Hledej

welcomeTahle povídka je můj první pokus. Je pro všechny, kteří mají rádi FanFikci Harryho Pottera. Navazuje na 5. díl Harry Potter a Fénixův řád. Některé prvky z šesté a sedmé knihy zachovám. Ještě maličkost, Justin Finch-Fletchley se zúčastnil bitvy na ministerstvu.

Co se týká mě, tak Lachim je mírně praštěný muž, kterého díky Máji a několika jiných posedlo „básnické střevo“ a výplod této posedlosti máte před sebou.

Doufám, že se Vám bude můj příběh líbit.

Lachim

    Kapitola 2, Otázky politiky

      morgan_le_fay     U starožitného psacího stolu ve své pracovně seděl, i přes pokročilou hodinu, mudlovský ministerský předseda. Probíral se hromadou listin a hledal zprávu z ministerstva vnitra. Za pár dní ho čekaly interpelace a opozice se přímo tetelila radostí. V poslední době se stalo několik zvláštních událostí, které se nedaly uspokojivě vysvětlit. Tisk a televize se dožadovaly vysvětlení a opozice se samozřejmě téhle možnosti chytila všema deseti.

           Konečně našel desky s onou důvěrnou zprávou a začal ji číst. Už od začátku mu bylo jasné, že se nic nového nezjistilo. Začínal se interpelací děsit. Sir Parfitt se už určitě viděl na jeho místě. Přistihl se, jak zcela vážně uvažuje o rezignaci. Proč mu někdo vyčítá tyhle události? Copak může za to, že se z prosektury ztratil ten podivně umučený muž a policie nenašla žádné stopy? Stejně nepochopitelné byly i útoky hadů, které navíc proběhly v samém centru Londýna.

           Odložil spis a napil se čaje. Opřel se o opěradlo a unaveně si povzdechl, na tohle vážně nedokázal najít žádnou vhodnou odpověď. A to jej určitě budou čekat i dotazy na to vlakové neštěstí… A přitom nikdo neměl ponětí, jak se vlak mohl dostat sto metrů od kolejí. Jedinou stopou, která ale vůbec nic neosvětlila, byla podivně poničená kolej v místě havárie. Sice se, až na několik lehčích zranění, nikomu nic nestalo, ale všichni, kteří v tom vlaku jeli, byli podivně zmatení a nepamatovali si ani to, že vůbec nastoupili. Z takovýchto úvah ho vyrušilo zaklepání na dveře pracovny.

           „Dále.“

           Dovnitř vešel jeho nový tajemník, „Promiňte, že Vás ruším, ale musím vás připravit na jednu neohlášenou návštěvu.“

           „Pastorku, co tu ještě děláte? A o jaké návštěvě to mluvíte?“

           „Ještě jednou se omlouvám, ale brzy přijde nová ministryně kouzel, madam Amélie Bonesová,“ odpověděl mu tajemník.

           „Ministryně kouzel? Vy jste kouzelník?“ zeptal se ho trochu vyděšeně premiér.

           „Ano, jsem kouzelník. Události posledních dvou měsíců vyústili v rezignaci bývalého ministra. Madam Bonesová se přijde každou chvíli představit a chce s vámi probrat některé záležitosti z poslední doby,“ odpověděl Pastorek. Poté se otočil a vyslal tiché kouzlo, aby dveře zamkl.

           „Everarde, kdy přijde paní ministryně?“ zeptal se jednoho starého obrazu visícího poblíž krbu.

           „Madam Bonesová přijde během několika minut. Vyřídím jí, že je setkání připraveno,“ odpověděl muž na obraze

           „Vy máte jméno?“ zeptal se ho překvapený ministerský předseda, „Proč jste mi ho nikdy neřekl?“

           „Ano, mám. Jmenuji se Everard Percival Newark, býval jsem také ministrem kouzel. Nepředstavil jsem se, protože ještě nikdo nechtěl vědět moje jméno. Teď mne, prosím, omluvte. Musím informovat paní ministryni,“ odpověděl muž a odešel z obrazu.

