Hledej

BlueBoard

HP fan fiction
baner_1

Nebet_jezdci_2

V této povídce je několik změn oproti kánonu. V Harryho partě jsou Ginny, Neville a Lenka, která byla zařazena do Nebelvíru.

Sirius Black utekl z Azkabanu, ale Červíček byl zadržen, uvězněn a byl mu odebrán Merlinův řád. Sirius dostal za tento omyl od Ministerstva jako odškodnění 5 000 000 galeonů. Moody je velitelem bystrozorů. Sirius po očištění svého jména začal učit obranu proti černé magii, přičemž v Bradavicích založil klub jménem Bradavická branná aliance. Ministrem kouzel je namísto Popletala Amélie Bonesová.

Zbytek bude odkryt v příběhu.

Panvita

    Kapitola 10

      Nebet_jezdci_3Při večeři zjistili, že vyučující na této škole jsou na britské poměry neuvěřitelně pestrou směsicí lidí a tvorů s inteligencí blízkou lidské, jak zněla oficiální ministerská definice. Zjevně tu nikomu nevadilo, že u učitelského stolu vedle sebe sedí vysoký černovlasý kentaur, upír a čtyři lidé, dva muži a dvě ženy. Aspoň tehdy si ještě mysleli, že jsou to všichni lidé.

      Kromě Harryho party přišla na večeři ještě jedna dívka, která se představila jako Alexandra Privalovová. S partou si padla hned do oka, hlavně Dracovi se zalíbila na první pohled a bylo vidět, že její zvláštní angličtina s podivným zpěvným přízvukem mu vůbec nevadí. Saša si jeho zájmu všimla a mile se na něj usmála.

      Večeře proběhla v tichosti. Prý tu není zvykem u jídla moc mluvit.

      Jakmile dojedli, zavolal si je ředitel k učitelskému stolu a začal s představováním svého učitelského sboru.

      Začal od kentaura.

      „Toto je Tiberius,“ začal vzletně, „náš instruktor boje s mečem a lukem a také učitel magie nelidských druhů a schopný lektvarista. Je mým zástupcem a mou pravou rukou.“

      Mladí jezdci, na důkaz úcty, kterou chovají ke kentaurům, poklekli na zem.

      Ředitel pokračoval v představování.

      Mladá profesorka, která je bude je učit přeměňování, kouzelné formule a živelnou magii, se jmenovala Anna Lesanová. Lenka v ní poznala mladou vlkodlačí fenku, která před časem na Šumavě tak okouzlila Čmuchala. Sirius ji zjevně poznal také, začervenal se jako prvňáček a ihned začal paní profesorku přesvědčovat o tom, že bude nutně potřebovat doučování z pokročilých formulí, které mu prý nikdy moc nešly.

      ‚Žádný Čmuchal, Kecal to je,‘ pomyslel si Harry a raději věnoval pozornost jejich dalšímu učiteli.

      Vysoký černovlasý upír se jmenoval Václav a pocházel z jednoho z nejmocnějších upírských klanů ve střední Evropě. Měl na starosti obranu proti černé magii a starodávné runy. Později jim prozradil, že kořeny jeho klanu sahají až k rodu Slavníkovců do doby těsně předtím, než si Přemyslovci plně uvědomili podivné potravní návyky svých sousedů a soupeřů v boji o moc.

      Jako další přišla na řadu čarodějka s trochu více opálenou pletí, vlasy černými jak havraní křídla a hnědýma očima, která se jmenovala Alice Horváthová a vyučovala bylinkářství a péči o kouzelné tvory.

      Poslední učitel byl statný hnědovlasý muž neurčitého věku s nápadně modrýma očima. Jmenoval se Tomáš a bude s nimi probírat lektvary, neutrální magii a tělocvik.

      Nakonec přišel na řadu ředitel. Prozradil, že jim bude přednášet o démonech a dalších magických bytostech a starodávných rituálech.

      Na závěr představování se stážisté dozvěděli svůj denní rozvrh a dostali volno. Vrátili se do své věže, kde si sedli do křesel okolo krbu a začali si opatrně povídat s Alexandrou. Dozvěděli se, že sice pochází z malého ruského městečka Solovec, kde její rodiče pracovali ve Výzkumném ústavu čar a kouzel pod vedením váženého profesora a akademika Januse Poluektoviče Něvstrujeva. Před rokem byla na ročním výměnném studijním pobytu na Harvardské škole moderní magie a nyní dostala nabídku nastoupit na tuto školu.

