Hledej

 H00

      H08

       

      Hagridovy myšlenky se někdy ubírají podivnými cestičkami,

      nedá se jim však upřít, že bývají mnohdy pravdivé...

       

       

       

      NEJKRÁSNĚJŠÍ POHLED NA SVĚTĚ

      Téma: Před tím a potom

       

      Flotila pramiček se odpoutala od břehu. Rubeus Hagrid seděl mezi ostatními prvňáky, nadšený z nových zážitků. Co na tom, že své spolužáky dvakrát převyšoval. Ten rozechvělý úžas cítil stejně jako oni.

      A co teprve, když vypluli ze zátočiny a před nimi se zjevil nejkrásnější pohled na světě: Majestátní hrad osvětlený kouzly, zrcadlený v nehybné hladině temného jezera.

      Štěbetání dětí rázem ustalo.

      Bradavický šafář Rubeus Hagrid se rozhlíží po loďkách plných letošního, stále ještě hlučícího potěru. Tají dech.

      Eště chvilku, Eště pár metrů a děcka zase zmlknou.

      TICHO

      Je to jako dycky. Dneska ouplně stejně jako tehdá před hromadou roků.

       

       

       

      KDO VLASTNĚ JSEM?

      Téma: Zpět na start bez čtyř tisíc

       

      „Víš Abe, ta votázka mě tejrala už vod mala. Co já sem? Na vobra moc malej, na člověka moc velkej. Ale pak přišel dopis z Bradavic. Táta se moh pominout radostí a hned mi koupil hůlku. A já teda věděl. Sem člověk! Ve škole sem se snažil. Moc mi to nešlo, ale někerý byli i horší.

      Dyž táta umřel, pořídil sem si aspoň malýho kamaráda,“ ukápla Hagridovi slza do sklenice. „Aragog byl tak roztomilej...

      A pak se to pokazilo. Hůlka zlomená, já ouplně sám na světě a zas sem nevěděl, kam patřim. Na vobra moc chytrej, na člověka moc… blbej.“

       

       

       

      SLEPEJ, HLUCHEJ, NĚMEJ?

      Téma: Nevidím zlo, neslyším zlo, nemluvím zlo

       

      „Jo, kamaráde, správnej hostinskej, pokud nechce přijít o živnost, musí bejt slepej, hluchej a němej…“ Aberforth Brumbál pohodil hlavou k podezřelému hloučku v nejtemnějším rohu lokálu. Pak nalil sklenici po okraj ohnivou whisky a přisunul ji přes barový pult k Hagridovi.

      „No, ale ty se toho dycky nedržiš, co? Před bitvou vo Bradavice si Harryho s Hermionou a Ronem viděl a slyšel. A jak se maj dostat do hradu, tos jim řek. Dyť si tudma celej rok strkal těm ubohejm děckám jídlo.“ Hagrid se zamračil: „Si myslim, že správnej hostinskej musí vědět, kdy je nutný na tydle zásady fofrem zapomenout.“

       

       

       

      ŠAFÁŘŮV ROK

      Téma: Krásné starosti

       

      Na podzim vobcházim les a vopravuju šecky krmelce a krmítka, že jo. A kontroluju, esli mám dost krmení pro každou žoužel, co to bude v zimě potřebovat.

      Před Vánocema chodim hledat stromky, kerý někde stíněj vostatnim, nebo sou ňák nemocný, ale přitom krásný. Ty sou na výzdobu hradu.

      Na jaře zase počítám mladý, co se na pozemkách narodili. Musim vědět vo každym novym zobáčku a čumáčku.

      Jo a v létě? Vidíte, co je kolem Bradavic luk? Šecky je třeba posíct a seno nasušit na zimu!

       

       

       

      DĚLÁNÍ

      Téma: Překovat meče v pluhy

       

      Hagrid se vracel ze své obvyklé podvečerní obhlídky pozemků. Od bitvy o Bradavice uplynuly skoro dva měsíce, a většina ran už se začínala zacelovat.

      Ale nekeré ne. Von už tam zase sedí. Na tom šutru u jezera. „Ahoj Harry! Nepudeš na večeři?“

      Mladík sebou trhnul. „Ani ne. Nemám hlad.“

      Hagrid se k němu posadil.

      Mlčeli.

      Nakonec Harry promluvil. „Co teď? Co bude se mnou dál, když už je Voldemort pryč?“

      „Dej tomu čas. Šak ty na něco přijdeš.“

      „Čas… Já nevím... Nevím, co mám dělat...“

      „Noo, pro začátek bys mi moh pomoct zrejt zahradu a posíct louku nahoře pod lesem.“

       

       

       

      PO MUDLOVSKU

      Téma: Naostro

       

      Hagrid vstal před svítáním. Rychle se oblékl a napil čaje. Do košíku naskládal něco k snídani a několik láhví máslového ležáku. Hůlku zamaskovanou v růžovém deštníku nechal tentokrát doma.

      Zastavil se v kůlně, aby vzal všechno potřebné, a vyrazil svažitou loukou vzhůru do kopce. Nahoře se zastavil a rozhlédl. Pod ním se válely cáry mlhy, obloha se už chystala přivítat slunce, stejně jako ptáci v blízkém lese.

      Palcem vyzkoušel ostří kosy. Jen tak pro jistotu. Nabrousil ji už včera večer.

      Rozkročil se a zeširoka rozmáchl. Čerstvě zkosená tráva zavoněla.

      „Táta měl recht. Na někerý věci kouzla nejsou to pravý vořechový.“

       

       

       

      NIC NENÍ ZADARMO

      Téma: Daně a smrt

       

      Zase jeden páteční večer u Prasečí hlavy. Hagrid si pohrává s poloprázdnou sklenicí a zamyšleně pozoruje dvě můry, zmateně poletující kolem plamínku svíčky. Přibližují se ve stále menších a těsnějších kruzích.

      Mávne rukou, aby je odehnal. Marně. Netrvá to dlouho a obě leží se spálenými křídly na stole.

      „Holky pitomý, nemohly ste si dát říct, dyž sem vás vodháněl? Nemohly, co? Jenomže za šecko se holt musí zaplatit. Taky sem nikdá neměl nic zadarmo. Ale takhle vysokou daň za blbost jako vy, jsem nikdá platit nemusel. Abe, buď tak hodnej, a přines mi oučet. Myslim, že už rači pudu domů.“

       

      Items details

      • Hits: 1689 clicks

      Tecox component by www.teglo.info