Kapitola 04, První nasazení |
Když Harry uviděl, koho si jeho děda vede do hradu, neodolal zvědavosti a snesl na vrchol jižní věže. S trochou lítosti opustil svou oblíbenou podobu rudozlatého griffina a zamířil rovnou do ředitelny. Chtěl se dozvědět, co tu Malfoy dělá. Díky tomu, že hrad znal velmi dobře, dostal se k chrliči rychle, ale dědu a Malfoye nikde neviděl, nejspíš už byli v pracovně. Chrliči řekl heslo a nechal se vyvézt schody až ke dveřím, zaklepal a vstoupil. Zaslechl, jak mladý Malfoy právě říká: „…za azyl a ochranu vám nabízím důležité informace.“ Když Malfoy uslyšel otevírání dveří, překvapeně se otočil a řekl: „Co tu děláš, Pottere?“ „Na totéž se můžu ptát i já tebe, Malfoyi.“ Odpověděl Harry na jeho otázku s mírným vztekem v hlase. „Tak, když to toužíš vědět, přišel jsem požádat o azyl a ochranu v bradavických zdech výměnou za informace o svém otci.“ Harry na něj koukal s otevřenou pusou. Malfoy si ho dál nevšímal a otočil se zpět k Brumbálovi. „Jak jsem již řekl dříve, vydám vám svého otce. Můj otec nosí znamení zla. V našem sídle je tajná místnost plná předmětů očarovaných tou nejhorší černou magií. Vchází se do ní zrcadlem v přijímacím salónku.“ Jakmile Draco domluvil, Brumbál se vydal ke krbu a ihned se spojil s Moodym, velitelem bystrozorů, a řekl mu vše, co se právě dozvěděl. Harry nestačil zírat, Malfoy dobrovolně utekl a ještě udal svého otce. Buď se změnil, nebo je to komplikovaná past. Draco se chvilku odmlčel a počkal, až se Brumbál usadí zpět do svého křesla. „Pane řediteli, mohl bych vás ještě o něco požádat? Chtěl bych se nechat přeřadit do jiné koleje a ještě bych rád jednou navštívil naše sídlo. Náhodou jsem v knihovně našel deník zakladatele našeho rodu a zjistil jsem z něj, že to byl blízký přítel samotných zakladatelů a Merlina. V tajné místnosti za knihovnou by měly být ukryté dary, které od nich obdržel.“ Brumbál chvíli přemýšlel a pak mu odpověděl: „Přeřazení do jiné koleje je teoreticky možné, ale záleží na tom, co řekne Moudrý klobouk.“ A významně zašilhal po klobouku položeném na polici nad jeho hlavou. „Co se týče vaší druhé prosby, bude ji možné vyplnit hned, jak mi dá velitel bystrozorů vědět, že Lucius Malfoy byl zadržen a všechny nebezpečné předměty zabaveny.“ Brumbál domluvil a na několik minut nastalo ticho. Asi po čtvrt hodině se v krbu rozhořely smaragdové plameny a vyšel z nich Pošuk Moody, velitel bystrozorů. Když uviděl Malfoye a Harryho, vůbec se nad tím nepozastavil, a otočil se rovnou na Brumbála. „Lucius Malfoy byl zatčen za prokázané smrtijedství a za přechovávání předmětů černé a temné magie. Nic podobného jsem v životě, a že už po tomhle světě chodím hezkých pár let, neviděl. S ohledem na to, že jsme v podstatě ve válečném stavu, nejspíš bude rozsudek jednoznačný - doživotí v Azkabanu.“ Harry a Brumbál na Moodyho koukali, jako kdyby spadnul z Marsu. Kupodivu se jako první vzpamatoval Draco. „Pane Moody, pane řediteli, mohl bych si dojít do našeho sídla pro ty věci?“ Brumbál se podíval na Alastora a ten nepatrně kývnul hlavou na souhlas. „Dobře můžete jít, pane Malfoyi, ale zbytečně se nikde nezdržujte. Až se vrátíte, nasadíte si Moudrý klobouk a možná budete přeřazen do jiné koleje.“ Draco se vydal ke krbu, vzal si špetku letaxu z misky na římse. Hodil prášek do krbu a se slovy: „Sídlo Malfoyů, knihovna,“ do něj vstoupil a zmizel v záblesku zelených plamenů. *** Jakmile byl Draco pryč, Harry se obrátil na svého dědu. „Já mu sice příliš nevěřím, ale jestli se prokáže opak, možná s ním dokážu spolupracovat.“ Moody pokýval hlavou na souhlas a Brumbál promluvil: „Máš pravdu, Harry, mladý Malfoy si naší důvěru musí skutečně teprve zasloužit.