           Během několika málo okamžiků se v krbu zazelenaly plameny a objevila se menší světlovlasá žena zhruba středního věku. Pastorek jí galantně pomohl z krbu a jemně ji oprášil od popela.

           „Děkuji vám, Kingsley,“ řekla a otočila se na vedle stojícího premiéra, „Dobrý večer, omlouvám se, že vás vyrušuji v tuto hodinu, ale myslím, že tato schůzka bude přínosná pro nás oba.“

           „Madam Bonesová, jsem rád, že vás poznávám. Sedněte si prosím,“ přivítal ji premiér. Všichni se usadili do křesel u malého stolku poblíž krbu.

           „Dáte si něco k pití, madam?“ zeptal se Kingsley.

           „Dala bych si trochu toho vašeho výtečného červeného. Děkuji“

           Kingsley během několika okamžiků přivolal z baru karafu s vodou, doplnil ji a přeměnil ve víno. Potom ještě přivolal tři skleničky a nalil.

           „Vynikající, jako vždy. Děkuji vám, Kingsley,“ poděkovala ministryně. „Ještě jednou se vám musím omluvit za svůj neohlášený vpád, ale naše schůzka je opravdu nutná.“

           „Nic se nestalo, madam. Rozumím vám. Koneckonců jsem také politik,“ odpověděl velice dvorně předseda vlády. „To víno je skutečně skvělé Pastorku. V tuto chvíli vám závidím vaše schopnosti.“

           „Věřte, že v podstatě není co. Magie přináší vlastní problémy. Ale děkuji.“

           „Není za co děkovat, víno je skutečně prvotřídní. Co se stalo s Popletalem? Musel abdikovat?“

         „Popletal skutečně musel rezignovat. Ve shodě se svým jménem popletl cokoli. Ale to není hlavní důvod mé návštěvy. Jistě jste zaznamenal několik zvláštních událostí, které se staly v poslední době,“ začala madam Bonesová, „Ty vysvětlím později. Teď potřebuji vědět, co víte o Tom, kterého nesmíme jmenovat?“

           „ O Voldem…, o tom, kterého nesmíme jmenovat, něco vím. Popletal o něm mluvil. Něco se s ním stalo.“, odpověděl.

           „Vše, co se stalo, souvisí s ním. Znovu povstal a svolal svoje věrné. Nedávno dokonce zaútočil přímo na ministerstvu. A souvisí s ním i ty události, které vám určitě dělají starosti.“

           „Počkejte, jak povstal. Byl snad mrtvý! A co to má společného s tím, co se teď děje? A proč je vůbec můj tajemník kouzelník?“

           „Nebyl mrtvý. To byla právě největší Popletalova chyba. Více než rok odmítal připustit, že je zpět a místo, aby po něm pátral, tak pomlouval ty, kteří proti němu bojovali. Bystrozor Pastorek vede tým, který vás chrání před jeho případným útokem.“

           „Bystrozor? Co to je?“, zeptal se premiér.

           „Bystrozorové fungují jako vaše ehm…, policie jim říkáte?“ odpověděl Pastorek.

           „Ano, policie,“ potvrdil premiér.

           „Nevíme, co se mu honí hlavou, takže jsem raději rozhodla o vaší nepřetržité ochraně,“ vzala si slovo opět ministryně. „Ty záhadné události skutečně způsobili jeho nohsledi. Všechny jsme pečlivě prošetřili a nesu vám jak jejich vysvětlení, tak i krycí historky z našeho Oddělení pro vymýšlení mudlovsky přijatelných vysvětlení. Vše je podrobně zpracované, tak co kdybychom se do toho pustili?“

           „Rád si to poslechnu. Za pár dní mne kvůli nim čeká jednání v parlamentu, alespoň budu vědět jak odpovídat,“ reagoval s viditelnou úlevou předseda vlády, „Je tu ale problém s ministrem vnitra, musí tam být se mnou a přeci mu nemůžu dodat vysvětlení událostí spadajících pod jeho rezort.“

           „S panem ministrem Martialem nebude žádný problém. Jeho syn studuje na Akademii čar a kouzel v Bradavicích a tak je vyjmut ze Zákona o utajení stejně jako vy. S vedoucím bystrozorů, panem Brouskem, právě probírají stejné věci jako my.“, uklidnila ho madam Bonesová.

