Pětadvacítka |
Ron mrkl na nástěnné hodiny. Dopis, ve kterém mu George oznamoval, že je mamka oba zve na nedělní oběd, protože přijede tetička Muriel, ledabyle pohodil na psací stůl. Volným krokem sešel do přízemí. Recepčnímu řekl, že si jde na Příčnou koupit něco k jídlu, protože má až do pozdního večera co dělat s papírováním. Pak pomalu došel k nejbližšímu krbu a následně v něm zmizel. Na Příčné ulici už se loudat nemusel. Vydal se co nejrychleji ke Kratochvilným kejklům. Když vyběhl schody do prvního patra a rozrazil dveře, našel George a Freda uprostřed vášnivé, ale souhlasné diskuze, ve které se až příliš často objevovalo jméno jeho nejvyššího nadřízeného, ministra kouzel Rolfa Scamandera. „Nazdárek šerloku,“ zahlaholil ze svého obrazu Fred, který si Rona všiml jako první. „Čau kluci. Co se děje, že je to tak důležité? Mám málo času. Za dvě hoďky musím být u ministra. Pozval mě na víno. A nebylo by špatné mít do té doby hotovou zprávu o včerejší akci, kdyby ji chtěl vidět.“ „Gratuluju, brácho, slyšel jsem, že jsi tuhle šachovou partii s přehledem vyhrál,“ usmál se pochvalně George. „To je super. Protože to vypadá, že je rozdána nová hra, a sázky jsou pořádně vysoko. U ministra máš být za dvě hodiny? Tak to máme co dělat. Sedni si a poslouchej.“ „Zdá se, že jsme všichni měli pořádnou kliku, když jsme tě sem zavolali zrovna teď,“ poznamenal Fred, a v co největší zkratce Ronovi zopakoval všechno, co vyprávěl Georgeovi včera v noci. Když skončil, Ron jen zhluboka vydechl. „Jo. To teda máme kliku jako od bradavických vrat. Říkal jsem si, jak je možné, že se z tolika rozumných lidí stali užiteční ministerští idioti. A kdoví, možná jsem byl na řadě. Teď je otázka, co s tím. Je tady hromada důvodných podezření, jenže bez pořádných důkazů.“ Fred i George se oba najednou nadechli k odpovědi. „My nějaké nápady máme…“ „…ale teď není čas na vysvětlování.“ „Nesmíš pana ministra nechat čekat…“ „…a musíš se u něho chovat jako užitečný idiot.“ „Nadšený a ochotný idiot.“ „S tím bys neměl mít moc práce…“ „…troubu ani nemusíš hrát,“ „prostě se chovej jako vždycky.“ Ron obracel hlavu z jednoho na druhého a pusa se mu roztáhla do širokého úsměvu. „Teda, volové, měl bych se urazit, ale je mi fuk, že ze mě děláte blba. Vždyť vy jste konečně zase jako kdysi!“ „Jo, můj živý bratr nějak ožil, co?“ zubil se Fred. George se zašklebil „Možná že ožil. Ale teď končí sranda. Někdo tady musí mít rozum. Rone, pojď se mnou do laborky, naliju ti panáka. Nechtěj vědět, co v tom sajrajtu je. Tohle ti řeknem někdy později. I to, proč a odkud ho máme. Zatím ti musí stačit, že se pak můžeš v klidu napít toho ministerského vína.“
|
Items details
- Hits: 1657 clicks
Tecox component by www.teglo.info