      Po vzájemném představování, které trvalo déle, než čekali, šli spát, aby byli čerství na zítřejší den.

      ***

      Harryho parta se v šest ráno vymotala z postele a vyšla na nádvoří, kde už netrpělivě podupával kopyty po dlažbě Tiberius.

      Nejdříve se rozhodl otestovat jejich šermířské dovednosti, následně si je vyzkoušel z lukostřelby, která příliš nešla Dracovi. Výborný luk, který našel ve skrýši svého předka, z něj sice čarostřelce neudělal, ale zaujal jejich lektora. Saša se svým krátkým jezdeckým lukem zacházela stejně dovedně jako zbytek studijní skupiny.

      Nakonec je Tiberius poslal do stájí, kde našli nádherné plnokrevníky. Chtěl zjistit, jak si povedou při boji s mečem ze sedla. Alexandře a Dracovi jízda na koni a ani boj z něj nedělaly větší problémy a ostatní v této disciplíně přímo excelovali.

      „Pánové a dámy, vidím, že budeme moci rovnou přeskočit plánované úvodní lekce. Od příští hodiny začneme rovnou s výukou pokročilých technik boje s mečem a štítem pěšmo i na koni. Myslím, že by pro vás mohl být užitečný i výcvik v boji s kopím a sudlicí, případně různými improvizovanými zbraněmi. Pane Malfoyi, myslíte, že bychom mohli společně věnovat několik večerů základům lukostřelby?“ uzavřel kentaur úvodní lekci.

      ***

      Po dvou hodinách bojové přípravy všichni ocenili rychlou koupel a bohatou snídani. Profesor Václav se snídaně neúčastnil. Přesto vypadal docela sytě a spokojeně. Sluneční paprsky, které pronikaly do učebny, ho rozhodně nevyváděly z míry. Na upíra byl docela opálený.

      S lehce pobaveným výrazem si je vyzkoušel z obrany proti černé magii a starodávných run. Harrymu hodně připomínal Lupina...

      Potom si je vzal na paškál ředitel, který jim začal přednášet o různých druzích démonů a temných bytostí a ve využití dávno zapomenutých rituálů určených k jejich ovládnutí.

      ***

      Po obědě se jich ujala Angela, která si nejdříve důkladně prověřila jejich znalosti z bylinkářství a péče o kouzelné tvory. Pak jim velmi stručně připomněla tradiční práci Newt Scamandera, podle které se učí i zde, přestože zdaleka nepokrývá problematiku endemických druhů žijících výhradně v zemích Koruny české. Nakonec jim místo úkolu doporučila, ať navštíví místní knihovnu a nevěnují svou pozornost jen sbírkám, ale i Knihovníkům.

      ***

      Když konečně skončili s řádnou výukou, Hermiona je pod průhlednou záminkou vypracování domácích úkolů doslova zatáhla do knihovny. Naštěstí měl Sirius dost rozumu, aby jim obstaral průvodce. Když Anně vysvětlil, co je Mia zač, raději mu sama nabídla, že mu pomůže ta jeho štěňata ohlídat.

      Profesorka Lesanová na ně čekala před krbem, přes který se dalo vstoupit do knihovny. Oprýskané ohniště vypadalo jak běžné přípojka letaxové sítě, ale když musela mladá profesorka odříkat takřka minutovou inkantaci v podivném jazyce, který ani Hermioně nic nepřipomínal, pochopili, že to asi letax nebude.

      Do malého krbu se bez problémů poskládala celá jejich studijní skupina i s doprovodem. Místo záblesku po vhození prášku do ohně krb vyhasl. Pak se ohniště krvavě rozzářilo a je začalo pomalu zaplavovat cosi, co vypadalo jako láva.

      „Jsme všichni?“ zeptala se Anna, když je tavenina propustila v hale připomínající Gringottovu banku. Viditelně si oddechla, když zjistila, že nikdo nechybí.

      Jejich dobrovolná průvodkyně se nadechla a hrdě spustila:

      „Vítejte v naší Knihovně. Je skutečně výjimečná. Neznám nikoho, kdo by ji celou prošel. Shromažďujeme zde nejen knihy a umělecká díla, ale i magické a náboženské relikvie a artefakty. Máme tu různé historické smlouvy, kroniky, prvotisky a originály různých uměleckých děl. Je tu asi vše, co vás napadne a možná i něco navíc. Dokonce tu máme i vzorky živých i neživých přírodnin a sbírku myšlenek těch největších velikánů ducha. Vlastně jsme něco mezi knihovnou, muzeem, zoo a Noemovou archou. Máme vlastní výzkumníky, archeology a odeklínače a dokonce soukromý bystrozorský sbor na ochranu našich sbírek.

