Hledej

 cesty_00

    Jedenáctka

      cesty_L„Ta schůzka, to bylo tehdy, co se do Bradavic dostali smrtijedi, že? Když zemřel Brumbál,

      začala válka doopravdy,“ povzdechla si Molly. „Bylo to hrozné léto. Až na svatbu Billyho a Fleur. Ta byla přenádherná.“

      „Nejlepší byl ovšem její dramatický konec. Chystali jsme sice s Georgem únos nevěsty, ale takovou taškařici, jakou nám připravil Voldemort, bychom nevymysleli ani my dva.“ Fred se rozchechtal, až se jeho rám na zdi rozhoupal.

      Jeho matka jen rezignovaně zakroutila hlavou a Lenka se na něj se zájmem podívala. „Škoda, že jste to nestihli. Mohla být legrace. S tím zvykem, myslím s unášením nevěsty, jsem se setkala v jedné malé zemi uprostřed Evropy. Byli jsme tam jednou na prázdninách. Strýc Reginald si totiž myslel, že by mohl najít nějaké zmínky o muchlorohých chropotalech v knihovně místní kouzelnické školy v Bud…“

      Molly se natáhla pro talíř s koláčem. „Drahoušku, vezmi si ještě kousek. Ti chropotalové jsou jistě pozoruhodní, ale nás by zajímalo spíše tvé malování a taky pan ministr, když ještě nebyl ministr.“

      Lenka se zarazila. „Rolf? My se pak hodně dlouho neviděli. O prázdninách byl na tom svém kurzu a jeho tatínek byl nemocný, takže s námi to léto na výpravu vůbec nejeli. A během dalšího školního roku jsme si ani nepsali. Nějak jsem na to neměla myšlenky. Jednou jsem to sice zkusila, ale odpověď nepřišla. Ono to bylo složité. Všechny naše dopisy byly kontrolované ministerstvem. Tehdy jsem si myslela, že to zařídil ředitel, tedy profesor Snape. Ale dnes už samozřejmě vím, že všechno bylo jinak. Ostatně, stejně jsem tehdy nějakou dobu ve škole ani nebyla a tam kde jsem byla, se číst a psát nedalo. Zato jsem se tam dozvěděla hodně zajímavých věcí od pana Olivandera. Strávili jsme společně spoustu dlouhých hodin.“

      „Jo, měli jste s Nevillem a Ginny hromadu práce se záškodnickou činností proti Carowovým,“ ušklíbl se pochvalně Fred, „a pak jsi za odměnu strávila parádní dovolenou v pohodlném ubytování hotelového typu ól inkluzif ve sklepě u Malfoyových.“

      „Byli jste hrozně stateční, všichni tři,“ přidala se Molly.

      Lenka trošku rozpačitě, přesto souhlasně přikývla a chtěla pokračovat v započaté myšlence. „Mimochodem, slyšeli jste, že profesor Snape…“

      Molly jí položila ruku na rameno. „Ano, drahoušku, to víme všichni. Ale nás by přece jen mnohem víc zajímalo, jak je možné, že jsi tehdy koncem léta dokázala namalovat Fredův magický portrét. Pořád nevíme, kde a jak ses to naučila.“

      „Aha. Tak tedy, po bitvě, poté, co Harry zničil Voldemorta, a po všech těch pohřbech,“ Lenka s omluvným pousmáním pohlédla na Freda, „jsme, jak taky víte, všichni kdo tehdy byli v Bradavicích, pomáhali opravit hrad. Byla to hrozná práce, ale na začátku prázdnin bylo konečně všechno hotovo. No a já mohla odjet…“

      „Zase s tatínkem pátrat po magických zvířatech, že? Jenže jak to bylo s tím malováním?“ zeptala se už trošku netrpělivě Molly.

      Lenka se zatvářila udiveně. „Ne, nejela jsem s tatínkem. Tehdy se mu nikam nechtělo, opravoval náš poničený dům a taky potřeboval klid a hodně odpočívat. Odjela jsem do Sevilly, to je ve Španělsku, v Andalusii. Je tam kouzelnická univerzita, kde vyučují umělecké obory. A pořádají i prázdninové kurzy. Přihlásila jsem se na Základy teorie a praxe magického portrétu.“

       

      Items details

      • Hits: 225 clicks

      Tecox component by www.teglo.info

      Online návštěvníků

      Právě připojeni - hostů: 92 a člen: 1 

      Celkový počet zobrazení stránek:

      Počet zobrazení článků : 4688701