Hledej

welcomeZdravím vás.

Jmenuji se Panvita a bude mi dvacet. Píši již pár let, ale tato povídka je moje zveřejněná prvotina. Začal jsem ji představovat na stránkách u Jarwise, pak jsem se domluvil se Snakem na spoluautorství a začali jsme prvních devět zveřejněných kapitol přepisovat. Takže Snake je spoluautor a betareadera nám dělá Káťa.

A o čem tato povídka bude? Harry a Ginny se dostanou do minulosti k zakladatelům. Co všechno zažijí a co se bude dít během jejich nepřítomnosti, to se nechte překvapit. Pokusíme se vydávat každý týden, vždy ve čtvrtek a těšíme se na vaše komentáře.

Panvita, Snake a Káťa


    Kapitola 16

      Bradavice_03„Konečně se mi plány daří. Mám elitní jednotky do své armády. Sice mě to stálo nemalou část mých lidí, ale každý z těchto nových vydá nejméně za deset takových. Ještě musím získat elementární kameny, které jsou zasazeny ve špercích a umožňují ovládat síly živlů. Vím kde hledat aspoň dva z nich, ale jejich obrana půjde špatně překonat i mně.“

      Pohlédla na svého společníka. Byl vysoký s tmavší pletí a havraními dlouhými vlasy. Nešlo přehlédnout jeho zašpičatělé uši, které mu vylézaly zpoza kadeří.

      Stoloval s nenucenou elegancí. Na její vražedné pohledy nebral zřetel. Při jídle se mu pokoušela skrytě vyhrožovat i ho podplácet, vydírat i slibovat. Ale on celou dobu mlčel a nijak nereagoval.

      Až když dojedl, utřel si rty ubrouskem a řekl jen tak jakoby mimochodem:

      „Abychom za tebe bojovali, Lady, chceme víc než jen ten malý ostrůvek na opačné straně tohoto světa. Chceme i celou tuto pevninu,“ a na jedné z map ukázal na kontinent táhnoucí se od severního pólu k jižnímu.“

      „Ale to je téměř půlka téhle planety.“

      „Ano. Válka je drahá záležitost,“ podotkl.

      „Dobrá, Princi temných vod. Ať je po vašem. To území bude vaše, ale prvně dobudeme tento ostrov a pak nedalekou pevninu. Teprve potom přijde na řadu zbytek světa,“ a nakvašeně ukázala na britské ostrovy i s celou Evropou a Asií.

      „Dohodnuto, Lady Le Fay. Rovněž bude potřeba ta magická hůl, abychom otevřeli portál pro posily, a teď mě seznamte se silami, které by se nám mohly postavit…“

      ***

      Harry byl zrovna na bradavických pozemcích. Se svými spolužáky trénoval boj a jeho taktiku. Osobně ho trápila skutečnost, že nezjistili, kdo jsou ve skutečnosti ti cizinci, kteří se objevili tam, kde ještě nedávno stávalo městečko Forint. To úplně zmizelo a místo něj se ukázali oni a to ještě v bitevní vřavě.

      Uběhl týden od jejich objevení. Celou dobu je pozorovali a snažili se jednoho z nich lapit k získání informací, ale nedostali k tomu příležitost. Každý z těch cizinců, kteří se náhodou odpoutali od ostatních, se hned vrátil ke svým, aby pokračoval v boji. Nějak nebrali ohled ani na kouzla, kterými je chtěli zadržet. Jen jednou se jednoho pokusili ohrozit nějak vážněji, ale obratem zjistili, že to nebyl moc dobrý nápad. Třemi kouzly vyřadil celou jejich družinu. Od té doby se rozhodli je moc neohrožovat. Mohlo by je to stát životy.

      Snad jedinými dvěma věcmi, které zjistili, bylo, že i přes různorodost zbrojí a zbraní to byly dvě skupiny, které mezi sebou bojovaly. Například ti, co měli zbroj hnědou, nebojovali s těmi, co jí měli zlatou, a ti v černé zbroji nebojovali proti těm, co měli modrou zbroj.

      A druhou věcí, kterou zjistili, bylo, že cizinci nepoužívali železo a ani ocel. Používali různé kovy jako zlato, stříbro, měď i bronz a mnoho dalších polodrahokamů či drahokamů jako onyx, akvamarín, citrín a další. Ovšem ty byly v prapodivném stavu. Vypadalo to, jako kdyby byly rozpuštěné a opět ztuhlé do tvarů brnění a zbraní. Harry si byl dost jistý, že kus nátepníku, který našel, byl ze safíru, ale jak ho dokázali vytvarovat, to mu bylo naprostou záhadou.

      Po čtyřech dnech bojů najednou všichni neznámí zmizeli. Na bojišti nenechali vůbec nikoho a skoro nic z toho, co jim patřilo. Jediné, co svědčilo o ukončené bitvě, byla zničená země a sem tam zapomenutá část jejich výzbroje nebo zbroje cizinců. Bradavičtí je hledali, ale nenašli ani stopu po tom, kam se mohli podít.

