Byl unavený. Byl k smrti unavený. Došel do sborovny a posadil se do svého oblíbeného křesla. Sice vnímal přítomnost svých kolegů, ale přesto téměř okamžitě usnul.

Zdál se mu zvláštní sen. Nehmotný proplouval bradavickým hradem a dveře nebo zdi mu vůbec nepřekážely. Dál fungoval jako řádný profesor dějin čar a kouzel a dál se pokoušel do hlav studentů dostat nějaké znalosti o historii. Většinou marně.

Když se probudil, zjistil, že prospal oběd a je nejvyšší čas vydat se na další hodinu. Vstal a odešel ze sborovny. Ani si přitom neuvědomil, že v křesle zanechal své tělo a prošel zavřenými dveřmi.