“ „Asi bys už měl jít, Harry. Je příliš krásný den na to, abys ho trávil s dvěma dědky v kanceláři,“ vyhnal Pošuk svého oblíbence z ředitelny. *** Jakmile Harry odešel, v krbu se rozhořeli plameny a vystoupil z nich Draco. Brumbál, hned jak ho uviděl, sundal z poličky Moudrý klobouk a podal mu ho. Draco si klobouk nasadil na hlavu a najednou v ní uslyšel hlas. „Ale, ale, koukám, že tebe jsem už jednou zařadil. Vidím, že teď už nechceš být zmijozel, nýbrž nebelvír. Položím ti tedy stejnou otázku jako tehdy: Přeješ si náležet k Nebelvíru nebo Zmijozelu?“ „A já vám odpovím jinak než tehdy. Už nechci být zmijozel.“ Klobouk nahlas řekl jen: „Nebelvír.“ A začal se znovu tvářit jako obyčejná, stará hučka. Brumbál ho Dracovi sundal z hlavy a dal ho zpět na poličku. „Teď si můžete jít uložit věci do Nebelvírské věže, heslo zatím není stanoveno, jen řekněte obrazu střežícímu vstup, že vás posílám já, a on vás vpustí dovnitř,“ řekl ředitel novopečenému nebelvírovi. Draco kývnul hlavou a odešel z pracovny. *** Když Malfoy odešel, dostal Brumbál telepatický vzkaz od Severuse: „Akutní, Pán zla zaútočí na vesnici Dolní Hastings poblíž Hadriánova valu v severní Anglii.“ Brumbál zopakoval svému příteli vše, co se právě dozvěděl. Poprosil ho, aby svolal bystrozory, on sám informuje Fénixův řád. Moody ihned přešel ke krbu a odletaxoval se na ústředí bystrozorů, které bylo přemístěno na tajné místo chráněné kouzlem proti prozrazení. Jeho přesné umístění znali jen Brumbál a Moody. Jakmile Moody zmizel, Brumbál přešel k Fawkesovu bidýlku a poprosil ho, aby informoval všechny členy Fénixova řádu. Fénix mu vyhověl. Vzplál jasným plamenem a tiše zmizel. Brumbál se krbem přesunul na Grimmauldovo náměstí 12. *** Mezitím se Harry procházel po pozemcích, vzpomínal na své přátele a hlavně na Ginny. Bez jakéhokoliv varování ho začalo pálit znamení řádu jezdců na ruce. Na nic nečekal, natáhl ruku. Objevil se mu v ní jeho vak, ze kterého postupně vyndal brnění, meč, štít i luk se šípy. Když měl vše připravené, jen mávl rukou a byl kompletně oblečený do své zbroje. Připnul si k opasku meč, na záda si dal toulec se šípy a lukem. Na levou ruku si pomocí řemínků připevnil štít. Na hlavu si nasadil přilbu, nechal vak zmizet a teleportoval se na svůj hrad, kde ho už v místnosti řádu čekali ostatní v plné zbroji. Všichni se zahleděli na mapu Anglie, která znázorňovala přítomnost černé a temné magie. Našli příslušné místo a teleportovali se i s pegasy do vesnice, kolem které na mapě narůstala ošklivá, tmavá skvrna. Mapu kdysi vytvořili zakladatelé pro původní řád nebeských jezdců, aby je upozorňovala na použití černé a temné magie. Mapa byla takřka dokonalá, ale v průběhu času ji někteří černokněžníci dokázali ošálit. Například tam, kde mělo být sídlo Malfoyů byla jen rozmazaná kaňka… Jakmile dorazili do vsi, začali umisťovat na jednotlivé domy ochranná kouzla a na celou vesnici včetně tříkilometrového okruhu uvalili protipřemisťovací bariéru. Poprosili své pegase, aby hlídkovali ve vzduchu a informovali je, jakmile se objeví smrtijedi. Dříve než smrtijedi se na scéně objevil Fénixův řád. Jezdci, včas varovaní svými pegasy, na nic nečekali, nasedli na své létající koně a kryti kouzlem neviditelnosti se vznesli do vzduchu. *** V temném sídle… Lord Voldemort shromáždil všechny své smrtijedy a poslal je do vesnice Dolní Hastings. Podle zpráv, které získal poté, co se vrátil do svého těla, v této vesnici se skrývali přeběhlíci a oběti předchozích bojů - sirotci a zranění kouzelníci. Útok měl demonstrovat jeho rostoucí sílu a zároveň skrýt jeho skutečné záměry. Z velmi starých knih zjistil, jak otevřít bránu do jiné dimenze, kam dávní předkové kouzelníků vyhostili orky a démony. Podle jedné knihy byla v této dimenzi uvězněna i Morgana la Fay a několik jejích následovníků poté, co prohráli svou bitvu s Merlinem a zakladateli Bradavic. Hned jak smrtijedi vyrazili do boje, přemístil se do kamenného kruhu na opuštěném ostrově, který se nápadně