      Od té doby o nich Harry často přemýšlel. Uvažoval, kam zmizeli, co se s nimi stalo, i o tom, jestli je ještě někdy potká.

      Do cinkotu zbraní trénujících, dusotu kopyt koní, jak se mladší studenti snažili vylepšit své jezdecké umění, a funění těch, co zlepšovali své vlastní fyzické schopnosti, vzduchem zaznělo skřípání hlavní brány na bradavické pozemky.

      Všichni jako jeden muž se k ní otočili. Brána byla držena otevřená šlahouny nějaké popínavé rostliny a dovnitř kráčel zástup těch podivných cizích bojovníků.

      Prvně prošli ve dvojstupu bojovníci převážně zakutí v mědi. Ti, jakmile prošel poslední z nich, se zastavili a rozestoupili se. Vzniklým koridorem vstoupili bojovníci ve zlaté zbroji. Několik řad po šesti bojovnících s ručními zbraněmi. Za nimi šli lučištníci ve zlatě. Jejich luky byly ty nejdelší, jaké Harry kdy viděl. Jejich provedení mu, ale připomínalo ten, jenž měly Ginny i on ve svém vlastnictví.

      Poté se počty válečníků v řadě snížily na čtyři. Dva vlevo a dva vpravo. Vždy bojovník a lučištník. Lučištníci byli uvnitř formace. Utvořili přibližně tucet takových řad, než formaci uzavřeli opět zlatí lučištníci a za nimi ve zlatě zakutí bojovníci. Za těmi se šinula armáda cizinců v měděných zbrojích.

      Harryho ale nejvíc zaujal válečník uprostřed zlatých vojáků. Ten měl také zlatou zbroj, ale ta byla posázená různými drahokamy a polodrahokamy. Samotné zlato navíc vypadalo jako by nedrželo tvar a neustále se jakoby přelévalo z místa na místo. Navíc mu připadalo, jako kdyby tento válečník za sebou nechával opar sebe sama.

      Na rozdíl od ostatních svou helmu držel v rukou. Jeho pokožka byla světlá. Světlejší než lidská. Jeho dlouhé vlasy svým leskem mohly konkurovat nejčistšímu zlatu. Z jeho kadeří vystupovaly poměrně dlouhé špičaté uši.

      Bradavičtí studenti na ně s úžasem hleděli. Z omámených pohledů je vytrhla až ohlušující rána od rozražené hlavní brány. V té stáli všichni čtyři zakladatelé Bradavic.

      Godrik ve svém rudém brnění, plášti a gryfiní helmou vypadal jako samotný gryf, kterého doprovázejí plameny lesního požáru. Štítem ve tvaru lví hlavy s rubíny místo očí na rudém podkladu nenápadně kryl čtveřici proti případnému útoku. Svůj meč měl u pasu, ale v ruce, kde neměl štít, držel hůl s hlavicí ve tvaru gryfa, která plynule přecházela do těla hole.

      Salazar měl své oblíbené kožené brnění z baziliščí kůže v zelených barvách. Připomínal v něm samotného baziliška. Hůl s hlavicí hada držel před sebou oběma rukama. Nad hlavu hada čněla dlouhá čepel. Harrymu to připadalo, že Salazar má hůl vyvedenou do prapodivného hada, který se chtěl stát jednorožcem.

      Helga byla oblečená do žlutého brnění připomínajícího jezevce. Ve skutečnosti to byl jezevci podobný tvor. V dnešní době velice vzácný. Huňáč. Tvor, který dokázal vstřebávat magii a poté jí zase uvolnit v nějakém novém kouzlu. Její hůl byla rovněž ve tvaru huňáče. V druhé ruce držela natažený luk s osmi založenými šípy. Harry si ani neuvědomil, že tětiva luku drží natažená jen tak ve vzduchu.

      Rowena měla na sobě modré brnění připomínající orla. Ve skutečnosti to byl stínový havran, který se dal s orlem lehce zaměnit. Vzhledově bylo jen málo detailů, kterými se od sebe tito dva ptáci lišili. V rukách držela ohromně velkou kuši, která se zdála být příliš těžká, ale Rowena s ní manipulovala, jako by téměř nic nevážila.

      Řady zlatých se rozestoupily. Vzniklou uličkou procházel ten ve zlaté zbroji osázené drahokamy. Zastavil se před čtyřmi zakladateli Bradavic.

      „Lastalyë," zvolal, když se před nimi zastavil. „Nolwë Aldo fordot nora. Holxoa dorpea voldod nodor!“

      „Aldoe Voska furdan. Dornäk losde pörpod. Volda sorkohowrë Xolsea podlerä a borvëna. Mugdäk nöwer döker,“ jal se odpovídat v neznámém jazyce Godrik Nebelvír.

      „Lapsü köjtë gathär vorvön,“ řekl cizinec.

      „Foxëd howrë horvït kölkÿ,“ dostal zase odpověď.

      Poté vešli zakladatelé s tím cizincem a několika jeho lidmi do hradu. Harry rychle udílel potichu rozkazy. Bradavičtí studenti se rychle zformovali do několika útočných oddílů. Zaujali liniovou formaci s jízdou po stranách.