      Možná vás překvapilo, jak málo členů má náš profesorský sbor. Je to proto, že běžnou výuku vedou Knihovníci. Vlastně bych neměla říkat Knihovník, ale Průvodce, protože my tu knihy nevydáváme, my naše návštěvníky Knihovnou provádíme a pomáháme jim poznat její tajemství. Každý zde najde něco jiného, někdo prostá fakta, někdo víru a jiný skutečné poznání. Knihovna je pro každého jiná, dá se říct, že každý svým způsobem najde to, co si nese sebou…

      Prosím, buďte opatrní a nechoďte nikam bez doprovodu kvalifikovaného Průvodce.“

      „Hermiona… Neviděl jste někdo Miu? Teď tu byla…“ vydechl přerývaně Ron.

      ***

      Po čtvrt hodině už byl Sirius celý nervózní z toho, že bude muset Brumbálovi oznámit, že ztratil v Praze nejtalentovanější mladou čarodějkou posledního desetiletí. Ron soptil vzteky, že určitě přijde o večeři a jeho slovník postupně hrubl.

      „Zmlkni, brácho, my se o ni taky bojíme,“ snažila se ho uklidnit Ginny.

      Harry hledal Hermionu pomocí nitrozpytu. Jindy mu nedalo práci spojit se s kýmkoliv z jeho přátel, ale v magicky pokřiveném prostoru mu byly jeho duševní schopnosti k ničemu. Kdykoliv Hermionu našel a pokusil se dotknout její mysli, měl pocit, jako by mezi ně vstoupila cizí, podivuhodně silná a komplikovaná entita. Stará a přitom zvídavá, moudrá, ale dětsky naivní, hrozivá a zároveň nabízející útěchu. Plná magie, ale ne života. Nejdřív se ji pokusil obejít, potom odstrčit a nakonec se zeptal:

      „Kdo jsi?“

      „Pro někoho nejsem nic a pro jiného všechno. Co si myslíš ty?“

      „Ještě nevím, budu si to muset rozmyslet. Tohle je zkouška?“

      „Korektní, ale vyhýbavá odpověď. Přímá otázka… Zmijozel, nebo Nebelvír? Co ti řekl můj malý bráška?“

      „Nechal mě vybrat.“

      „Filuta. Udělám to samé. Chceš svého Průvodce, nebo ne?“

      „Nevím… Nevím, kdo jsi, jaké máš úmysly, ani jak se jmenuješ. Prozraď mi něco o sobě.“

      „Jsem Knihovna a vše, co potřebuješ ke svému rozhodnutí, už dávno máš ve své hlavě a ve svém srdci.“

      „Výborně, už ses rozhodl…“

      ***

      Večer Anna dovedla členy řádu nebeských jezdců, Draca a Sašu zpět do jejich věže. Hermiona zůstala v knihovně. Byli unavení, ale plní dojmů. Knihovna se právě stala středem jejich soukromých vesmírů. Anna jim přivolala večeři a slíbila, že jim zkusí v kostce vysvětlit, co se dneska v Knihovně stalo a na co si musí dávat při svých seancích dávat pozor.

      Sirius zvedl hlavu od předkrmu a zeptal se Anny:

      „Proč jsi nám neřekla, že jsi nejmladší Průvodkyně za dobu existence Knihovny?“

      „To byl dar, ne zásluha,“ odtušila Anna. „Byla to vůle Knihovny, ne moje.“

      „Kde je Mia?“ Zeptal se takřka konverzačním tónem Ron.

      „V Knihovně, usmála se Anna, „já tam na poprvé zůstala čtyři dni. Nemusíš se bát, dříve nebo později sem přijde. Bude neumytá, upocená a utahaná. Bude nadšená a bude chtít zpátky. Neboj, nakonec se začne chovat normálně. Jenom nechtěj vědět, za jak dlouho. Ona je opravdu hrozný šprt…“

      „Proč píšete Knihovna, Knihovník, Průvodce s velkými písmeny? Mně čeština zatím moc nejde, ale přijde mi to divné,“ zeptala se Ginny.

