Hledej

 cesty_00

    Devítka

      cesty_LPoznámka:

      Lence je patnáct let, po prázdninách nastoupí do pátého ročníku.

        

      Stáli v objetí na liduprázdné pláži, bosé nohy jim omýval příboj. Byl poslední večer před odjezdem domů.

      Lenka si olízla rty. Sladké… Ale úplně jinak než Tiřiny koláče, pomyslela si zaujatě. Zvedla oči a podívala se do těch Rolfových. Znovu ji políbil. Nic proti tomu neměla. Bylo to docela přirozené. Už nebyli děti a Rolfi jí byl skoro po celý život hned po rodičích nejbližším člověkem. Měla ho moc ráda. I líbání se jí líbilo.

      Sice se těšila, jak mu bude vyprávět všechno o tom hrozném, přesto však podivuhodném roce, který prožila, o kamarádech Harrym, Hermioně, Ronovi, Ginny, Nevillovi… o boji na Odboru záhad. Ale nějak na to nikdy nedošlo. Když spolu byli sami, Rolf jí povídal o svých úspěšných závěrečných zkouškách v Krásnohůlkách, probírali společně jeho plány na další studium, nebo mlčeli a své rty zaměstnávali něčím úplně jiným než mluvením.

      Na více věcí letos nedošlo. Otcové se věnovali své oblíbené činnosti s mnohem menším zápalem než v minulých letech. Často mluvili o politice, o všem, co se doma děje. Nechávali si posílat Denního věštce a také nějaké mudlovské noviny. Tak se dozvěděli, že byl při posledním útoku smrtijedů zničen londýnský dům Scamanderových.

      „Dohodli jsme se s otcem, že se zítra do Británie nevrátíme. Stejně nemáme kam.“ Rolf vymotal ruce z Lenčiných vlasů a vrazil je do kapes.

      Lenka k němu vzhlédla. Nijak ji to neznepokojilo. Během školního roku si sice často psávali, ale nikdy se nevídali. Nebylo důležité, kam přesně budou létat sovy s jejími dopisy. „Myslela jsem si to. Kam půjdete?“

      „Zůstaneme tady.“

      „Tady, v Oregonu? Na pláži?“ Rozevřela náruč, jako by chtěla celé své okolí obejmout. „To by se mi taky líbilo. Moře, hory, skoro jako ve Skotsku. A žádný Voldemort.“ povzdechla si a spustila ruce. „Ten západ slunce bych jednou chtěla namalovat. Škoda, že jsem to letos nestihla.“

      Rolf se shovívavě usmál. „Jasně, že ne na pláži. Myslím tím, že zůstaneme v Americe. Nakonec jsem se rozhodl pro magizoologii na Salemské univerzitě. Je jedna z nejprestižnějších v kouzelnickém světě. A je dost daleko od Ty víš…“ zarazil se, ale hned zase pokračoval. „Těš se na ohromně zajímavé dopisy. Budu si muset koupit novou sovu. Nějakou mladou, zdravou a silnou, aby tu dlouhou cestu dobře zvládala.“

       

      Items details

      • Hits: 1609 clicks

      Tecox component by www.teglo.info