      Harry litoval, že jejich jezdci jsou nezkušení válečníci. Snažil se to, ale kompenzovat tím, že zkušenější a ty v magii lepší studenty umístil do čela svých oddílů. Měli je svými kouzly bránit a útočit, dokud se nováčci nedostanou k nepříteli blíž.

      Za ně umístil ty, co byli lepší v kontaktním boji a za ně lučištníky. Ti měli svými šípy pokosit první řady nepřátel v případě, že by na ně taky zaútočili jejich kouzelníci.

      Poté počítal s tím, že k nepříteli dorazí jejich jízda. V ten okamžik měli lukostřelci zaútočit na vzdálenější cíle. Zatím co pěšáci a kouzelníci se vrhnou na pomoc jezdcům.

      I když věděl, že tahle taktika je asi v této situaci nejlepší, měl trpké tušení, že utrpí velké ztráty. Vítězství bylo nepravděpodobné. Nějak vycítil, že proti nim stojí zkušení válečníci, kteří by je nejspíš roznesli na svých botách. Proto jen tiše doufal, že proti nim nebudou muset bojovat. Vlastně se o to v duchu přímo modlil.

      ***

      Jeho modlitby byly vyslyšeny přibližně za hodinu. Godrik Nebelvír vyšel z hradu a všem, prvně bradavickým a potom cizincům, v jejich jazyce oznámil, že návštěvníci jsou vítáni na pozemcích Bradavic a stávají se jejich hosty.

      Poté si zavolal Harryho s Ginny. Vydal se s nimi do hradu, ale před vchodem se k nim ještě připojil Viktor. Ten se nedal odbýt a tak ho vzal taky sebou.

      ***

      V Godrikově ředitelně bylo dvanáct návštěvníků spolu s Rowenou, Salazarem a Helgou. Společně něco projednávali, ale Harry a ani Ginny jim naprosto nerozuměli. Když se otočili k Viktorovi, tak poznali, že je zmaten stejně jako oni. Ta řeč nebyla podobná ničemu, co používali na dvoře.

      Godrik promluvil tou hatmatilkou. Cizinec, co před bránou hovořil se zakladateli, otočil svou hlavu k nim.

      „Toto je hávaaly jilanedi bouthenloy - v překladu Princ noční oblohy. Velitel Sidhů, kteří nás poctili svou přítomností,“ představil cizince ve zlatě a drahokamy. Poté v té cizí řeči představil je. Přitom na každého z nich ukázal. Všichni tři se přitom mírně uklonili. I přesto, že Godrikovi nerozuměli, došlo jim, že byli představováni. Cizinec jim úklonu opětoval.

      „Teď k tomu, proč jsem vás sem přivedl. Naší přátelé Sidhové tvrdí, že Merlina v bezvědomí drží Atlantské kouzlo. Dnes ho už neumíme zrušit, ale Sidhové tvrdí, že to dokáží. Ovšem je k tomu potřeba pět kouzelníků a šest dalších, co ovládají přírodní kouzla.

      Sidhové souhlasili, že jejich šest mudrců nám bude k dispozici,“ a přitom ukázal na humanoidy oděné v pláštích, které spíš připomínaly zelený hvozd než něco, co by bylo vyrobeno. Až teďka si Harry všiml, že čtyři cizinci ve zlatých zbrojích stáli trochu stranou, jakoby na stráži.

      „Podobné pláště jsem už viděl,“ oznámil všem přítomným Viktor Malafay.

      Kde jsi je viděl?“ zeptala se Rowena od stolu. Přitom k němu otočila hlavu.

      Ano, my jsme to viděli na druidech. O těch jsme vám už vyprávěli,“ podpořila Viktora Ginny.

      A je to tu zase. Kolikrát vám máme říkat, že neexistuje možnost, jak byste prožili několik dní během pár hodin. Přitom jsme nezaznamenali žádné výkyvy v časoprostoru nebo na vás stopy časových fotonů neboli fotony pocházející z jiného času. To všechno jsme schopni zachytit a určit, že bylo manipulováno časem, či že jste cestovali časem, ale ani jedno jsme v tomto případě nenašli. Takže jste měli akorát nějaké halucinace,“ vyletěl na ně Godrik.

      Ano, pane.“ odpověděli kajícně všichni tři současně. Harry si všiml, že velitel cizinců se na něco vyptával Roweny a ta mu něco vysvětlovala. Přitom oba nenápadně pokukovali po těch třech mladých lidech.

      Uklidni se Godriku. Je potřeba probudit Merlina a nemáme čas na tyhle zbytečné hádky,“ zasáhl Salazar. „Jak už bylo řečeno, potřebujeme pátého kouzelníka. Bohužel potřebovali bychom někoho magicky silnějšího, než jste vy tři, ale takového nemáme k dispozici. Takže bude muset stačit jeden z vás.“

      Proč potřebujete někoho magicky silnějšího?“ optal se hned Harry na otázku, která je zajímala všechny tři.