podobal Stonehenge. Vzal si sebou lidskou oběť, mladou mudlovskou dívku. Uprostřed megalitického kruhu na zemi vyčaroval ohnivý pentagram. Do něj strčil nebohou dívku a rituálně jí podřízl krk tak, aby krev stékala přímo na pentagram. Když dívka vykrvácela, zakroužil nad louží krve hůlkou a vytvořil z ní ve vzduchu protáhlý ovál. Krev se změnila na tekutinu připomínající rtuť. Podivná tekutina se ve vzduchu chvíli přelévala, měnila svůj tvar a nakonec vytvořila něco, co vypadalo jako velké oválné zrcadlo. Voldemort pocítil uspokojení hodné skutečného Pána zla a prošel portálem, který právě otevřel, do jiné dimenze. Vynořil se ve vyprahlé pustině. Okamžitě začal svou magií pátrat po démonech, orcích a Morganě la Fay. Byl rozhodnut získat je na svou stranu. Konec konců, co mohou ztratit? Buď mu budou sloužit, nebo shnijí v téhle pustině. Ani si nevšimnul, že se za ním průchod neslyšně uzavřel. Jazyk knihy, podle které postupoval, byl natolik obtížný, že mu nikdo nemohl vyčítat drobné opomenutí. Nevšiml si, že i z druhé strany si bude muset znovu otevřít průchod pomocí pentagramu a lidské oběti. *** Mladí jezdci ve vzduchu trpělivě čekali, co se bude dít. Smrtijedi pořád nedorazili, ale u jejich bariéry se zhmotnil početný oddíl bystrozorů vedený samotným Moodym. Příchod nečekaných posil vyvolal u členů řádu neskrývané nadšení. Čekali asi dalších deset minut a uviděli přicházet bandu smrtijedů. Snažili se obejít obránce vesnice a vpadnout jim do zad. Jako první na smrtijedy upozornil Moody, který je zahlédl svým kouzelným okem. Jezdci na nic nečekali, zrušili své maskování a snesli se na zem před ohromené bystrozory a Fénixův řád. Členové řádu mohli nechat oči na majestátních pegasech v nádherném brnění. Až potom si všimli jezdců na jejich hřbetech a uviděli, že všichni mají u pasu meče. Jezdce halily bílé pláště tak, že nešlo zjistit, co jsou zač. Jediné, co jim utkvělo v paměti, byly jejich štíty s vyobrazeným spínajícím se pegasem a neobvykle velké hůlky. Jezdci si řádu a bystrozorů vůbec nevšímali a mlčky se připravovali k boji. Po chvíli se smrtijedi osmělili a začali se k nim přibližovat. Mladí jezdci sesedli, poklekli, položili ruce na zem a začali odříkávat formule v dávno zapomenutém jazyce. Pod smrtijedy vyšlehly ze země dlouhé, několikametrové kořeny. Několik jich zranily, ale podstatně víc jich spoutaly. To už Fénixův řád a bystrozorové na nic nečekali a začali metat kouzla po smrtijedech. Několik jich padlo k zemi, ale zbylí, kteří unikli kořenům a vyhnuli se kletbám, seslali vlastní kouzla na bystrozory a členy obou řádů. Skoro nikdo si nevšiml smrtijeda, který si přitiskl hůlku na vypálené znamení, aby přivolal posily – mozkomory a několik dalších černokněžníků. Nešťastný smrtijed ovšem nemohl tušit, že nad vesnicí jsou vztyčena ochranná kouzla, která jsou smrtící pro většinu temných bytostí včetně mozkomorů. Prakticky všichni mozkomoři shořeli nad vesnicí hned, jak se pokusili napadnout její obránce. Ti, kteří přežili střet s magickou bariérou, buď utekli, nebo se obrátili proti tomu, kdo je přivolal. Mezitím už většina smrtijedů byla zabita, zraněna nebo zajata. Jen ti nejzkušenější z nich ještě dokázali bojovat o svou svobodu. Jen málo jich uniklo a to jen za cenu toho, že opustili své spolubojovníky a mnozí i své nejbližší. Jakmile smrtijedi zmizeli, jezdci začali rušit veškerá kouzla, která na vesnici seslali. Když byla kouzla odstraněna, vrátili se zpět na Harryho hrad. V podzemí hradu odstrojili své pegase, řádně se o ně postarali a poděkovali jim za jejich služby. Pak si navzájem pomohli z brnění. Když očistili a uložili svou zbroj, postarali se obdobným způsobem i o jejich brnění. Pak už jen odešli do svých pokojů, kde usnuli únavou. *** Harry a jeho přátelé se probudili až druhý den, takřka v poledne. Probudil je nepříjemný zvuk