Hledej

welcomeZdravím vás.

Jmenuji se Panvita a bude mi dvacet. Píši již pár let, ale tato povídka je moje zveřejněná prvotina. Začal jsem ji představovat na stránkách u Jarwise, pak jsem se domluvil se Snakem na spoluautorství a začali jsme prvních devět zveřejněných kapitol přepisovat. Takže Snake je spoluautor a betareadera nám dělá Káťa.

A o čem tato povídka bude? Harry a Ginny se dostanou do minulosti k zakladatelům. Co všechno zažijí a co se bude dít během jejich nepřítomnosti, to se nechte překvapit. Pokusíme se vydávat každý týden, vždy ve čtvrtek a těšíme se na vaše komentáře.

Panvita, Snake a Káťa


    Kapitola 3, Zkouška

      Bradavice_03Ve vstupní hale proletěli kolem Roweny. „Pomozte!“ křikl Harry a běželi dál do schodů k ošetřovně. Tam Harry položil chlapce na postel. Přivolal hůlkou dokrvovací lektvar a pak hojící lektvar. Oba je do něj nalil.

      „Proč se o něj staráš? Vždyť je to jen mukl,“ hlasitě se ozvalo ode dveří, „Nestojí ani za cenu plýtvat na něj kouzla.“

      Harry a Ginny se prudce otočili a strnuli. Právě vcházel dveřmi Godrick.

      „No tak, Godricku, uklidni se.“ Uklidňovala ho Rowena, která vstoupila za ním na ošetřovnu. Helga se Salazarem vstoupili mlčky.

      „…Ale…je zraněný…“ zajíkala se Ginny překvapením.

      „Je to mukl. Nestojí ani za zlámaný nehet a k tomu slouží Morganě.“ Hřměl Godrick.

      Pak se vzpamatoval Harry: „Je to jen dítě! Dítě, které je zraněné a potřebuje pomoc.“ Vyjel na Godricka.

      „Co si to dovolujete?! Hulákat na své učitele.“ Výhružně řekla Rowena.

      Harry na ní pohlédl „To mě nezajímá. Kde je vaše dobrota a ochota pomáhat všem lidem, o kterých se v historii píše? Historie o vás lhala.“ Odporoval jí hlasitě Harry.

      „Harry, uklidni se. My o tvojí historii nevíme vůbec nic. Nezapomeň, že jste přišli z naší budoucnosti.“ Uklidňoval ho klidným hlasem Salazar.

      Helga přešla k lůžku s chlapcem. Hůlkou nad ním několikrát mávla, „Salazare bude potřebovat ještě chorobný lektvar, aby nedostal plíseň do krve.“

      Salazar podal lektvar Helze a ta ho nalila do chlapce na lůžku.

      „Co to děláš?“ Prskal Godrick na Helgu a Rowena na ní zle hleděla, „Je to mukl a Morganin otrok. Nezaslouží si naší pomoc.“

      „Je to jen malý chlapec. Mladší než naši nejmladší studenti.“ Řekl klidně Salazar.

      „Ale je to mukl, co je nám do něj?“ Zle mluvila Rowena.

      Helga se na ně otočila „Je to dítě, malé dítě. A kdyby mě jako malou nezachránil tvůj otec Godricku, tak bych podobně jako on bez pomoci zemřela.“ Rozhněvala se a pozorovala Godricka a Rowenu.

      „ale je to mukl…“ začal zase Godrick.

      „Mě nezajímá, jestli je to mukl nebo kouzelník. Tomu chlapci pomůžeme nebo odejdu z Bradavic.“ Utnula ho rázně Helga.

      „A já půjdu taky.“ Řekl pevně Salazar.

      Godrick a Rowena na ně hleděli a pak promluvil smířlivě Godrick: „Dobře, pomozte tomu muklovi. A vás“ otočil se na Harryho a Ginny, už zase se zlobou v hlase „potrestám, až na to bude čas. A teď nám povězte, kde je Merlin.“

      „Merlina nejspíš unesli Temní lordi. Aspoň podle vesničanů z Otwellu po něm šli.“ Začala vysvětlovat Ginny „Jeho vůz je rozbitý v té vesnici.“

      V tom vstoupil na ošetřovnu Viktor. Poklonil se zakladatelům a k Harrymu a Ginny kývl hlavou „Spousta vojáků zahynula při boji. Ty, co přežili jsme ošetřili a odzbrojili. Kouzelníkům, co bojovali s mistrem Merlinem jsme polámali hůlky a všechny přeživší - vojáky i kouzelníky jsme spoutali a uspali. Pár hodin budou mimo.“

      „Vy jste je nepobili?“ rozohnil se Godrick.

      Harry se na něj podíval „Vždyť jsou bezbranní, to by byla vražda.“

      „Ale jsou to nepřátelé.“ Zlobil se Godrick.

      „Kde jste se s nimi utkali? V té vesnici?“ Ptal se klidně Salazar a nevšímal si pěnícího Godricka.

      „Ne, v horách. V té vesnici jsme se dozvěděli, že tam přepadli Merlina.“ Pokračoval Harry „Ten se, ale přemístil pryč - do hor. Pak nám vesničané ukázali místo, kde viděli barevné záblesky od kouzel.“

      Povzdechl si Harry.

      „Přemístili jsme se na plošinu, kde jsme před půl rokem tábořili a učili jsme se tam.“ Vyprávěl dál Harry „Kousek od té plošiny jsme našli Merlina a asi třicet černě oděných čarodějů.“

      „To budou skutečně Temní lordi.“ Potvrdil Salazar.

      „Viděli jsme šest mrtvých.“ Pokračovala Ginny „které Merlin pobil…“

      „Ve skutečnosti jich bylo asi patnáct a asi třicet dalších vojáků. Našli jsme je později, když jsme se porozhlédli po okolí.“ Skočil jí do toho Viktor.

      „Dobře, díky.“ Řekla Ginny, „Napadli jsme je a porazili. Poslední z nich se vrhl po Merlinovi a přenesl se s ním pryč. Pak do nás vlétli ze strany ti vojáci. Ty jsme taky pobili, ale toho kluka jsme chtěli zachránit, protože je tak mladý. Já a Harry jsme ho přenesli sem. No, a zbytek už znáte.“ Dopověděla Ginny.

      „Vy tři, pojďte se mnou. O toho kluka se Helga postará.“ Řekl Salazar a vyšel z ošetřovny. Kromě Harryho, Ginny a Viktora ho následovali taky Godrick a Rowena.

      Došli k chrliči do ředitelny a nechali se vyvézt točitými schody nahoru. Vstoupili do ředitelny a Salazar mávnutím ruky stvořil dvě, celkem pohodlně vypadající křesla před ředitelovým stolem otočená ke dveřím. Do nich se posadil Salazar s Rowenou a Godrick usedl za ředitelský stůl.

      První promluvil Salazar „Chtěli jsme vám dát tuto možnost až později, ale jak to vypadá, budeme vám jí muset dát už teď.“

      „Jsi si jistý?“ ozval se ještě vyvedený z míry Godrick „určitě to nezvládnou.“

      Pak promluvila Rowena „Myslím, že nemáme na vybranou. Budou to muset podstoupit teď, aby měli výhodu.“

      Harry s Ginny a s Viktorem vůbec nechápali, o čem se baví, ale nepromluvili ani slovo.

      „Dobře“ vzdal to Godrick „Harry, Ginny, vy běžte do třetího patra a na konci chodby položte ruce na zeď. Otevře se vám cesta do místností s dveřmi. Každý si vyberte jedny dveře a vstupte.“

      „Co tam je za těmi dveřmi?“ Zeptal se Harry.

      „Trochu trnitá cesta a pak…“ nechala Rowena tajemně viset ve vzduchu „zasloužená odměna.“

      „Jděte hned.“ Popohnal je vzápětí Salazar.