      Rituál, který chystáme, je dost magicky vyčerpávající. My čtyři máme dost magie, abychom to v pohodě ustáli, ale vy ne. Ten, který se z vás rozhodne na rituálu spolupracovat, tak dává v sázku svůj život. Rituál ho může zbavit magie a tím ho zabít. To by taky pravděpodobně vedlo k nezdaru rituálu.“

      Proč ale jen my tři? Proč se nezeptáte i ostatních?“

      Protože ostatní jsou příliš slabí na to, aby měli vůbec nějakou naději rituál přežít.“

      Jakou máme šanci ho přežít my?“ zeptala se Ginny, když jí došlo, co po nich chtějí.

      Hodně malou, ale máte ji.“ Po těchto Nebelvírových slovech všichni tři oněměli. Všem třem plně došlo, že po jednom z nich chtějí, aby šel téměř na jistou smrt.

      Takže po jednom z nás – nejlépe mně nebo Ginny, chcete, aby se téměř jistě obětoval pro probuzení Merlina?“ Na to se Harrymu dostalo souhlasného Godrikova přikývnutí. „A nešlo by to udělat jinak? Třeba použít nějaký drahokam místo jednoho z nás?“

      Bohužel ne. Takové kouzlo potřebuje aktivní magii a ta je jen v živých bytostech. Zatímco v drahokamech je magie pasivní. Ta se využívá při aktivní magii k jejímu doplňování nebo k udržování kouzel. Podobně jako zdroj energie pro stroje.

      Kouzla vyvolaná předměty sice berou magii z těchto drahokamů, ale je potřeba aktivní magie k jejich vyvolání. Proto mohou používat kouzelné předměty i muklové, kteří jsou bez magie. Ve skutečnosti jí mají velice, opravdu velice málo, ale přesto dost, aby měli jiskru pro vyvolání kouzla z magických předmětů.

      K tomuto kouzlu je potřeba pět čarodějů, protože každý z nich musí to kouzlo aktivovat svojí magií. Tím toho kouzelníka to kouzlo, zjednodušeně řečeno, chytí a bude ho vysávat. Proto je to velmi nebezpečné. I když dáme té osobě dostatek magických kamenů, může ji to kouzlo vysát dřív, než z nich začne čerpat magii, nebo ji bude ztrácet rychleji, než ji stačí doplňovat z kamenů. Proto potřebujeme někoho s velkou zásobou magie a nejlepší dostupná volba jste vy tři. Nejraději ty, Harry, nebo Ginny. Viktor nemá vaši zásobu magie.“

      Nešlo by použít místo jednoho všechny tři?“ zeptal se Viktor polohlasně.

      Ne,“ zamítl tento návrh Godrik.

      Moment,“ řekla Rowena. Poté vášnivě diskutovala s cizími mudrci. Nakonec se otočila ke Godrikovi a třem studentům, kteří zvědavě vyčkávali, co jim Rowena chce říct.

      Půjde to. Je tu možnost, jak vás tři nasadit místo jednoho vrcholu magického obrazce,“ oznámila jim s potěšením Rowena.

      Všichni tři spokojeně přikývli. V zápětí jim byl rituál vysvětlen alespoň v základních rysech a zbytek dne se učili magická slova, která budou muset být vyřčená. Bohužel pro ně byla všechna v jazyce cizinců.

      ***

      Druhý den, asi hodinu před započetím rituálu, si všichni tři stále procvičovali nezbytná slova. Pomáhal jim v tom Luikörïe -Vánek severního větru, který jim byl o den dříve představen jako učeň moudrých, které viděli na poradě, a bylo mu uloženo, aby naučil potřebná slova trojici mladých čarodějů, kteří byli určení pro připravovaný rituál. Vánek severního větru byl důsledným učitelem. Nutil Harryho a jeho přátele k přesnému vyřčení magických slov i přesto, že si navzájem nerozuměli.

      Harry měl podezření a ostatní s ním souhlasili, že Vánek severního větru jim byl přidělen úmyslně, protože si s nimi nerozumí, a tak je magická slova rychleji naučí. Což se taky stalo, ale jak Luikörïe, tak i všichni tři mladí kouzelníci skřípali zuby po dni stálého učení pokaždé, co se jen zahlédli. Jeho snahy je učit, šly až tak daleko, že trojice před ním utíkala a skrývala se. Luikörïe je naháněl všude, kam se před ním zašili. Vyčenichal je všude, kam se ukryli.

      Na druhou stranu alespoň zjistili, že Sidhové mají špičaté uši, které mají běžně schované pod hustými kadeřemi různých barev. Přišli na to, když Vánkovi kouzlem udělali podlahu kluzkou a on se na ní natáhl.

      Harry s Ginny ho označili za elfa.

      Další věcí, kterou zjistili, bylo, že elfská kouzla se špatně ruší kouzelnickou magií. Žádný pokus o ukončení kouzla jim nepomohl, když jim na oplátku svázal nohy nějakou pevnou rostlinou. Nakonec jí po hodině trýznivého učení se a marných pokusů se nějak uvolnit, ji museli spálit. Po několika dalších podobných situacích pochopili, že elfí magii zruší jen protikouzlem nebo kouzlem, které zničí původní kouzlo podobně, jako oni zničili tu rostlinu, která je spoutala. Taky zjistili, že to platí i obráceně. Zatím co Vánek svoje kouzla rušil podobně jako oni. Kouzelnická kouzla musel eliminovat vhodným protikouzlem, nebo rovnou nějak zničit.