           „Nejlepší bude asi začít zmizením těla Munduguse Fletchera,“ navrhnul premiérův tajemník – bystrozor.

           „Koho? To jméno jsem nikdy neslyšel.“

         „Toho umučeného těla, pane premiére,“ vysvětlila ministryně, „Museli jsme si jeho tělo odnést, to doufám chápete.“

           „Chápu, ale já to teď musím vysvětlovat!“, odpověděl premiér trochu příkřeji, než sám chtěl.

           „Jistě. Pokud vím, tak bezpečnostní systém v danou dobu nefungoval. Popravdě byl námi vyřazen,“ promluvil naprosto klidně Pastorek, „Dnes dopoledne dostane … eee… policie zprávu o překonání tohoto zabezpečení a podaří se jí obnovit záznam obrazu.“

           „Zrekonstruovat videozáznam z kamer,“ opravil ho předseda vlády.

           „Ano, to je ono,“ poděkoval Kingsley a pokračoval, „na něm uvidí dva neznámé muže, jak odvážejí tělo. Po čase se podaří vše objasnit.“

           „Dobrá, tohle je přijatelné vysvětlení, ale co ty hadi?“

           „Během několika dní bude nalezeno tělo muže, který zemřel na hadí uštknutí. Později několik svědků uvede, že ho viděli potulovat se v místech útoků. Takže celé to bude dílem šílence.“, odpověděl opět Kingsley.

           „To by také šlo. Netuší ovšem, jak chcete vysvětlit ten vlak.“

           „To byl vskutku oříšek, ale myslím, že i to se povedlo,“ promluvila poněkud pyšně madam Bonesová, „naštěstí nám pomohla bouřka. Uhodila do koleje těsně před projíždějícím vlakem a následky jsou známé. Zmatení cestujících a krátká ztráta paměti jsou jen důsledkem událostí. Všechno dostanete zítra od Pastorka písemně.“

           „A co se vlastně dělo ve skutečnosti?“, zajímal se předseda vlády.

           „Všechno to byly útoky Toho, kterého nejmenujeme, nebo jeho stoupenců.“, odpověděl okamžitě Pastorek.

           „Děkuji Vám za všechna vysvětlení, alespoň budu schopný odpovědět, až se na mne vrhne v parlamentu opozice,“ poděkoval premiér a pomohl ministryni vstát, protože se viditelně chystala k odchodu.

           „Není zač, pane premiére. Bylo mojí povinností se vám představit a informovat Vás o stavu věcí. Mohu Vám teď slíbit i lepší vzájemnou komunikaci prostřednictvím pana Pastorka. Ráda jsem vás poznala,“ rozloučila se madam Bonesová a odcházela směrem ke krbu.

           „Potěšení na mé straně,“ odpověděl předseda vlády, „rád bych se vás ještě zeptal na případ Siriuse Blacka.“

           „Tak ten se vyvinul do zcela nečekaných konců. Je to další z věcí, které Popletal popletl. Black byl evidentně nevinný. Příslušné orgány ministerstva se teprve teď začaly zabývat několika pochybeními, které vyvstaly už v původním procesu. Mohu vás ujistit, že z toho byly vyvozeny příslušné důsledky. Nejhorší je, že v té době ještě hledaný zločinec zemřel při obraně ministerstva. Sirius Black je bohužel už jen minulostí,“ odpověděla obratem ministryně a s drobnou úklonou vstoupila do zelených plamenů. Už ho to neděsilo tak, jako když po nástupu do funkce, když poprvé potkal Popletala. Popravdě řečeno mu byla tato ministryně mnohem sympatičtější.

           Kingsley mezitím odemkl dveře. „Dobrou noc pane. Ráno vám veškeré podklady dám spolu s poštou,“ rozloučil se a chystal se k odchodu.

