Hledej

 DS_00

    36 až 40

      Zvládne to

       

      100 slov pro HP Drabbles na Téma: Co když…

       

      Zvládne to... Musí.

      Co když… se nedostanu do Zmijozelu? Světlovlasý chlapec potlačil vzrůstající paniku a na obličeji se mu usadil naučený povýšený výraz.

      Co když… mě nevyberou do kolejního famfrpálového týmu?

      Co když… zlatonku nechytím dříve než Potter?

      Co když… nebudu zmijozelským prefektem?

      Co když… nesložím OVCE nejlépe z ročníku?

      Co když… nezplodím syna, čistokrevného dědice?

      Mladý muž ve snaze zmírnit nával úzkosti vypil na jeden lok plnou sklenku francouzského koňaku.

      Když to nedokážeš, nejsi můj syn, nejsi Malfoy… slyšel opět v duchu hlas svého otce. Nalil si ještě jednou a tentokrát pil pomaleji. Zvládne to. Musí. Je přece Malfoy. Syn Luciuse Malfoye.

       

      Na speciální přání KattyV jsem napsala ještě jednu, poněkud optimističtější verzi. Bylo jí Draca líto. Nakonec, já bych mu také raději přála tohle:

      Zvládne to… Ale musí?

      Co když… se nedostanu do Zmijozelu? Světlovlasý chlapec potlačil vzrůstající paniku a na obličeji se mu usadil naučený povýšený výraz.

      Co když… mě nevyberou do kolejního famfrpálového týmu?

      Co když… zlatonku nechytím dříve než Potter?

      Co když… nebudu zmijozelským prefektem?

      Co když… nesložím OVCE nejlépe z ročníku?

      Co když… nezplodím syna, čistokrevného dědice?

      Mladý muž zamyšleně pozoroval zlatavou hladinu koňaku.

      Když to nedokážeš, nejsi můj syn, nejsi Malfoy… slyšel opět v duchu hlas svého otce. Pomalu se napil.

      Nemáš pravdu, otče. Pořád budu Malfoy. Přestože budu žít svůj vlastní život, a vezmu si třeba mudlu. Nebo, ušklíbl se, mudlovského chlapa.

       

      KattyV to ale nestačilo, a tak si dopsala konec úplně vlastní:

       

      Zvládne to… Ale po svém.

      Co když… se nedostanu do Zmijozelu? Světlovlasý chlapec potlačil vzrůstající paniku a na obličeji se mu usadil naučený povýšený výraz.

      Co když… mě nevyberou do kolejního famfrpálového týmu?

      Co když… zlatonku nechytím dříve než Potter?

      Co když… nebudu zmijozelským prefektem?

      Co když… nesložím OVCE nejlépe z ročníku?

      Co když… nezplodím syna, čistokrevného dědice? Mladý muž zamyšleně pozoroval zlatavou hladinu koňaku.

      Když to nedokážeš, nejsi můj syn, nejsi Malfoy… slyšel opět v duchu hlas svého otce.

      Pomalu se napil a ďábelsky se zašklebil: Trhni si nohou, drahý otče. Pořád budu Malfoy, i když mám v plánu vzít si „mudlovskou šmejdku“ Grangerovou.

       

      Co myslíte... Která verze vám připadá nejpravděpodobnější? A kterou byste Dracovi nejvíc přáli?

       

       

      Musí se to doladit

       

      100 slov pro HP Drabbles na téma: Lenka Láskorádová...

       

      „Tatínku, co se ti stalo!“ Lenka v úleku přiklekla k otci, který ležel v otevřených dveřích jejich domku, držel se za hlavu a sténal.

      Maminka nad ním stála s náplastí v ruce. „Xeno, přestaň prosím a posaď se, ať tě můžu ošetřit.“

      „Děkuji ti, drahá… Leničko, nic se nestalo. Jen… maminka chtěla vařit povidla… ulehčit si práci. Trošku experimentovala a není to ještě úplně přesné… to ovládání se musí poněkud doladit… ony se zatím řídí tak nějak samy… Myslím, že dám raději před dveře cedulku.“

      Ještě týž den se u vchodu objevilo upozornění: NEPLEŤTE SE DO CESTY ŘIDITELNÝM ŠVESTKÁM!

       

       

      Malířka

       

      5x100 slov pro HP Drabbles na téma: Lenka Láskorádová...

       

      Magické obrazy Lenku fascinovaly od prvního dne, kdy přišla do Bradavic. Nikdy předtím žádný neviděla, ale v jejích představách ožívaly všechny její obrázky, které pokrývaly zdi u nich doma. Malovala lidi, které viděla ve snech, podivné krajiny i fantastická zvířata. A pro všechny vymýšlela jména. Maminka jí říkávala, že všechno to, čemu věří, je skutečné. Když zemřela, Lenka nebyla smutná. Věděla, že maminka je pořád někde nablízku.

      Ve škole nejdříve žádné kamarády neměla. Nijak zvlášť jí to ale nevadilo. Měla svůj svět a bradavické obrazy. S lidmi na nich si povídala celé hodiny. A zbytek volného času trávila v knihovně.

      ooOoo

      Půjčovala si knihy reprodukcí z různých světových galerií a hledala také vše, co jen mohla, o teorii magických obrazů. Nejvíc se dozvěděla ze spisů španělského malíře a lektvaristy z osmnáctého století, Dona Diega Evanesca, který strávil dokonce nějaký čas v Bradavicích, aby studoval unikátní způsob vzniku portrétů bývalých ředitelů. Nedopátral se ale ničeho. Usoudil, že portréty vznikají čistě působením silné magie zakladatelů, která se soustřeďuje právě v ředitelně.