      ***

      Když nastal čas, vstoupili všichni tři do místnosti, kde ležel v bezvědomí Merlin. Byl přemístěn doprostřed obrazce, ve kterém zprostředka vybíhalo šest paprsků k dvěma kruhům na jeho okraji. Paprsky končily na vnějším kruhu. Ve vnitřním kruhu byl vepsán pentagram, tak aby kromě jednoho vrcholu nesplýval s větším obrazcem, do kterého byl pentagram nakreslen. Zrovna ten vrchol pentagramu, který byl na jednom z paprsků, byl na svém vrcholu místo špice ukončen něčím, co připomínalo trojlístek. A taky zde bylo spousta dalších symbolů a run v podivných obrazcích. Některé Harry znal, ale většina z nich mu nic neříkala.

      Taranisův kruh s vepsaným pentagramem a tady na tom vrcholu pentagramu je symbol Gaii,“ řekl Viktor po prohlídce celého obrazce, „některé symboly a runy poznávám, ale většinu z nich neznám.“

      Všichni čtyři jejich učitelé se podivovali nad obrazcem a následně mluvili s moudrými. Pak se Helga optala trojice, co všechno o tom ví, s tím, že by to zajímalo i moudré. Pak následně překládala pro moudré poznatky mladých.

      Víme, že paprsky Taranisova kruhu představují čtyři živly, světlo a tmu. Střed jejich spojení představuje přírodní sílu neboli druidskou magii. Není nám jasné, jestli to značí, že druidská magie je tvořena živly, tmou a světlem nebo obráceně. Kruh okolo značí svět.

      Pentagram reprezentuje svými vrcholy čtyři živly a pátý znázorňuje kouzelnickou magii, někdy také duševno nebo nadpřirozeno, ale to je jen jiné pojmenování téhož. Kruh okolo znázorňuje svět a ten pětistěn uprostřed má znázorňovat středobod těchto sil – kouzelníka. Občas se uctívači bílé a černé magie přou, jestli je to symbol temnoty, nebo světla. Pravdou je, že tohle určuje jen použití tohohle symbolu, záleží to tedy na kouzelníkovi.

      Symbol Gaii znázorňuje nebe, zemi a podzemí. Stejně tak znázorňuje dětství, dospělost a stáří. Taky nemůžeme vynechat znázornění tvorů, co žijí ve vzduchu, jako jsou ptáci, na zemi, jako je zvěř, ale i člověk, a v podzemí jako jsou krtci a červi. Rovněž tam patří i ryby, protože ty žijí rovněž pod povrchem, přesněji pod hladinou. A taky to může znázorňovat tři druhy magie – kouzelnickou, přírodní a živlovou. Víme, že kouzelnickou používají kouzelníci. Přírodní druidové a jejich učitelé elfové. Ale u živlové magie nevíme, kdo ji využívá. Jen víme, že jsou jí obdaření někteří tvorové jako třeba draci. Jejich plamen je magický, a proto je tak nebezpečný i kouzelníkům. To vše k sobě patří a je spolu nerozlučně spojeno,“ ukončil svůj výklad Harry a jeho přátelé.

      Moudří říkají, že by si s vámi rádi později pohovořili, zajímá je, odkud máte tyhle vědomosti,“ otočil se k nim Godrik. „A neříkejte mi, že od druidů. Už mě z toho bolí hlava,“ všichni tři se na něj usmáli.

      Tyhle znalosti jste nám nikdy neukázali, nevíme, že je máte,“ řekla Helga.

      Ono pokaždé, kdy jsme později chtěli poukázat na existenci druidů, nebo znalosti od nich, tak jsme byli pokaždé umlčeni s tím, že druidové už neexistují,“ trvala si na svém Ginny.

      Dobrá. Teď vám trochu osvětlím význam tohoto obrazce,“ řekl jim mentorsky Salazar. „Podle toho, jaké kouzlo se budeme snažit zrušit, tak kouzelnický kruh bude ničit temné kouzlo, které drží Merlina ve spánku a pomalu ho zabíjí.

      Přesněji, naše magie bude ničit Morganinu magii. Očekáváme, že jak bude temná magie ničena, bude se zároveň poškozovat i Merlinovo tělo. Přitom nemůžeme použít kouzelnická léčivá kouzla nebo lektvary, protože jejich magie by mohla podpořit magii Morgany, nebo změnit výsledek našeho kouzla. Asi tak jako když vaříte polévku. Přidáte třeba conium maculatum, který je lehce zaměnitelný za některé dochucovací byliny, a tím uvaříte jedovatý odvar místo chutného jídla.

      Proto tady je ten druhý ornament. Ten bude pomocí sidhské magie léčit Merlinovo tělo. Jelikož se kouzelnická magie a sidhská magie odlišují, nebudou se, jak doufáme, navzájem ovlivňovat, a zároveň sidhská magie bude uzavírat tu kouzelnickou. Kdyby se náhodou něco vymklo kontrole, tak to zabrání zničení hradu, nebo jeho podstatné části.