      Harry s Ginny se tedy rozloučili a vyrazili. Pospíchali. Doběhli ke schodišti a zarazili se. Tam, kde mělo být schodiště dolů, bylo prázdno. Pohlédli níž a viděli jen plošiny v patrech, ale nevedly k nim žádné schody.

      „Co teď?“ ptal se spíš sebe Harry „Půjdeme zpátky do ředitelny a povíme jim, že tu nejsou schody?“

      Ginny na něj tázavě pohlédla a když už se otáčel zpět, řekla „Trochu trnité cesty se lekneme a otočíme se zpátky?“

      Harry se zarazil „Máš pravdu. Já myslel, že ty zkoušky začnou až za těmi dveřmi. Musíme se přes to dostat. Nějaký nápad?“

      Ginny se chvíli dívala do dlouhé šachty „Mohli bychom to sletět na košťatech.“

      „Dobrý nápad.“ Harry vytáhl hůlku a pronesl „Accio dvě létající košťata.“

      Za chvíli k nim dorazili ze zdola dvě košťata. Nasedli na ně a chtěli vzlétnout. Jen co se odlepili nohama od země, košťata sebou začala škubat do stran, jako kdyby je chtěla shodit.

      Oba se jich pevně drželi, aby nespadli, ale nemohli je řídit. Když se košťata otočili tak, aby jejich pasažéři viseli hlavou dolů, Ginny s Harrym se pustili nohama a pak se pustili i rukama a dopadli zpátky na zem, kde si sedli, aby se jim případně nemotala hlava. Volná košťata se rozlétla zpátky dolů, odkud přiletěla.

      Oba pak společně pohlédli dolů za košťaty, ale ta tam už nebyla.

      „To nevyšlo“ promluvil Harry „nějaký jiný nápad?“

      Ginny se na něj s rozpaky podívala a pokoušela se najít v jeho hlase náznaky zloby nebo výčitky, ale nic takového nenašla. Bylo to jen konstatování skutečnosti.

      „Měla bych“ promluvila Ginny „zkusíme provazové kouzlo a napneme lano mezi jednotlivá patra. Pak po nich sešplháme dolů.“

      „Dobře zkusíme to.“ Řekl Harry a hůlkou namířil na stěnu za sebou a pronesl „Suscipio Funis“ a hůlkou ukázal na zeď o patro níže, nad další plošinou. A mezi oběma body se objevilo natažené lano.

      Harry schoval hůlku a vyzkoušel lano. Drželo. Tak se ho chytil a nohy do něj pak taky zavěsil. Popolezl nad prázdný prostor šachty a najednou se lano uvolnilo ze zdí a Harry začal padat dolů.

      Najednou se jeho pád zastavil a pak ucítil ránu do hlavy. Na chvilku se mu zamotala hlava, ale pak se vzpamatoval a pohlédl nahoru. Tam viděl Ginny, jak ho přes okraj plošiny drží za ruku a na okraji vidí stopy krve, jak se praštil do hlavy. Klouzal jí. Rychle se zachytil druhou rukou o okraj plošiny a s pomocí Ginny se vyškrábal nahoru.

      Ta mu ošetřila hůlkou ránu na hlavě a pak řekla zkroušeně „To byl ale hloupý nápad. Málem tě zabil.“

      „Ne nebyl.“ Odpověděl jí na to Harry „normálně by to šlo, ale asi už vím, kde je hůlka schovaná.“

      Ginny na něj nechápavě pohlédla.

      „Co jsem zase řekl. Přece to kouzelníci říkají, když zjistí kde je problém, ne?“ Zeptal se Harry.

      „Ne, kouzelníci říkají, že ví, kde je hůlka zlomená.“ Odpověděla mu Ginny.

      „Aha. Tak snad příště.“ Pověděl Harry.

      Ginny na něj dál hleděla.

      „Co je zas?“ Zeptal se zmateně Harry.

      „Chci vědět, co tě napadlo.“ Napověděla mu Ginny.

      „Aha. No, jestli to má být zkouška, tak bychom jí měli zvládnout společnými silami.“ Řekl Harry.

      „Jak.“ Zeptala se Ginny.

      „Třeba pomocí kouzla Wingardium leviosa. Ty přeneseš mě a já tebe na další plošinu.“ Sdělil jí svůj nápad Harry.

      „Dobře, ale já půjdu první.“ Řekla Ginny pevně. Harry na ní nesouhlasně hleděl, ale pak jen kývl hlavou na souhlas.

      Harry pomocí kouzla vznesl Ginny nad propast a v klidu jí přenesl na další plošinu o patro níž. Totéž potom provedla Ginny s Harrym a tak se dostali až do třetího patra.

      „Tak jsme tady.“ Řekl Harry, když stanuli před zdí ve třetím patře.

      „Tak do toho.“ Řekla Ginny s trochou strachu v hlase.

      Položili ruce na zeď. Chvíli čekali, ale nic se nedělo. Podívali se po sobě a s výrazem říkajícím to jsou blbé vtipy, chtěli dát ruce dolů. V tu chvíli jim rukama projela bolest, jako kdyby jim je tisíckrát probodly.

      Rychle daly ruce pryč a otočili si je k sobě. Na dlaních měli tisíce malých píchnutí jako od jehly. Ranky vzápětí zmizeli a nebylo po nich ani památky, kromě pár kapek krve.

      Podívali se na zeď a tam viděli, jak se krvavé otisky jejich dlaní vsakují do zdi. Potom, když otisky zmizeli, se ozvalo, jako když se kámen tře o kámen a zeď před nimi se odsunula. Udělali krok vpřed a stěna se za nimi zavřela.

      Vstoupili do prosté místnosti s deseti dveřmi, každé v jiné barvě. Zelené, růžové a šedé byly na zdi napravo. Červené, žluté a hnědé před nimi. Oranžové, modré a bílé byly od nich nalevo. Zlaté se stříbrnými ornamenty byly za nimi, těmi přišli.

      „Které si máme vybrat.“ Řekl Harry, jakoby se bál o život „Co jestli si vybereme špatně?“

      Oba chvíli přemýšleli.

      Pak Ginny pokrčila rameny a rozešla se k zeleným dveřím.

      Harry jí chytil za rameno „Co když tam je něco strašného, třeba mozkomor nebo nějaká past.“

      Ginny se na něj otočila a pevně řekla „Když to nezkusíme, tak to nebudeme vědět a stát tu navěky se mi nechce.“ Pak se otočila zpět, otevřela zelené dveře a vešla. Dveře se za ní samy zavřely.

      Harry viděl za dveřmi jen černočernou tmu. Polkl, došel k rudým dveřím a podíval se dovnitř. Nic tam přes tmu neviděl. Vešel a dveře se za ním zavřely.

      Udělal dva kroky dovnitř a najednou se rozsvítilo.

      Před ním stálo osm kamenných podstavců. Sedm vzadu se stříbrnými skříňkami a osmý před nimi. Ležel na něm otevřený pergamen. Harry přišel k němu. Pohlédl do pergamenu a neznámé runy se zformovali do známého písma, které si přečetl.

      Ty, jenž jsi před zkouškou touto.

      Odvahu posbírej a výběr správný vykonej.

      Sic tě trest poslední dostihne vzápětí.

      Pod tím bylo přímo na kamenném podstavci napsáno.

      Jestli touto zkouškou projít nechceš, polož obě ruce na tento podstavec a prones

      ferveo cruor meum

      Harry se šel podívat na ony skříňky.

      První byla s vyobrazením postavy s holí vysoko nad hlavou, z které sálala energie na jiné postavy, roztrhané na kusy.

      Druhá měla obrázek postavy na trůně a před ní byly postavy skoro nahé a v řetězech.

      U třetí skříňky byl obrázek postavy objímající jinou postavu, ale za zády jí vráží nůž do zad.

      Na čtvrté skříňce byl obrázek dvou postav s holemi stojícími proti sobě a posílaly na sebe energii. V pozadí byla vyprahlá země s uschlým stromem.

      Při páté truhle byla zobrazena kráčející postava ničící zemi před sebou a za ní jiná postava, která nechává za tou první růst nový strom.