      Malíři ale potřebují k přenosu otisku duše do portrétu speciální lektvar, který musí obsahovat nějakou část magické podstaty portrétované osoby, nejlépe vzpomínku. Lenka si pečlivě opsala recept lektvaru, postup i potřebnou inkantaci.

      ooOoo

      Od toho okamžiku věděla, že až dokončí školu, bude malířkou. Stále žila ve svém snovém světě, ale i do něj začaly jako pramínky černého dusivého kouře pronikat zprávy o zlu, které pomalu zaplavovalo kouzelnický svět. A svět temnotou zaplavený by malířku stejně nepotřeboval… Lenka, jako jedna z prvních, vstoupila do Brumbálovy armády. Zvláštní bylo, že až nyní, ve stínu hrozby, poznala krásu a sílu přátelství. Hodně se naučila. O sobě i o druhých. O momentu, kdy je třeba opustit bezpečí svého světa, právě proto, že už bezpečný není, stejně jako světy ostatních lidí. A že je musí všichni společně bránit.

      ooOoo

      Dělala, co dokázala. Bojovala, pomáhala tatínkovi šířit pravdu v Jinotaji. Když ji uvěznili, snažila se dodávat ostatním sílu a naději. A měla pravdu. Čemu věřila, stalo se skutečností. Z vězení byli vysvobozeni, bitvu o Bradavice díky Harrymu vyhráli, Voldemort byl poražen.

      Vnímala všechny ty ztráty a zármutek… Ale zlo zmizelo a její vlastní svět byl opět stejný jako dříve. Možná dokonce lepší. Protože v něm byli přátelé… Společně opravili hrad, a na konci prázdnin se sešli k oslavě. Všichni měli plány do budoucna, těšili se na další život. Až na něj. Na oslavu přišel. Ale seděl stranou s prázdným pohledem…

      ooOoo

      Jako kdyby to ani nebyl on. George. Jako by taky napůl zemřel. Lenka si vzpomněla na jeho slovní přestřelky s Fredem, na navzájem dokončované věty. Byli tak propojení, až to vypadalo, že jsou jedna duše ve dvou tělech. A přitom je, na rozdíl od ostatních spolužáků, dokázala od sebe rozlišit. Bylo to v detailech. Jako levá a pravá strana obličeje. A najednou Lence svitlo: Část magické podstaty a propojená magie blíženců… George Fredův obraz dokáže probudit!

      Je načase začít konečně všechny sny naplňovat. Vytáhnout zaprášený stojan, paletu a štětce. A znovu rozzářit George. Fred Weasley, bude její úplně první magický portrét.

      ooOoo

      KVR_15a 

       

      Pokaždé mám ohromnou radost, když některá moje povídka inspiruje KattyV k vytvoření ilustrace.

       

      Poznámka:

      Pokud by vás zajímalo, jak George přijal Lenčin nápad a jak to s Fredovým portrétem dopadlo, přečtěte si drabble Spolu…

      A pokud chcete vědět něco o španělském malíři Evanescovi, najdete o něm několikrát zmínku také Život v rámci rámů.

       

       

      To je život...

       

      100 slov pro HP Drabbles na téma: Až budu velká/ý/é

       

      Celé dlouhé dny bývám zavřená v těsném prostoru vypolštářované cely.

      Občas mě sice vypustí ven, ale rozhodně ne proto, abych se mohla volně proletět. Pokaždé mě někdo honí a snaží se mě polapit. Bývají dva. Místy se mi sice podaří ty lovce zmást, ale utéci jim stejně nedokážu. Vždycky mě některý z nich chytí a pochroumá mi přitom jemná křidélka. A jednou se dokonce stalo, že mě jeden z těch hromotluků málem spolkl!

      To je život… Možná to bude tím, že jsem tak malinká. A vůbec nic nezmůžu. Ale až vyrostu, tak jim všem ukážu! Až budu velká, budu… Potlouk!!

       

       

      Dočista do čista

       

      200 slov pro HP Drabbles na téma: Žaberník

       

      Amy Longbottomová ostražitě pohlédla na tátu k profesorskému stolu. Když jí půjčoval svůj vlastnoručně vyrobený herbář, slíbila, že na knihu dá pozor a zcela určitě si ji nebude prohlížet u jídla. Jenže neodolala.

      Najednou něco žbluňklo do misky s dušeným špenátem uprostřed stolu a vzápětí se její obsah rozprskl na všechno v okolí.

      Zatracený Protiva!

      Když v soukromí, za zataženými závěsy své postele, pečlivě odstraňovala z rozevřené knihy jeden zelený flek za druhým, děkovala Merlinovi za opravdu účinné čisticí kouzlo, které se doma naučila. Zbývala největší skvrna, přesně uprostřed stránky. Vlastně ani ne skvrna. Spíše celá hromádka nevábné zelené vláknité hmoty. Amy nechápala, jak mohla dokonce úplně zaschnout. Byla tak velká, že naprosto překryla rostlinu umístěnou pod ní. To tedy bude oříšek… Po chvíli soustředěného úsilí se však spokojeně usmála. Skvrna zmizela. Jenže něco bylo špatně. Překvapeně zírala na dokonale čistou, ale zcela prázdnou stránku. Jen dole bylo otcovým pečlivým písmem napsáno Žaberník. Jak vlastně vypadala květina, kterou omylem zlikvidovala i s tou odpornou břečkou? Nemohla si vzpomenout.

      Proběhla společenskou místností a netrpělivě skočila na postel. Z tašky vytáhla Atlas magických rostlin a rychle hledala v rejstříku.

      „Ach, Merline!!!“

      Pod heslem Žaberník byl obrázek odpudivé zelené hmoty podobné dušenému špenátu…

       

      Items details

      • Hits: 373 clicks

      Tecox component by www.teglo.info