      Ten ornament na jednom cípu kouzelnického obrazce bude magii vás tří spojovat do jedné silnější. Tak nahradíme jednoho stejně mocného kouzelníka vámi třemi. Než se zeptáte, tak vaše společná magie nebude třikrát silnější a ani rovná součtu vašich tří magických sil. Část z každé z vašich magií bude použitá pro vaše spojení a jeho udržení. Taky se můžou určitým dílem všechny tři magie navzájem odpuzovat nebo rušit. I přes tyto ztráty očekáváme, že vaše společná magie bude alespoň stejně mocná nebo silnější než magie kohokoliv z nás.“

      Tak, pokud jste skončili s přednáškou, mohli bychom začít,“ dožadoval se popuzeně Godrik. Všichni přikývli a přešli na svá místa.

      Moudří začali odříkávat kouzlo. Harry zřetelně cítil, jak se od nich zvedá vlna magie. Místnost se jí začala naplňovat a mladí kouzelníci cítili její zvyšující se tlak. A pak během okamžiku ten pocit zmizel. Místo něj se rozlila zelená aura po obvodu Taranisova kruhu.

      Tělo uprostřed obrazce se ve chvíli, kdy se ho elfí magie dotkla, mírně uvolnilo, jako by bylo předtím v křeči. V tu chvíli začali své zaklínání kouzelníci. Harry si všiml, že se jejich magie opřela do clony, která se zvedla okolo Taranisova obrazce. I jejich obrazec se zalil kouzelnou aurou. Prvně znak Gaii a pak pentagram.

      Merlinovo tělo se v okamžiku, kdy se ho dotkla kouzelnická magie, začalo škubat. Zároveň se z některých míst na něm začal zvedat tmavý dým, který houstl každým okamžikem. Kouř se nad tělem začal škubat a mrskal sebou na všechny strany. Zdálo se, že se chce vrátit zpět do těla. Ale magie kouzelníků s ním bojovala a nechtěla mu dovolit návrat. Temný oblak nad tělem houstl. Jeho výpady proti magií chránící Merlinovo tělo se stávaly stále prudší a mocnější.

      Místa na těle, ze kterých stoupal temný dým, se začala škvařit a hnít. Po chvíli ten kousek masa se scvrkl a zčernal. Dým začal vycházet z těla o kousek vedle. I toto místo po chvíli se začalo škvařit a rozkládat se.

      Harry si všiml, že seškvařené a zčernalé maso, ze kterého předtím vycházel dým, odpadlo a rozpadlo se na prach. Okamžitě na jeho místě začala růst nová svalovina i s kůží. Zkáza a obnova spolu soupeřily nad Merlinovým tělem.

      Velký oblak temného kouře nad tělem stále silněji útočil na magickou ochranu kouzelníkova těla, ze kterého byl vyháněn.

      Po nějaké době se Harrymu začalo zdát, že dýmu vzniká méně. Za chvíli už to bylo zřetelné. Dým ustupoval a Merlinovo tělo se uzdravovalo.

      Temný oblak nad Merlinovým tělem v podobě červa o něco většího než člověk naposledy zaútočil na Merlinovo tělo. Silně a prudce. Magie chránící Merlina se prohnula pod jeho náporem, ale vydržela.

      Po nezdaru se červ pokusil opustit místnost. Za strašlivého kvílení narazil nedaleko Harryho do stěny z elfské magie. Ta se rozzářila, ale temné stvoření nepropustila.

      Harry si všiml, že nepřátelský červ z temného dýmu vypadal, jako by do něj každou chvilku něco řízlo. Z rány pak, než se po chvíli uzavřela, vytékal černý hustý sliz. Ten se chvíli po opuštění těla ztratil neznámo kam.

      Červ zmítající se v agónii obrátil svojí pozornost na nejbližší bytost ve svém dosahu. Tou byl Harry. Červ se vrhl vpřed.

      Harry sledoval, jak se k němu přibližuje kruhová tlama plná tisíců jak jehly tenkých, zubů. Z nenadání se Harry zhroutil na kolena. Z plna hrdla křičel. Rukama svíral svou jizvu na čele. Co byl v minulosti, ani jednou na sebe jeho jizva neupozornila, ale teď jako by si chtěla všechen ten čas vynahradit. Harry se pod nápory prudké bolesti kroutil a svíjel se na podlaze.

      Červ se přiblížil. Harry sundal ruce ze své jizvy. Ta najednou praskla. Vystříklá krev ohodila červa, ale i jeho přátele.

      Červ se na chvíli zastavil. Vstřebal krev, která ho zasáhla. Během okamžiku vypadal jako by získal novou energii. To ho rozdráždilo. Vrhl se na Harryho jako smyslů zbavený.