      Šestý obrázek znázorňoval dvě postavy třesoucí si rukama a kolem nich uvadlé rostliny a schlíplá zvířata.

      Sedmá truhla zobrazovala postavu obklopenou horami zlata a drahého kamení.

      Harry přecházel od jedné truhly k druhé a přemýšlel, co by mohli znamenat.

      „Sakra, co mají znamenat ty obrázky.“ Zanadával Harry nahlas.

      „Snad smrt, otroctví, vražda, boj, ničení, přátelství a bohatství.“ Přemýšlel Harry nahlas. Už sahal po šesté truhle, ale zarazil se. Něco tu nehrálo. Prohlédl si obrázky znovu.

      „Tak to asi bude zkáza, vláda, zrada, vítězství, život, hniloba a lakomství.“ Uvažoval dál Harry a chtěl sáhnout po čtvrté truhlici.

      Najednou chytil pátou truhlu a se slovy „Smrt a život, ničení a budování, zkáza a zrod. To je ta správná“ ji otevřel. Uvnitř ležel kus pergamenu a tak ho Harry sebral a přečetl si ho.

      Odvahu jsi použil.

      Chytrost využil.

      Moudrost našel.

      Když si pergamen přečetl, rozpadl se na prach a ten zmizel v poryvu náhlého větru. Pohlédl na podstavce před sebou, ale ty už tam nebyly. Místo nich tam byly dveře. Otevřel je a opět vstoupil do tmy na druhé straně. Dveře se za ním zavřely a nebylo po nich ani památky.

      Udělal dva nejisté kroky vpřed a místnost se rozsvítila. Pohledem jí prozkoumal, ale místnost byla prázdná. Přešel doprostřed místnosti a znovu se rozhlédl. Vůbec se nezměnila.

      Harry chvíli přemýšlel co dál, když se v protější stěně otevřel průchod. Vykročil k němu a vzápětí se zarazil. Z otvoru ve zdi si ho prohlížel černý panter, který vzápětí vyrazil k němu.

      Po chvilkovém zaváhaní chtěl vytáhnout svojí hůlku, ale tam, kde měla být nebyla. Sáhl tedy k boku pro meč, ale ten taky nenašel. Panter se přiblížil na nějakých deset metrů a Harry třesoucí rukou sáhl pro dýku, ale ani tu nenašel.

      Udělal dva kroky dozadu a opět se rozhlédl okolo. Nic kromě něj a pantera nespatřil.

      Nejistě ustupoval před tím zvířetem co nejdál, až narazil zády na zeď. Panter byl od něj na tři metry a chystal se ke skoku.

      Harrymu hlavou prolétla vzpomínka.

      Bylo to na cvičišti na Bradavických pozemcích. Skoro rok se tam učili zacházet se zbraněmi. Cvičili tam jak sami, tak někdy i proti sobě navzájem, ale hlavně proti zářícím figurínám.

      Bylo to přibližně před měsícem, kdy Salazar do těch míst přinesl klec s vlkodlakem. Vypustil ho a všem studentům změnil zbraně a zbroje na stříbrné. Chtěl po nich, aby toho vlkodlaka přemohli jakýmkoliv jím známým způsobem.

      Vlkodlak se snažil překonat magickou bariéru, která mu bránila v útěku ze cvičiště. Nepodařilo se mu to. Vycítil v blízkosti stříbro a otočil se za sebe. Uviděl čtyřicet stříbrných postav, které se k němu blížili. Vyrazil okolo bariéry. Neuvěřitelnou rychlostí se prosmekl mezi bariérou a krajním stříbrňákem, aniž by se ho dotkl. Zkoušeli to pomocí kouzel, ale ta na něj buď neměla skoro žádného účinku, nebo se jim vyhnul.

      Naháněli ho víc jak hodinu a Salazar je během toho poučoval o vlkodlacích a jejich chybách.

      Pak se jím podařilo vlkodlaka obklíčit tak, že už neměl šanci jim uniknout. Zachvátil ho strach a panika, jak se kolem něj zmenšoval volný prostor.

      Najednou zběsile a rozzuřený vyrazil proti studentům, i když měli stříbrné zbroje a zbraně. Všichni strnuly reakcí vlkodlaka a tak se mu podařilo prvního nešťastníka srazit na zem a dalšímu chtěl rozervat hrdlo. V té chvíli ho zasáhlo kouzlo shora a vlkodlakovi spadla na zem oddělená hlava a za ní se svezl zbytek těla.

      Všichni pohlédli nad sebe a viděli klesat k zemi Salazara Zmijozela.

      „Každý tvor,“ pohlédl na ně. „Ať zvíře, člověk, kouzelník, skřítek nebo drak jsou nejnebezpečnější ve chvílích, kdy si myslí, že je to jejich konec. V tom okamžiku se uchýlí k poslednímu zoufalému zuřivému útoku, protože jen zbabělci se nechají zabít bez odporu…“

      „Když mám zemřít v boji a tak ne jako zbabělec,“ vykřikl Harry a vyrazil vpřed. Černý panter v tu samou chvíli skočil.

      Jeho pěst vyrazila proti tlamě pantera. Lesklé drápy se blížily k Harrymu.

      Zavřel oči, čekal na smrt. Najednou ztratil rovnováhu a přepadl vpřed. Na zemi očekával trhání svého těla, ale nic se nedělo.

      Otevřel oči a prohlédl si okolí. Místnost byla prázdná. Panter v ní nebyl. Zvedl se a rozhlédl se ještě jednou a všiml si průchodu v protější stěně. Ostražitě došel k němu a čekal, že panter na něj ze tmy, na druhé straně otvoru vyskočí a zabije ho. Nestalo se.

      Prošel tedy otvorem a ten se za ním zavřel. Stál v naprosté tmě. Najednou před ním se rozsvítil kužel světla. Něco v něm bylo. Jak se přibližoval k světlu, postupně rozeznával co v něm je.

      Prvně viděl válečníka v podobné zbroji, jakou měl on sám. Všiml si kopí v rukavici. Zahlédl meč v pochvě. Viděl luk v toulci přes rameno. Uviděl dýku pod kulatým štítem. Nepřítel se nepohnul.

      Harry vytáhl svůj meč a s potěšením si uvědomil, že ho má zpátky. Rychle pohmatem zkontroloval hůlku s dýkou a potěšeně vydechl. S taseným mečem se blížil k bojovníkovi, připravený k boji.

      Přiblížil se k válečníkovi na dosah meče a přemýšlel, proč se ještě ani nepohnul.

      Podíval se ještě jednou a koutky rtů se mu zvedly. Poznal, že před ním nestojí nepřítel, ale figurína na brnění a zbraně. Když překonal šok, začal si prohlížet svou odměnu za úspěšné splnění zkoušek.  

      Prozkoumal brnění, které bylo zářivé jako měsíc v úplňku. Skládalo se, stejně jako jeho stávající brnění, z kroužkové košile s kyrysem, který poskytoval větší ochranu než jeho současný díky kovu, ze kterého byl a také tomu, že kryl kompletně hruď i záda. Kyrys měl na hrudi vyrytý erb Bradavic a zezadu připevněn rudý plášť s kapucí dost velký, aby schoval v sobě celé brnění i s jeho nositelem. I na něm byl erb bradavické školy.

      Kroužkové nohavice na holeních a na nártech, stejně tak i rukávy, byly okované pláty pro lepší ochranu rukou a nohou. Na kroužkových rukavicích byl na hřbetě ruky připevněný bodec dost široký, aby sloužil zároveň jako zbraň i jako další ochrana.

      Pokusil se prozkoumat z jakého kovu je brnění vyrobeno, ale vůbec ho nepoznal. Na železo nebo ocel to bylo příliš lehké a na stříbro nebo jeho směs příliš pevné. Nechal to být s tím, že se zeptá některého z učitelů, co je to za materiál.