      „To by také mělo. Ale slovo Knihovna v našem případě chápeme spíše jako vlastní jméno. Já osobně chápu Knihovnu jako něco živého, někdy jako přítele a někdy dokonce jako svého nadřízeného. A Knihovník a Průvodce píšeme s velkými písmeny jako výraz úcty. Knihovna nabízí spolupráci jen nejlepším z nejlepších. Doslova nás živí a šatí a přitom po nás chce, abychom dělali to, co nás nejvíc baví,“ odpověděla Anna.

      „A jen nejlepší z Průvodců se tu mohou stát profesory,“ odtušil Sirius a srdce se mu sevřelo.

      „Ano, je to tak,“ usmála se Anna, „Jen musím zdůraznit, že až na pár bystrozorů jsme jinak docela normální. Nevím, jak bych to to měla říct, ale váš Pošuk Moody je proti většině z nich docela sympatický starší pán…“

      ***

      Mladí jezdci byli už takřka profesionální studenti. Po pár dnech upadli do studijní rutiny a vstřebávali vše, co jim Knihovna a jejich profesoři předložili. Nebylo toho málo a volný čas se pro ně stával vzácností.

      Hermiona se k nim vrátila po týdnu. Prospala dva dny a zase zmizela v knihovně, Po dalších pěti dnech jim oznámila, že je na stopě původu Voldemortových sošek, ale že si musí chvilku odpočinout.

      Odpočinek spočíval v tom, že se s nimi ponořila do studia achromatické magie. Na první i druhý pohled připomínala bílou magii, ale její obranná kouzla, a zejména štíty, převyšovala cokoliv, s čím se zatím při studiu setkali. Ronův smysl pro strategii se začal tetelit blahem, když si uvědomil, jakou výhodu jim to dá nad jejich protivníky.

      ***

      O víkendech měli volno. Od Křesomysla utrpěli dlouho přednášku na téma bezpečnost a zodpovědné chování. Nakonec od něj dostali přenášedla, která je v případě nouze odnesou do cely střežené dvěma malými, ale poněkud nevrlými českými horskými dráčky, oddílem bystrozorů a několika chodskými hraničáři.

      „A jestli zjistím, že jste se do té cely dostali svou hloupostí nebo nezodpovědností, tak vás z ní ani Brumbál nedostane,“ uzavřel Křesomysl svůj monolog.

      ***

      Sirius na konec sebral veškerou svou odvahu a pozval Annu na schůzku. Zodpovědně použili mnoholičný lektvar a vyrazili do víru velkoměsta. Anna byla skvělá průvodkyně a Praha byla skutečně hezká. Mudlovská multikina, muzea a kavárny nebyly určitě vůbec špatné. Kouzelnické pamětihodnosti Prahy byly určitě fascinující, včetně posledního zachovaného Golema, ale Sirius si stejně pamatoval jenom to, jak voní Anniny vlasy a jak chutnají její rty.

      ***

      Vyšehrad byl pro tolik mladých zamilovaných párů, které spolu jinak trávily celé dny i večery opravdu malý. Harry a Ginny si oblíbili Petřín i s jeho pětkrát zmenšenou Eiffelovkou.

      Lenka a Neville se zase rádi potulovali po Starém Městě a Josefově, kde, i přes velkou pražskou asanaci, zůstalo mnoho magických artefaktů.

      ***

      Hermiona ve svém volném čase pokračovala spolu s Knihovnou v pátrání po Voldemortových soškách. Už znala několik způsobů, jak je zničit, ale pořád je nedokázala přesně lokalizovat. Ron se nakonec přemohl a začal systematicky pátrat po Šalamounově klíči.

      ***

      Mezitím kdesi v Anglii…

      Voldemort a Morgana seděli na svých trůnech a poslouchali hlášení o hledání Šalamounova klíče. Ani jednoho z nich informace nepotěšily, jejich špehové zase nic nenašli.

      Na znamení své nespokojenosti počastoval Temný lord členy svého vnitřního kruhu Cruciatem a několika dalšími mučícími kletbami.

      Pak je poslal pryč.

      Jakmile zmizeli, promluvila Morgana.

      „Zbývají tři místa, kde nikdo z nich ještě nehledal, a to mýtický hrad Kamelot, který ale zmizel neznámo kam, dávné město Atlantida, z kterého jsem byla vyhoštěna a je nyní pro nás zcela nedostupné… Zbývá tedy poslední místo a tím je kouzelnická univerzita v Praze, ale bude těžké ji najít.“

      Po tomto krátkém a bezútěšném rozhovoru se vrátili do svých pracoven vymýšlet strategii.