      Tvor nad Harryho tělem otevřel svoji tlamu ještě víc. Chtěl svůj cíl celý pozřít. Těsně předtím, než se červ stačil zakousnout, z Harryho jizvy vylétla podivná bytost. Při vylézání narazila do červa a odhodila ho. Vypadala jako člověk tvořený stejně jako červ temnou mlhou a dýmem, ale tam, kde měly být nohy, se hmota zužovala, až se ztratila do neznáma. Obličej té bytosti nebyl lidský. Spíš připomínal hada. Harry nevěděl proč, ale v mysli mu vyvstala reklama na kreslený film od Walta Disneyho, kterou zahlédl den předtím, než naposledy odjel z Kvikálkova.

      Červ znovu narazil do stěny magie. Zvedl se a zavřeštěl na nového nepřítele. Chvíli se obě temné bytosti měřily a pak proti sobě vyrazily.

      Červ prvně prudce narazil do prsou druhé bytosti. Ta pod nárazem zavrávorala. Poté se červ pokusil udeřit humanoida svým ocasem, ale temný tvor se mu vyhnul. Ještě pár neúspěšných úderů se červ pokusil zasadit protivníkovi svým druhým koncem, než poznal, že tak neuspěje.

      Poté se červ pokusil opět narazit do soupeře, ale byl příliš blízko na to, aby vyvinul dostatečnou rychlost. Humanoid ho zachytil mezi své paže a začal jej mezi nimi drtit.

      Červ zařval a zakousl se soupeři do ramene.

      Ten následně taky vykřikl. Zuřivě od sebe červa odtrhl. Následně ho hodil na magickou stěnu. Při dotyku se stěnou temný tvor bolestí zařval. Než se zvedl k dalšímu boji, byl temný humanoid už u něj. Chytil ho za tělo a přimáčkl k magické stěně.

      Červ se zmítal v agónii, kterou mu působila magie elfů. Mnohokrát humanoida udeřil a několikrát se mu ho podařilo kousnout. Ale jeho soupeř ho nepustil a dál ho držel na magické stěně.

      Zanedlouho se červ přestal hýbat a vřeštět. Viděli, jak se jeho tělo rozpadlo a zmizelo.

      Humanoid se chvíli díval na místo, kde ještě před chvílí bylo tělo jeho červího soupeře. Poté se otočil na Harryho. Vydal se k chlapci zhroucenému na zemi, ale najednou se zastavil. Rozhlédl se okolo sebe. Vystrašeně zavřeštěl a rychle vyrazil k Harrymu.

      To mu již nepomohlo. Stěny tvořené elfí magií se začali trhat. Hroutili se do sebe a vytvářeli pod stropem vír. Všichni v místnosti cítili, jak tento vír do sebe nasává veškerou magii. Elfí, kouzelnickou nebo magii hradu. Bylo to jedno. Vír byl všepohlcující.

      Stínový humanoid byl rovněž vírem zachycen a přes veškerou svou snahu dostat se do bezpečí Harryho těla, byl vcucnut do víru. Vír se pak zhroutil a zanikl.

      ***

      Harry ztěžka otevřel oči. Nad sebou viděl nějakého člověka, ale jeho obraz byl silně rozostřený. Proto párkrát zamrkal. Obraz člověka se po chvíli zformoval do podoby Ginny, která se nad ním skláněla.

      Porozhlédl se okolo sebe. Stále byl v místnosti, kde prováděli rituál. Ležel na zemi. Chtěl se zeptat na to, co se stalo, ale vydal ze sebe jen zachroptění. Vzápětí si uvědomil, že v ústech a v krku má snad celou Saharu.

      Někdo mu podal vodu, které se toužebně napil. Pak se už dokázal zeptat, co se stalo.

      „Zatím nikdo neví a zjišťuje se, co to bylo. Budeš to muset vydržet, Harry,“ dostal od Ginny odpověď.

      Za chvíli k němu přišla Helga. Provedla pár kouzel a zkontrolovala ho. Oznámila jim, že Harry je jen dehydrovaný, unavený a jeho magické jádro je mnohem silnější než dřív. Vysvětlení právě proběhlých událostí jim nedala s tím, že se nad tím ještě dohadují.

      Se svolením Helgy Ginny Harryho doprovodila do postele, aby si mohl Harry odpočinout.

      ***

      Druhý den se po snídani oba setkali s moudrými a se zakladateli u postele, na které ležel Merlin. Muž, který zde ležel několik týdnů ve spánku, byl již vzhůru. Při jejich příchodu se na ně usmál a v očích mu jiskřilo štěstí.

      Harry s Ginny, když si toho všimli, byli taky šťastní, že se rituál podařil a Merlin se probudil.

      Mistře Merline. Toto jsou Harry Potter zde Pjotter a Ginny Weasleyová zde Wellsleyová. Oba přišli z budoucnosti. Harry, Ginny zde vám představuji Mistra Merlina Ambrosia zvaného rovněž Merlin Divoký, Moudrý, Mocný, Držitel klíče bran…"

      Mám spoustu dalších jmen,“ přerušil trochu ochraptělý a unavený Merlin Godrika, „říkejte mi prostě Merline. Ať to není tak dlouhé a naduté.“

      Jak si přejete, Mistře Merline,“ odpověděli unisono Harry s Ginny.