           „Dobrou noc. Budeme si muset ještě promluvit!“

           „Jistě, pane.“

           Pastorek odešel a premiér se unaveně posadil zpět do křesla. Tohle „speciální“ ministerstvo, jak si ho v duchu označoval, mu byl asi čert dlužen. Dodnes nezapomněl na první Popletalovu návštěvu. Madam Bonesová byla rozhodně velmi milá dáma a působila i velice schopně. S hrůzou si uvědomil, že jen málokterý z jeho vládních kolegů působil jako tak výrazná osobnost. Dokonce si nebyl jistý ani tím, zda by dokázal uspět ve volbách jako její protivník.

           Aby zahnal nepříjemné myšlenky, tak si raději v duchu pečlivě zopakoval veškerá vysvětlení, která mu byla dodána z, jak to vlastně bylo, ano z Odboru pro vymýšlení mudlovsky přijatelných vysvětlení. Raději odboru začal v duchu říkat Tiskový odbor pro mudly.

           Popíjel v klidu Pastorkovo víno a v duchu si poznamenal, že ho musí poprosit o láhev pro švagra. Ten se totiž považoval za znalce vína a on se už teď těšil na to, co mu o tomhle řekne. Také ho napadlo, jestli ty nezvyklé věci, které se občas dějí okolo jeho tříletého synka, něco neznamenají. Že by měl syna kouzelníka? No, spíš mu to už leze na mozek.

           Premiér se zvedl z křesla a nechal se odvézt domů. Po několika dnech se mu bude o něco lépe usínat. Schůzka s novou ministryní kouzel způsobila, že se na zítřejší odpolední interpelace začínal těšit.

       

      Items details

      • Hits: 11273 clicks

      Tecox component by www.teglo.info

      Vaše komentáře a dotazy  

      #
      maja 31 Říjen 2011
      Takže první komentář... Od koho jiného než od Máji :lol: Díky Lachime za to, že svou zajímavou povídkou zaplníš dobu, kdy se sama potýkám s malou autorskou krizí. :oops:
      #
      Lachim 31 Říjen 2011
      Já děkuji tobě, že moji povídku zveřejňuješ. :-)
      #
      Medy 31 Říjen 2011
      Moc pěkné, začíná to jako 6, ale ty změny se mi moc líbí. Původní 6 je už hodně ohraná, ale zde, skutečně zajímavé. Petunie, co zná Snapea a diví se, že Harry jim neřekl, kdo učí ve škole, hodný Dudley, trochu jiný osud Malfoyových, jsem zvědavá, kdy se do děje vloží Morganin prsten, když je v názvu.
      #
      Lachim 31 Říjen 2011
      Díky. Jsem rád, že se ti povídka líbí. Prsten přijde na řadu zhruba v 6. kapitole. Náznakem. :-)
      #
      Káťa-chan 31 Říjen 2011
      Zatím nám povídka začíná moc hezky a zajímavě. Uvidíme, jak se to bude dále vyvíjet.... ;-)
      #
      Lachim 31 Říjen 2011
      Díky. Doufám, že budeš spokojená i nadále. :-)
      #
      Luna 01 Listopad 2011
      Mm, zajímavé. Nejvíc se mi líbí ten konec 8)
      #
      Lachim 01 Listopad 2011
      Jsem rád, že se povídka líbí. :-)
      #
      demonvasek 01 Listopad 2011
      moc hezké. už se těšim na pokráčko. docela se to pěkně rozvíjí.jen tak dál
      #
      Lachim 01 Listopad 2011
      Díky za komentář. Přijď v pondělí. :-)
      #
      KM 02 Listopad 2011
      Povídka se zatím jeví velmi zajímavě. Už se těším na poračování.
      #
      Lachim 02 Listopad 2011
      Díky, jsem rád, že se povídka líbí. Snad tomu bude tak i nadále.
      #
      foxak 06 Listopad 2011
      Je to pěkné, nadějné. Pokračujte, prosím. :-)
      #
      faitpeta 13 Prosinec 2011
      Je to originální,zají mavé,počteníčko překrásné.
      Tyhle lidi co píšou miluju.
      Jen tak dál a mnoho úspěchů.
      :lol: