Dárek pro Richenzu, která si přála něco o… tátovi Pippy. Kdo je Pippa? Vymyslela jsem si ji do drabblíku, který popisoval působení George Weasleyho jako profesora v Bradavicích, kam ho Richenza poslala ve své sáze Bless The Child. KattyV pak k tomu krátkému textu vytvořila moc hezký obrázek.

Pippa se Richenze zalíbila natolik, že ji přijala jako jednu ze svých postav a domyslela jí další rodinné zázemí: Pippa otce nezná. Má ale důvod si myslet, že by jím mohl být její oblíbený profesor. Před vánočními prázdninami na ni maminka čeká na nádraží. Profesor Weasley drobné studentce pomáhá s těžkým kufrem…

Po tom podivném setkání na nádraží s mámou nebyla řeč až do chvíle, kdy jim sova doručila dva dopisy. Od té doby přibyl k mlčení pláč. A Pippa počítala hodiny do momentu, kdy měla přijít do krámu s žertovnými předměty na Příčné, aby se, jak její profesor psal, poznala s tátou.

Zaklepala a vešla. Naproti dveřím viselo zrcadlo. Viděla v něm odraz usmívajícího se profesora Weasleyho. Rozhlédla se. Byla v místnosti sama. Zrcadlo z Erisedu? Četla o něm. Přišla blíž, ale místo skla uviděla malířské plátno.

„Ahoj, dcerko. Jsem Fred, Georgeovo dvojče. Promiň, že nejsem živej… Taťka jako malovanej, co?“

Poznámka:

Richenzo, Pippě jsi nedopřála živého tátu. Naštěstí mám ve svých povídkách jeho magický obraz. Tak jsem se rozhodla, že vám ho oběma půjčím.