mudlovské vysílačky, kterou Weasleyova dvojčata vylepšila pomocí magie tak, aby mohla fungovat ve světě bez elektřiny. Radiostanice přijímala signál ze štěnic, které Ron schoval v zasedací místnosti řádu. Dvojčata zjistila, že některé mudlovské hračky mají jisté kouzlo. Po patřičných úpravách a s využitím součástek z detektorů temné magie, které jim Harry před pár dny tak velkoryse nakoupil a poslal po jejich sladké sestřičce, dokázali George s Fredem sestrojit přístroje takřka nezjistitelné mudlovskými detektory a odolávající i velmi pokročilé magii. Jakmile se probudili, zaposlouchali se do rozhovoru, který nebyl určen pro jejich uši. „…odkud se vzali a co jsou zač?“ říkal Moodyho hlas. Někdo si odkašlal a pak uslyšeli Remusův hlas, jak říká: „Moody, to jste si nevšiml, co měli všichni na těch štítech?“ „No, měli na nich, myslím, pegase vztyčeného na zadních a s roztaženými křídly,“ odpověděl mu trochu váhavě Alastor. „To je pravda,“ přitakal Lupin, „ale jestli se o nich chceme něco dozvědět, bude to nejspíš problém. Kdysi jsem četl legendu o tom, že Morganu la Fay uvěznil v jiné dimenzi tajemný řád nebeských jezdců, který údajně založili zakladatelé spolu s Merlinem a nějakým Viktorem Malfoyem. Víc jsem toho o nich nenašel, dokonce ani nevím, kde sídlili, ale nejspíš na té legendě něco bude… Alespoň si můžeme být jistí, že jsou na naší straně… Budeme se o nich muset dozvědět co nejvíce,“ shrnul své postřehy Lupin „A já mám pro vás také jednu novinku,“ promluvil Brumbál, „Harry je v Bradavicích a myslím, že za chvíli tam dorazí i jeho přátelé. Měli bychom je začít pořádně cvičit. Vím, že jsou ještě mladí, ale čím dřív je začneme připravovat, tím líp. Včerejšek nám ukázal, že zlo nikdy nespí, a proto se do jejich přípravy zapojíme všichni.“ Brumbál rozpustil poradu a Harry se raději teleportoval do Bradavic, aby tam byl dříve než on. *** Ginny, Ron, Hermiona, Neville a Lenka se teleportovali zpět do svých pokojů na Grimmauldovo náměstí 12. Bylo to o chlup, Moody s Lupinem si je pozvali do jídelny a oznámili jim, že zbytek léta stráví v Bradavicích. Mladí na nic nečekali a ihned se dali do balení. Stačilo párkrát mávnout hůlkou a měli kufry sbalené. Snesli si je dolů do vstupní haly, kde museli počkat na pokyn k odchodu. Přišla si je vyzvednout profesorka McGonagallová doprovázená Tonksovou. „V současné době není bezpečné používat přenášedla a už vůbec ne záchranný autobus. Použijeme letax. Tento krb je propojen přímo s Bradavicemi, jinak je úplně odpojen od zbytku letaxové sítě, takže vám umožní bezpečnou cestu do školy a nám zajišťuje případný únikový východ… První půjdu já, pak půjdete jeden po druhém vy a nakonec půjde paní profesorka.“ Všechno proběhlo přesně tak, jak Tonksová řekla. Nejdřív prošla krbem ona a za ní postupně mladí studenti, průvod uzavírala profesorka McGonagallová. Po jejich odchodu dům na Grimmauldově náměstí ztichl.
|
Items details
- Hits: 8660 clicks
Tecox component by www.teglo.info
Vaše komentáře a dotazy
Pěkná kapitola, povedla se ti...
a taky ne všichni reagovali na volání spoustu jich ještě taky přežilo
No to s tim Voldym se nechte překvapit
No co se týče Morgany v každym filmu i legendě je Morgana ta zlá
Ale i tak ji nemam vůbec rád proto je v mých povídkách zlá
rankl-ff.mypage.cz/
je to zhruba v polovici 17. Kapitoly Aristokracie noci. Snažil jsem se, aby téměř všechna fakta nebyla v rozporu s legendami.
Dobrá dobrá možná že Morgana mohla být jiná kdyby Merlin nepomohl pokud se nepletu Cornwalovi?
Ale ať je to jak je to mě sedí víc jako všeho schopná svině a za svým názorem si stojim tvůj ti neberu
a jak to bude se nech překvapit mladí jezdci a i zakladatelé s Merlinem se ještě zapotí
víc neprozradim
pokud Voldíkovi nepomůžou další temné bytosti, tak fakt nemá šanci
hups
RSS informační kanál kometářů k tomuto článku.