      Brnění vypadalo prvně o něco větší, než byl on sám. Harryho překvapilo, že po oblíknutí mu padne jako ulité, včetně přilby a nohavic, rukávů i rukavic. Měl pocit, že si oblékl druhou kůži, která ho tížila svou váhou jen nepatrně.

      Pak se začal zabývat mečem a dýkou. Obě zbraně měli pochvy vyrobené z tmavě hnědé tvrdé kůže. Meč měl v jílci dva rubíny a v hrušce jílce byl zasazený velký diamant. Jen co chytil meč do ruky s tím, že ho vytasí, na pochvě zaplál vyrytý nápis: „Pouze ten, kdo je toho hoden mě může vytáhnout.“

      Harry chvíli uvažoval, jestli to má zkusit nebo ne. Nakonec se rozhodl, že to zkusí. Uchopil jílec do jedné ruky a pochvu do druhé. Pomalu ho vytáhl ven.

      Hned zjistil, že meč je ze stejného materiálu jako brnění. Prohlédl si ho pozorně, ale uvědomil si, že takový meč ještě v životě neviděl. Byl dlouhý jako obouruční meč, ale jílec byl menší jako pro jednu a půl ruky. Taky čepel byla oproti obouručnímu meči tenčí, podobně jako jednoruční meče. Překvapivě byl lehký tak, že skoro nic nevážil a zároveň byl dokonale vyvážený.

      Zasunul meč zpátky do pochvy a připnul si ho k pasu. Začal zkoumat dýku, která byla ze stejného kovu jako meč. Měla krátkou čepel a v jílci vsazený rubín. Stejně jako meč byla dokonale vyvážená a snad ještě lehčí, než zbraň zkoumaná předtím.

      Dýku si rovněž připnul k pasu a začal si prohlížet luk s toulcem na šípy. Luk byl lehký a pružný, ale dřevo, z kterého byl vyroben taky nepoznal. V lučišti byly zasazeny dva drahé kameny - safír a rubín. Zato materiál, z kterého byla vyrobená tětiva poznal dost bezpečně, byla to hříva jednorožců, ale nějaká jiná než jaké znal.

      Toulec měl v sobě zasazen jeden rubín a byl vyroben ze stejně tmavě hnědé a tvrdé kůže, jako pochvy meče a dýky. Hrdlo toulce bylo rozšířené, aby do něj šel uložit luk i šípy.

      Toulec s lukem si připnul na záda a začal se věnovat kopí. Kopí bylo ze stejného dřeva jako luk a hlavicí mělo ze stejného kovu jako meč. Nemělo žádné další ozdoby či rubíny jako meč nebo dýka.

      Poslední začal zkoumat štít, který byl ze stejného kovu jako brnění, měl na sobě stejný znak bradavické školy jako byl na kyrysu a plášti. Mohl ho chytit do ruky nebo připevnit na paži a v ruce potom mohl mít třeba dýku.

      Štít si připevnil na paži a uchopil do ruky kopí. Najednou místnost úplně zčernala a Harryho jako by něco koplo. Zavřel oči.

      Poté, co je otevřel, stál zase v místnosti s deseti dveřmi a vzápětí se před ním objevila Ginny.

       

      Items details

      • Hits: 9643 clicks

      Tecox component by www.teglo.info

      Vaše komentáře a dotazy  

      #
      snake.nereg 12 Duben 2012
      tak dávat si vlastní koment no teda lidi styďte se :P
      #
      Solzo 12 Duben 2012
      Ty si radši pořádně podívej kdo to píše, ne jen že se tím strapnuješ, ale tvoje nevědomost může urazit i autory
      #
      Lachim 12 Duben 2012
      Pěkný díl. Vyvíjí se to zajímavým směrem. Jen tak dál.
      #
      Solzo 12 Duben 2012
      Jsem rád když jsem věci tak jako mají být, jako nový kapitola této povídky ve čtvrtek večer. Jan bych příště poprosil o větší písmo ve verších, přoce jenom je večer a mám unavené oči ;-). Jinak kapitola supr, až na to že mě napadlo, jestli se moc nerdžíš legend o Artušovi (nejen že tu je merlin, ale i meč který vytáhne jen ten kdo je ho hoden :roll:). Taky mě trošku zarazilo to že nebelvír je ředitel a je v podstatě nadřízený ostatním a taky jeho názory jsou no řekněme překvapivé.
      #
      maja 12 Duben 2012
      Zkouška byla zajímavá, ale jinak se mi kapitola moc nelíbila. Postoj Godrika a Roweny staví svět JKR na hlavu, a to, že Harry a Ginny po třiceti kilometrovém maratónu a náročném boji se vydali v plných silách plnit náročnou zkoušku je taky nesmysl.
      #
      Lachim 12 Duben 2012
      Mája je trochu kritičtější, ale pravda, že zakladtelé jsou trochu mimo.
      #
      panvita 13 Duben 2012
      To s těma zakladatelama vymyslel Snake ale je pravda že to je něco novýho a mě se to líbilo tak sem to tak nechal

      a jinak se omlouvam za malé písmo ve verších polepšim se

      pro Solzo: trochu sem se inspiroval Artušovskou legendou
      co se týče toho meče do přišlo mě to zajímavý
      no Godrick je sice ředitel ale názorům ostatních naslouchá a radí se s nimi
      #
      Snake 13 Duben 2012
      Solzo a koho tím urážím, že si hodím koment k povídce kterou píšu. Myslím, že já nejsem ten co by se měl podívat na jména autorů.

      Nevidím důvod, proč by nemohli mít zakladatelé vlastní názory. Copak měnit názory můžou jen postavy v povídkách jiných lidí.
      Oni postavy v ostatních povídkách nemění svoje názory, že. On Harry nezmění názor na Snape ve fenixech od Máji nebo v Roku jako žádný jiný (a jeho pokračování).

      A kdo byl první ředitel Bradavic? Myslím, že zrovna Godrick Nebelvír, že ano.

      Nojo ten maraton je trochu mimo - to snad zkousnete.
      #
      neky 13 Duben 2012
      zajímavá kapitola,tu zkoužku bych udělal delší jinak je to fajn,líbily se mi verše,na ně máš talent :P
      #
      panvita 13 Duben 2012
      První ředitel byl Godric Nebelvír

      ohledně těch názorů souhlasím se Snakem proč by se nemohla historie mýlit

      navíc Rowlingová napsala ve dvojce že Salazar postavil tajemnou komnatu a nenáviděl mudly a mudlovské kouzelníky tak proč by to nemohlo být jinak?

      no ta zkouška byla v mym původnim návrhu jiná ale Snake řekl bych že to upravil na mnohem lepš podobu
      #
      Luna 14 Duben 2012
      Ták, nechla jsem trochu odstát své dojmy a nyní jdu napsat svůj názor, který je ale stále nepříliš lichotivý. Nepovažuji se za žádnou hvězdnou spisovatelku, ovšem hodlám si stát za tím, že má tvorba je nejmíň o tři stupně nad touto povídkou.

      1. Myslím si, že námět je zajímavý, což ostatně bývá u cest do minulosti běžné. V povídce se vykytuje mnoho zajímavých momentů, nápadů, motivů. Bohužel jejich potenciál není využit nebo jsou zastčeny do pozadí pod hromadou nezajímavostí či nesmyslů.

      2. Lidičkové, prosím vás, jste na to tři, tak se tomu trochu věnujte. Je hezké, že přidáváte kapitoly jednou týdně, ale bylo by lepší přidávat co čtrnáct dní, ovšem dát si s kapitolou práci, než rychle uhánět s vyplazeným jazykem, hlavně abych to stihl, ale kapitola je pak odfláknutá. Podle úvodu existuje devět kapitol již delší dobu, ovšem nový hráč na hřišti do nich vnáší nové prvky. Nestačí to. Když jeden z autorů tvrdí, že už píše několik let, musí být za tu dobu vypsaný. Neměňte kousky, prostě to celé přepište. Nový pohled autora vyspělejšího o několik let, zvláště když první verzi psal v pubertě, může povídku jen vylepšit.
      #
      Luna 14 Duben 2012
      3. Beta-reader znamená druhý čtenář, tedy hned po autorovi, v tomto případě autorech. Má opravovat chyby, upozornit autora, kde to skřípe apod. Jeho práce má tři body, dva se týkají textu, jeden obsahu. V textu mohou být chyby buď gramatické (ty se Kátě daří vychytat, chválím) nebo stylistické (a těch je tu bohužel hromada). Chyb v ději se tu strašlivě moc.

      4.Není povinností autora fanů držet se otrocky informací v předloze, pokud upozorní, že se jich nedrží. Ovšem měl by dbát na to, aby se charaktery postav nebo společenské podmínky jeho vlastní povídky neměnily každou kapitolou.
      #
      Luna 14 Duben 2012
      5. Jedna z hlavních zásad spisovatele zní: Nepíšu o věcech, o kterých nic nevím. Nemusíte se stát den ze dne odborníky na šerm, panovníky renesanční Francie, plachtění nebo jadernou energetiku, ale pokud na něčem vaše povídka takřka stojí, je záhodno přečíst si pár odborných publikací nebo mít kamaráda, který tomu rozumí a může vám radit. Drobnosti každý rád jinak kvalitní povídce odpustí, ale věci bijící do očí jsou něco jiného. Nemáte-li kamaráda, dokonce stačí i ta blbá wikipedie, abyste se dozvěděli, že s jedenapůlručkou jste se sekli o cca 4 staletí. V této době býval pýchou každého dobrého rytíře štít. To, že Godricův meč je jednoručák, značí, že totéž platilo i pro kouzelníky.

      6. Co se týče starého kouzelnického světa, ten si pochopitelně můžete přizpůsobit obrazu svému takřka celý. Ovšem i tak by měly platit jisté logické zákonitosti. Např. i kouzla by měla za tisíc let zaznamenat určitý vývoj. Část starých dobrých mocných kouzel pravděpodobně bude lety zapomenuta. Na druhé straně se objeví nová zaklínadla, nahrazující ta stará, slabá, málo účinná. Návštěvník z doby o tisíc let starší by měl mít veliké problémy domluvit se. Zvláště, když Ginny i Harry mluví anglicky, zatímco Bradavice jsou ve Skotsku. Dokonce i když připustíme, že zakladatelé by mohli mluvit oběma jazyky, pořád je to ataroangličtina , pro moderního Brita téměř cizí jazyk.
      #
      Luna 14 Duben 2012
      Obávám se, že se nad mou kritikou rozdurtíte, ale věřte, že byla myšlena v dobrém. Je škoda zahodit dobrý námět, zvláště když si můžete pomáhat.
      Oproti jiným lidem, kteří začínají publikovat, máte tu obrovskou výhodu, že můžete publikovat na těchto stránkách. Mája má silnou základnu čtenářů, kteří přirozeně začnou číst vše, co se tu objeví. Ovšem jestli u čtení Zakladatelů vydrží, to už je jen na vás. Myslete na to.
      #
      Snake 14 Duben 2012
      Milá luno
      Co ti připadá nezajimavé respektive to co zakrývá to zajímavé. Ano možná je tam trochu moc popisu zbraní, brnění apod., ale člověk je už takový a potrpí si na detaily, hlavně když miluje krásné věci.

      A co je nesmysl, všechny dané věci, bychom měli nějak dokázat vysvětlit.

      Řekl bych, že kapitoly uspěchané nejsou pracujeme na nich i několik týdnů a mnohokrát se vrací k předělávce s nesmysly, které se tam naskytnou. Pochopitelně nějaké ty chybky se naskytnou vždycky jako třeba ten maratonek - ten netrkl nikoho z nás (časem se upraví).

      Prosím, které postavy mění svůj charakter každou kapitolou.

      V evropě sice dlouhé meče (jeden a půlruční meč) stejně tak obouruční meče nalézají nejstarší z 13.-15. století, ale třeba v japonsku nebo číně se zbraně s dlouhou čepelí začali používat daleko dřív například Naginata od 8. století což je zbraň podobná meči jen s mnohem větším jílcem. Meč Tači mohl být používán od 10-11. století a byl delší než většina evropských dlouhých nebo obouručních mečů. Meč Zanbatou nebo zhǎn mǎ dāo jsou extrémně dlouhé meče (cca 2-2,5 metru), které byly používané výhradně proti jezdcům a pochází přibližně okolo 11. století.

      Ano delku jednoho a půlručního meče jsem trochu prodloužil oproti historickým jeden a půlručním mečům, které měli cca 130cm (obouruční 150-200cm), ale taky ztenčil a tím ho spíš přiblížil k oněco prodloužené kataně.
      Prodloužení vzniklo na radu přátel, kteří se aktivně věnují historickému šermu a dle jejich doporučení delší, ale tenčí a lehčí meč je vhodnější k boji než většina historických mečů.
      #
      Snake 14 Duben 2012
      Jak můžeš usuzovat z jednoho meče, že to bylo typické i pro kouzelníky? Jednoruční meč má svoje výhody oproti jeden a půlručnímu a obouručnímu meči - je lehčí a rychlejší. Oproti tomu obouruční meč je těžší a smrtící (většinou stačila jedna rána a bylo po soupeři). dlouhý meč byl kompromisem mezi nimi (i když vznikl dříve než obouruční). Godrikův meč je možná jednoručák a vytvořený tak pro jeho výhody oproti obouručáku nebo jeden a půl ručáku, ale třeba Excalibr je většinou prezentován jako jeden a půlruční nebo dokonce obouruční meč a ten je přibližně ve stejném období.

      K tomu byly určitě i v dobách dřívějších pokusy vytvářet zbraně jinak, než jaké byly "standarty". Krom toho tyto meče (a zbroje a vůbec veškeré to vybavení co získali) vytvořili Elfové a ti mají o několik tisíc let větší znalosti o výrobě zbraní než lidé (dočtete se v další kapitole).

      Taky mě napadá proč by kouzelníci nemohli mít lepší znalosti o výrobě zbraní a obyčejní lidé (mudlové) to nemohli obkoukat o pár století později.

      A mám ještě jednu otázku. Proč by mělo být všechno vysvětleno hned v té kapitole, ve které se ta věc vyskytuje. Ano můžeš napsat, že pro přehlednost, ale neztrácí to potom kouzlo odhalování. Proč něco nevysvětlit později, třeba o několik kapitol nebo v jiném díle? pochopitelně to nemůžou být věci, které jsou zásadní. ale třeba to vybavení vůbec neznají a vnímají jen to jak na ně působí a někdy později jim třeba někdo řekne jak to s tím je. Ajednoduché věci co si může čtenář domyslet sám nemusí být vysvětleny vůbec (pochopitelně máme to kostrbaté nejsme žádní profíci).
      #
      Snake 14 Duben 2012
      Základní jednoduchá kouzla (expeliarmus, impedimenta...) mohou být i tisíce let stará a dochovat se v této podobě, protože je používají tisíce kouzelníků. Zatím co jejich mocnější verze (ty byly použité prozatím jen v první kapitole)se nemusejí dochovat.
      Kouzlo wingardium leviosa se naučili v prvním ročníku, takže ho znají (a nikdo jiný kromě Harryho a Ginny ho nepoužil), kromě toho sama Rowlingová určuje, že zakladatelé byly jedni z nejmocnějších kouzelníků vůbec a jelikož pomocí kouzel postavili nebo upravili Bradavice je nasnadě, že kouzlo na provaz a další budou znát. To spíš toto kouzlo nebude známo v bodoucnosti, protože tam se už používají spíš výtahy, schody apod. než lana a provazy. (kromě onoho svazovaní, kterým je svázan (tuším, že) kentaur Firenze Dolores Umbridgeovou). Spíš se vydáme tím směrem, že nová doba nezná ty nejmocnější kouzla staré doby (to taky naznačuje ono rozdělení magie, kterou se budou učit) a v budoucnosti se objeví kouzla spíš sedící té době třeba kouzlo štítu proti kulkám. Avada zase může být ubohý zůstatek starých útočných kouzel, kde bylo protikouzlo zapomenuto.