      Netušili, že jejich rozhovor vyslechly uši velice mazaného zvěda, Severuse Snapea, který se ihned po jejich odchodu vydal do Bradavic informovat Brumbála.

      ***

      Severus se přemístil do Bradavic, kde si to rovnou zamířil do ředitelovy pracovny a překvapil svého otce.

      „Zdravím tě, nesu špatné i dobré zprávy.“

      „Co jsi zjistil, synku?“

      „Pán zla ještě pořád neví, kde je ukrytý Šalamounův klíč, ale teď s Morganou plánují útok na pražskou univerzitu kvůli její rozsáhlé knihovně. Mluvili sice ještě o dalších dvou místech, ale ty jsou údajně ztracené. Jedna knihovna má být v bájném městě Atlantida a druhá prý je na hradě Kamelot.“

      „To jsou velice znepokojivé zprávy, Severusi, budeme muset varovat ředitele Křesomysla.“

      S posledním slovem se vydal k Fawkesovi, který mu skočil na rameno a ihned se s ním v záblesku ohně přemístil pryč.

      Jakmile Brumbál zmizel, Severus odešel do svého milovaného sklepení. Potřeboval si alespoň trochu odpočinout.

      ***

      Čas s Knihovnou ubíhal opravdu rychle, všichni měli pocit, že právě dorazili do Prahy a už tu byl Štědrý den. Ve společenské místnosti uvnitř věže měli nachystanou jedli, na které bylo spousta jedinečných skleněných ozdob. K večeři měl být obalovaný kapr a bramborový salát. Ron zrovna přemítal o tom, jestli ta opěvovaná rybí polévka bude skutečně taková delikatesa, jak ho všichni místní už nějakou dobu přesvědčovali.

      Idylickou pohodu překazil příchod dvou ředitelů, Křesomysla a Brumbála.

       

      Items details

      • Hits: 3636 clicks

      Tecox component by www.teglo.info

      Vaše komentáře a dotazy 

      #
      Drticool 01 Červenec 2013
      Pěkné. hodnocení: 8/10
      #
      panvita 01 Červenec 2013
      Citace Drticool:
      pěkné


      Chvála patří i Jardovi
      #
      Lachim 02 Červenec 2013
      Svatý Vojtěch, pražský biskup, světec a český zemský patron byl upír? Zajímavé.
      Povedená kapitola.
      #
      Lidka H 09 Červenec 2013
      Skvělá kapitolka! Suprově zapracovaná ČR a velice zajimavý učitelský sbor. Těším se na další a doufám že Knihovnu ubrání!
      #
      panvita 09 Červenec 2013
      Citace Lidka H:
      Skvělá kapitolka! Suprově zapracovaná ČR a velice zajimavý učitelský sbor. Těším se na další a doufám že Knihovnu ubrání!


      Knihovnu ubrání ale dá jim to zabrat protože Voldy a Morgana na ní vytáhnou s velkou armádou
      #
      Agule99 11 Červenec 2013
      Heh, ještě nikdy jsem tady nepřidávala koment, lenost holt bolí, ale vzhledem k tomu, že sama píšu, jen na jiný téma a jinde, tak vím, že málo komentů fakt nepomáhá ke psaní :) Te už jich tu není tak málo, ale i tak jsem se nad tebou slitovala :D Kapitola hezká, ono celkově píšeš hezky, líbí se mi děj, a to hodně, přiznávám :). Jen občas trochu rozepiš větu, popiš víc okolí... :) Já nejsem dokonalá, to fakt ne, ale píšu co si myslim :) A, radši nespěchej, apřijď s úžasnou kapitolou, na který si dáš záležet, protože autoři jsou taky jen lidi, a holt si čtenáři počkají, někdy to za to i stojí :) No, heh, já končím s těma blábolama, prostě a jednoduše, píšeš hezky :)
      #
      Agule99 11 Červenec 2013
      a ještě, zapomněla jsem na to, strašně se mi líbily předměty a učitelé :) Přiznávám, jsem napnutá, jestli knihovnu ubrání, byla by toho, že by se jí zmocnil Voldy, škoda :)
      #
      Luky 11 Červenec 2013
      čau tvoje povídka se mi líbí jen tak dál pokračuj, těším se na další pokračování.