      Už víte, co to včera bylo?“ zeptala se Ginny.

      Víme, že ten červ byl démonem mysli. Tvor vyvolaný temným mágem. Nejspíše Lady Morganou. Určitě jí vyvolání takového tvora nedělá potíže. Jaký měl úkol, můžeme jen hádat, ale nejspíš měl sbírat informace z mysli Mistra Merlina. Taky ho měl nejspíš držet v bezvědomí, aby nemohl Mistr nikoho informovat nebo varovat. Popřípadě se bránit.

      A ten druhý tvor, co vylezl z tvé jizvy, tak to opravdu nevíme, co to bylo. Předpokládáme, že to bylo něco příbuzného tomu červu. Nějaký jiný druh. Předpokládáme, že se poprali o to, kdo bude hnízdit ve tvém těle.

      Problém byl, že ten humanoidní tvor dokázal zablokovat přerušení magického pole. Nejen to, co jsme vytvořili my kouzelníci, ale i to, co vytvořili naši hosté. Celé se to zhroutilo až ve chvíli, kdy dva moudří místo toho, aby se marně snažili přerušit dodávky magie, jí tam nahnali o to víc. Použili všechnu svou magii. Tak paradoxně přerušili přísun magie tomu stvoření a vír se zhroutil právě včas, aby se ten humanoidní démon nevrátil do tebe.

      Bohužel ani moudří nepřežijí bez aspoň špetky magie ve svém těle,“ odmlčel se Salazar a zároveň smutně odvrátil na chvíli tvář, tak aby mu do ní nikdo nemohl vidět.

      Také nevíme, kam se ten tvor poděl. Jediné co víme je, že magická nestabilita toho prostředí vytvořila vír, který celou tu místnost zbavil veškeré volné magie. Zůstala jen ta v lidech a ve stěnách. Zároveň to pohltilo toho tvého démona, ale pořád nevíme, co se s ním potom stalo. Ta místnost se už pomalu zaplňuje čistou magií hradu. Asi se ho už nemusíte bát,“ dopověděla Rowena za Salazara.

      Celkem dlouho mluvili s Merlinem, moudrými a zakladateli. Mluvili hlavně o situaci na Britských ostrovech a o všem, co teď budou muset podniknout.

       

      Items details

      • Hits: 4292 clicks

      Tecox component by www.teglo.info

      Vaše komentáře a dotazy  

      #
      panvita 06 Září 2019
      Nějakou dobu to trvalo ale máte tu novou kapitolu.
      #
      ninocka35 07 Září 2019
      Jeej takze voldyho viteal je uz fuč
      #
      panvita 07 Září 2019
      Jo jo aspoň už nebude Harryho obtěžovat.
      #
      Drticool 08 Září 2019
      Výborná kapitola, snad nebudeme muset čekat několik měsíců na další. Mám jen jednu připomínku (přeci jen je to déle, co jsem četl předchozí kapitoly). Harry má, jestli si dobře vzpomínám, v hlavě čip takže bych trochu očekával, že bude této cizí (Elfské?) řeči rozumět a dokonce o těchto návštěvnících něco vědět.
      #
      Drticool 08 Září 2019
      PS: Tyhle stránky by potřebovali opravit furt mě to tu hází blokaci a něco ohledně certifikátu a podvodných stránkách. Jen vložit ten komentář mě stálo 10 načtení stránky a neustálé potvrzování.
      #
      panvita 08 Září 2019
      No jak dlouho bude trvat nová kapitola nedokážu odhadnout vím že je to otravné takto čekat ale snažíme se co to jde v nejbližším půl roce by snad mohla vyjít povídka z Templáři ačkoliv se bude odehrávat ve 14. st.
      #
      ninocka35 08 Září 2019
      Ja mam pocit že ten čip je atlansky zo serialu SG Atlantis(super serial)
      #
      panvita 11 Září 2019
      Ten čip je od Antiků a využívají ho zakladatelé jelikož oni jsou první generace.
      Jeho využívání je trochu problematické zatím je vypnutý a aktivovaný je jen občas.
      Ale nevybavuju si ze seriálu čip který by se tomuto podobal.
      Ten který měli ti zombíci v díle 5x04 tak ten to není navíc nebylo ani vysvětleno k čemu jim byl.
      #
      El 14 Září 2019
      Aj v SG1 bola časť kde maly všetci čip s vedomosťami.
      #
      panvita 14 Září 2019
      Jo už vim to byla ta civilizace co žila v té kopuly a počítač je postupně zabíjel aby se ta kopule nezhroutila.
      #
      Smatusik123 06 Listopad 2019
      Super dobrý diel dufamže bude pokračováníe
      čo najskuor
      Dakujem


      Tomaš
      #
      panvita 07 Listopad 2019
      Pokračování bude ale bohužel nedokážu slíbit kdy přesně.
      #
      panvita 22 Březen 2020
      V brzké době dorazí další povídka která je součástí univerza Zakladatelů bude se odehrávat ve 14 století.
      Bude to jen malá minisérie 3 kapitol ale než dokončímě 17 kapitolu k zakladatelům.