      Sice máš pravdu s těmi jazyky, ale ty jsme pro zjednodušení neřešili (stejně jako spoustajiných povídek ve kterých se vracejí v minulosti). Pochopitelně bychom to mohli vysvětlit třeba používáním nějakého překladacího kouzla nebo změnou vnímání řeči cestou časem (tedy, že se jejich "novoangličtina" přetvořila ve staroangličtinu a pak zpět) a proto se domluví. ale jak jsem říkal pro zjednodušení jsme to neřešili, dělalo by to velké problémy.

      Pochopitelně si ochotu Máji vážime a ceníme si toho, že nám dává prostor pro naší povídku.

      Taky já se konstruktivní kritiky, o které můžeme vést dialog, nebojím a vítám jí. Určitě jsou situace kdy nad ní zuřím a pak nějakou dobu koušu a kopu do dotyčného, ale pokud jsou argumenty rozumné uznám je (mája by mohla vyprávět, ale doufám že to neudělá).

      Pochopitelně určitě jsou i lepší povídkáři než jsme my.

      Omlouvám se pokud jsem nějaký název nebo jméno napsal špatně.
      #
      Snake 14 Duben 2012
      p.s. pokud by sis přečetla původní povídku u Jarwise. Věděla by jsi, že tahle se zabívá tak dvěma možna třemi prvními kapitolami (původní povídky). Taky tohle bude mít daleko víc kapitol než má původní verze (kterou používáme spíš jako osnovu než jako základ povídky).
      #
      Luna 14 Duben 2012
      S některými tvými argumenty se dá souhlasit, s řadou jiných jen bez kontextu, s některými vůbec.
      Komentáře jsou na podobné debaty blbé, naživo bysme se mohli tak krásně pohádat... :lol:
      O popisy mi nejde vůbec. Popisy mám ráda a hojně jich používám.
      Vezmu to zkrátka, ale neodpustím si okřídlenou odpověď na to, že jiní autoři povídek s cestováním v čase jazyk taky neřeší: Kdyby se ti autoři sebrali a šli skočit z mostu, půjdeš si snad hupsnout taky? Že si celá třída nevzpomene na trojčlenku přece neznamená, že písemku musím zvorat i já.

      Na různých vyobrazeních z bitev od Artušových bojů až po čtyři anděly Apokalypsy je zajímavá jedna věc - vyobrazení se značně liší podle doby, v níž obraz vznikl. O filmových zpracováních nemluvě. Na internetu si můžeš snadno vyhledat padesát "replik" Excaliburu. Ten mimochodem není z této doby, pokud se držíte toho, že jsou tisíc let v minulosti. Artuš a vše kolem bylo o pět set let dříve.
      #
      Luna 14 Duben 2012
      Pokud je svět mudlů a kouzelníků propojen tak, jak naznačuje tato kapitola, tedy že se o kouzelnících všeobecně ví, courají se ve zbrojích po kraji apod., pak mi přijde jako nesmysl, aby měli odlišné zbraně. Elfí (nebo snad skřetí, jak jste tvrdili dříve) zpracování nemyslím, mluvím o délkách, tvarech apod. Zvláště mudlovské vojsko bojující proti kouzelníkům mělo přehled. Opravdu myslíš, že byli tak blbí a nevšimli by si, že druhá strana používá efektivnější a šikovnější zbraně?

      Také se těch svých kamarádů optej, kolik let trvá člověku, než se vycvičí v mistra meče. Harry by neměl mít šanci proti těm, kdo se učí boj o řadu let déle.

      Nějak jsem také nestrávila, jaký postoj má Godric k mudlům, když v první kapitole souhlasí, že s tím šaškem Voldemortem se musí něco udělat. Nebyl také náhodou v učení u Merlina, který jezdí po zemi a pomáhá prostým lidem? A nebojují náhodou proti Temným lordům, kteří je pro změnu tyranizují?

      Jak to, když jsou v okolí mocné a ctěné ženy, jako Helga, Rowena či Morgana, vyjede Cor na Ginny, že se vměšuje do rozhovoru?

      Teké mě nějak mate, že skupina mocných zlých čarodějů je přemožena skupinou dvanáctiletých dětí.
      #
      Luna 14 Duben 2012
      Nepožaduji, aby autor hned všechno vysvětloval, o čem by jinak byly zápletky, ale řada věcí to prostě potřebuje.
      Nejsem ani proti měnění světa Rowly, když je to hodnověrně vysvětleno. (Krásný příklad, jak se kouzelnický svět absolutně změnil, aniž by to působilo násilně, je třeba v Kameni manželství.)

      Mno, pro dnešek končím, ale určitě se zítra vrátím pro reakci a s novou várkou věcí, které mě zarážejí. :zzz
      #
      maja 14 Duben 2012
      Věděla jsem, že tato povídka vzbudí nějaké záporné ohlasy. Mě tam také spoustu věcí moc nesedí. Ale domnívám se, že kluci mají spoustu zajímavých nápadů a do budoucna nadějný potenciál, tak jsem jim umožnila, aby se zde prezentovali s nadějí, že se s podobných diskusí poučí a budou se kapitolu od kapitoly zlepšovat a zdokonalovat. Díky Luno za tvůj moc pěkný rozbor, to je přesně to, co potřebují :D
      Napsat: díky za kapitolu, těším se na pokračování... možná potěší, ale nic neřeší.
      #
      Snake 15 Duben 2012
      a z jakého mostu? z pár už jsem jich skočil (bohužel jsem byl jediný a skončil jsem ve vodě. Pak jsem si šel skočit ještě jednou.)

      Já netvrdím, že prostě každý musí dělat totéž co ostatní. Jen říkám, že jsme se pro složitost do problematiky jazyků nechtěli zaplést, protože bychom to asi nerozpletli.

