Psáno pro DMD 2016. Téma: Les náhod

Posunuli jsme se v čase a ocitli se v příběhu Amber nebo v příběhu Profesorky McGonagallové, který se teprve chystám napsat. Je krátce po vítězství nad Voldemortem, které Severus Snape překvapivě přežil.

Byla to náhoda, že jsem tentokrát přišla za Severusem na ošetřovnu přesně v okamžiku, kdy se po předlouhém měsíci probral.

„Zdá se, že jsme vyhráli,“ zachrčel ztěžka.

„Náhodou ano,“ usmála jsem se, celá šťastná, že ho konečně vidím při vědomí.

„Vskutku. Uvědomuješ si, drahá Minervo, JAK moc velká náhoda to byla?“

Přikývla jsem. Pomyšlení, na jak tenkém vlásku viselo naše vítězství, mě dosud děsilo.

„A díky jaké svinské náhodě jsem přežil já?“

Tentokrát jsem nesouhlasila a jemně mu odhrnula z obličeje zcuchaný pramen dlouhých vlasů.

„To přece nebyla vůbec žádná náhoda, tak se to muselo stát. To byl šťastný osud.“