Hledej

PS_RT_01
    Dokonalý pocit

      Příběh o tom, co Hagrid doopravdy cítí

       

      Hagrid strčil plech s griliášovými hrudkami do trouby a utřel si ruce do čisté utěrky. Pak vzal velmi opatrně z hromádky pergamenů ten poslední a posadil se na své oblíbené místo, na lavičku před hájenkou. Rád si četl dopisy od Olympy několikrát. Psávala mu s železnou pravidelností každý týden. Nadýmal se pýchou, že zrovna on zaujal tak nádhernou a chytrou čarodějku.

      Úžasná ženská. Musela mít takovejch nápadníků! Na každym prstu nejmíň deset.

      Obdivoval na ní úplně všechno. Vzpomněl si na jejich poslední společný víkend ve srubu v horách a příjemně mu zacukalo v kalhotách.

      Ještě nikdy nebyl tak šťastný. Složil pečlivě dopis a rozhlédl se kolem sebe. Začínal podzim a listí na stromech se krásně vybarvovalo. Pohled na hrad už byl zase jako před bitvou, ředitelka ho znovu jmenovala profesorem péče o kouzelné tvory. Nebylo vlastně nic, co by kalilo ten dokonalý pocit. Jenže zkušenosti Hagridovi říkaly, že vždycky, když všechno vypadá až moc dobře, najde se něco, na co zapomněl, a co začíná pomalu a nenápadně smrdět...

      Dumal chvíli nad tou neobvykle hlubokou myšlenkou a pak začichal.

      Tady ale dovopravdy něco smrdí…

      „Griliášový hrudky! U Merlinovejch posranejch gatí!! Už zase!!! Já snad to cukroví nikdá nevyndám z trouby včas."

       CARN_02

      Poznámka:

      Rok a půl po napsání téhle minipovídky jsem samu sebe uvrtala do něčeho opravdu hodně zábavného. Celý měsíc se každý den píšou stoslovné drabblíky na zadaná, mnohdy velmi šílená témata. Když jsem uviděla tohle: "Sladká očekávání", okamžitě mi naskočil Hagridův zoufalý výkřik. Bylo mi líto ho nevyužít, takže jsem škrtala a přepisovala, až jsem se dostala na požadovanou stovku. Vzniklo vlastně nové drabble.

      Můžete posoudit, který příběh funguje lépe. Delší, nebo ten kratší?

       

      Je to v troubě…

      Hagrid strčil do trouby plech se sladkým překvapením pro Olympu a posadil se s jejím dopisem před hájovnou. Psala, jak se těší na příští společný víkend. Spokojeně se usmál. Má báječnou ženskou, sluníčko svítí, Voldemort pryč, zase je profesorem. Ten dokonalý pocit vlastně nekazí vůbec nic.

      Neklidně se zavrtěl. Cosi mu říkalo, že když všecko vypadá až moc dobře, vždycky se někde najde něco, co začíná pomalu a nenápadně smrdět…

      Dumal chvíli nad tou hlubokou myšlenkou a pak začichal.

      "Tady ale dovopravdy něco smrdí…

      Griliášový hrudky! U Merlinovejch posranejch gatí!! Už zase!!! Já snad to cukroví nikdá nevyndám z trouby včas."

       

      Fri, 17 Jan 2014 15:12:23 +0100

       

      Items details

      • Hits: 1314 clicks

      Tecox component by www.teglo.info

      Vaše komentáře a dotazy  

      #
      rusalka 17 Listopad 2020
      Obě varianty mají co do sebe. Pokud je to jen ostrouhaná verze původního nápadu, nebo pokud se naopak vychází z Hagridova impertinentního nadávání, pak je to autorská licence, ke kterému textu se raději předkloní, ale v podstatě platí pořád to samé, že matka má ráda každé své dítě, aŤ je jakékoliv. Takže je jasné, že autor (-ka) píšící text má ke každému svému výtvoru poněkud specifický vztah, ví z čeho ho vyrobila, co se jí honilo hlavou při psaní, a takové ty věci. Mě se teda nadávající a Merlinu spílající Hagrid nelíbí vůbec, jeho griliášové hrudky jsou fenoménem samy o sobě a není třeba je upéct na zkus, ale do kamena. Potom s nimi stejně nakrmí Tesáka, nebo kdokoliv, kdo přijde na návštěvu. Prostě si nemyslím, že Hagrid nadává jak kouzelnický dlaždič. Rozhodně ne k Merlinovi. Ale já do toho nemám co mluvit, že.
      Díky za útržek ze života, z Bradavické hájenky.
      #
      Regi 18 Listopad 2020
      No vidíš a já zrovna takhle Hagrida vidím, jako laskavého nešiku. I když v dalších drabblících bude vlastně docela slušný - časem tady přibude celý drabble cyklus "Obrázky ze života Rubeuse Hagrida, popořádku i na přeskáčku", který stále píšu už sedm let. Hagrid je prostě postava, kterou mám z celého potterovského světa asi nejraději.
      #
      maja 19 Listopad 2020
      Mě se líbí ta delší verze :-) Ačkoli jsem napsala i pár stovkových kousků, na můj dlouhodrablík jsem použila spíš 200 až 400 slovíček, aby zbylo trochu místa na rozvinutí děje...
      #
      Regi 19 Listopad 2020
      I když jsem výrazně "stoslovná", taky mám raději tu delší verzi. Ale ta kratší byla bezva výzva.