      Tak já pro změnu viděl už vsazeného artuše i do 11 století, ale o to nejde. Prostě jsme usoudili, že použít dlouhý meč je možné, když exkalibur je zobrazován jako obouruční. Třeba ve starých bájích vikingů je děj dán do 9. - 10. století a i tam se takový meč vyskytuje. Jasně je tam jediný a proto takové meče byly vzácností, ale proč ho nepoužít, když se tam mohl vyskytnout. Fauxpas by určitě byla třeba pistole, ale v této povídce by byla dostatečně vysvětlená.
      #
      Snake 15 Duben 2012
      Všimnout by si mohli, že nepřítel používá lepší zbraně, ale je otázka jestli oni dokážou je vyrobit taky. Je to podobné jako kdyby teďka přiletěli ufouni a začali s námi válčit. Naší vojáci by používali samopaly a jiné zbraně na principu chemické reakce střelného prachu a oni by používali na naše vojáky zbraně na bázi rozžhavené plazmy. mezi vojáky by až takový rozdíl nemusel být - náš vystřelí jejich padne, jejich vystřelí náš padne, ale co technický pokrok? např. na bojiště přijede jejich "tank" a jediným výstřelem zlikviduje budovu a na jeho zničení bude třeba hromada střel z našich tanků a děl. zatímco když tam přijede náš tank jediným výstřelem udělá díru do zdi a podaří se jim ho zničit jediným výstřelem, (pro ně) obyčejnou plazmovou puškou jejich vojáka.
      Jak dlouho bude trvat než budeme schopni něco podobného vyrábět? Prvně bude třeba tu zbraň získat a prozkoumat. pak pochopit jak přesně pracuje a nakonec zhotovit zařízení na výrobu součástek a pak dílnu kde se budou dávat dohromady a vyrábět tak pozemskou verzi plazmové pušky. Podle mě by tohle zabralo minimálně pár let.
      Netvrdím, že by jich pár pozemští vojáci neukořistili a nepoužívali proti nepříteli, ale nemůžou je nechat opravit nebo si je sami opravovat pokud se v nich něco rozbije. budou je moci akorát vyhodit a zkusit získat jinou.
      A podobně je to i s těmi zbraněmi v povídce. Mudlovský rytíř si všimne, že kouzelník proti němu používá jiný meč a v boji (který náhodou přežije) zjistí, že je nepříteluv meč lepší než ten co má on. Pár jich odnese a zadá kovářům, aby vyrobily podobný meč, protože chce přinejmenším mít v dalším boji stejné trumfy. Kováří se tedy pokusí zkopírovat ten meč, ale po ukování zjistí, že je příliš křehký, měkký nebo má jiné chyby. Proto musí změnit postup výroby materiálu nebo zbraně samotné a to zabere nějaký čas. Jelikož jim nezbývá než čerpat ze svých "zastaralých" zkušeností a testovat každou možnost stylem pokus-omyl bude jim to trvat ohodně déle klidně i desítky let.
      Jestli si někdo myslí, že by kouzelníci (potažmo elfové nebo trpaslíci) přišli za lidmi (mudly) a jen tak jim ukázal a vysvětlil jak vyrábět zbraně podobné tím jejich a tím se připravit o výhodu/y z toho, že mají lepší zbraně, ať se jde zeptat proč třeba Američané neřekli Rusům jak vytvořit atomovou bombu a ti si na to museli přijít sami (s tvrzením toho, že se bály že jí rusové použijí je mylné. Prostě to byla vojenská výhoda a těch se nikdo jen tak nevzdá).
      #
      Snake 15 Duben 2012
      Koho tím myslíš, že se někdo učil bojovat o roky déle než on. Jestli vojáky Morgany (ti je napadli po porážce temných lordů) tak oproti nim měli výhodu ročního výcvyku v boji a daleko lepší výbavy, protože na Merlina je poslala jako potrava pro jeho kouzla a on jejich zabíjením zeslábl a podle mě na tohle by poslal cvičené vojáky jen hlupák, protože by ztratil sílu v podobě cvičených a zkušených vojáků a zbyla by mu banda mamlasů které bude třeba vycvičit. Což zabere čas a může zhatit případný boj, protože poté co jich pár padne se v panice rozprchnou (tím by poskytl další výhodu nepříteli).

      Godrick nemá potřebu, aby mudlové byly vyvražděni nebo zotročeni, ale zároveň je považuje za méně cené (na lepší vyjádřeni jeho vztahu k mudlům jsem nepřišel), ale celkem užitečné a proto se rozčílil, že má plýtvat lektvary, kouzly (prostě svými zdroji) na léčení jednoho z nich. On by ho klidně nechal zemřít.
      Podobný vztah mají u Rowlingové kouzelníci k domácím skřítkům. Jsou užiteční, ale méně cení. Prostě nepřijal názor svého Mistra Merlina na lidi.

      Zato Merlin považuje lidi za rovné kouzelníkům a celkově považuje život za důležitý (i když se nebude rozpakovat někoho nebo něco zabít pokud ho to napadne nebo aby ochránil napadené).
      Zakladatelé bojují s Temnými lordy hlavně proto, že je ohrožují. Helga se Salazarem taky proto, že ctí podobně jako Merlin životy mudlů. Zatím co Godrick s Rowenou proto, že ovládnutím mudlů Morganou (která chce prostě všemu vládnout) ohrozí Bradavice a je (podobně třeba zareagovali spojenci proti Hitlerovi, když se rozhodl obsadit polsko. Taky se mohli dál schovávat jako američani a čekat, až je Hitler napadne přímo, ale už s armádou kterou by nezastavili. (byla jeho chyba, že vyhlásil USA oficiálně válku a tím si je na sebe popudil).

      Mocných žen bylo ve středověku málo a Cor by si na ženu, která má postavení a moc nic nedovolil. Zatím co u Ginny jako vůdce oddílu ohodnotil Harryho a Ginny jako obyčejného vojáka (podřízeného muži-panu tvorstva a tedy nic vyjímečného v té době i když byla ve zbroji).
      Toho, že by se bál oddílu neměl důvod (že to jsou kouzelníci mohl těžko poznat vypadali jako jiní zbrojnoši jen měli jiné brnění), chování oddílu bylo spíš defenzivní než agresivní a proto měl pocit, že má navrch. Hlavně když byly obklíčeni vesničany. Jméno Bradavice a Godrick mu nic neříkalo a i kdyby vůbec by si nepřipusti, že by ho mohl později ztrastat.
      To daleko zajimavější bylo to, že ho napomenula vesničanka, aby Harrymu řekl o těch záblescích. To byla místní léčitelka a tedy někdo kdo je dostatečně zvláštní a tím nezapadá do schématu, že žena je podřízená muži (poměrně častý jev ve středověku a daleko častější ve starověku), tím je na úrovni muže a může do spoustu věcí kecat. (Ginny ne to byla jen dívka v brnění, ještě k tomu pod vedením muže i když jen chlapce).
      #
      Snake 15 Duben 2012
      když tak třinácti a více méně čtrnácti (děj se odehrává přibližně měsíc až dva před Harryho čtrnáctými narozeninami).

      o těch lordech platí něco podobného jako o těch vojácích. morgana poslala ty co jsou nejméně schopní a jejich ztráta nebude tolik znamenat. Pochopitelně až na pár vyjímek, kteří se měli v boji držet dál a zasáhnout, až bude Merlin oslaben zabíjením vojáků a těchto "neschopných" lordů. Ono se to trochu zvrtlo a ti zkušení se po přenesení boje do hor a zabití části jejich sil pustili do boje a tím sice Merlina porazili a jejich druhů nezahynulo tolik, ale sami se unavili.
      Po porážce Merlina (považovaného za nejmocnějšího kouzelníka) jim stouplo sebevědomí a mysleli si jak jsou dobří.
      Harry a jeho oddíl je překvapily a první salvou (na kterou lordi nebyly připraveni a tedy neměli tím směrem štíty a ochraná kouzla - soustředily se na Merlina) vyřadili drtivou většinu z boje. Ti co stačili vztyčit štíty o ně přišli pod náporem kouzel a poslední zkušený lord , jehož štít znatelně vydržel déle než těch zbývajících) odnesl Merlina pryč k Morganě.
      Proč by na to měla být poslaná banda zkušených kouzelníků? sice by to zvládli s menším počtem ztrát, ale určitě by jich pár zahynulo a ztráta zkušeného bojovníka( v tomto případě kouzelníka) by byla horší, než ztráta deseti neschopných kouzelníků.

      Tak doufám, že jsem vysvětlil všechno na co ses ptala.

      Uznávám, že je tam možná víc věcí co je třeba vysvětlit, ale bohužel spousta věcí mi příjde celkem logických a jako každy se neumím vžít do myšlení jiných lidí.
      #
      maja 15 Duben 2012
      No vidíš, že to umíš :-*
      Kdybys jen polovinu toho, co jsi na nás vychrlil v komentářích, zakomponoval do povídky, tak by to bylo opravdu zajímavé a poutavé čtení... :D
      #
      Snake 15 Duben 2012
      vše chce svůj čas. Né všechno z toho se musí přece čtenář dovědět hned. Krom toho povídka je teprve na začátku a tímto jsem odhalil část jeho pokračování, které mělo přijít až za pár kapitol.

      Povídka je psaná z pohledu Harryho a čtenář by se měl dovědět to co svět servíruje Harrymu a nevědět to co Harry nemůže vědět nebo se zrovna nedoví.
      Takže jestli že se Harry nezajímal o historii válečnictví proč by mu to měl někdo vysvětlovat (a tedy zdělit čtenářům)?

      A třeba jaké mají smýšlení zakladatelé o mudlech se měl čtenář dovědět až o dost později (aspoň takhle na rovinu). Jelikož byl Harry zavřený ve škole kde jsou všichni kouzelníci, nemohl tušit jak se zakladatelé zachovají k mudlovi.

