Mám pro vás malý dárek k Velikonocům. Občas se mi v hlavě usadí nějaký nápad, který nezapadá do žádné z mých povídek. Straší tam tak dlouho, dokud ho nesepíšu. Tohle je jeden z nich. 1000 slov.

ooOoo

Šestnáctiletý Severus Snape soptil vzteky. Black a jeho parta se ho pokusili zabít. A jak byli potrestáni? Ten mizera Potter za to, že na poslední chvíli ztratil nervy a zastavil toho prašivého vlkodlaka, dostal pochvalu! Vlkodlak nebyl potrestán vůbec a Black, který ho do té smrtící pasti vlákal, dostal měsíční trest se školníkem! Za pokus o vraždu bude měsíc po večerech předstírat, že něco dělá, aby uspokojil toho motáka Filche! A ředitel strhnul Severusovi deset bodů, protože byl po večerce mimo kolej! Neslýchané! Skandální! NESPRAVEDLIVÉ!

Severus dorazil do Velké síně, jejíž strop přesně odrážel jeho náladu. Byl zahalen temnými mraky, z nichž šlehaly divoké blesky. Mezi studenty se šířil neklid. Severus naslouchal jejich rozčileným diskusím. Hrad se zbláznil. Schodiště se přemísťovala vždy v opačném směru, než měli studenti namířeno. Kouzelník z portrétu střežícího Nebelvírskou kolej se ztratil a obraz musel být odstraněn, aby se nebelvíři dostali ven. Ředitel dnes ráno nebyl chrličem vpuštěn do své kanceláře…

ooOoo

Profesor Křiklan si Severuse po snídani pozval do svého kabinetu. Čekali tam na něj Brumbál i s tou povedenou vražednou trojkou. Jen ten vlezdoprdelka Pettigrew tam chyběl.

„Bradavice se zlobí, protože zde byla spáchána velká křivda. V historii se to již dvakrát stalo.  Vzhledem k tomu, že nejvíce byla postižena Nebelvírská kolej, je jasné, že viník pochází z ní. Zmijozelské sklepení je beze změny, takže postižený je odtud. Hrad se zlobí i na mě, protože jsem křivdu dopustil a nepotrestal. Domnívám se, že se jedná o váš případ, chlapci…“ uvedl je do obrazu Brumbál.

„Proto je nutné opět celou záležitost prošetřit. K tomu účelu mi profesor Křiklan nabídl svůj Pravdomluvný lektvar. Není jako Veritasérum, nenutí vás odpovědět na každou otázku, ale pokud se rozhodnete odpovědět, musíte mluvit čistou pravdu. Všichni si ho teď vypijete…“ 

ooOoo

Potter s Lupinem skutečně o ničem nevěděli a na Blacka se opravdu hodně zlobili.

„Víš moc dobře, že bych si nikdy neodpustil, pokud bych někoho zranil, nebo dokonce zabil…“

„Nehledě na to, že kdyby to udělal, tak by ho Ministerstvo bez zaváhání předhodilo mozkomorům…“

Black se kál.

„Nepřemýšlel jsem o důsledcích. Byl to takový náhlý nápad, když jsem si všiml, že Srabus zase šmíruje. Nechtěl jsem, aby byl zraněn, chtěl jsem ho jen vyděsit. Neuvědomil jsem si…“

„Myslíte, že byste panu Blackovi dokázal odpustit, pane Snape?“ zeptal se tiše Brumbál.

„Ne, pokud nebude vyloučen. Vyloučen? Ani to ne. Za pokus o vraždu by měl být předán bystrozorům a hnít v Azkabanu!“ soptil Severus.

„Věřte mi, pane Snape, že pokud byste byl opravdu zraněn, pak bych pana Blacka bystrozorům bez váhání předal. Ale všechno dopadlo dobře. Chápu, že ztráta padesáti bodů a měsíční trest s panem Filchem vám může připadat mírný. Proto Nebelvíru strhávám dalších dvě stě bodů a navrhuji, aby si Sirius Black odpracoval svůj trest pod vaším dozorem. Musí vás poslouchat a vykonat všechnu práci, kterou mu uložíte. Pedagogický dozor převezme zde profesor Křiklan jako vedoucí vaší koleje…“

Křiklan souhlasně přikývl.

