkodlaky a obry. Až obnoví svou armádu, chce nejdříve zaútočit na Azkaban a potom chce napadnout Ministerstvo a další instituce. Tím asi myslel naší školu.“

      „Návrat Morgany… Tak to je asi to nejhorší, co se vůbec mohlo stát. Musím si okamžitě promluvit s Amélií a dohodnout se s ní na dalším postupu. Děkuji ti, synku. Teď si jdi odpočinout. Promluvíme si, až se vyspíš,“ řekl Snapeovi Brumbál.

      Severus se sice odebral do svého oblíbeného sklepení, ale vzpomínka na Voldemortův pátravý pohled mu nedovolila usnout. Než by se jen převaloval na posteli, raději se pustil do poněkud nebezpečných experimentů. Kdysi narazil v mudlovských knihách na předměty, kterým říkali granáty a miny, a tak ho napadlo, že jejich kouzelnická varianta by mohla být užitečná. Kdyby se do nich podařilo dostat dost stříbra, nepřátelští upíři a vlkodlaci by mohli být velmi nepříjemně překvapení.

      Začal na svém nápadu pracovat.

       

      Items details

      • Hits: 8807 clicks

      Tecox component by www.teglo.info

      Vaše komentáře a dotazy  

      #
      maja 27 Leden 2013
      Jardo, měl bys dávat pozor, abys při svých toulkách po Šumavě náhodou nenarazil na ty vlkodlaky :D Nebo už jsi je tam potkal a napovídal? :-*
      Zajímavá kapitolka. Teď mi došlo to příbuzenství... Harry je Brumbálův vnuk a Severus je jeho syn. Takže je to Harryho strýček? James byl jeho bráška? Nebo Lily setřička? To jsi ještě neprozradil, že?
      #
      Jarda 28 Leden 2013
      Asi jsem už na vlkodlaky narazil. Moje žebra říkají, že někteří z nich museli dostat řidičák…
      :-*

      Přiznávám, že občas napovídám, ale mohu prohlásit, že nápady jsou zcela a pouze Víťovy a já se vědomě nedopouštím zločinu spoluautorství...
      ;-)
      #
      panvita 28 Leden 2013
      Citace maja:
      Jardo, měl bys dávat pozor, abys při svých toulkách po Šumavě náhodou nenarazil na ty vlkodlaky :D Nebo už jsi je tam potkal a napovídal? :-*
      Zajímavá kapitolka. Teď mi došlo to příbuzenství... Harry je Brumbálův vnuk a Severus je jeho syn. Takže je to Harryho strýček? James byl jeho bráška? Nebo Lily setřička? To jsi ještě neprozradil, že?


      Ale Májo to že Severus je Brumbálovo syn a Jamesovo bratr už bylo řečeno v minulých kapitolách.

      Ale klidně to zopakuju Brumbál a McGonagalová jsou Harryho prarodiče a Jamesovo a Severusovo rodiče.

      Zodpověděl jsem tvoje otázky?
      #
      maja 28 Leden 2013
      Tak to jsem asi nedávala pozor :D Díky za zopakování.
      #
      panvita 28 Leden 2013
      V pohodě mě to nevadí Májo jsem rád že se ti povídka líbí a co říkáš tomu mechanismu co jsem vymaslel?
      #
      maja 28 Leden 2013
      Zajímavé zařízení. Jen jsi hrozně stručně popsal co to umí, takže jsem se musela spíš dohadovat...
      #
      panvita 28 Leden 2013
      No jo no ale tak všechny vlastnosti nemůžu prozradit hned že?
      Co by mi zbylo na příští kapitoly
      #
      Lachim 28 Leden 2013
      Pěkná kapitola. Doufám, že se toho o tom podzemí časem dozvíme víc.
      #
      panvita 28 Leden 2013
      Určitě Lachime mam připravenejch ještě pár es v rukávu víc ale neprozradim
      #
      powergirl13 29 Leden 2013
      Ahoj :-) toto je poprve co tady komentuju ale mam proctenych uz vetsinu povidek tady :-) tato povidka se mi strasne libi a nemuzu se dockat pokracovani a toho jak to bude pokracovat!!! :D ten namet me velmi zaujal tak doufam ze nebudeme na pokracovani muset cekat moc dlouho.. :lol:
      #
      panvita 29 Leden 2013
      Jsem moc rád že se ti moje povídka líbí a děkuju za koment.
      No co se týká další kapčy budu se snažit ji napsat co nejdřív ale kdy to nevim
      #
      kamci 31 Leden 2013
      je to moc hezká povídka, zajímavá a neotřelá. Navíc se kapitolu od kapitoly zlepšuje i tvůj styl psaní. Určitě se budu těšit na každý další díl, jen mi tam trochu scházejí nějaké emoce. :-)
      #
      panvita 31 Leden 2013
      Jsem rád že se moje povídka líbí
      No co se týče emocí zkusim do nové kapitoli pár použít
      #
      Sevíček 23 Březen 2014
      K téhle povídce sem se dostala trochu později a nemůžu si nevšimnout jistých podobností se Zpěvem zlatého fénixe a zajímalo by mě kdo se kým inspiroval :-)
      #
      panvita 23 Březen 2014
      Citace Sevíček:
      K téhle povídce sem se dostala trochu později a nemůžu si nevšimnout jistých podobností se Zpěvem zlatého fénixe a zajímalo by mě kdo se kým inspiroval :-)


      Sice jsem se u Máji inspiroval ale i tak se snažim být co nejoriginálnějš í
      #
      maja 23 Březen 2014
      Sevíčku, vzhledem k tomu, že píšu podstatně déle než Panvita, tak jsem to já, kdo je tak inspirativní :-*
      Věř, že mě to těší, když svou tvorbou dokážu probudit fantazii a touhu podělit se o své příběhy v ostatních. Zrovna tak, jak totéž ve mě probudila J. K. Rowlingová @};-