      Stejně tak Harry zná jen základy strategie a nemůže tušit, že bojoval jen s bandou nekňubů (stejně tak, kdyby se čtenář trochu zamyslel přišel by na to sám a já bych nemusel vysvětlovat takto blbou (aspoň pro mě) otázku).

      naštěstí máme ještě pár překvapení v rukávech. :P
      #
      anneanne 15 Duben 2012
      Nenapadl Vás Scape? Můžete se krásně pohádat i na dálku :D .

      Jinak mě se to líbí,možná že je to tím že já bych nedokázala napsat ani jednu srozumitelnou kapitolu :oops:
      A jestli se budete zlepšovat ;-) tak jupííííí.
      #
      Snake 15 Duben 2012
      díky

      scape nepoužívám (jako, že nepoužívám většinou žádnou sociální síť. snad kromě facebooku, protože tam mam rodinu).
      #
      panvita 15 Duben 2012
      tak jsem rád že hádka co se tu rozjela se už uklidnila
      #
      Nicholas 15 Duben 2012
      Obávám se, že to nebyla hádka, ale několik dobře míněných rad a postřehů, nad kterými jste se mohli a měli zamyslet. Ale jak se říká, komu není rady, tomu není pomoci.
      #
      Snake 16 Duben 2012
      Luno mohla by sis udělat reklamu a napsat kde prezentuješ svoje povídky.
      #
      maja 16 Duben 2012
      Lady Luna je moje oblíbená autorka. Její povídku HP a Stříbrná paní najdeš v oblíbených odkazech...
      #
      Snake 16 Duben 2012
      díky našel jsem jí jen jsem si nebyl jistý, jestli je to ona.
      #
      panvita 16 Duben 2012
      jsou to užitečný rady bez debat budem se snažit zlepšit
      #
      Luna 16 Duben 2012
      Jsem ráda, že alespoň Panvita některé rady zaujaly.
      Pokud si přečtete mou povídku a také přijdete na věci, které by se daly vylepšit, jen to uvítám.

      Já se k debatě určitě ještě časem vrátím, ale ne teď, protože kritika není tak jednoduchá, jak se může zdát, a mou psychiku momentálně vycucává podpora kamarádky, která přišla o dítě, takže mé priority jistě pochopíte.
      #
      panvita 16 Duben 2012
      chápu
      budem se Snakem snažit vyvarovat chyb

      a mam dotaz s kým v té tvojí povíde chodí Harry? Chodí s Ginny?
      #
      Solzo 16 Duben 2012
      Doufám že mi Luna promine že odpovím za ni. Ne Nechodí s Ginny, ani s Hermionou nechodí, pro další info si to přečtěte ;-)
      #
      Snake 16 Duben 2012
      přečtem přečtem

      pochopitelně, že luninu konstruktivní kritiku jsem vzal na vědomí i já a s panvitou se budeme snažit.
      #
      panvita 16 Duben 2012
      dík za odpověď určitě si ji přečtu
      #
      Snake 16 Duben 2012
      Netuším kam to napsat tak to napíšu sem.

      Dneska jsem narazil na stránku, která říká, že voldy má někdy v originále jméno Tom Marvolo Riddle.

      tak jsem to dal do přesmyčky a vyšlo z toho:

      Tom Marvolo Riddle - I am Lord Voldemort (pro neznalé v překladu já jsem Lord Voldemort)

      No tak jsem si příležitostně dal taky do přesmyčky jeho pojmenování u nás Tom Rojvol Raddle a vzniklo z toho:

      Tom Rojvol Raddle - Já Lord Voldemort

      celkem zajímavé ne.
      #
      Luna 16 Duben 2012
      A představ si, že francouzsky je to Tom Elvis Jedusor :lol:

      Někdy mám napsané asi ve dvaceti jazycích, jak to kde je. Jestli tě to zajímá, můžu to vyhrabat. 8)

      P. S. U Voldy to chápu, krom Slovinštiny z toho prostě vždycky potřebovali udělat přesmyčku ve stylu Já (jsem) lord Voldemort, ale nikdy jsem nepobrala, proč je v maďarském překladu z chudáka Severuse Perselus Piton :-x , to jsem nepobrala.
      #
      Snake 16 Duben 2012
      no z překladače leze z toho Perseluse Pitona Severus Snape. :-)

      Tak asi proto.

      Velmi zajímavé jak francouzi dělají z voldyho elvise. :D

      klidně to vyhrab určitě se na to rád podívám.
      #
      Snake 16 Duben 2012
      nějak mi to v té francouštině nesedí vychází mi to Je suis (já jsem) lord Vomet (nebo Vemot, Votem atd.)
      #
      panvita 16 Duben 2012
      chápu že tohle pro někoho kdo četl 2 díl Harryho před pár lety už nejasné ale Tom Rojvol Raddle a s toho vyšlo Já Lord Voldemort

      je to zvláštní že je to takový divný jméno
      #
      Snake 16 Duben 2012
      V knize jsem to nějak nevnímal, ale ve filmu tam byl Tom Rojvol Raddle a vyšlo jim z toho I am Lord Voldemort.
      #
      Luna 16 Duben 2012
      Polština, Indština a bosendština je shodná s angličtinou, řeší to vysvětlivkama.
      Ta francouzština tam nemá slovo lord, jen Je suis Voldemort.
      německy - Tom Vorlost Riddle - Ist lord Voldemort
      nizozemsky - Marten Asmodom Vilijn - Mijn naam is Voldemort
      katalánsky - Tod Morvosc Rodlel - Sóc lord Voldemort
      dánsky - Romeo G. Detlev jr. - Jeg er Voldemort
      estonsky - Tom Marvolon Riddle - Mina lord Voldemort
      finsky - Tom Lomen Valedro - Ma olen Voldemort
      řecky - Anton Morvol Hert - Archon Voldemort (archon=lord)
      hebrejsky - Tom Vandrolo Riddle - Ani lord Voldemort
      maďarsky - Tom Rowle Denem - Nevem Voldemort
      islandsky - Trevor Delgome - Eg er Voldemort
      italsky - Tom Orvoloson Riddle - Son io lord Voldemort
      lotyšsky - Toms Svereldo Melsudors - Es esmu lords Voldemorts
      makedonsky - Tom Redlov - Voldemort
      norsky - Tom Dredolo Venster - Voldemort den store
      ukrajinsky - Tom Yarvolod Redl - Ya lord Voldemort
      portugalsky - Tom Servolo Riddle - Eis lord Voldemort
      rumunsky - Tomas Dorlent Cruplud - Sunt lordul Cap-de-mort
      rusky - Tom Narvolo Reddl - Tom Volan-de-mort
      slovensky - Tom Marvoloso Riddle - A som i lord Voldemort
      slovinsky - MArk Neelstin - Mrlakenstein
      španělsky - Tom Sorvolo Ryddle - Soy lord Voldemort
      turecky - Tom Marvoldo Riddle - Adim lord Voldemort
      švédsky - Tom Gus Mervolo Dolder - Sum lord Voldemort
      #
      panvita 16 Duben 2012
      to je pravda
      #
      Luna 16 Duben 2012
      Příležitostně z toho (i překladů jiných jmen) hodlám na svých stránkách udělat článek. ;-)
      #
      Snake 16 Duben 2012
      To je trochu úlet slovinsky to trochu připomina frankenštaina.

      To si ten článek určitě přečtu.

      jen tak pro zajímovost mozkomor se polsky a slovensky řekne dementor a smrtijed je polsky Śmierciożerca (smrt žere) a slovensky Smrťožrút (smrtižrout).
      #
      Luna 16 Duben 2012
      Tak Frankensteina to má asi připomínat schválně, ale co my víme. V nizozemštině je Hermiona přejmenovaná na Hermelien, ale řekla bych, že neměla připomínat jistý druh plísňového sýra 8)
      #
      panvita 16 Duben 2012
      je úžasný jak dvě slova vypadaj v každym jazyce jinak
      #
      Káťa-chan 18 Duben 2012
      hezká debata...