Hledej

BlueBoard

HP fan fiction

welcomeZdravím vás.

Jmenuji se Panvita a bude mi dvacet. Píši již pár let, ale tato povídka je moje zveřejněná prvotina. Začal jsem ji představovat na stránkách u Jarwise, pak jsem se domluvil se Snakem na spoluautorství a začali jsme prvních devět zveřejněných kapitol přepisovat. Takže Snake je spoluautor a betareadera nám dělá Káťa.

A o čem tato povídka bude? Harry a Ginny se dostanou do minulosti k zakladatelům. Co všechno zažijí a co se bude dít během jejich nepřítomnosti, to se nechte překvapit. Pokusíme se vydávat každý týden, vždy ve čtvrtek a těšíme se na vaše komentáře.

Panvita, Snake a Káťa


Úvod Hosté V době zakladatelů Prequel: Jiná realita, Prolog
    Prequel: Jiná realita, Prolog

      Hug: PadfootSirius Black propadl Tajemným obloukem na Odboru záhad.

      Nejdříve ho zahalil nesnesitelný žár, pak naopak chlad, a nakonec černá tma.

      Zničehonic se probudil ve svém úkrytu, který používal potom, co se stáhl do utajení, když byli James, Lily a malý Harry chráněni Fideliovým zaklínadlem.

      Rozhlédl se po svém skromném příbytku a všiml si novin, na kterých bylo datum 31. října 1981. Podíval se do zrcadla. Z něho na něj hleděla jeho tvář o mnoho let mladší, než by měla být.

      V tom si uvědomil, co se vlastně stalo.

      Musí Jamese varovat, že Červ je zrádce.

      Rychle vyběhl ze dveří a ihned se přemístil do Godrikova dolu.

      Přímo do vesnice se přemístit nešlo, tak se objevil na nedaleké louce, z které běžel tryskem k domu svého nejlepšího přítele.

      Sotva se k němu dostal, uviděl, že přišel pozdě. Zničeně si uvědomil, že už podruhé. Zhroutil se do prachu a skryl si tvář do dlaní. Svět se mu znovu zhroutil.

      Z domu se najednou ozval dětský pláč. Sirius zpozorněl. Ve svém smutku nevěděl, co to bylo, ale prostě něco zaslechl. Když se pláč ozval podruhé, tak si konečně vzpomněl na svého kmotřence.

      Sirius se vydal dovnitř domu. Dole nalezl mrtvé tělo svého kamaráda. Překročil ho. Nemělo cenu zjišťovat, zda ještě žije. Vydal se nahoru. Pomocí kouzel odklízel trosky, až se dostal do horního patra, kde našel plačícího Harryho. Před postýlkou leželo další tělo. Tentokráte patřilo Lily.

      Opatrně vzal malého Harryho do náruče. Zabalil ho do deky, kterou v troskách našel, a vydal se ven z domu. S posledním smutným pohledem se otočil na dům svých přátel a přemístil se do Prasinek, kde se tajnou chodbou pod Medovým rájem nepozorovaně dostal do Bradavického hradu.

      Jakmile byl uvnitř, zamířil rovnou do Brumbálovy pracovny.

      Když dorazil k chrliči, řekl mu speciální heslo, které znal každý člen Fénixova řádu, a vyjel po schodech až ke dveřím ředitelovy pracovny, zaklepal a vešel.

      Místnost byla až na Brumbálova fénixe Fawkese prázdná.

      Sirius se posadil do křesla před ředitelským stolem.

      O chvíli později začal Sirius poklimbávat. Probralo ho, když zničehonic zahučel letax a z krbu vystoupil Brumbál, který vypadal velmi ztrápeně.

      „Sirius Black? Co tu děláš?“ optal se ho překvapený Brumbál.

      „Voldemort zavraždil Lily a Jamese, ale Harry to přežil,“ a ukázal mu uzlíček ve svých rukou.

      „Albusi, neměl bys k dispozici domácího skřítka, který by se o něj mohl chvíli postarat? Než vyřešíme vše nezbytné.“

      Brumbál pokýval hlavou a zavolal jednoho z bradavických skřítků.

      O okamžik později se skřítek objevil.

      „Co pro vás může Cooky udělat, pane?“

      „Potřebuju, aby ses postaral o mého prapravnuka.“

      „Ano pane,“ po těchto slovech si Cooky malého vzal a lusknutím prstů se přemístil pryč.