„Uznáte, že je to dostatečný trest za ten jeho hloupý žertík?“ zeptal se pak Brumbál Severuse.

Tomu už v hlavě nabíhaly různé nepříjemné činnosti, kterými by mohl Blacka zaměstnat, a tak neochotně a zamračeně přikývl. Pak si spočítal, že ztrátou dalších dvě stě bodů se Nebelvír dostal až na poslední místo v soutěži o Školní pohár a Zmijozel tím pádem do vedení, a jeho nálada tím ještě více pookřála, ačkoli na kamenném výrazu jeho tváře to poznat nebylo.

ooOoo

Ten měsíc si skutečně užil. Vracel Blackovi všechna příkoří, která byl jemu a jeho partě za těch pět let dlužen. Začal čištěním kotlíků, pak ho srazil na kolena a donutil rýžákem ručně vydrbat kamennou podlahu v učebně lektvarů, v chodbě vedoucí k učebně, v chodbě vedoucí ke Zmijozelské koleji. To už si to ponížení hrdého nebelvíra neužíval sám, ale spolu s ním i celá jeho kolej. Jeho spolužáci se k němu konečně začali chovat trochu uznale a s úctou, když viděli, jak s kamenným výrazem dohlíží na naprosté ponížení toho nechutného odpadlíka a krvezrádce. Pak přišly na řadu ty nejodpornější ingredience do lektvarů. Přebírání tlustočervů, kuchání žab, krys a švábů i sklízení hnisu z dýmějových hlíz…

Severusova fantazie byla nekonečná…

Black pod jeho vedením chřadl, chátral, ztrácel svou aroganci i hrdost. Po měsíci už z něj byla krotká pokorná troska…

ooOoo

Severus se probudil a ještě chvíli se nechal unášet tím úžasným vítězoslavným pocitem. Pak si uvědomil, že to byl sen. Krásný sen. Žádná z nočních můr, které ho trápily tak často. Škoda, že nedostal skutečně příležitost si to s Blackem vyřídit. Ačkoli dvanáct let v Azkabanu za něco, co neudělal, se dalo považovat za spravedlivý trest. Jenže toho nafoukance to stejně nezlomilo. Byl po návratu stejně drzý a arogantní jako zamlada. Nakonec ho to zabilo…

Ale teď mu osud poskytl příležitost všechno to příkoří si vynahradit. Dal mu do rukou toho Potterovic kluka. Je stejný jako jeho otec. Namyšlený, agresivní a arogantní spratek, který má tu drzost upírat na něj Lilyiny oči plné výčitek. Konečně se mu dostal na kobylku. Moc dobře viděl, jak mu mladý Malfoy hodil do kotlíku ty slupky ze cvrkofíku a tím málem způsobil výbuch jeho lektvaru. Poskytl mu tak skvělou záminku, aby mohl Potterovi udělit školní trest. Bude mít týden na to, aby toho nafoukaného spratka zlomil a zbavil ho jeho arogance. Včera začal čištěním kotlíků, dnes se pustí do podlahy…

S dobrým pocitem vstal, prošel svými ranními rituály a vydal se do Velké síně na snídani.

ooOoo

Se sklepením nebylo něco v pořádku. Chodby se točily jiným směrem než obvykle, schody vedly dolů, místo nahoru. Trvalo mu půl hodiny, než došel do Velké síně. Studenti byli neklidní, stejně jako odraz oblohy na stropě. Z černých mraků šlehaly divoké blesky. Většina míst u zmijozelského stolu zela prázdnotou…

Severus se udiveně zahleděl na ředitele. Brumbál na něj upřel zklamaný pohled zpoza svých půlměsícovitých brýlí a řekl:

„Bradavice se zlobí, Severusi, protože zde byla spáchána velká křivda. V historii se to již dvakrát stalo. Víme, že viník je ze Zmijozelu a postižený z Nebelvíru. Nevíš o tom něco? Musíme okamžitě sjednat nápravu…“