      „Co se tedy stalo, Siriusi? Je všeobecně známo, že Strážcem tajemství Fidelia jsi měl být ty a tak, vzhledem k událostem posledních hodin vše ukazovalo na to, že zrádce musíš být ty.“

      „Ne, rádce nejsem. Tím je Petr Pettigrew, tajně jsme si vyměnili role, já měl být návnada.“

      Brumbál zaraženě mlčel. Chvíli přemýšlel, než promluvil: „Nevyčítej si to, Siriusi. Co ale uděláme teď?“

      „Prvně bych ti chtěl říct, že přicházím z budoucnosti.“

      Brumbál na něj chvíli koukal, než se z toho sdělení vzpamatoval.

      „Jak ti mohu věřit, že jsi z budoucnosti?“

      „Můžeš se mi podívat do hlavy, dobrovolně tě tam pustím.“

      Sirius pomalu stáhnul neprostupné hradby své mysli.

      Brumbál zašeptal Legilimens a ocitl se na prahu Siriusova vědomí.

       

      Zaměřil se na vzpomínku, kde Sirius vypadal starší a bojoval s Bellatrix.

      O chvíli později uviděl, jak ho zasáhla omračovacím kouzlem, které ho odhodilo, a on propadl obloukem, který je umístěný kvůli výzkumu v odboru záhad.

       

      Prozkoumal ještě několik dalších vzpomínek, než jejich spojení zrušil.

      „Siriusi, moc se omlouvám za to, že jsem v budoucnosti neudělal nic proto, abych tě osvobodil z Azkabanu.“

      Sirius pokýval hlavou, že bere omluvu na vědomí.

      „Dále bych ti chtěl říct, že Voldemort dnes nezemřel, jak se všichni budou brzy domnívat.“

      „Ano, máš pravdu, Siriusi, dům v Godrikově dole jsem prozkoumal a Tomovo tělo jsem opravdu nenašel.“

      „Chtěl bych se ujmout Harryho a postarat se o něj, možná by nebylo od věci pozměnit trochu jeho podobu a změnit mu jméno, aby nebyl tak nápadný a měl klidné dětství.

      Už nepřipustím, aby Harryho dostala znovu do péče Petunie.“

      Brumbál se velmi zachmuřil.

      „Siriusi, mrzí mě to, ale budeme muset Harryho ukrýt u jeho tety, pro tebe mám jiný úkol.“

      „Albusi, ty ses zbláznil? Harry k těm zvířatům nemůže jít, zacházeli s ním jako s otrokem nebo domácím skřítkem.“

      „Není to trochu přehnané, Siriusi?“

      „Ani v nejmenším. Pokud se o něj nemohu postarat já, zajistím, že se bude mít dobře. Svěřím ho své sestřenici Andromedě, ta to zvládne.“

      „Je to moudré, Siriusi? Vím, že Andromeda je moc hodná, ale z Harryho je po porážce Voldemorta celebrita a nechci ho odmalička vystavit takové publicitě.“

      „To moc dobře vím, ale jsou i jiné prostředky, jak zajistit, že Harryho nikdo nepozná. A nezapomeň, Albusi, že je to vše vina té šílené Trelawneyové a toho netopýra, co nyní obývá hradní sklepení. Nebýt jich, James i Lily by byli naživu a my bychom neřešili tuto situaci.“

      „Jak o tom víš, Siriusi?“

      „Jednoduše, řekl jsi mi to v budoucnosti.“

      „Bohužel, Siriusi, nejde to, Harry musí být u příbuzných, kteří v sobě mají podobnou krev jako jeho matka, a tuto podmínku splňuje pouze Petunie,“ rozhodl Brumbál.

      Na moment se odmlčel a pak pokračoval: „Potřebuji, aby ses vydal do Francie a pak postupně do dalších evropských zemí a pak do Austrálie a Ameriky, kde budeš hledat spojence pro náš boj s Voldemortem.“

      Sotva Brumbál domluvil, Sirius se naštval.

      „Tak to ne. Já jsem s tebou skončil, Brumbále! Vrátím se zpět k bystrozorům a dohlédnu na Harryho. A pokud mi v tom zabráníš, odvezu Harryho někam, kde ho už nikdy nikdo nenajde.“

      Tím Sirius skončil a nakvašeně odešel z ředitelny.

      Brumbál si jen zklamaně povzdechl a z jednoho z mnoha šuplíků vytáhl rodinou fotku, na které byli James, Lily a malý Harry, kterého se teď musí vzdát, aby mu zajistil bezpečí, a svěřit ho cizím lidem.

      Po tváři mu do vousů sklouzlo několik slz.

       

      Items details

      • Hits: 870 clicks

      Tecox component by www.teglo.info

      Vaše komentáře a dotazy 

      #
      rusalka 26 Prosinec 2018
      Líbí se mi, když se někdo pokusí narovnat realitu původního canonu, napravit hlavu starému Brumbálovi. Moc děkuji a těším se na pokračování. :-[